11 C 94/2021

Plný text

Okresní soud v Táboře rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Jaroslavou Novotnou jako samosoudkyní ve věci zástavního věřitele: osobní údaje zástavního věřitele sídlem adresa zástavní věřitelky proti zástavnímu dlužníku: celé jméno zástavního dlužníka, narozený dne datum trvale bytem adresa zástavního dlužníka o soudním prodeji zástavy Nařizuje se soudní prodej zástavy, a to jednotky číslo byt, umístěné v budově adresa stojící na pozemku parc. číslo parc. číslo včetně spoluvlastnického podílu o velikosti ideální číslo na společných částech domu adresa a pozemku parc. číslo parc. číslo vše v katastrální uzemí, jak je zapsáno u stát. instituce, stát. instituce, na listu vlastnictví číslo číslo k uspokojení pohledávky zástavního věřitele ve výši částka s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.

1. Zástavní věřitel se domáhal nařízení prodeje zástavy uvedené ve výroku tohoto usnesení, neboť na základě smlouvy o úvěru číslo ze dne datum ve znění pozdějších dodatků právní předchůdce zástavního věřitele anonymizována tři slova (po prodeji podniku právnická osoba) jako věřitel poskytl společnosti právnická osoba, IČO, sídlem adresa, jako dlužníkovi úvěr s úvěrovým rámcem ve výši částka. Pohledávka z předmětné smlouvy o úvěru včetně jejího příslušenství a poplatků byla na základě smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitostem ze dne datum uzavřené mezi právním předchůdcem zástavního věřitele a dlužníkem jako zástavcem zajištěna zástavním právem mimo jiné k bytové jednotce číslo umístěné v budově adresa stojící na pozemku parc. číslo parc. číslo včetně spoluvlastnického podílu o velikosti ideální číslo na společných částech domu adresa a pozemku parc. číslo parc. číslo vše v katastrální uzemí, jak je zapsáno u stát. instituce, stát. instituce, na listu vlastnictví číslo číslo. Uvedené nemovité věci jsou nyní ve výlučném vlastnictví zástavního dlužníka. Tyto nemovité věci byly v minulosti úplatně převedeny dlužníkem do vlastnictví zástavního dlužníka, aniž by právnímu předchůdci zástavního věřitele byla v souladu se smlouvou o úvěru poukázána jakákoli peněžní částka, a proto se právní předchůdce zástavního věřitele nemohl daného zástavního práva doposud vzdát. Pohledávka za dlužníkem byla postoupena na zástavního věřitele včetně veškerého příslušenství, zajištění a práva na sankční platby vyplývající z dané smlouvy o úvěru smlouvou o postoupení pohledávky ze dne datum. Zástavní věřitel vyzval zástavního dlužníka ke složení obvyklé ceny zástavy, ten však zástavnímu věřiteli nesložil ničeho.

2. Soud má z předložených listinných důkazů, a to konkrétně ze smlouvy o úvěru číslo ze dne datum ve znění pozdějších dodatků (č. l. 11 - 23, 25 - 29 spisu) za prokázané, že právní předchůdce zástavního věřitele jako věřitel a společnost právnická osoba jako dlužník uvedeného dne uzavřeli platnou smlouvu o úvěru, na jejímž základě věřitel poskytl dlužníkovi úvěr s úvěrovým rámcem částka a dlužník se ve smlouvě zavázal načerpaný úvěr vrátit spolu s příslušenstvím nejpozději do jednoho roku, nedojde-li k obnově smlouvy (čl. III odst. 1). Tento úvěrový rámec byl zástavním dlužníkem zcela vyčerpán, jak má soud za prokázané z přehledu pohybu na účtu ze dne datum (číslo listu). Ze smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitým věcem ze dne datum má soud dále za prokázané, že právě k zajištění pohledávky z výše uvedené smlouvy o úvěru číslo bylo platně zřízeno zástavní právo mezi věřitelem a dlužníkem mimo jiné k bytové jednotce číslo umístěné v budově adresa stojící na pozemku parc. číslo parc. číslo včetně spoluvlastnického podílu o velikosti ideální číslo na společných částech domu adresa a pozemku parc. číslo parc. číslo vše v katastrální uzemí, jak jsou tyto nemovité věci zapsány u stát. instituce, stát. instituce, na listu vlastnictví číslo číslo. Zřízení tohoto zástavního práva bylo v souladu s anonymizována dvě slova smlouvy o úvěru číslo jeho existence je prokázána též výpisem z katastru nemovitostí (č. l. 39). Z něj též plyne, že vlastníkem zástavy je zástavní dlužník. Z oznámení o zesplatnění úvěru ze dne datum (č. l. 24) má soud za prokázané, že zástavní věřitel pro porušování povinností zástavního dlužníka prohlásil dluh za předčasně splatný ke dni datum. Zástavní dlužník totiž přesáhl anonymizována dvě slova, neboť ke dni datum činila dlužná částka z předmětné smlouvy o úvěru částka. Z předloženého výpočtu pohledávky má pak soud za osvědčené, že ke dni datum činila výše pohledávky po započtení všech dlužníkem provedených úhrad i v rámci insolvenčního řízení částku částka, z níž předmětem tohoto návrhu je částka částka představující čerpanou nesplacenou jistinu úvěru a dále úrok z prodlení v zákonné výši. Ze smlouvy o prodeji podniku ze dne datum (č. l. 55 - 58) má soud za prokázané, že podnik anonymizováno, anonymizována dvě slova, byl zakoupen právnická osoba, se všemi právy, majetkovými hodnotami, povinnostmi a závazky. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum (č. l. 62 - 64) má pak soud za prokázané, že pohledávka ze smlouvy o úvěru číslo byla platně postoupena ze společnosti právnická osoba na zástavního věřitele včetně veškerého příslušenství, zajištění a práva na sankční platby (čl. 1, čl. 2 na čl. 62 spisu). Z předžalobní výzvy ze dne datum (č. l. 53 - 54) má soud za prokázané, že zástavní dlužník byl zástavním věřitelem vyzván, aby složil cenu zástavy, neboť předchozí zástavní dlužník předmětné nemovité věci převedl, aniž by zástavnímu věřiteli poukázal jakoukoli částku na splacení úvěru. Zástavní dlužník si přitom musí být této skutečnosti i zástavního práva vědom, neboť v insolvenčním řízení vedeném u název soudu pod sp. z n. insolvenční spisová značka, kde byla pohledávka právního předchůdce zástavního věřitele v plném rozsahu zjištěna, zástavní dlužník podal přihlášku své podmíněné pohledávky za předchozím zástavním dlužníkem právě z důvodu, že předchozí zástavní dlužník na úvěr z kupní ceny nic nesplatil a v přihlášce též potvrdil existenci zástavního práva k bytové jednotce v okamžiku uzavření kupní smlouvy, kterou zástavu nabyl.

3. Právně byla věc posouzena s ohledem na ust. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), dle ust. § 152 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen obč. zák.), podle kterého zástavní právo slouží k zajištění pohledávky pro případ, že dluh, který jí odpovídá, nebude včas splněn s tím, že v tomto případě lze dosáhnout uspokojení z výtěžku zpeněžení zástavy. Podle § 156 odst. 1 obč. zák. zástavní právo vzniká na základě písemné smlouvy (§ 552) nebo rozhodnutí soudu o schválení dohody o vypořádání dědictví. Za podmínek stanovených zákonem může zástavní právo vzniknout na základě rozhodnutí soudu nebo správního úřadu. Zástavní právo může vzniknout také ze zákona. Dle odst. 2 daného ustanovení zástavní smlouva musí obsahovat označení zástavy a pohledávky, kterou zástava zajišťuje. Podle § 155 odst. 1 obč. zák. zástavním právem může být zajištěna pohledávka peněžitá i nepeněžitá. Zástavní právo se vztahuje i na příslušenství této pohledávky. Dle odst. 3 a 4 daného ustanovení zástavním právem může být zajištěna i pohledávka, která má v budoucnu vzniknout, anebo pohledávka, jejíž vznik je závislý na splnění podmínky a do sjednané výše i pohledávky určitého druhu, které zástavnímu věřiteli vůči dlužníkovi budou vznikat v určité době. Dle ust. § 164 odst. 1 obč. zák. zástavní právo působí vůči každému pozdějšímu vlastníku zastavené věci, souboru věcí a bytu nebo nebytovému prostoru ve vlastnictví podle zvláštního zákona, nestanoví-li zákon jinak. Totéž platí, jde-li o každého pozdějšího věřitele zastavené pohledávky, o každého pozdějšího oprávněného ze zastaveného jiného majetkového práva nebo předmětu průmyslového vlastnictví a o každého pozdějšího majitele zastaveného obchodního podílu nebo cenného papíru. Podle § 165 odst. 1 obč. zák. není-li pohledávka zajištěná zástavním právem splněna včas, má zástavní věřitel právo na uspokojení své pohledávky z výtěžku zpeněžení zástavy. Totéž právo má zástavní věřitel, jestliže pohledávka byla po své splatnosti splněna jen částečně nebo nebylo-li splněno příslušenství pohledávky. Podle ust. § 165a odst. 1 obč. zák. zástavu lze zpeněžit na návrh zástavního věřitele ve veřejné dražbě nebo soudním prodejem zástavy. Při nařízení soudního prodeje zástavy a při prodeji zástavy soudem se postupuje podle občanského soudního řádu. Podle ust. § 497 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen obch. zák.) se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníku poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 502 odst. 1 obch. zák. je dlužník povinen platit od doby poskytnutí peněžních prostředků z těchto úroky, a to ve sjednané výši. Podle ust. § 503 obch. zák. je závazek platit úroky splatný spolu se závazkem vrátit použité peněžní prostředky. Podle ust. § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě. Dle ust. § číslo odst. 1 postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle ust. § 358 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízení soudních (dále jen z.ř.s.) soud nařídí prodej zástavy, doloží-li zástavní věřitel zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem. Podle ust. § 356 z. ř. s. ve věci není třeba nařizovat jednání jen za podmínek, že lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí nebo tehdy, jsou-li skutečnosti uvedené v § 358 odst. 1 větě první doloženy listinami vydanými nebo ověřenými státními orgány nebo veřejnými listinami notáře.

4. Po přezkoumání a zhodnocení všech předložených listinných důkazů, a to jak jednotlivě, tak i ve vzájemných souvislostech, dospěl soud k závěru, že jsou splněny podmínky pro nařízení soudního prodeje zástavy a že žaloba zástavního věřitele je důvodná. Jak již bylo výše uvedeno, mezi právním předchůdcem zástavního věřitele jako věřitelem a dlužníkem právnická osoba byla uzavřena platná smlouva o úvěru ve smyslu citovaného § 497 a násl. obch. zák. a dluh z této smlouvy byl řádně zajištěn platnou zástavní smlouvou dle § 152 a násl. obč. zák. uzavřenou mezi právním předchůdcem zástavního věřitele a dlužníkem. Vzhledem ke splatnosti zajištěného dluhu se zástavní věřitel, na něhož byla pohledávka platně postoupena, domáhá uspokojení ze zástavy, která je ve vlastnictví zástavního dlužníka, postupem dle zákon o zvláštních řízení soudních. Z citovaného § 358 z. ř. s. vyplývá, že v řízení o soudním prodeji zástavy musí zástavní věřitel doložit existenci své pohledávky, existenci zástavního práva k věci a kdo je zástavním dlužníkem. Soudní prodej zástavy se totiž uskutečňuje ve dvou fázích. V první fázi jde o řízení o soudní prodej zástavy, které je zahájeno podáním žaloby, jíž se zástavní věřitel domáhá nařízení soudního prodeje zástavy, a které končí usnesením soudu, jímž je o této žalobě rozhodnuto. Nařídí-li soud usnesením prodej zástavy, přechází soudní prodej zástavy do druhé fáze, podá-li zástavní věřitel návrh na nařízení výkonu rozhodnutí prodejem zástavy, jak se shoduje jak právní teorie (příjmení, K., příjmení, Š., Vláčil, D., Levý, J., Hromada, M. a kol.: Zákon o zvláštních řízeních soudních. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2015, 665 s., nebo příjmení, J. a kol.; Občanské soudní řízení, Soudcovský komentář; příjmení jméno; 2. vydání; obec: právnická osoba, 2016, str. 734)), tak právní praxe (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci sp. zn. 21 Cdo 4377/2009 nebo ve věci sp. zn. 21 Cdo 676/2010, které jsou plně použitelné i za současné právní úpravy, jež oproti předchozí právní úpravě nedoznala prakticky žádných změn – k tomu viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci sp. zn. spisová značka ze dne datum rozhodnutí). Jak již bylo výše řečeno, soud se z hlediska skutkového stavu zabývá jen třemi skutečnostmi, a to zda má zástavní věřitel pohledávku, zda je tato zajištěna zástavním právem k zástavě a zda na straně žalované vystupuje zástavní dlužník. Jak dovodil Nejvyšší soud ČR v rozhodnutí ve věci sp. zn. 21 Cdo 277/2017„ v řízení o soudním prodeji se (pojmově) neprovádí dokazování, nepřichází v něm v úvahu použití ustanovení § 357 z. ř. s. (jeho zařazení do zákona je zjevnou legislativní chybou)“. Protože v dané věci zástavní věřitel doložil existenci splatné pohledávky za dlužníkem právnická osoba, která je zajištěna zástavním právem k zástavě, jejíhož prodeje se zástavní věřitel žalobou domáhá, a že na žalované straně vystupuje zástavní dlužník, který je výlučným vlastníkem zástavy, došlo ke splnění všech podmínek podle citovaného ustanovení z. ř. s. a soud mohl návrhu na nařízení prodeje zástavy vyhovět bez nařízení jednání, neboť veškeré skutečnosti byly zástavním věřitelem doloženy listinami ověřenými státními orgány prostřednictvím autorizované konverze dokumentů.

5. O náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi zástavním věřitelem a zástavním dlužníkem se v řízení o soudním prodeji zástavy jako první fázi soudního prodeje zástavy nerozhoduje (srov. nález Ústavního soudu ze dne datum sp. zn. II. ÚS 114/06, v němž Ústavní soud přijal právní názor, že je porušením práva na soudní ochranu (čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod) a principu rovnosti účastníků řízení (čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod), je-li v řízení o soudním prodeji zástavy (§ 200y až 200za o. s. ř., ve znění účinném do 31. 12. 2013, s účinností od datum jde o § 358 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních) současně s vyhovujícím výrokem o nařízení prodeje zástavy rozhodnuto i o nákladech řízení; v souladu s požadavkem spravedlnosti naopak je, aby o nákladech řízení bylo v takovém případě rozhodnuto až v rámci vykonávacího řízení, tedy poté, co bude postaveno najisto, zda bylo v řízení o soudním prodeji zástavy rozhodnuto poprávu (srov. též nález Ústavního soudu ze dne datum sp. zn. I. ÚS 28/14 nebo nález Ústavního soudu ze dne datum sp. zn. III. ÚS 68/16)); viz shodně usnesení Nejvyššího soudu ČR ve věci sp. zn. 21 Cdo 310/2019 ze dne 24. 4. 2019. Proti tomuto usnesení lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho stejnopisu ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím Okresního soudu v Táboře.