13 C 109/2021

Plný text

Okresní soud v Táboře rozhodl samosoudcem JUDr. Romanem Winklerem ve věci žalobce: Anonymizováno proti žalované: Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované , IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované o zaplacení 33 475 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se v části, ve které se žalobce domáhal zaplacení částky 6 718 Kč, zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 26 757 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení jdoucí od 21. 1. 2020 do 30. 4. 2021 ve výši 2 165 Kč a dále s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně jdoucí z částky 33 475 Kč od 1. 5. 2021 do 28. 6. 2021, a ve výši 8,25 % ročně jdoucí z částky 26 757 Kč od 29. 6. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 2 274 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobce se žalobou domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 33 475 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že nárok vznikl z titulu nezaplaceného nájemného a úhrad za služby spojené s užíváním nebytových prostor v domě č.p. , adresa, , Anonymizováno, , jehož je žalobce vlastníkem. Žalovaná se stala nájemcem prostor sloužících k podnikání na základě nájemní smlouvy uzavřené účastníky dne , datum, s účinností od 5. 11. 2019 na dobu určitou do 4. 11. 2029. Žalovaná neuhradila nájemné a zálohy na služby za měsíc leden 2020 do ledna 2021 v celkové výši 33 475 Kč, a to ani na základě opakovaných upomínek.S ohledem na částečné zpětvzetí žaloby podáním žalobce ze dne , datum, , a to co do částky 6 718 Kč, soud podle § 96 odst. 1, 2 o. s. ř. řízení zastavil. Se zpětvzetím v této části nevyžadoval souhlas žalované, neboť ke zpětvzetí došlo dříve, než bylo ve věci jednáno. Podle § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích žalobci nevznikl v této konkrétní věci nárok ani na jeho částečné vrácení.Protože v dané věci bylo možné věc rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobce souhlasil s vyhlášením rozhodnutí bez nařízení jednání. Žalovaná se k výzvě soudu nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny v souladu s § 46b písm. b) o. s. ř. S ohledem na tyto skutečnosti soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.Z nájemní smlouvy ze dne , datum, , dohody o ukončení nájmu z , datum, , rozpisu dlužných období včetně výpočtu úroku k 30. 4. 2021, výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 12. 3. 2021 včetně podacího lístku má soud za prokázané, že účastníci uzavřeli nájemní smlouvu, jejímž předmětem byl nájem prostor sloužících k podnikání, a to v domě č.p. , adresa, , Anonymizováno, . Nájem byl sjednán od 5. 11. 2019 do 4. 11. 2019, nájemné bylo sjednáno ve výši 2 121 Kč měsíčně se splatností vždy k 20. dni běžného měsíce. K úhradě služeb (mimo el. energie) se žalovaná zavázala hradit měsíční zálohu 1 000 Kč s tím, že zálohy budou zúčtovány na základě skutečné spotřeby 1 x ročně vždy k 30. 4. následujícího roku. Žalovaná dluží za období od ledna 2020 do ledna 2021 neuhrazenou částku nájemného a záloh na služby částku 26 757 Kč. Nájemní vztah byl ukončen na základě dohody účastníků k 31. 1. 2021. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužných částek výzvou ze dne 12. 3. 2021.Po právní stránce soud věc posoudil dle ust. § 2302 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), která upravují nájem prostoru sloužícího podnikání. V souladu s ust. § 10 odst. 1 o. z. i dle § 2217 odst. 1 o. z. o nájemném a dále dle § 2251 o . z., který upravuje povinnost plnění záloh a nákladů na služby spojené s užíváním pronajatých prostor. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li i strany výši úroku.Vzhledem k tomu, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení uvedená v žalobě, soud žalobě zcela vyhověl. Žalovaná řádně nehradila sjednaný nájem a dohodnuté platby spojené s užíváním pronajatých prostor, porušila tak svou smluvní a zákonnou povinnost, proto jí soud rozsudkem uložil povinnost uhradit tyto platby žalobci. Dle ust. § 1970 o. z. byl současně žalobci přiznán i uplatněný nárok na úroky z prodlení, které požaduje ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 146 odst. 1 tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 274 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 674 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.