13 C 16/2022

Plný text

Okresní soud v Táboře rozhodl samosoudcem JUDr. Romanem Winklerem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného, datum narození bytem adresa žalovaného zastoupený opatrovnicí příjmení jméno sídlem adresa žalovaného 1. celé jméno žalovaného, datum narození bytem adresa žalovaného o vypořádání spoluvlastnictví

I. Spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaných k nemovitým věcem v kat. úz. obec, k pozemku parc. číslo jehož součástí je stavba obec u adresa a k pozemku parc. číslo se zrušuje a nemovité věci se přikazují do vlastnictví žalobkyně.

II. Žalobkyně je povinna uhradit žalovanému číslo částku 280 000 Kč na vypořádacím podílu, a to do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobkyně je povinna uhradit žalovanému číslo částku 280 000 Kč na vypořádacím podílu, a to do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně se svou žalobou doručenou název soudu domáhala zrušení podílového spoluvlastnictví na nemovitostech, a to pozemku parc. číslo jehož součástí je stavba adresa a pozemku parc. číslo jež jsou zapsány v anonymizováno nemovitostí pro územní celek – stát. instituce, pro obec a kat. úz. obec (dále pak„ předmětná nemovitost“). Předmětná nemovitost je v podílovém spoluvlastnictví žalobkyně a dvou žalovaných, každý s podílem ve výši 1/3. Žalovaný číslo se vyjádřil prostřednictvím svého opatrovníka, který uvedl, že souhlasí s vypořádáním podílového spoluvlastnictví s dovětkem, že nemá finanční prostředky na úhradu vypořádacích podílů, tudíž nechť jsou nemovitosti přikázány do vlastnictví žalobkyně. Žalovaný číslo se vyjádřil při prvém jednání, když uvedl, že prostředky na výplatu ostatních podílových spoluvlastníků nemá a na tomto závěru pak setrval i v rámci druhého jednání. Ze znaleckého posudku anonymizováno jméno příjmení, který obsahuje i doložku podle § 127a) o. s. ř., má soud za prokázané, že tržní hodnota předmětných nemovitostí, které mají býti vypořádány, je 840 000 Kč. Z potvrzení právnická osoba ze dne datum má soud za prokázané, že žalobkyně má finanční prostředky na výplatu žalovaných. Podle § 1140 odst. 1 a 2 o. z., nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků. Podle § 1143 o. z., nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. Podle § 1144 odst. 1 o. z., je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Podle § 1147 o. z., není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky. Ze shodných tvrzení účastníků a znaleckého posudku soud uzavírá, že nemovitost je dispozičně řešena jako 2+kk a tudíž je reálně nedělitelná. Soud tak dále řešil kdo z podílových vlastníků má o nemovitost zájem a zda má na výplatu vypořádacích podílů. Jediný ze spoluvlastníků, který byl ochoten přijmout nemovitosti do svého výlučného vlastnictví a má finanční prostředky na výplatu ostatních spoluvlastníků, je žalobkyně. Na základě této skutečnosti tak soud rozhodl o zrušení podílového spoluvlastnictví a přikázání nemovitostí do výlučného vlastnictví žalobkyně s tím, že jí uložil ve lhůtě 1 měsíce vyplatit jednotlivé vypořádací podíly, a to ve výši 280 000 Kč pro žalovaného číslo v částce 280 000 Kč pro žalovaného číslo. O náhradě nákladů řízení pak bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně byla ve věci plně úspěšná, tato však náhradu nákladů řízení nepožadovala, a tudíž soud výrokem IV. rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích-pobočka v Táboře, prostřednictvím Okresního soudu v Táboře. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Toto právo nepřísluší osobám, které se ho po vyhlášení rozsudku výslovně vzdaly. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.