13 C 266/2021

Plný text

Okresní soud v Táboře rozhodl samosoudcem JUDr. Romanem Winklerem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 80 000 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se, co do částky 80 000 Kč, zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně jdoucí z částky 80 000 Kč od 11. 10. 2021 do 1. 2. 2022, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba, jíž se žalobce domáhá na žalovaném zaplacení úroku z prodlení jdoucí z částky 80 000 Kč od 1. 9. 2020 do 10. 10. 2021 ve výši 8,25 % ročně, se zamítá.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 21 061 Kč k rukám právního zástupce žalobce titul jméno příjmení, advokáta se sídlem adresa, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobce se svou žalobou doručenou Okresnímu soudu v Táboře domáhal na žalovaném zaplacení částky 80 000 Kč s odůvodněním, že žalobce zapůjčil na základě ústní smlouvy žalovanému částku 80 000 Kč, kterou se mu žalovaný zavázal vrátit nejpozději ke konce srpna 2020. K podané žalobě se vyjádřila osoba, která se dostavila k soudu dne 26. 1. 2022, a bez osobních dokladů prokazujících její totožnost, prohlásila, že je žalovaný, a že částku 80 000 Kč žalobci dluží. Před jednáním dne 12. 9. 2022 vzal žalobce svou žalobu částečně zpět, když uvedl, že žalovaný částku 80 000 Kč po podání žaloby dne datum žalobci uhradil. Podle § 96 odst. 1 a 2 o. s. ř., může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Na základě výše uvedených skutečností soud řízení, co do částky 80 000 Kč zastavil. Žalobce se dále domáhal úhrady úroků z prodlení za dobu od 1. 9. 2020 do úhrady dluhu, tedy do 1. 2. 2022. Podle § 1970 o. z., může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2390 o. z., přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2393 odst. 1 o. z., neurčí-li smlouva, kdy má být zápůjčka vrácena, je splatnost závislá na vypovězení smlouvy. Není-li o výpovědi ujednáno nic jiného, je výpovědní doba šest týdnů. Podle § 573 o, z, má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. Na základě tvrzení samotného žalobce a předžalobní výzvy má soud za prokázané, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce, ve které nebyla dohodnuta doba, do které měl žalovaný zápůjčku vrátit. Jelikož smlouva o zápůjčce neobsahovala dobu, do které má žalovaný finanční částku vrátit, pak splatnost zápůjčky byla závislá na vypovězení smlouvy. Jednání, které by soud mohl hodnotit jako výpověď smlouvy o zápůjčce, je pak jednoznačně předžalobní výzva, ve které zástupce žalobce žalovanému sděluje, že ho vyzývá k úhradě dluhu. To že nebyl stanoven pevný datum pro vrácení zápůjčky, vyplývá i z rozporu mezi předžalobní výzvou a petitem žaloby, když v předžalobní výzvě je uvedeno, že žalovaný měl uhradit dluh do konce září 2020, ale podle petitu žaloby a v ní uvedených tvrzení, měl žalovaný uhradit zápůjčku nejpozději do konce srpna 2020. Soud tak nemá z provedených důkazů, ani z důkazů, které nebyly provedeny za prokázané, že by dohodou stran došlo ke stanovení data pro vrácení zápůjčky, a to ke dni 31. 8. 2020. Z provedených důkazů a na základě domněnky dojití předžalobní výzvy má soud za prokázané, že výpověď smlouvy o zápůjčce byla žalovanému doručena ke dne 29. 8. 2021 a od této doby započal běh 6 týdenní výpovědní doby. Tato uplynula dne 10. 10. 2021 a žalovaný se tak dostal do prodlení s úhradou dluhu nejdříve dne 11. 10. 2021. Soud tak s ohledem na výše uvedený závěr, zamítl žalobu, co do úroků z prodlení za období od 1. 9. 2020 do 10. 10. 2021 a vyhověl žalobě, co do úroků z prodlení za období od 11. 10. 2021 do 1. 2. 2022. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto na základě § 142 o. s. ř. ve spojení s § 146 odst. 2 o. s. ř., neboť žalovaný zavinil svým jednáním zastavení řízení, a to v celé jistině. Žalobce, který v zákonné lhůtě před podáním žaloby zaslal žalovanému výzvu k plnění, měl ve věci plný úspěch. Náklady řízení pak představuje zaplacený soudní poplatek v částce 4 000 Kč a náklady na právní zastoupení, tj. odměna advokáta určená podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve výši 4 x 4300 dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., za převzetí věci, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby, částečné zpětvzetí žaloby, 4 x 300 Kč paušál dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., 21 % DPH v částce 2 961 Kč Náklady řízení celkem činí 21 061 Kč. Žádné mimořádné okolnosti případu, pro které by soud ve smyslu § 150 o. s. ř. výjimečně nepřiznal žalobci právo na náhradu nákladů řízení v plné výši, zjištěny ani tvrzeny nebyly. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám advokáta žalobce. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích-pobočka v Táboře, prostřednictvím Okresního soudu v Táboře. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.