2 C 1/2023
č. j. 2 C 1/2023-88
V PLATNOSTIOkresní soud v Táboře rozhodl o rozvodu manželství, jehož manželé byli občany České republiky a měli společné bydliště v jejím území. Soud se opřel o § 49 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém, podle něhož se osobní poměry manželů řídí právním řádem státu, jehož jsou občany, a tedy českým právem. Rozvod byl prokázán jako nevyhnutelný, protože manželství bylo hluboce a trvale rozvráceno, což vyplývalo z dlouhodobého rozchodu manželů a neschopnosti obnovy společného soužití. Soud rozhodl o rozvodu i přes existenci nezletilé dcery, protože rodičovské poměry byly již předem upraveny rozhodnutím soudu.
Plný text
Okresní soud v Táboře rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Martinou Štorkánovou jako samosoudkyní ve věci manželky: osobní údaje manželky bytem adresa manželky a manžela zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa a manžela: osobní údaje manžela bytem adresa, anonymizováno, příjmení jméno, anonymizováno, anonymizováno zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o rozvod manželství
I. Manželství celé jméno manželky a celé jméno manžela uzavřené v anonymizováno, stát anonymizováno, dne datum, se rozvádí.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
1. Manželka se svým návrhem domáhala rozvodu manželství, které bylo uzavřeno dne datum v anonymizováno v anonymizováno. Z manželství se narodila dcera jméno celé jméno manžela, která je doposud nezletilá. Svůj návrh odůvodnila tím, že ač bylo manželství dlouho spokojené, začalo mezi manžely docházet k rozporům, manžel si zde v obec nezvykl a datum se odstěhoval zpět do anonymizováno. Obnovení manželského soužití již nelze očekávat.
2. Manžel s rozvodem manželství souhlasil. Uvedl, že problémy nastaly v období pandemie Covid, kdy přišel o práci v ČR, nedařilo se mu sehnat novou a mezi manžely začalo docházet k neshodám, které vyústily v jeho odstěhování z ČR.
3. Vzhledem k tomu, že manžel je anonymizováno státním občanem a manželství bylo uzavřeno v anonymizováno, musela být v dané věci nejprve posouzena mezinárodní příslušnost a rozhodné právo. Mezi Českou republikou a země není uzavřena žádná dvoustranná smlouva či vícestranná smlouva týkající se postupu v řízení o rozvod, tedy je nutno postupovat podle zák. č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém (dále jen„ ZMPS“). Obě strany jsou pak smluvními stranami Úmluvy o uznávání rozvodů a zrušení manželského soužití ze dne datum publikované ve Sbírce zákonů pod č. 131/1976 Sb.
4. Ust. § 1 ZMPS upravuje v poměrech s mezinárodním prvkem a) právním řádem kterého státu se řídí soukromoprávní poměry včetně používání jiných předpisů než určeného rozhodného práva, b) právní postavení cizinců a zahraničních právnických osob v soukromoprávních poměrech, c) pravomoc a postup soudů a jiných orgánů při úpravě poměrů uvedených v písmenech a) a b) a rozhodování o nich včetně postupu v řízení, jestliže je mezinárodní prvek jen v řízení samotném. Podle § 2 ZMPS platí, že tento zákon se použije v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána (dále jen„ mezinárodní smlouva“), a přímo použitelných ustanovení práva Evropské unie. Podle § 47 odst. 1 ZMPS je dána pravomoc českého soudu tehdy, je-li alespoň jeden z manželů občanem České republiky. Dle § 3 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“) je dána věcná příslušnost okresních soudů jako soudů prvního stupně, neboť v dané věci se nejedná o žádnou z věcí se speciální příslušností krajských soudů jako soudů prvního stupně, které vyjmenovává § 3 odst. 2 z. ř. s. Místní příslušnost se v dané věcí řídí § 383 odst. 1 z. ř. s., podle kterého je pro řízení o rozvod manželství místně příslušný soud, v jehož obvodu měli manželé poslední společné bydliště.
5. Pokud jde o rozhodné právo, je třeba vycházet ze skutečnosti, že dvoustranná smlouva s země, která by obsahovala kolizní normy v této oblasti, není sjednána, a proto je nutné vycházet z § 49 odst. 1 ZMPS podle něhož se osobní poměry manželů řídí právním řádem státu, jehož jsou občany. Jsou-li občany různých států, řídí se tyto poměry právním řádem státu, v němž mají obvyklý pobyt, jinak českým právním řádem. Podle § 50 odst. 1 ZMPS se rozvod řídí právním řádem státu, jímž se řídí osobní poměry manželů v době zahájení řízení. Rozvod manželství se tedy v tomto případě řídí českým hmotným právem.
6. Dle ust. § 755 odst. 1 zákona č 89/2012 Sb., občanského zákoníku, může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno. Podle odst. 3 téhož paragrafu, mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů.
7. Z oddacího listu vydaného dne datum matričním úřadem Úřadu městské části Brno má soud za prokázané, že mezi manželi bylo dne datum v anonymizováno v anonymizováno uzavřeno manželství. O úpravě rodičovské odpovědnosti pro dobu za trvání manželství i po rozvodu manželství rodičů ve vztahu k nezl. jméno celé jméno manžela, datum narození bylo rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu v Táboře ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, který nabyl právní moci dne datum. Manželka i manžel se shodně vyjádřili tak, že manželství bylo zprvu spokojené, v době pandemie Covid přišel manžel o práci v ČR, nepodařilo se mu najít novou a postupně začalo mezi manželi docházet k neshodám, které vyvrcholily odchodem manžela ze společné domácnosti a jeho návratem do anonymizováno dne datum. Od tohoto data tedy spolu manželé nežijí a nemají v úmyslu manželské soužití obnovit. Za této situace, kdy jsou pravomocným rozhodnutím soudu upraveny poměry nezletilé dcery jméno pro dobu po rozvodu, má soud zato, že podmínky výše uvedeného ustanovení občanského zákoníku jsou splněny a rozvodu manželství nic nebrání. Příčinu rozvratu manželství soud shledává v tom, že shora popsaná situace vedla ke vzájemném citovém odcizení manželů a následném ukončení jejich společného soužití.
8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 23 zákona č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních, když nebyly zjištěny okolnosti, které by odůvodňovaly náklady řízení některému z účastníků přiznat. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho stejnopisu ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím Okresního soudu v Táboře. Právo na odvolání nepřísluší tomu, kdo se jej po vyhlášení tohoto rozsudku vzdal. Manžel, který sňatkem přijal příjmení druhého manžela, může do 6 měsíců od právní moci výroku o rozvodu manželství oznámit matričnímu úřadu, že přijímá zpět své dřívější příjmení. Oba účastníci jsou povinni do 15 pracovních dnů po nabytí právní moci rozhodnutí soudu o rozvodu manželství požádat u kteréhokoliv obecního úřadu obce s rozšířenou působností o vydání nového občanského průkazu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.