2 C 100/2021

Plný text

Okresní soud v Táboře rozhodl předsedkyní senátu titul Martinou Štorkánovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem titul. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného sídlem adresa o zaplacení 18 232 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 18 232 Kč s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 2 400 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 11 390 Kč od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 842 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení v částce 8 640,80 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala na žalovaném zaplacení částky uvedené v předmětu tohoto řízení, neboť mezi právním předchůdcem žalobkyně (právnická osoba) a žalovaným byla dne datum uzavřena servisní a materiálová smlouva číslo jejímž předmětem byl závazek právního předchůdce žalobkyně přenechat žalovanému do užívání nápojový automat anonymizována tři slova, výrobní číslo anonymizováno, a závazek žalovaného předmětný nápojový automat umístit ve své provozovně na adrese adresa, s tím, že za užívání automatu byl žalovanému stanoven nulový poplatek při splnění podmínky minimálního odběrného množství sortimentu za měsíc. Žalovaný však minimální odběrné množství neplnil a právnímu předchůdci žalobkyně tak vznikl nárok na úhradu smluvní pokuty za neodběr sortimentu za dobu trvání smlouvy, která mu byla vyúčtována fakturou č. anonymizováno znějící na částku 11 390 Kč splatnou datum a fakturou č. anonymizováno znějící na částku 6 842 Kč splatnou datum. Pohledávku za žalovaným nabyla žalobkyně na základě smlouvy o prodeji části závodu ze dne datum. Žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho ani po zaslání předžalobní výzvy.

2. V dané věci bylo možno rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, a proto soud vyzval soud žalovaného, když souhlas žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání byl obsažen již v návrhu, aby se ve smyslu ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitky (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k výzvě nijak nevyjádřil a soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.

3. Soud má z listinných důkazů, a to konkrétně ze servisní a materiálové smlouvy číslo ze dne datum ve spojení s dodatkem číslo předávacím protokolem z téhož dne za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným vznikl smluvní vztah, na základě kterého právní předchůdce žalobkyně předal žalovanému k užívání nápojový automat anonymizována tři slova, výrobní číslo anonymizováno, a žalovaný se zavázal tento automat umístit ve své provozovně na adrese adresa. Za užívání automatu byl ve smlouvě stanoven nulový poplatek při splnění podmínky minimálního odběrného množství. Žalovaný však minimální odběrné množství sortimentu za trvání smlouvy nesplnil, když odebral sortiment pouze v celkové hodnotě 23 416 Kč a nikoli minimálně za 59 880 Kč, když minimální odběrné množství za měsíc činilo dle ceníku právního předchůdce žalobkyně 2 495 Kč. Právnímu předchůdci žalobkyně proto v souladu se smlouvou vznikl nárok na smluvní pokutu, která mu byla vyúčtována fakturou č. anonymizováno znějící na částku 11 390 Kč splatnou datum a fakturou č. anonymizováno znějící na částku 6 842 Kč splatnou datum. Ke dni datum došlo k nabytí pohledávky za žalovaným žalobkyní, jak je prokázáno smlouvou o prodeji části podniku ze dne datum včetně přílohy číslo. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani na základě předžalobní upomínky.

4. Právně byla věc posouzena podle § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen o. z.), kdy strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. Podle ust. § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Podle ust. § 2175 odst. 1 o. z. koupí závodu nabývá kupující vše, co k závodu jako celku náleží. Dle ust. § 2177 odst. 1 o. z. se koupí závodu kupující stává věřitelem pohledávek a dlužníkem dluhů, které k závodu náleží. Nabytí pohledávek kupujícím se jinak řídí ustanoveními o postoupení pohledávek. Dle ust. § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle ust. § 1970 o. z. jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení. Neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše stanovená nařízením vlády.

5. Po přezkoumání a zhodnocení předložených důkazů, a to jednotlivě i ve všech souvislostech, dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je zcela důvodný. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným došlo k uzavření nepojmenované smlouvy, na základě které právní předchůdce žalobkyně žalovanému předal zařízení, které žalovaný převzal s tím, že za jeho bezplatné užívání bude plnit minimální odběrné množství sortimentu. Žalovaný však minimální odběrné množství neplnil a vznikla mu tak povinnost uhradit právnímu předchůdci žalobkyně smluvní pokutu. Svoji povinnost uhradit smluvní pokutu nesplnil ani po zaslání předžalobní upomínky žalobkyně, na níž byla pohledávka včetně všech práv a povinností platně postoupena, a proto mu tuto povinnost uložil soud tímto rozsudkem. Důvodný je též návrh žalobkyně na zaplacení úroků z prodlení, které žalobkyně požaduje v souladu s ust. § 1970 o. z., ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaný je v prodlení se splacením svého peněžitého dluhu. Nárok na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky, jde-li o vzájemný závazek podnikatelů, pak vyplývá z ust. § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění vyplývá z ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.

6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal zcela úspěšné žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 640,80 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle ust. § 6 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen a.t.), ve výši 1 860 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé a návrh ve věci samé), dále paušální náhrada výdajů stanovená dle ust. § 13 odst. 3 a.t. v částce 300 Kč za každý z těchto tří úkonů právní služby a dále dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši 6 480 Kč částkou 1 360,80 Kč. Platební místo bylo určeno dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho stejnopisu ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím Okresního soudu v Táboře. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.