2 C 106/2021

Plný text

Okresní soud v Táboře rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Martinou Štorkánovou jako samosoudkyní ve věci zástavního věřitele: osobní údaje zástavního věřitele sídlem adresa žalobkyně proti zástavnímu dlužníku: celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného o soudní prodej zástavy Nařizuje se soudní prodej zástavy, a to jednotky [číslo] byt, umístěné v budově [adresa] stojící na pozemku parc. [číslo] parc. [číslo] včetně spoluvlastnického podílu o velikosti ideální [číslo] na společných částech domu [adresa] a pozemku parc. [číslo] parc. [číslo] vše zapsáno u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Tábor, na listu vlastnictví [číslo] pro katastrální území Tábor, obec Tábor, k uspokojení pohledávky zástavního věřitele ve výši 20 852 564,24 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 20 852 564,24 Kč od [datum] do zaplacení.

1. Zástavní věřitel se domáhal nařízení prodeje zástavy uvedené ve výroku tohoto usnesení, neboť na základě smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] ve znění pozdějších dodatků právní předchůdce zástavního věřitele [anonymizováno], družstevní záložna (po prodeji podniku [právnická osoba]) jako věřitel poskytl společnosti [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], jako dlužníkovi úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 45 000 000 Kč. Pohledávka z předmětné smlouvy o úvěru včetně jejího příslušenství a poplatků byla na základě smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitostem ze dne [datum] uzavřené mezi právním předchůdcem zástavního věřitele a dlužníkem jako zástavcem zajištěna zástavním právem mimo jiné k jednotce [číslo] byt, umístěné v budově [adresa] stojící na pozemku parc. [číslo] parc. [číslo] včetně spoluvlastnického podílu o velikosti ideální [číslo] na společných částech domu [adresa] a pozemku parc. [číslo] parc. [číslo] vše zapsáno u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Tábor, na listu vlastnictví [číslo] [číslo] pro katastrální území Tábor, obec Tábor, která je nyní ve výlučném vlastnictví zástavního dlužníka. Tyto nemovité věci byly v minulosti úplatně převedeny dlužníkem do vlastnictví zástavního dlužníka, aniž by právnímu předchůdci zástavního věřitele byla v souladu se smlouvou o úvěru byla poukázána jakákoli peněžní částka, a proto se právní předchůdce zástavního věřitele nemohl daného zástavního práva doposud vzdát. Pohledávka za dlužníkem byla následně postoupena na zástavního věřitele včetně veškerého příslušenství, zajištění a práva na sankční platby vyplývající z dané smlouvy o úvěru smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum]. Zástavní věřitel vyzval zástavního dlužníka ke složení obvyklé ceny zástavy, ten však zástavnímu věřiteli nesložil ničeho.

2. Soud má z předložených listinných důkazů, a to konkrétně ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] ve znění pozdějších dodatků ([číslo listu], [číslo] spisu) za prokázané, že právní předchůdce zástavního věřitele jako věřitel a společnost [právnická osoba] jako dlužník uvedeného dne uzavřeli platnou smlouvu o úvěru, na jejímž základě věřitel poskytl dlužníkovi úvěr s úvěrovým rámcem 45 000 000 Kč a dlužník se ve smlouvě zavázal načerpaný úvěr vrátit spolu s příslušenstvím nejpozději do jednoho roku, nedojde-li k obnově smlouvy (čl. III odst. 1). Tento úvěrový rámec byl zástavním dlužníkem zcela vyčerpán, jak má soud za prokázané z přehledu pohybu na účtu ze dne [datum] ([číslo listu]). Ze smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitým věcem ze dne [datum] má soud dále za prokázané, že právě k zajištění pohledávky z výše uvedené smlouvy o úvěru [číslo] bylo platně zřízeno zástavní právo mezi věřitelem a dlužníkem mimo jiné k bytové jednotce [číslo] umístěné v budově [adresa] stojící na pozemku parc. [číslo] parc. [číslo] včetně spoluvlastnického podílu o velikosti ideální [číslo] na společných částech domu [adresa] a pozemku parc. [číslo] parc. [číslo] vše zapsáno u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Tábor, na listu vlastnictví [číslo] [číslo] pro katastrální území a obec Tábor ([číslo listu] [anonymizováno]). Zřízení tohoto zástavního práva bylo v souladu s čl. IV. odst. 2 smlouvy o úvěru [číslo] jeho existence je prokázána též výpisem z katastru nemovitostí ([číslo listu]). Z něj též plyne, že vlastníkem zástavy je zástavní dlužník. Z oznámení o zesplatnění úvěru ze dne [datum] ([číslo listu]) má soud za prokázané, že zástavní věřitel pro porušování povinností zástavního dlužníka prohlásil dluh za předčasně splatný ke dni [datum]. Zástavní dlužník totiž přesáhl úvěrový rámec, neboť ke dni [datum] činila dlužná částka z předmětné smlouvy o úvěru 48 750 012,97 Kč. Z předloženého výpočtu pohledávky má pak soud za osvědčené, že ke dni [datum] činila výše pohledávky po započtení všech dlužníkem provedených úhrad i v rámci insolvenčního řízení částku 188 922 234,27 Kč, z níž předmětem tohoto návrhu je částka 20 852 564,24 Kč představující čerpanou nesplacenou jistinu úvěru a dále úrok z prodlení v zákonné výši. Ze smlouvy o prodeji podniku ze dne [datum] ([číslo listu]) má soud za prokázané, že podnik [anonymizováno], družstevní záložna, byl zakoupen [právnická osoba] se všemi právy, majetkovými hodnotami, povinnostmi a závazky. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] ([číslo listu]) má pak soud za prokázané, že pohledávka ze smlouvy o úvěru [číslo] byla platně postoupena ze společnosti [právnická osoba] na zástavního věřitele včetně veškerého příslušenství, zajištění a práva na sankční platby ([číslo listu], čl. 2 na [číslo listu] spisu). Z předžalobní výzvy ze dne [datum] ([číslo listu]) má soud za prokázané, že zástavní dlužník byl zástavním věřitelem vyzván, aby složil cenu zástavy, neboť předchozí zástavní dlužník předmětné nemovité věci převedl, aniž by zástavnímu věřiteli poukázal jakoukoli částku na splacení úvěru. Zástavní dlužník si přitom musí být této skutečnosti i zástavního práva vědom, neboť v insolvenčním řízení vedeném u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. [insolvenční spisová značka], kde byla pohledávka právního předchůdce zástavního věřitele v plném rozsahu zjištěna, zástavní dlužník podal přihlášku své podmíněné pohledávky za předchozím zástavním dlužníkem právě z důvodu, že předchozí zástavní dlužník na úvěr z kupní ceny nic nesplatil a v přihlášce též potvrdil existenci zástavního práva k bytové jednotce v okamžiku uzavření kupní smlouvy, kterou zástavu nabyl.

3. Právně byla věc posouzena s ohledem na ust. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), dle ust. § 152 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen obč. zák.), podle kterého zástavní právo slouží k zajištění pohledávky pro případ, že dluh, který jí odpovídá, nebude včas splněn s tím, že v tomto případě lze dosáhnout uspokojení z výtěžku zpeněžení zástavy. Podle § 156 odst. 1 obč. zák. zástavní právo vzniká na základě písemné smlouvy (§ 552) nebo rozhodnutí soudu o schválení dohody o vypořádání dědictví. Za podmínek stanovených zákonem může zástavní právo vzniknout na základě rozhodnutí soudu nebo správního úřadu. Zástavní právo může vzniknout také ze zákona. Dle odst. 2 daného ustanovení zástavní smlouva musí obsahovat označení zástavy a pohledávky, kterou zástava zajišťuje. Podle § 155 odst. 1 obč. zák. zástavním právem může být zajištěna pohledávka peněžitá i nepeněžitá. Zástavní právo se vztahuje i na příslušenství této pohledávky. Dle odst. 3 a 4 daného ustanovení zástavním právem může být zajištěna i pohledávka, která má v budoucnu vzniknout, anebo pohledávka, jejíž vznik je závislý na splnění podmínky a do sjednané výše i pohledávky určitého druhu, které zástavnímu věřiteli vůči dlužníkovi budou vznikat v určité době. Dle ust. § 164 odst. 1 obč. zák. zástavní právo působí vůči každému pozdějšímu vlastníku zastavené věci, souboru věcí a bytu nebo nebytovému prostoru ve vlastnictví podle zvláštního zákona, nestanoví-li zákon jinak. Totéž platí, jde-li o každého pozdějšího věřitele zastavené pohledávky, o každého pozdějšího oprávněného ze zastaveného jiného majetkového práva nebo předmětu průmyslového vlastnictví a o každého pozdějšího majitele zastaveného obchodního podílu nebo cenného papíru. Podle § 165 odst. 1 obč. zák. není-li pohledávka zajištěná zástavním právem splněna včas, má zástavní věřitel právo na uspokojení své pohledávky z výtěžku zpeněžení zástavy. Totéž právo má zástavní věřitel, jestliže pohledávka byla po své splatnosti splněna jen částečně nebo nebylo-li splněno příslušenství pohledávky. Podle ust. § 165a odst. 1 obč. zák. zástavu lze zpeněžit na návrh zástavního věřitele ve veřejné dražbě nebo soudním prodejem zástavy. Při nařízení soudního prodeje zástavy a při prodeji zástavy soudem se postupuje podle občanského soudního řádu. Podle ust. § 497 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen obch. zák.) se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníku poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 502 odst. 1 obch. zák. je dlužník povinen platit od doby poskytnutí peněžních prostředků z těchto úroky, a to ve sjednané výši. Podle ust. § 503 obch. zák. je závazek platit úroky splatný spolu se závazkem vrátit použité peněžní prostředky. Podle ust. § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě. Dle ust. § 1880 odst. 1 postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle ust. § 358 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízení soudních (dále jen z.ř.s.) soud nařídí prodej zástavy, doloží-li zástavní věřitel zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem. Podle ust. § 356 z. ř. s. ve věci není třeba nařizovat jednání jen za podmínek, že lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí nebo tehdy, jsou-li skutečnosti uvedené v § 358 odst. 1 větě první doloženy listinami vydanými nebo ověřenými státními orgány nebo veřejnými listinami notáře.

4. Po přezkoumání a zhodnocení všech předložených listinných důkazů, a to jak jednotlivě, tak i ve vzájemných souvislostech, dospěl soud k závěru, že jsou splněny podmínky pro nařízení soudního prodeje zástavy a že žaloba zástavního věřitele je důvodná. Jak již bylo výše uvedeno, mezi právním předchůdcem zástavního věřitele jako věřitelem a dlužníkem [právnická osoba] byla uzavřena platná smlouva o úvěru ve smyslu citovaného § 497 a násl. obch. zák. a dluh z této smlouvy byl řádně zajištěn platnou zástavní smlouvou dle § 152 a násl. obč. zák. uzavřenou mezi právním předchůdcem zástavního věřitele a dlužníkem. Vzhledem ke splatnosti zajištěného dluhu se zástavní věřitel, na něhož byla pohledávka platně postoupena, domáhá uspokojení ze zástavy, která je ve vlastnictví zástavního dlužníka, a to dle„ jiného zákona“, kterým je v této fázi zákon o zvláštních řízení soudních. Z citovaného § 358 z. ř. s. vyplývá, že v řízení o soudním prodeji zástavy musí zástavní věřitel doložit existenci své pohledávky, existenci zástavního práva k věci a kdo je zástavním dlužníkem. Soudní prodej zástavy se totiž uskutečňuje ve dvou fázích. V první fázi jde o řízení o soudní prodej zástavy, které je zahájeno podáním návrh, jímž se zástavní věřitel domáhá nařízení soudního prodeje zástavy, a které končí usnesením soudu, jímž je o tomto návrhu rozhodnuto. Nařídí-li soud usnesením prodej zástavy, přechází soudní prodej zástavy do druhé fáze, podá-li zástavní věřitel návrh na nařízení výkonu rozhodnutí prodejem zástavy, jak se shoduje jak právní teorie (Svoboda, K., Tlášková, Š., Vláčil, D., Levý, J., Hromada, M. a kol.: Zákon o zvláštních řízeních soudních. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2015, 665 s., nebo Jirsa, J. a kol.; Občanské soudní řízení, Soudcovský komentář; Kniha III.; 2. vydání; Praha: [právnická osoba], 2016, str. 734)), tak právní praxe (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci sp. zn. [spisová značka] nebo ve věci sp. zn. [spisová značka], které jsou plně použitelné i za současné právní úpravy, jež oproti předchozí právní úpravě nedoznala prakticky žádných změn – k tomu viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci sp. zn. [spisová značka] ze dne 5. 12. 2018). Jak již bylo výše řečeno, soud se z hlediska skutkového stavu zabývá jen třemi skutečnostmi, a to zda má zástavní věřitel pohledávku, zda je tato zajištěna zástavním právem k zástavě a zda na straně žalované vystupuje zástavní dlužník. Jak dovodil Nejvyšší soud ČR v rozhodnutí ve věci sp. zn. 21 Cdo 277/2017„ v řízení o soudním prodeji se (pojmově) neprovádí dokazování, nepřichází v něm v úvahu použití ustanovení § 357 z. ř. s. (jeho zařazení do zákona je zjevnou legislativní chybou)“. Protože v dané věci zástavní věřitel doložil existenci splatné pohledávky za dlužníkem [právnická osoba], která je zajištěna zástavním právem k zástavě, jejíhož prodeje se zástavní věřitel žalobou domáhá, a že na žalované straně vystupuje zástavní dlužník, který je výlučným vlastníkem zástavy, došlo ke splnění všech podmínek podle citovaného ustanovení z.ř.s. a soud mohl návrhu na nařízení prodeje zástavy vyhovět bez nařízení jednání, neboť veškeré skutečnosti byly zástavním věřitelem doloženy listinami ověřenými státními orgány prostřednictvím autorizované konverze dokumentů.

5. O náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi zástavním věřitelem a zástavním dlužníkem se v řízení o soudním prodeji zástavy jako první fázi soudního prodeje zástavy nerozhoduje (srov. nález Ústavního soudu ze dne 19. 4. 2007 sp. zn. II. ÚS 114/06, v němž Ústavní soud přijal právní názor, že je porušením práva na soudní ochranu (čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod) a principu rovnosti účastníků řízení (čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod), je-li v řízení o soudním prodeji zástavy (§ 200y až 200za o. s. ř., ve znění účinném do 31. 12. 2013, s účinností od 1. 1. 2014 jde o § 358 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních) současně s vyhovujícím výrokem o nařízení prodeje zástavy rozhodnuto i o nákladech řízení; v souladu s požadavkem spravedlnosti naopak je, aby o nákladech řízení bylo v takovém případě rozhodnuto až v rámci vykonávacího řízení, tedy poté, co bude postaveno najisto, zda bylo v řízení o soudním prodeji zástavy rozhodnuto poprávu (srov. též nález Ústavního soudu ze dne 12. 8. 2014 sp. zn. I. ÚS 28/14 nebo nález Ústavního soudu ze dne 10. 5. 2017 sp. zn. III. ÚS 68/16)); viz shodně usnesení Nejvyššího soudu ČR ve věci sp. zn. 21 Cdo 310/2019 ze dne 24. 4. 2019.