2 C 128/2021

Plný text

Okresní soud v Táboře rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Martinou Štorkánovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o výživu neprovdané matky

I. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhala, aby byla žalovanému uložena povinnost přispívat žalobkyni od podání návrhu do dvou let věku dítě částkou 3 000 Kč předem vždy do 15. dne v měsíci, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení. Žalobkyně se domáhala svým návrhem ze dne [datum] toho, aby žalovanému byla stanovena povinnost přispívat jí od podání návrhu do dvou let věku dítěte, a to nezletilé dcery [jméno] [celé jméno žalobkyně], [datum narození] částkou 3 000 Kč měsíčně. Již ve svém návrhu uvedla, že je svobodná, dcera se jí narodila dne [datum] a žalovaný k ní otcovství na matrice Městského úřadu neuznal. Dále uvedla, že s žalovaným nežije ve společné domácnosti a u Okresního soudu v Táboře podala návrh na úpravu poměrů nezletilé dcery. Dále uvedla, že žije na mateřské dovolené, pobírá rodičovský příspěvek ve výši 10 000 Kč a další dávky státní sociální podpory. Žalovaný má být zaměstnán, ale neví, u jakého zaměstnavatele, ani s jakým příjmem. Podle § 920 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen„ o.z“) není-li matka dítěte provdána za otce dítěte, poskytne jí otec dítěte výživu po dobu dvou let od narození dítěte a přispěje jí v přiměřeném rozsahu na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem. Povinnost k úhradě nákladů spojených s těhotenstvím a porodem vznikne muži, jehož otcovství je pravděpodobné, i v případě, že se dítě nenarodí živé. V tomto případě bylo účastníkům řízení řádně doručeno předvolání k jednání na den [datum], avšak ani jeden z nich se bez jakékoliv omluvy nedostavil, proto bylo jednáno v jejich nepřítomnosti. Z výpisu z centrální evidence obyvatel pořízeného ve vztahu k oběma účastníkům je zřejmé, že žalobkyně má celkem 6 dětí, a to [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [celé jméno žalobkyně], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a poslední jmenovanou [jméno] [celé jméno žalobkyně], [datum narození]. Z výpisu z centrální evidence obyvatel ve vztahu k žalovanému vyplývá, že žalovaný má evidováno 5 dětí, a to [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [celé jméno žalobkyně], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], přičemž [jméno] [celé jméno žalobkyně] není jako jeho dítě v centrální evidenci obyvatel uvedena, což odpovídá tomu, že žalobkyně již v návrhu uvedla, že žalovaný neuznal otcovství k tomuto dítěti. Za situace, kdy žalovaný není uveden jako otec nezl. [jméno] [celé jméno žalobkyně] v úředních dokladech, nelze vyhovět návrhu matky dítěte na přiznání výživného neprovdané matce ve smyslu § 920 odst. 1 o.z., neboť povinným k platbám výživného matce je výlučně otec dítěte, a to otec úředně uznaný. Z toho důvodu byla žaloba žalobkyně na přiznání výživy neprovdané matky ve vztahu k žalovanému zamítnuta. Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. soud rozhodl o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení, neboť plně úspěšnému žalovanému žádné náklady řízení nevznikly.