2 C 17/2021

Plný text

Okresní soud v Táboře rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Martinou Štorkánovou jako samosoudkyní ve věci zástavního věřitele: osobní údaje zástavního věřitele bytem adresa žalobkyně proti zástavnímu dlužníkovi: celé jméno žalovaného , anonymizováno dne datum bytem adresa žalovaného o soudním prodeji zástavy Nařizuje se soudní prodej zástavy, a to rozestavěné stavby na pozemku [anonymizována dvě slova] zapsané u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Tábor, na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], [územní celek], k uspokojení pohledávky zástavního věřitele vůči zástavnímu dlužníkovi, a to jistiny v částce 1 240 000 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 000 Kč od [datum] do [datum] ve výši 194,52 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 000 Kč od [datum] do [datum] ve výši 109,59 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 240 000 Kč od [datum] do [datum] ve výši 88 846,85 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 240 000 Kč od [datum] do zaplacení, smluvní pokuty ve výši 0,05 % za každý den prodlení z částky 10 000 Kč od [datum] do [datum] ve výši 355 Kč, smluvní pokuty ve výši 0,05 % za každý den prodlení z částky 10 000 Kč od [datum] do [datum] ve výši 200 Kč a smluvní pokuty ve výši 0,05 % za každý den prodlení z částky 1 240 000 Kč od [datum] do [datum] ve výši 196 540 Kč, zajištěné zástavním právem k nemovitosti na základě dohody o vypořádání společného jmění manželů a zřízení zástavního práva ze dne [datum].

1. Zástavní věřitel se domáhal nařízení prodeje zástavy uvedené ve výroku tohoto usnesení, neboť na základě dohody o vypořádání společného jmění manželů a zřízení zástavního práva ze dne [datum] došlo mezi účastníky k vypořádání společného jmění manželů. Ve smlouvě byla dále sjednána smluvní pokuta ve výši 0,05 % za každý den prodlení s úhradou jakékoliv splátky dluhu. Zástavní dlužník uhradil pouze devatenáct splátek a od května 2020 neuhradil ničeho, a proto zástavní věřitel využil svého práva na splacení celého dluhu. Pohledávka včetně jejího příslušenství a smluvních pokut byla na základě dané smlouvy zajištěna zástavním právem k rozestavěné stavbě na pozemku [anonymizována dvě slova] zapsané u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Tábor, na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], [územní celek], která byla a je ve vlastnictví v záhlaví uvedeného zástavního dlužníka – žalovaného. Zástavní dlužník po zesplatnění již neuhradil zástavnímu věřiteli ničeho, a dluží tak na jistině částku 1 240 000 Kč, na smluvní pokutě částku 197 095 Kč a na úroku z prodlení částku 89 150,96 Kč.

2. Vzhledem k předloženým listinám vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Zástavní věřitel s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyslovil souhlas, zástavní dlužník se v určené lhůtě na výzvu soudu nevyjádřil a soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.

3. Soud má z předložených listinných důkazů, a to konkrétně z dohody o vypořádání společného jmění a zřízení zástavního práva ze dne [datum] za prokázané, že zástavní věřitel a zástavní dlužník uvedeného dne uzavřeli smlouvu o vypořádání jejich zaniklého společného jmění manželů, na jejímž základě se zástavní dlužník zavázal uhradit na vypořádání společného jmění částku 1 450 000 Kč v pravidelných měsíčních 145ti splátkách ve výši 10 000 Kč s tím, že dostane-li se do prodlení se dvěma splátkami, stává se dluh splatný najednou. Zástavní dlužník však uhradil pouze devatenáct splátek, když od května 2020 neuhradil ničeho. Celý dluh se tak stal v souladu se smlouvou splatným ke dni [datum]. Ve smlouvě byla dále sjednána smluvní pokuta ve výši 0,05 % za každý den prodlení s úhradou jakékoliv splátky. Ke dni [datum] činila výše pohledávky po započtení všech dlužníkem provedených úhrad 1 240 000 Kč na jistině, 304,11 Kč na úroku z prodlení, 555 Kč na smluvní pokutě. Za období od [datum] do [datum] pak úrok z prodlení činí částku 88 846,85 Kč a smluvní pokuta 196 540 Kč. Z dohody o vypořádání společného jmění a zřízení zástavního práva ze dne [datum] a výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], [územní celek]., má soud dále za prokázané, že k zajištění uvedeného peněžního dluhu včetně příslušenství a smluvní pokuty bylo zřízeno zástavní právo zástavnímu věřiteli vůči zástavnímu dlužníku ohledně rozestavěné stavby na pozemku [anonymizována dvě slova] zapsané u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Tábor, na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], [územní celek].

4. Podle ust. § 358 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízení soudních (dále jen z.ř.s.) soud nařídí prodej zástavy, doloží-li zástavní věřitel zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem.

5. Z citovaného právního předpisu vyplývá, že v řízení o soudním prodeji zástavy, musí zástavní věřitel doložit existenci své pohledávky, existenci zástavního práva k věci a kdo je zástavním dlužníkem. Soudní prodej zástavy se totiž uskutečňuje ve dvou fázích. V první fázi jde o řízení o soudní prodej zástavy, které je zahájeno podáním žaloby, jíž se zástavní věřitel domáhá nařízení soudního prodeje zástavy, a které končí usnesením soudu, jímž je o této žalobě rozhodnuto. Nařídí-li soud usnesením prodej zástavy, přechází soudní prodej zástavy do druhé fáze, podá-li zástavní věřitel návrh na nařízení výkonu rozhodnutí prodejem zástavy, jak se shoduje jak právní teorie (Svoboda, K., Tlášková, Š., Vláčil, D., Levý, J., Hromada, M. a kol.: Zákon o zvláštních řízeních soudních. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2015, 665 s.), tak právní praxe (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci sp. zn. 21 Cdo 4377/2009, které je plně použitelné i za současné právní úpravy, která oproti předchozí právní úpravě nedoznala prakticky žádných změn). Jak již bylo výše řečeno, soud se z hlediska skutkového stavu zabývá jen třemi skutečnostmi, a to zda má zástavní věřitel pohledávku, zda je tato zajištěna zástavním právem k zástavě a zda na straně žalované vystupuje zástavní dlužník. Protože v dané věci zástavní věřitel prokázal, že existuje pohledávka za zástavním dlužníkem, že byla platně uzavřena smlouva o zřízení zástavního práva k zajištění této pohledávky, a že na žalované straně vystupuje zástavní dlužník, došlo ke splnění všech podmínek podle citovaného ustanovení z.ř.s. a soud návrhu na nařízení prodeje zástavy vyhověl.

6. O náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi zástavním věřitelem a zástavním dlužníkem se v řízení o soudním prodeji zástavy jako první fázi soudního prodeje zástavy nerozhoduje (srov. nález Ústavního soudu ze dne 19. 4. 2007 sp. zn. II. ÚS 114/06, v němž Ústavní soud přijal právní názor, že je porušením práva na soudní ochranu (čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod) a principu rovnosti účastníků řízení (čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod), je-li v řízení o soudním prodeji zástavy (§ 200y až 200za o. s. ř., ve znění účinném do 31. 12. 2013, s účinností od 1. 1. 2014 jde o § 358 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních) současně s vyhovujícím výrokem o nařízení prodeje zástavy rozhodnuto i o nákladech řízení; v souladu s požadavkem spravedlnosti naopak je, aby o nákladech řízení bylo v takovém případě rozhodnuto až v rámci vykonávacího řízení, tedy poté, co bude postaveno najisto, zda bylo v řízení o soudním prodeji zástavy rozhodnuto poprávu (srov. též nález Ústavního soudu ze dne 12. 8. 2014 sp. zn. I. ÚS 28/14 nebo nález Ústavního soudu ze dne 10. 5. 2017 sp. zn. III. ÚS 68/16)); viz shodně usnesení Nejvyššího soudu ČR ve věci sp. zn. 21 Cdo 310/2019 ze dne 24. 4. 2019.