2 C 201/2021

Plný text

Okresní soud v Táboře rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Martinou Štorkánovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 52 450 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 22 950 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 545,83 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 955,63 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 15 000 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 10 %, s úrokem 19,12 % ročně z částky 15 000 Kč od [datum] do zaplacení a dále částky 29 500 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 829,82 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 489,86 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 22 944,51 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 10 % a s úrokem 19,4 % ročně z částky 22.944,51 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalovanému náklady tohoto řízení ve výši 600 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 52 450 Kč s příslušenstvím jako právní nástupkyně společnosti [právnická osoba] [IČO], se sídlem [adresa], která měla s žalovaným dne [datum] uzavřít smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] dále dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo]. Na základě smlouvy z [datum] měla společnost [právnická osoba] poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč s úrokem za půjčené peněžní prostředky ve výši 3 000 Kč a odměnou za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a úhradou za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit uvedenou celkovou částku odpovídající součtu jistiny a úhrad za služby v 60 týdenních splátkách po 450 Kč počínaje [datum] a konče [datum]. Vzhledem k tomu, že žalovaný na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu zaplatil žalobci pouze částku 4 050 Kč, a to za úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 3 000 Kč, poplatek za administrativní činnost 150 Kč a poplatek za hotovostní inkaso 900 Kč, přičemž poslední platba na pohledávku byla ze strany žalovaného uhrazena [datum], žádala žalobkyně po žalovaném celkovou částku z této smlouvy ve výši 29 490 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 15 000 Kč, dlužného poplatku za administrativní činnost 2 850 Kč a dlužného poplatku za hotovostní inkaso ve výši 5 100 Kč. Dále se domáhala žalobkyně úroků a úroku z prodlení z této částky tak, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Na základě smlouvy ze dne [datum] měla společnost [právnická osoba] poskytnout žalovanému částku 25 000 Kč s tím, že se zde měl žalovaný dále zavázat hradit částku úroků za půjčení peněz ve výši 5 000 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 5 000 Kč a za hotovostní inkaso částku 10 000 Kč, částku 45 000 Kč měl žalovaný zaplatit v 60ti týdenních splátkách po 750 Kč počínaje [datum] a konče [datum]. Na uvedenou částku bylo ze strany žalovaného zaplaceno pouze 15 500 Kč, z toho na jistinu 2 055,49 Kč, na úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 5 000 Kč, na poplatek za administrativní činnost 5 000 Kč a na poplatek za hotovostní inkaso splátek 3 445,51 Kč, přičemž poslední platba na pohledávku byla ze strany žalovaného uhrazena [datum]. Ke dni postoupení [datum] činila výši pohledávky bez příslušenství za žalovaným celkem 31 500 Kč skládající se z dlužné jistiny ve výši 22 944,51 Kč a dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 555,49 Kč. Z uvedeného se dále domáhala žalobkyně úroků a úroků z prodlení ve výši uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku.

2. Žalovaný k věci uvedl, že s žalobou nesouhlasí, neboť nemá žádné závazky vůči žalobkyni, resp. společnosti [právnická osoba], protože si od společnosti [právnická osoba] žádné peníze nepůjčil. Stal se obětí nekalých praktik společnosti [právnická osoba], resp. tehdejší zaměstnankyně této společnosti paní [jméno] [příjmení], která jej spolu se svým druhem, jehož jméno nezná, a dále se svým otcem [jméno] [příjmení] donutili násilím i výhrůžkami podepsat prázdné smlouvy, přičemž žádné peníze od společnosti [právnická osoba] ani od obchodního zástupce této [právnická osoba] [příjmení] nikdy nepřevzal. Dále uvedl, že [jméno] [příjmení] jako zástupkyně společnosti [právnická osoba], byla v důsledku prokázání své trestné činnosti při sjednávání smluv u několika desítek dalších osob společností [právnická osoba] propuštěna a věc prošetřovala i Policie ČR.

3. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně přílohy 1 str. 23 a 33 plyne, že žalobkyně tvrzené pohledávky získala od společnosti [právnická osoba] na základě této smlouvy. O postoupení pohledávky informovala žalovaného oznámením o postoupení pohledávky z [datum], podaném na poštu dne [datum]. Ve vztahu k uzavřeným smlouvám předložila žalobkyně smlouvu o úvěru ze dne [datum] a dále smlouvu o úvěru ze dne [datum], přičemž tyto smlouvy byly standardně vyplněny včetně k nim připojených kart zákazníka s tím, že v připojených kartách zákazníka byly ve vztahu k žalovanému uvedeny údaje, o nichž žalovaný tvrdí, že je nikdy obchodní zástupkyni žalobkyně nesdělil a ani nejsou a nebyly pravdivé, a to zejména údaj o jeho adrese [obec a číslo] (dle zjištění soudu z internetu na této adrese sídlí [anonymizována dvě slova] [obec] a [anonymizováno] [obec]). Dále zde byl jako jeho zaměstnavatel uveden [právnická osoba], ohledně něhož sdělil, že tam nikdy nepracoval a ani to obchodní zástupkyni [právnická osoba] neříkal. Nepopřel, že uvedené smlouvy podepsal, nicméně tak dle svého vyjádření učinil na základě toho, že mu otec obchodní zástupkyně [právnická osoba] [jméno] [příjmení] sdělil, že by potřeboval pro dceru [jméno] [příjmení] klienty tak, aby jako obchodní zástupkyně mohla vykázat činnost s tím, že by za to, když listiny týkající se smlouvy podepíše, mohl dostat nějaké finanční prostředky a nebude muset na uvedenou úvěrovou smlouvu nic platit. Žalovaný uvedl, že mu [jméno] [příjmení] předložila nějaké papíry k těm smlouvám někde v autě v [obec], byl tam s ní ještě její přítel, kterého nezná jménem a on to nakonec podepsat nechtěl, ale ten přítel mu řekl, že když už je to rozjednané, že to podepsat musí, takže to podepsal. Žádné peníze od [jméno] [příjmení] nedostal, a to ani v hotovosti z nějakého úvěru, ani nějakou provizi na účet, kterou mu slibovali za to, že to podepíše. K tomu podpisu došlo jen při jedné příležitosti, ale těch listin podepsal více. Tenkrát se bál s tím jít na policii, myslí si, že to celé organizoval pan [příjmení] a ten, kdo jej nutil to podepsat, ten kumpán paní [příjmení]. Nakonec z těch všech tří v tom figurovala paní [příjmení] nejméně. K policii nakonec šel, když tam byl předvolán, ví tedy, že se věc nějak řešila i s policií. Svědkyně [jméno] [příjmení] k věci uvedla, že všechny dokumenty smlouvy sepisovala standardně, že tam normálně ofocovala pracovní smlouvy, smlouvu o nájmu bytu nebo když to bylo vlastnictví a kontrolovala i občanský průkaz. S žalovaným sjednávala smlouvu normálně v domácnosti jako se všemi klienty. Všechno normálně podepsal, a pak posílala smlouvu ke schválení manažerce. Uvedla, že neví, jakým způsobem na něj přišla, možná jí dala kontakt firma nebo na internetu. Uvedla, že předložil pracovní smlouvu, výplatní pásky, občanský průkaz i nájemní smlouvu. Neví, jestli si ověřovala u žalovaného na pracovišti, zda tam skutečně pracuje, ve většině případů to dělávala. Uvedla, že žalovanému stejně jako všem ostatním klientům vyplatila peníze v hotovosti na základě úvěru, ale o tom konkrétním předání té částky se žádný další pokladní doklad nevystavoval, to už bylo ve smlouvě. Z trestního spisu vedeného Okresním soudem v Táboře pod sp. zn. [spisová značka], a to konkrétně z obžaloby na č.l. 415-423 plyne, že [jméno] [příjmení] měla v období od [datum] do [datum] v postavení obchodního zástupce na základě smlouvy o obchodním zastoupením pro [právnická osoba] [anonymizováno] od května 2016 a následně od [datum] do [datum] pro společnost [právnická osoba], v úmyslu sebe obohatit neoprávněným získáním provizí za uzavřené smlouvy o spotřebitelských úvěrech v hotovosti [anonymizováno] půjčka uzavřených vědomě za uvádění nepravdivých informací o žadatelích v žádostech a smlouvách, zejména o jejich zaměstnání a příjmech, kdy sama či prostřednictvím třetí osoby obstarávala padělané pracovní smlouvy a výkazy mezd pro nebonitní nezaměstnané žadatele, které následně žadatelé akceptovali a v žádostech potvrzovali jako své vlastní a pravé, čímž byly splněny podmínky uzavření úvěrových smluv a tyto byly uzavřeny, načež tyto úvěry nebyly řádně spláceny, čímž vylákala celkem v 17 případech provizi ve výši 500 Kč mimo jiné u sjednání spotřebitelského úvěru dne [datum] a dne [datum] při uzavření úvěrových smluv, jejichž čísla jsou uvedena shora s klientem [celé jméno žalovaného], přičemž za uvedený trestný čin byla odsouzena trestním příkazem čj. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], který nabyl právní moci dne [datum] a byla uznána vinnou přečinem podvodu podle § 209 odst. 1 tr. zákoníku a odsouzena k trestu odnětí svobody v délce 4 měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu v délce 18 měsíců. Dále jí byla uložena přiměřená povinnost v průběhu zkušební doby podle svých sil nahradit škodu tr. činem způsobenou. Jak z obžaloby, tak z trestního příkazu plyne, že z těchto důvodů jí byla činnost obchodního zástupce [datum] pozastavena a [datum] ukončena. Ve vztahu ke smlouvám týkajícím se žalovaného zde bylo uvedeno, že na smlouvu ze [datum] byl sjednán úvěrový rámec 25 000 Kč, nedoplatek 31 500 Kč z čehož byla přímá škoda 9 500 Kč a dále ve vztahu k druhé smlouvě z [datum] měl být úvěrový rámec 15 000 Kč, nedoplatek 24 950 Kč a z toho přímá škoda 10 950 Kč. Z výpovědi žalovaného učiněné v rámci trestního řízení, konkrétně z úředního záznamu ze dne [datum] jako na č.l. 281-282 trestního spisu plyne, že zde žalovaný popsal situaci stejně jako v odporu či vyjádření v rámci tohoto řízení s tím, že mu počátkem měsíce září 2018 zavolal pan [příjmení] a požádal jej o službu, která byla pomohla jeho dceři s tím, že služba spočívá v tom, že si jako vezme úvěr u [právnická osoba] [anonymizováno], pro níž jeho dcera pracovala jako odchodní zástupce, peníze z tohoto úvěru že mu budou zaslány na bankovní účet a on je zhruba za 5 dnů vrátí, díky čemuž nebude nucen platit žádné úroky, dostane za to provizi a jeho dceři to pomůže se splněním limitu sjednaných smluv. K podpisu smluv pak došlo v autě [příjmení] tranzit, kterým za ním přijela [jméno] [příjmení] s nějakým pánem, kde [příjmení] nadiktoval údaje o své osobě, ne však o zaměstnavateli či výši příjmu, ani jí nedával žádné své osobní doklady či nájemní či pracovní smlouvu a už vůbec ne výplatní pásky, protože i v té době byl OSVČ a nebyl zaměstnán. Když měl smlouvu podepisovat, tak mu řekla, že bude muset platit splátky, o čemž se ale se [příjmení] vůbec nebavil a zarazilo ho to, ten muž, který byl s [příjmení], tak mu řekl, že už je všechno rozjeté, ať to hezky podepíše. Nakonec tedy podepsal několik listin, možná asi 8 podpisů. Sám žádné listiny nedostal. Žádné peníze z těch smluv nedostal, což pochopil takřka ihned, neboť [příjmení] po něm nechtěla číslo bankovního účtu. Myslel si, že má tedy jeden úvěr na 25 000 Kč s tím, že mu řekl [příjmení] i [příjmení], že o splátky se starat nemusí, že všechno budou hradit oni. Nějakou dobu mu také [příjmení] týdně vozil 750 Kč, které dával [příjmení], pak ještě nějaké jiné ženě, která se představila jako zástupce [příjmení] [jméno]. Nic nevěděl o tom, že by měl mít dva úvěry. Co se týče nájemních smluv a pracovní smlouvy, vč. výplatních pásek, které měly být k těm smlouvám přiloženy, tak ty nikdy neviděl. Na adrese [obec a číslo] nikdy nebydlel a žádného pana [příjmení], který by mu tam měl pronajímat byt, nezná. Počátkem roku 2019 mu [příjmení] přestal dávat týdenní splátky a dál tedy nic neplatil a začaly mu chodit upomínky formou SMS a telefonátů. Sešel se následně s mužem, který se mu představil jako ředitel [příjmení] [jméno], vysvětlil mu situaci a SMS zprávy a telefonáty ustaly. Pan [anonymizováno] ho stále ujišťoval, že bude vše v pořádku, ale nakonec s ním přestal komunikovat. Kontaktovat paní [příjmení] se mu nepodařilo. [jméno] [příjmení] v rámci své výpovědi ze [datum] na č.l. 68-69 trestního spisu uvedl, že je pravdou, že jeho dcera [jméno] [příjmení] pracovala nějakou dobu pro [právnická osoba] [anonymizováno] jako obchodní zástupce, že jí občas vezl za klientem, do ničeho sám nezasahoval, dceři ani klientům žádné listiny, které by měly být připojovány ke smlouvám nedával, žádné fiktivní smlouvy, výplatní pásky nebo nájemní smlouvy. Neměl přístup do systému firmy, pro kterou dcera dělala a kromě manželů [příjmení] a jejich syna, žádné zákazníky pro [jméno] [příjmení] nesháněl. Žádné peníze od dcery nebo klientů nikdy nedostal, přesné okolnosti jednání mezi osobami uzavírajícími smlouvu a jeho dcerou si nepamatoval a nikomu žádné peníze, které by měly platit jeho dceři, nepředával, ani si od nich žádné peníze nebral. Jak plyne z obžaloby, jeho výpověď však byla v příkrém rozporu s výpovědí dalších svědků, s nimiž M. [příjmení] uzavírala smlouvy, když tito ostatní popsali průběh sjednávání úvěrových smluv i činnost J. [příjmení] podobně jako žalovaný.

4. Po právní stránce se řídí smlouva o úvěru ust. § 2395 zák. č. 89/2012, občanský zákoník (dále jen „o.z.“), podle něhož smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 1751 odst. 1 o. z. část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

5. V dané věci má soud z provedeného dokazování za to, že při sjednávání smluv o úvěru ze dne [datum] i ze dne [datum] resp. smluv o úvěru těmito daty označených, se [jméno] [příjmení] dopustila přečinu podvodu podle § 209 odst. 1 tr. zákoníku a byla za toto jednání pravomocně odsouzena trestním příkazem čj. [číslo jednací] z [datum rozhodnutí], který nabyl právní moci dne [datum]. V uvedeném trestním příkazu byla uvedena celá řada úvěrových smluv, mimo jiné právě i tyto dvě smlouvy, které měla uzavírat se žalovaným, přičemž je měla uzavřít v úmyslu sebe obohatit neoprávněným získáním provizí za uzavřené smlouvy o spotřebitelských úvěrech v hotovosti [anonymizována dvě slova] uzavřených vědomě za uvádění nepravdivých informací o žadatelích, příp. doplňování údajů a listin s tím spojených. Svědkyně byla vyslechnuta v rámci civilního řízení znovu a zde popřela jakékoliv nekalé jednání související s uzavíráním úvěrových smluv, a to i konkrétně smluv uzavřených s žalovaným, které jsou předmětem tohoto řízení, uvedla, že vycházela pouze z dokladů a údajů předložených žalovaným a jednoznačně sdělila, že finanční prostředky na základě těchto úvěrových smluv žalovanému předala. Vzhledem k tomu, že z obsahu trestního spisu vyplývá něco zcela jiného a [jméno] [příjmení] byla za nekalé praktiky při sjednávání smluv mimo jiné s žalovaným pravomocně odsouzena, nemůže soud uvěřit ani jejímu tvrzení, že jako obchodní zástupkyně společnosti [právnická osoba] řádně standardním způsobem uzavřela s žalovaným tyto předmětné úvěrové smlouvy, a že mu skutečně předala finanční hotovost smlouvám odpovídající, když naopak z obsahu trestního spisu a zejména z tam uvedené obžaloby i trestního příkazu plyne, že při uzavírání těchto úvěrových smluv došlo z její strany k podvodnému jednání a nebyl zde evidentní skutečný úmysl obou stran takovou úvěrovou smlouvu uzavřít, což plyne i z žalovaným popisovaných okolností uzavírání úvěrové smlouvy a toho, že poté co nedostal žádné finanční prostředky, byly mu splátky po určitou dobu dávány [jméno] [příjmení] (otcem [jméno] [příjmení]), byť tento takovou skutečnost v trestním řízení popřel, což nutno brát s určitou rezervou, když mu rovněž hrozilo případné obvinění ze spoluúčasti na trestném činu. Právní jednání v listinné podobě označované jako smlouva o úvěru ze [datum] a [datum] nelze proto považovat za platné pro rozpor se zákonem ve smyslu § 580 odst. 1 o.z. a z toho důvodu je na toto právní jednání potřeba pohlížet jako na absolutně neplatné, neboť při uzavírání tohoto právního jednání byl obchodní zástupkyní právní předchůdkyně žalobkyně spáchán trestný čin, za který byla pravomocně odsouzena (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka]). Za předpokladu, že byla shledána právní jednání, která byla označena jako smlouvy o úvěru a činěna předmětem tohoto řízení, jako absolutně neplatná, nebylo možno z těchto smluv ukládat žalovanému žádné povinnosti. Vzhledem k tomu, že nebylo prokázáno ani to, že by žalovaný skutečně dostal hotovost uvedenou v těchto smlouvách o úvěru ve výši 15 000 Kč a 25 000 Kč, nebylo možno mu uložit ani povinnost vydat uvedenou částku z titulu bezdůvodného obohacení. Z toho důvodu byla žaloba v plném rozsahu zamítnuta. Závěrem ještě nutno poznamenat, že z okolností popsaných žalovaným i v trestním spisu, je otázkou, zda lze u žalovaného s ohledem na okolnosti případu shledat dostatek vážné vůle k uzavření úvěrové smlouvy tak, jak ji vyžaduje ust. § 552 o.z., když mezi žalovaným a žalobkyní nemohlo dojít k uzavření úvěrové smlouvy resp. k právnímu jednání jako úvěrová smlouva označenému, i z toho důvodu, že obchodní zástupkyni právní předchůdkyně žalobkyně [jméno] [příjmení] musel být nedostatek vážnosti vůle ze strany žalovaného znám i s ohledem na okolnosti uzavírání smluv, pro něž byla v rámci trestního řízení odsouzena, když u žalovaného nebyla zjištěna vůle vzít si od právní předchůdkyně žalobkyně úvěr, ale smyslem jeho konání bylo získat provizi za to, že podepíše obchodní zástupkyni právní předchůdkyně žalobkyně listiny svědčící o uzavření úvěrové smlouvy, tak aby mohla získat provizi obchodní zástupkyně, ač žalovaný následně žádnou provizi, ani hotovost z úvěru od [jméno] [příjmení] nedostal. I za této situace by však závěr soudu vedl ke stejnému rozhodnutí obsaženému ve výroku I. rozsudku, když povinnost ze smlouvy by mu nebylo možno uložit a vzhledem k tomu, že nebylo prokázáno, že by dostal od obchodní zástupkyně právní předchůdkyně žalobkyně žádnou finanční hotovost, nelze mu ukládat ani povinnost k vydání bezdůvodného obohacení.

6. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že zcela úspěšnému žalovanému přiznal vůči žalobkyni právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří paušální náhrada za 2 úkony po 300 Kč podle § 1 odst. 3 písm. a) a c) a § 2 odst. 3 vyhl.č. 254/2015 Sb. (odpor proti platebnímu rozkazu a účast u jednání), tj. 600 Kč.