2 C 22/2020

Plný text

Okresní soud v Táboře rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Martinou Štorkánovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného, žalované a žalobkyně 2. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalovaného, žalované a žalobkyně oba zastoupeni advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o uplatnění výkonu majetkového práva

I. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhala toho, aby byla žalovaným uložena povinnost odstranit na svém pozemku přístřešek, který brání žalobkyni v pravidelném natírání jejího plotu, se zamítá.

II. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhala toho, aby byla žalovaným uložena povinnost umožnit žalobkyni 1x ročně v jarním období vstup na jejich pozemek k provedení údržbových prací na jejím plotě, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice - Okresnímu soudu v Táboře náklady tohoto řízení ve výši 1 657,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalovanému 1. a žalované 2. náklady tohoto řízení ve výši 8 712 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaných [příjmení] [jméno] [příjmení].

1. Žalobkyně se žalobou domáhala toho, aby byla žalovaným uložena povinnost odstranit na svém pozemku přístřešek, který brání žalobkyni v pravidelném natírání jejího plotu, dále odstranit na svém pozemku túje v délce 10 m a výšce 2,5 m, které v celé svojí délce zastiňují pozemek žalobkyně a zdržet se dalšího používání odtokové šachty (svodu dešťové vody), která je majetkem žalobkyně. V rámci vyjádření na čl. 74-75 dále žalobkyně doplnila, že se domáhá toho, aby jí žalovaní umožnili 1x ročně v jarním období vstup na jejich pozemek k provedení údržbových prací na jejím plotě. Změna návrhu spočívající v jeho rozšíření o uložení další povinnosti žalovaným byla připuštěna usnesením při jednání soudu dne 8. 11. 2022.

2. Usnesením Okresního soudu v Táboře č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] ve spojení s usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočka v Táboře č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], která obě nabyla právní moci dne [datum], bylo zastaveno řízení co do požadavku, aby žalovaní odstranili na svém pozemku túje v délce 10 m a výšce 2,5 m, které zcela v svojí délce zastiňují pozemek žalobkyně a co do požadavku, aby se žalovaní zdrželi dalšího používání odtokové šachty (svodu) dešťové vody, která je na pozemku a majetkem žalobkyně, a to z důvodu překážky věci rozsouzené ve smyslu § 159a odst. 4 o. s. ř., když o těchto nárocích již bylo pravomocně rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu v Táboře č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], který nabyl právní moci dne [datum]. Proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne [datum] podala žalobkyně dovolání, které bylo usnesením Nejvyššího soudu č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] odmítnuto, přičemž uvedené usnesení Nejvyššího soudu nabylo právní moci dne [datum].

3. Předmětem řízení tedy nadále byly pouze dva žalobkyní požadované nároky tak, jak uvedeny ve výroku tohoto rozsudku.

4. Žalovaní k věci uvedli, že jednak žalobkyně ve svém podání zcela ignoruje rozsudek Okresního soudu v Táboře č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], kterým již bylo pravomocně rozhodnuto v otázce toho, že žalovaní nejsou povinni túje odstranit a nejsou povinni zdržet se užívání odtokové šachty, neboť je ve spoluvlastnictví účastníků a dále, co se týče požadavku na umožnění vstupu na pozemek žalovaných za účelem provedení údržbových prací na plotě, tak žalovaní žalobkyni na její písemnou výzvu z 30. 9. 2019 rovněž písemně odpověděli dne 10. 10. 2019 s tím, že jí tento vstup umožní a ať jim za tím účelem sdělí konkrétní datum a čas vstupu. Uvedená zásilka byla žalobkyni doručena 15. 10. 2019 a žalobkyně na to již nijak nereagovala a podala tuto žalobu. Z toho důvodu považují žalovaní podání žaloby ze strany žalobkyně za šikanu, kterou vůči žalovaným dlouhodobě realizuje.

5. Z rozsudku Okresního soudu v Táboře č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], který nabyl právní moci [datum], vyplývá kromě toho, že jím byl pravomocně zamítnut požadavek žalobkyně na odstranění tújí a zdržení se užívání šachty sloužící k odvodu dešťové vody, byla zde dále řešena i otázka požadavku na odstranění přístřešku na pozemku žalovaných v plném rozsahu i otázka umožnění vstupu na pozemky žalovaných 1x ročně za účelem provedení údržbových prací, přičemž ve vztahu k těmto požadavkům byla žaloba rovněž zamítnuta, avšak na rozdíl od předchozích požadavků nikoli definitivně, ale pro tzv. předčasnost, neboť žalobkyně tehdy neprokázala že by žalované o vstup na jejich pozemek za účelem nátěru plotu v posledních pěti letech před podáním žaloby vůbec požádala. Soud v rozsudku žalobkyni zavázal, že musí nejprve prokazatelným způsobem požádat žalované o možnost natřít plot a teprve tehdy, pokud jí tato možnost bude odepřena, mohla by být její žaloba důvodná.

6. Co se týče otázky vlastnického práva k plotu učinil právní zástupce žalovaných nesporným, že plot, jehož nátěru se žalobkyně domáhá, je ve vlastnictví žalobkyně, byť k tomuto závěru dospěli žalovaní pouze proto, že se jim v řízení ve věci vedené zdejším soudem pod sp.zn. [spisová značka] nepodařilo prokázat, že by byl v jejich vlastnictví. Vlastnické právo obou stran sporu k sousedním pozemkům, mezi nimiž plot probíhá, pak vyplývá z výpisů z katastru nemovitostí ve vztahu k [list vlastnictví] a [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí].

7. Z dopisu žalobkyně z 30. 9. 2019, jímž dokládala učinění výzvy k umožnění vstupu na pozemek žalovaných za účelem nátěru plotu vyplývá, že skutečně žalobkyně o tento vstup v měsíci říjnu 2019 (a rovnou i pro každé následující jaro) požádala, nicméně v témže dopise se nadále domáhala toho, aby žalovaní odstranili túje v celé délce 10 m a výšce 2,5 m a zdrželi se používání odtokové šachty svodu dešťové vody, jakoby tyto dva požadavky žalobkyně nebyly rozsudkem Okresního soudu v Táboře sp. zn. [spisová značka] definitivně zamítnuty. Přesto žalovaní na tento dopis dopisem ze dne 10. 10. 2019 žalobkyni odpověděli a z jejich dopisu plyne, že byli ochotni v měsíci říjnu 2019 žalobkyni umožnit vstup na jejich pozemek za účelem nátěru rámového plotu s tím, že ji žádali o sdělení data a času vstupu. Dle podacího lístku a dokladu o sledování zásilky byl tento dopis žalobkyni doručen dne 15. 10. 2019. K výslovnému dotazu soudu uvedla žalobkyně, že na tento dopis dále nereagovala. Žádný termín žalovaným nesdělila a následně bez dalšího [datum] podala žalobu, jíž se ve spojení s vyjádřením z 10. 10. 2020 opět domáhala odstranění přístřešku na pozemku žalovaných, který brání žalobkyni v pravidelném natírání jejího plotu a dále uložení povinnosti žalovaným umožnit žalobkyni 1x ročně v jarním období vstup na jejich pozemek k provedení údržbových prací na jejím plotě. Skutečnost, že se o vstup na pozemek žalovaných žalobkyně po korespondenci z přelomu září a října 2019 dále vůbec nepokoušela a na dopis z [datum] nereagovala, zdůvodnila tím, že podle jejího názoru není možné se protáhnout kolem tújí, které jsou u plotu. Je tedy otázkou, proč na žalobě po částečném zastavení řízení vůbec trvala, pokud by i v případě vyhovění v této části žaloby byl podle ní nátěr plotu z pozemku žalovaných nerealizovatelný, když rozhodnout v tomto řízení o odstranění tújí není s ohledem na dřívější pravomocné zamítnutí návrhu na jejich odstranění možné. Z fotografií předložených žalobkyní přitom vyplývá, že mezi tújemi na pozemku žalovaných a plotem žalobkyně je prostor zhruba odpovídající šíři cestiček, které má žalobkyně na svém pozemku kolem záhonů. Z fotografií je dále patrné, že část, kde se na pozemku žalovaných u plotu žalobkyně nachází přístřešek, odpovídá šíři jednoho plotového pole. Žalovaní k tomu uvedli, že se jedná o plot, jehož plotová pole lze jednotlivě odšroubovat a tedy by kvůli jednomu plotové mu poli nebylo nutno přístřešek bourat, k čemuž žalobkyně uvedla, že to by možné bylo, ale ona jako žena umí plot natřít, nicméně není schopna ten dílec plotu sundat.

8. Po provedeném řízení je z vyjádření žalobkyně zřejmé, že její požadavek na odstranění přístřešku na pozemku žalovaných a umožnění vstupu na jejich pozemky směřuje zejména k potřebě natřít plot. Podle § 1021 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) umožní vlastník sousedovi vstup na svůj pozemek v době, rozsahu a způsobem, které jsou nezbytné k údržbě sousedního pozemku nebo k hospodaření na něm, nelze-li tohoto účelu dosáhnout jinak; soused však nahradí vlastníku pozemku škodu tím způsobenou. Z uvedeného ustanovení je zřejmé, že omezení vlastnických vztahů přichází v úvahu pouze tehdy, nelze-li daného účelu dosáhnout jinak, tedy není možné, aby soused vstupoval na cizí pozemek, není-li toho v nezbytné míře potřeba. Soused, který má v úmyslu provést údržbu svého pozemku, včetně stavby na něm stojící, při tom nemůže na cizí pozemek vstupovat bez souhlasu jeho vlastníka. Nejprve musí vlastníka sousedního pozemku o povolení vstupu požádat a sdělit mu důvody, proč na jeho pozemek potřebuje vstoupit. Teprve za předpokladu, že k dohodě o vstupu a jeho podmínkách nedojde, může se ten, kdo se vstupu dožaduje, domáhat rozhodnutí orgánu veřejné moci o povolení vstupu. V takovém rozhodnutí potom musí orgán vymezit podmínky, za jakých lze na pozemek vstoupit (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 3844/2016 ze dne 25. 1. 2017). Pokud zde žalobkyně uvedla, že vyzvala žalované k umožnění vstupu dopisem ze dne 30. 9. 2019 a na jejich písemnou odpověď doručenou žalobkyni dne 15.10.2019, kde přislíbili umožnění vstupu a požádali o sdělení konkrétního data a času vstupu, dále nijak nereagovala, protože má za to, že přes túje, které jsou na sousedním pozemku, by se beztak k plotu nedostala, je nutno konstatovat, že pokud se sama podle svého vyjádření o vstup a upřesnění jeho termínu na základě výzvy žalovaných nijak nepokusila, zcela opomíjela původní rozsudek ve věci sp. zn. [spisová značka] a bez dalšího rovnou podala žalobu k soudu, nedošlo oproti důvodům zamítnutí žaloby ve věci sp. zn. [spisová značka] (v části týkající se umožnění vstupu) k žádné podstatné změně. Žalobkyně sice stále deklaruje svůj zájem na nátěru plotu, avšak před podáním žaloby žádný konkrétní krok k dohodě o vstupu na pozemek žalovaných a jeho podmínkách neučinila, ač jí ho žalovaní písemně nabídli. Rovněž, co se týče požadavků na odstranění přístřešku na pozemku žalovaných, ani zde nebyl ze strany žalobkyně učiněn pokus o řešení této situace ve vztahu k nátěru jednoho konkrétního pole plotu jiným způsobem než podáním žaloby na uložení povinnosti žalovaným tento přístřešek zcela odstranit, což je de facto nejzávažnější zásah do vlastnického práva žalovaných ve vztahu k uvedenému přístřešku, ač by bylo možno danou situaci, i dle vyjádření žalobkyně při jednání soudu, řešit tím, že by bylo jedno plotové pole odmontováno a natřeno například na pozemku žalobkyně. Pouze z důvodu její fyzické neschopnosti uvedené pole odmontovat se však o to ani nepokusila, byť by například bylo možno požádat o uvedený úkon někoho fyzicky či technicky zdatnějšího, ať již z rodiny či za úplatu. Vzhledem k tomu, že žalobkyně neprokázala, že by se pokusila dosáhnout účelu, který sleduje žalobou na umožnění vstupu na pozemek žalovaných jinak, resp. že by reagovala na nabídku dohody ze strany žalovaných jiným způsobem než podáním této žaloby, má soud za to, že i v tomto konkrétním případě se jedná o žalobu předčasnou a z toho důvodu byla zamítnuta. K uvedeným závěrům soudu postačili důkazy provedené při jednání, přičemž důkaz místním šetřením považoval soud za nadbytečný, neboť situace v místě je dobře patrná z žalobkyní předložených fotografií.

9. Podle § 148 odst. 1 o.s.ř. byla žalobkyni, která byla v řízení zcela neúspěšná, uložena povinnost nahradit státu část nákladů řízení, které platil v souvislosti s tím, že žalobkyně požádala o ustanovení zástupce. Před zahájením úkonů ze strany ustanoveného zástupce bylo žalobkyni rozhodnutím Krajského soudu v Českých Budějovicích č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], (právní moc [datum]), přiznáno osvobození od soudních poplatků v rozsahu 75%. Zástupci jí byli postupně ustanoveni celkem dva, a to [anonymizováno] [příjmení] a [anonymizováno] [příjmení] bylo státem vyplaceno celkem 3 000 Kč (usnesení č.j. [číslo jednací] z [datum rozhodnutí]) a [anonymizována dvě slova] celkem 3 630 Kč (usnesení č.j. [číslo jednací] z [datum rozhodnutí]). Žalobkyně je tedy povinna nahradit státu 25 % z uvedených částek, což činí 1 657,50 Kč.

10. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že zcela úspěšným žalovaným přiznal vůči žalobkyni právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří odměna za zastupování advokátem za 4 úkony po 1 500 Kč podle § 7 bod 4, § 9 odst. 1 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě [datum], vyjádření k odvolání [datum], 1x účast u jednání [datum]), tj. 6 000 Kč, náhrada hotových výdajů advokáta dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 4 úkony právní služby po 300 Kč, tj. 1.200 Kč a DPH z těchto částek ve výši 21 % podle § 137 odst. 3 o.s.ř., tj. 1 512 Kč, tedy celkem 8 712 Kč. Platební místo k náhradě nákladů řízení vyplývá z § 149 odst. 1 o.s.ř. Osvobození od soudních poplatků se na náhradu nákladů řízení protistrany nevztahuje.