2 C 239/2021

Plný text

Okresní soud v Táboře rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Martinou Štorkánovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované o zaplacení 1 250 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, jíž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 250 Kč a úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 000 Kč od datum do datum, zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení v částce 893,40 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se vůči žalované domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím, neboť právní předchůdce žalobkyně (právnická osoba) poskytla žalované dne datum částku 1 000 Kč na bankovní účet č. bankovní účet na základě smlouvy o poskytnutí zápůjčky číslo. Žalovaná se měla v dané smlouvě zavázat částku 1 000 Kč vrátit do datum spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 250 Kč. Uzavřenou smlouvu však není žalobkyně schopna doložit. Požaduje proto vydání majetkového prospěchu žalované z plnění bez právního důvodu. Žalovaná žalobkyni ani jejímu právnímu předchůdci neuhradila ničeho ani na základě předžalobní výzvy ze dne datum.

2. Závěr o skutkovém stavu je takový, že právní předchůdce žalobkyně zaslal dne datum na bankovní účet č. bankovní účet částku 1 000 Kč s poznámkou k platbě„ Půjčka“ a variabilním symbolem číslo, které je rodným číslem žalované. Ze zprávy právnická osoba datum má pak soud za prokázané, že majitelem účtu, na který právní předchůdce žalobkyně zaslal předmětnou částku, je žalovaná. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum má pak soud za prokázané, že došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne datum má pak soud za prokázané, že žalobkyně žalovanou vyzvala k vrácení zápůjčky poskytnuté dne datum, neboť její dluh po sečtení všech nákladů a sankcí v celkové výši 9 945 Kč nebyl dosud uhrazen. Odeslání výzvy k úhradě má soud za prokázané z žalobkyní předloženého podacího archu.

3. Při právní kvalifikaci vycházel soud z ust. § 2291 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), dle kterého kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil, a dále dle odst. 2 téhož ustanovení, dle kterého se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ust. § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě. Dle ust. § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Dle ust. § 1970 o. z. pak platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Jejich výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

4. Po přezkoumání a zhodnocení předložených důkazů, a to jednotlivě i ve všech vzájemných souvislostech, dospěl soud k závěru, že žaloba žalobkyně je z části důvodná. V dané věci byla žalobkyně v důkazní nouzi ohledně prokázání právního jednání spočívajícího v uzavření smlouvy o zápůjčce mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou, na jejíž existenci odkazuje předložená předžalobní výzva k plnění. Z provedených důkazů existence smlouvy o zápůjčce jednoznačně neplyne. Tudíž nebylo ani prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně došlo k dohodě o zaplacení poplatku za poskytnutí zápůjčky ve výši 250 Kč a splatnosti zápůjčky ke dni datum. V řízení však bylo bezpečně prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl na výše uvedený bankovní účet žalované peněžní částku ve výši 1 000 Kč. V řízení tedy nebyl jednoznačně prokázán smluvní důvod poskytnutí výše uvedené peněžité částky žalované, a proto nelze než uzavřít, že se tak stalo plněním bez právního důvodu (§ 2291 odst. 2 o. z.). Žalovaná nevrátila na výzvu žalobkyně majetkový prospěch, který jí byl poskytnut, a jehož právní důvod nebyl v řízení prokázán, tedy nevydala žalobkyni jako ochuzenému, oč se obohatila (§ 2291 odst. 1 o. z.). Z tohoto důvodu jí soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 000 Kč. Důvodným je i žalobkyní uplatněný nárok na zákonné úroky z prodlení, který je v souladu s výše uvedenými právními předpisy, nikoli však od datum, neboť žalovaná se dle doložených důkazů ocitla v prodlení se splněním svého peněžitého dluhu teprve až od uplynutí lhůty stanovené ve výzvě k plnění, tj. ode dne datum. Ve zbytku nároku, tj. ohledně poplatku za poskytnutí zápůjčky ve výši 250 Kč a ohledně úroku z prodlení v zákonné výši od datum do datum byl proto nárok žalobkyně zamítnut, neboť žalobkyně dostatečně neprokázala svá žalobní tvrzení. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.).

5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zčásti úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 893,40 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle ust. § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve výši 200 Kč a paušální náhrada výdajů stanovená dle odst. 5 stejného ustanovení v částce 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé a návrh ve věci samé) a dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši 900 Kč částkou 189 Kč, tj. 1 489 Kč. Věc byla v žalobě vylíčena jako nárok z titulu smlouvy o zápůjčce, tedy tak byl posouzen i nárok žalobkyně na náklady řízení. Až k dotazu soudu žalobkyně připustila, že smlouvu nemá k dispozici a není tedy s to, právní jednání prokázat. Za uvedené vyjádření jí tedy nebyly náklady přiznány, neboť není namístě, aby žalovaná hradila vyšší náklady za vyjádření, které bylo důsledkem nízké pečlivosti a nedbalosti právního předchůdce žalobkyně při uzavírání smlouvy, resp. nedbalosti žalobkyně při odkupu dané pohledávky za situace, kdy jí nebyla daná smlouva doložena spolu s jejím postoupením. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla úspěšná co do 1 000 Kč (80 %) a neúspěšná co do 250 Kč (20 %), činí její čistý úspěch ve věci 60 %, tj. 893,40 Kč. Platební místo bylo určeno dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.

6. Odůvodnění rozsudku je vyhotoveno ve zkrácené formě v souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.