2 C 264/2020

Plný text

Okresní soud v Táboře rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Martinou Štorkánovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o přezkoumání oprávněnosti výpovědi z nájmu bytu

I. Určuje se, že výpověď z nájmu bytu [číslo] o velikosti 2+1, v I. patře domu [adresa] v [obec], [anonymizována tři slova], kterou dala žalovaná žalobkyni dopisem ze dne [datum], není oprávněná.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady tohoto řízení ve výši 25 328 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení].

1. Žalobkyně se domáhala svým návrhem určení, že výpověď z nájmu bytu [číslo] o velikosti 2+1, v 1. patře domu [adresa] v [obec], [anonymizována tři slova], kterou dala žalovaná žalobkyni dopisem ze dne [datum], není oprávněná. V žalobě uvedla, že na základě zápisu o dohodě o odevzdání a převzetí bytu uzavřené dne [datum] s Okresním bytovým podnikem v [obec], nájemní smlouvy uzavřené dne [datum] s [jméno] [příjmení] a dohody o změně nájemní smlouvy uzavřené s žalovanou dne [datum], je nájemkyní bytu [číslo] o velikosti 2+1 v 1. patře domu [adresa] v [obec], [anonymizována tři slova]. Výhradní vlastnicí domu [adresa] na pozemkové parcele [číslo] v kat. území [obec] a tedy i pronajímatelkou shora uvedeného bytu je žalovaná. Žalobkyně obdržela dopis ze dne [datum], v němž jí žalovaná prostřednictvím svého právního zástupce dala výpověď z nájmu dotčeného bytu a to podle ust. § 2288 odst. 2 písm. b) zák.č. 89/2012 Sb. obč. zákoníku (dále jen „o.z.“), neboť byt potřebuje pro svoji vnučku [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], kde v současné době bydlí s rodiči v rodinném domě a po dovršení zletilosti se chce osamostatnit a bydlet v samostatném bytě se svým přítelem. Žalobkyně vznesla prostřednictvím svého právního zástupce dopisem ze dne [datum] proti této výpovědi námitky a vyzvala žalovanou, aby výpověď z nájmu bytu, kterou jí dala dopisem ze dne [datum], vzala zpět. Žalovaná žalobkyni prostřednictvím svého právního zástupce dne [datum] sdělila, že její námitky proti výpovědi neakceptuje a že na výpovědi z nájmu bytu trvá. Žalobkyně je přesvědčena, že výpovědní důvod uvedený žalovanou v písemné výpovědi ze dne [datum] je pouze zástupným, že žalovaná reálně byt pro svoji vnučku [jméno] [příjmení] bezprostředně nepotřebuje, neboť tato dosud nevede samostatnou domácnost a ve své výpovědi žalovaná neuvádí žádné konkrétní okolnosti, které by osvědčovaly potřebu bydlení její vnučky v [obec], resp. v dotčeném domě ve vlastnictví žalované. Navíc žalovaná žalobkyni i jejímu synovi opakovaně sdělovala, že nechce, aby žalobkyně v uvedeném bytě bydlela a že ji z tohoto bytu„ dostane“ za každou cenu a nikdy přitom neuvedla, že by zrovna tento byt potřebovala pro svou vnučku. Žalobkyně v dotčeném bytě bydlí nepřerušeně po dobu více než 43 let, o užívaný byt vždy řádně pečovala a starala se o jeho opravy a údržbu. Investovala do něj své prostředky a vždy řádně platila nájemné a úhrady za služby spojené s užíváním bytu. Žalobkyně je starobní důchodkyní, jejím jediným příjmem je starobní důchod a její zdravotní stav je s ohledem na vyšší věk nepříznivý, přičemž nemá jinou možnost uspokojení své bytové potřeby a vzhledem k uvedeným okolnostem by si jiné bydlení i jen obtížně obstarávala. Naproti tomu, i kdyby vnučka žalované měla skutečně v úmyslu bydlet v dotčeném bytě, z ničeho neplyne, že její potřeba je natolik naléhavá, aby bylo nezbytné uvolnění tohoto bytu v její prospěch na úkor žalobkyně. Případnou bytovou potřebu vnučky může totiž žalovaná uspokojit tím, že jí poskytne možnost bydlení v jiném bytě v domě [adresa] v [obec], kde je celkem 8 bytů, z nichž některé žalovaná pronajímá na dobu určitou a některé pak poskytuje k ubytování zahraničním dělníkům. S ohledem na tyto skutečnosti je pak výpověď z nájmu bytu, kterou dala žalovaná žalobkyni dopisem ze dne [datum], úkonem učiněným ze strany žalované v rozporu s dobrými mravy a je proto neplatná.

2. Žalovaná k tomu uvedla, že souhlasí s tvrzením žalobkyně, že je nájemkyní předmětného bytu na základě nájemních smluv uvedených v žalobě. Doplnila, že do roku 2019, kdy zemřel manžel žalobkyně, se jednalo o společný nájem manželů [příjmení]. Rovněž potvrdila, že na její adresu odeslala prostřednictvím právního zástupce dne [datum] písemnou výpověď z nájmu předmětného bytu, a to z důvodu uvedeného v ust. § 2288 odst. 2 písm. b) o.z., neboť byt potřebuje pro svou vnučku [jméno] [příjmení] [datum narození] a rovněž potvrdila vznesení námitek proti této výpovědi ze strany žalobkyně. Situaci žalobkyně zohlednila tím, že jí umožnila odevzdat byt nikoliv po uplynutí 3 měsíční výpovědní lhůty, ale do [datum]. Žalovaná skutečně byt potřebuje pro svoji vnučku, neboť vnučka je již zletilá a chce mít samostatnou domácnost, má zájem bydlet v bytě vlastněném její babičkou, tedy žalovanou, zde v [obec]. Vnučka by v bytě ráda bydlela se svým přítelem, který by zároveň žalované dohlížel na celý dům. Žalovaná by navíc získala možnost delšího pobytu v [obec] bez dojíždění za účelem vyřizování záležitostí souvisejících s vlastnictvím domu [adresa]. Dále žalovaná odmítla tvrzení žalobkyně, že jí nebo jejímu synovi sdělovala, že nechce, aby žalobkyně v bytě bydlela a že jí z bytu dostane. Dále odmítá, že byty v uvedeném domě pronajímá zahraničním dělníkům nebo že by v domě byl jiný byt, který by byl volný a mohla by jej vnučce poskytnout. Navíc již dopisem ze dne [datum], kdy reagovala na dopis žalobkyně z [datum] ohledně vyúčtování služeb poskytovaných v souvislosti s nájmem bytu, informovala žalobkyni, že nejspíše od února 2021 bude její byt potřebovat pro zajištění bytových potřeb své rodiny, a že tedy si má opatřit jiné bydlení. Žalobkyně navíc provedla o své vůli bez oznámení žalované stavební úpravu spočívající ve zbudování příčky rozdělující jeden pokoj na dva samostatné, takže byt nyní tvoří 3 místnosti a kuchyň. Navíc byla dopisem ze dne [datum] vyrozuměna o zvýšení nájemného počínaje [datum], ovšem nájemné hradí bez vysvětlení ve výši sjednané před oznámením o zvýšení. Dle žalované si může žalobkyně opatřit bydlení kdekoli jinde v [obec]. Navrhuje tedy, aby žaloba byla zamítnuta.

3. Podle § 2288 odst. 2 písm. b) o.z. může pronajímatel vypovědět nájem na dobu neurčitou v tříměsíční výpovědní době i v případě, že potřebuje pronajímatel byt pro svého příbuzného nebo pro příbuzného svého manžela v přímé linii nebo ve vedlejší linii v druhém stupni. Podle § 2288 odst. 3 o.z. vypoví-li pronajímatel nájem z důvodů uvedených v odstavcích 1 a 2, uvede výpovědní důvod ve výpovědi. Podle § 2286 odst. 1 o.z. výpověď nájmu vyžaduje písemnou formu a musí dojít druhé straně. Výpovědní doba běží od prvního dne kalendářního měsíce následujícího poté, co výpověď došla druhé straně. Podle § 2286 odst. 2 o.z. vypoví-li nájem pronajímatel, poučí nájemce o jeho právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem, jinak je výpověď neplatná. Podle § 2290 o. z. má nájemce právo podat návrh soudu, aby přezkoumal, zda je výpověď oprávněná, do dvou měsíců ode dne, kdy mu výpověď došla.

4. Z provedených listinných důkazů, a to ze zápisu o dohodě o odevzdání a převzetí bytu z [datum], dále z nájemní smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi [jméno] [příjmení] a žalobkyní a z dohody o změně čl. II nájemní smlouvy ze dne [datum], sepsané mezi žalobkyní a žalovanou dne [datum] vyplývá, že žalobkyně je s účinností od [datum] dosud nepřetržitě nájemkyní bytu o velikosti 2+1 v 1.patře domu [adresa] [anonymizována tři slova]. [příjmení] v [obec] s tím, že pronajímatelkou tohoto bytu je v současné době majitelka domu [adresa] na [anonymizována dvě slova]. [příjmení] v [obec] [celé jméno žalované] (zde žalovaná). Z výpovědi nájmu ze dne [datum] (č.l. 9 spisu), kterou dala žalovaná žalobkyni a jejíž převzetí žalobkyně potvrdila, vyplývá, že žalovaná dala žalobkyni výpověď z nájmu bytu o velikosti 2+1 nacházejícího se v 1.patře domu [adresa] na [anonymizována dvě slova]. [příjmení] v [obec] podle ust. § 2288 odst. 2 písm. b) o.z., neboť potřebuje výše uvedený byt pro svou vnučku [jméno] [příjmení] [datum narození], bytem [adresa], kde v současné době bydlí se svými rodiči v rodinném domě a po dovršení zletilosti se chce osamostatnit a bydlet v samostatném bytě se svým přítelem, na což měla být žalobkyně žalovanou upozorněna již dopisem ze dne [datum]. V uvedené výpovědi žalovaná dále uvedla, že umožní žalobkyni užívat byt do [datum]. Uvedená výpověď obsahovala poučení o právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout do 2 měsíců ode dne, kdy jí výpověď dojde, přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem dle ust. § 2286 a § 2290 o. z. Z dopisu nazvaného námitky proti výpovědi nájmu bytu ze dne [datum] adresovaného právním zástupcem žalobkyně právnímu zástupci žalované vyplývá, že žalobkyně s výpovědí z nájmu nesouhlasila, přičemž namítla, že tvrzení o tom, že pronajímatelka potřebuje byt pro svoji vnučku je pouze účelové, neboť vnučka byla v době podání výpovědi nezletilá a lze mít vážné pochybnosti o tom, že je v zájmu nezletilého dítěte bydlet samostatně bez rodičů v jiném městě, navíc za situace, kdy jí může přenechat k dispozici jakýkoliv jiný byt v domě [adresa] v [obec], neboť jsou zde i byty, které nejsou užívány k trvalému bydlení a některé byty jsou pronajaty pouze na dobu určitou, po jejímž skončení je může žalovaná poskytnout svým příbuzným za účelem jejich trvalého užívání. Navrhla tedy žalované, aby vzala svou výpověď z nájmu zpět, přičemž dopisem ze dne [datum] sdělila žalovaná prostřednictvím svého právního zástupce žalobkyni, že na podané výpovědi z nájmu trvá a její námitky neakceptuje. Dne [datum] tedy podala žalobkyně u zdejšího soudu žalobu na přezkoumání oprávněnosti předmětné výpovědi z nájmu bytu. Ze shora uvedeného je tedy zřejmé, že výpověď z nájmu předmětného bytu byla žalovanou žalobkyni dána [datum], v krátké době po tomto datu žalobkyně tuto výpověď obdržela, když dopisem z [datum] na ni reagovala námitkami zaslanými právnímu zástupci žalované a vzhledem k odmítavému stanovisku žalované k případnému zpětvzetí výpovědi z nájmu, podala žalobkyně dne [datum] žalobu na přezkoumání oprávněnosti výpovědi z nájmu bytu, tedy z uvedeného plyne že, výpověď z nájmu ze dne [datum] byla žalobkyni řádně doručena, obsahovala poučení ve smyslu § 2286 odst. 2 o. z. a žalobkyní podaná žaloba o přezkoumání oprávněnosti výpovědi z nájmu, byla podána ve smyslu § 2290 o. z. včas.

5. K výpovědnímu důvodu uvedenému ve výpovědi žalované z [datum], tedy že potřebuje výše uvedený byt pro svou vnučku [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], bylo provedeno dokazování, a to zejména výpovědí svědkyně [jméno] [příjmení] a svědka [jméno] [příjmení], přičemž pro oprávněnost výpovědi z nájmu bytu ze dne [datum] je rozhodný stav k datu uvedenému ve výpovědi. Z výpovědí svědkyně [jméno] [příjmení], jejího občanského průkazu a dále i z výpovědi [jméno] [příjmení] a výpovědi žalované vyplývá, že svědkyně [jméno] [příjmení] je vnučkou žalované a narodila se [datum], tedy v době dání výpovědi z nájmu žalobkyni, byla ještě nezletilá. V té době studovala 3. ročník hotelové školy v [obec] s tím, že se jednalo o tří leté studium, které mělo být ukončeno v červnu 2021 výučním listem. Plánovala od září 2021 nástup do zaměstnání v restauraci [anonymizováno] v [obec], která se nachází v přízemí domu [adresa] v [obec], přičemž s majitelem této restaurace sama nikdy nehovořila, tuto možnost zaměstnání za ni měla dojednávat babička (zde žalovaná). Její přítel [jméno] [příjmení] složil v roce 2021 maturitu na čtyřleté podnikatelské akademii, přičemž v listopadu 2020 bydlel a též v současné době bydlí s rodiči a dvěma sourozenci v bytě rodičů o velikosti 3+1 v [obec] u [obec]. Po složení maturity je bez práce, nějakou dobu byl veden na úřadu práce, kde se jim nepodařilo mu najít zaměstnání a měl občas nějaké chvilkové brigády. Možnost bydlet v [obec] v bytě po paní [celé jméno žalobkyně] spolu s [jméno] mu nabídla paní [celé jméno žalované] (zde žalovaná) s tím, že by v domě mohl pracovat jako domovník. O uvedenou práci i bydlení s [jméno] v tomto bytě by měl zájem, neboť spolu plánují společnou budoucnost. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] vyplývá, že nemá vlastní byt, ač její rodiče i babička mají k dispozici více bytů, které trvale neobývají a dále je pronajímají. Vzhledem k tomu, že v době podání výpovědi z nájmu bytu žalobkyni byla svědkyně [jméno] [příjmení] nezletilá, studovala 3. ročník střední školy v [obec], bydlela se svými rodiči, její přítel neměl dostudovanou střední školu a rovněž bydlel se svými rodiči v [obec] u [obec] a ani jeden z nich zde fakticky v [obec] nestudoval, nepracovali zde, ani zde neměli najisto zajištěno žádné zaměstnání, je skutečná potřeba žalované získat byt žalobkyně pro svou vnučku v době podání výpovědi, tj. ke dni [datum] diskutabilní i za situace, kdy by soud uvěřil plánům svědkyně [příjmení] a svědka [příjmení] ve vztahu k budoucímu bydlení a práci zde v [obec] po dokončení jejich studií a nabytí zletilosti svědkyně [příjmení]. Soud zde však respektuje rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 2297/2004, v němž se uvádí, že bytová potřeba pronajímatele i bytová potřeba dalších osob uvedených tehdy v § 711 odst. 1 písm. a) obč. zák., je bez dalšího dána tehdy, kdy tyto osoby nemají vlastní byt a tato judikatura je aplikovatelná dle názoru soudu i na ustanovení § 2288 odst. 2 písm. b) o. z. Tedy lze mít za to, že nemá-li vnučka žalované vlastní byt, je její bytová potřeba dána s ohledem na věk blížící se zletilosti i v době, kdy ještě užívala a mohla užívat byt společně s rodiči. Na druhé straně je však potřeba vážit okolnosti tak, jak uvádí rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 2297/2004, které mohou podstatně ovlivnit odpověď na otázku, zda lze po pronajímateli (zde žalované) spravedlivě požadovat, aby mu byla ochrana práva domáhat se výpovědi nájmu bytu dočasně odepřena. Za takové důvody označil Nejvyšší soud ČR v rozhodnutí sp. zn. 26 Cdo 2297/2004 například vysoký věk nájemce, jeho zdravotní stav a délku doby, po níž byt užívá. Stejné důvody zdůrazňuje i rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 1619/2003, které uvádí, že okolnostmi významnými pro posouzení, zda přivolení k výpovědi z nájmu bytu dané z důvodu potřeby bytu pro snachu pronajímatele není v rozporu s dobrými mravy, mohou být např. vysoký věk nájemce bytu, doba po kterou v bytě bydlel, důsledky, jaké by mělo jeho přestěhování do jiného bytu na jeho zdravotní stav, jakož i míra naléhavosti bytové potřeby této osoby, v jejíž prospěch je nájem bytu vypovídán. Ve vztahu k těmto dalším okolnostem na straně žalobkyně bylo provedeno dokazování, a to zejména výpovědí žalobkyně, výpovědí svědka [příjmení], lékařskou zprávou MUDr. [příjmení] ze dne [datum] a v neposlední řadě nájemními smlouvami, z nichž je odvozován nájem žalobkyně. Z uvedených důkazů vyplývá především ta skutečnost, že žalobkyně – nájemkyně bytu - k datu výpovědi z nájmu dosáhla věku 76,5 roku, v předmětném bytě bydlela dle nájemní smlouvy již 43,5 roku, přičemž z výpovědi svědka [příjmení], žalobkyně a lékařské zprávy MUDr. [příjmení] vyplývá, že žalobkyni v roce 2019 zemřel po dlouholetém manželství manžel, následně na podzim 2020 v době krátce před podáním výpovědi z nájmu bytu proděla infekci Covid-19 a v souvislosti s těmito událostmi je značně fragilní a zátěž a stres, který působí soudem řešený konflikt (výpověď z nájmu bytu) se negativně odráží na jejím psychickém stavu, přičemž pod vlivem tohoto neadekvátní tlaku může dojít i ke zhoršení její [anonymizováno] a psychického stavu. Žalobkyně také uvedla, že s ohledem na svůj věk i prodělanou infekci Covid-19 se stále cítí slabá a se svými obtížemi musela navštěvovat mimo jiné i psychiatrickou ambulanci, neboť na ní veškeré shora uvedené události velmi negativně působí. Na druhé straně bylo soudem zjištěno, a to z nájemních smluv na základě nichž jsou pronajímány ostatní byty v předmětném domě [adresa] na [anonymizována dvě slova]. [příjmení] v [obec], a to konkrétně ze smlouvy o nájmu bytu uzavřené mezi žalovanou a [jméno] [příjmení] dne [datum], z nájemní smlouvy uzavřené mezi žalovanou a [jméno] [příjmení] dne [datum], z nájemní smlouvy uzavřené mezi žalovanou a [jméno] [příjmení] dne [datum], z nájemní smlouvy uzavřené mezi žalovanou a [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] dne [datum], z nájemní smlouvy uzavřené mezi žalovanou a [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] dne [datum], z nájemní smlouvy uzavřené mezi žalovanou a [jméno] [příjmení] dne [datum] a z nájemní smlouvy uzavřené mezi žalovanou a [jméno] [příjmení] dne [datum] včetně všech dodatků k těmto nájemním smlouvám náležejících, že ostatní byty v domě [adresa] na [anonymizována dvě slova]. [příjmení] v [obec] pronajímá žalovaná dalším osobám na základě nájemních smluv, které jsou vždy uzavírány na dobu určitou, a to v některých případech na dobu pouze 1 až 2 let s tím, že všechny tyto nájemní smlouvy jsou uzavřeny s nájemníky, kteří se do tohoto domu nastěhovali v posledních 10 letech a není mezi nimi nikdo, kdo by dosahoval tak vysokého věku jako žalobkyně a jehož nájemní smlouva v tomto domě by trvala tak dlouhou dobu jako je tomu u žalobkyně. Dále bylo zjištěno, že nájemní smlouva uzavřená s [jméno] [příjmení] na dobu určitou končila k datu [datum] a dodatek prodlužující tuto nájemní smlouvu o 1 rok do [datum] byl uzavřen dne [datum], nájemní smlouva uzavřená s [jméno] [příjmení] rovněž končila k [datum] a prodloužení nájemní smlouvy do [datum] bylo podepsáno mezi žalovanou a nájemcem [jméno] [příjmení] dne [datum] a například smlouva s [jméno] [příjmení] uzavřená na dobu určitou trvala do [datum], kdy dodatek k této smlouvě prodlužující nájem o 1 rok do [datum] byl podepsán dne [datum] a u ostatních nájemních smluv např. s [jméno] [příjmení] či [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] končila nájemní smlouva v jarních měsících roku 2020 a byla jim prodloužena rovněž dodatkem o jeden rok do [datum], resp. [datum]. Z výpovědi svědkyně [příjmení] pak ve spojení s dopisem [anonymizováno]. [příjmení] (č.l. 26 spisu) plyne, že byt, který si pronajímá [jméno] [příjmení] o velikosti 3+1 nacházející se ve 2. patře domu [adresa] na [anonymizována dvě slova]. [příjmení] v [obec], který byl pronajat od [datum] do [datum] a následně byl dodatkem ze dne [datum] jeho nájem prodloužen do [datum], není ani fakticky využíván pro rodinné bydlení [jméno] [příjmení], ale pro ubytování zahraničních dělníků, což potvrdila ve své výpovědi i žalobkyně bydlící pod tímto bytem. Za situace, kdy žalovaná pro tvrzenou bytovou potřebu své vnučky, které v době podání výpovědi z nájmu žalobkyně nebylo ještě ani 18 let, studovala střední školu a bydlela u rodičů, dává výpověď žalobkyni, které v době obdržení výpovědi z nájmu bytu bylo 76 let, v bytě bydlela na základě platných nájemních smluv již 43 let, nemá jinou možnost bydlení, ač se s ohledem na nastalou situaci vytvořenou žalovanou účastnila bez úspěchu několika výběrových řízení o získání nájmu bytu pořádaných [stát. instituce] (jak plyne ze zprávy [územní celek]) a její psychický i fyzický stav není dobrý, s ohledem na skutečnost, že v roce 2019 ztratila manžela a následně v roce 2020 prodělala Covid-19, který měl a dosud má na její zdravotní stav i s ohledem na její věk nepříznivý vliv, považuje soud výpověď z nájmu bytu danou žalovanou žalobkyni dne [datum] za právní jednání, které se příčí dobrým mravům a jako takové je neplatné ve smyslu § 580 odst. 1 o.z. Navíc za situace, kdy žalovaná mohla tvrzenou naléhavou bytovou potřebu své vnučky [jméno] [příjmení] uspokojit poskytnutím nejméně tří dalších bytů v předmětném domě, které byly minimálně stejně tak velké nebo i větší než byt v nájmu žalobkyně, proběhla u nich v nedávné době rekonstrukce, jak uvedla např. svědkyně [příjmení] u bytu pronajímaného [jméno] [příjmení] pro zahraniční dělníky, a tyto další byty byly a jsou pronajímány na dobu určitou s tím, že nájem k těmto bytům by bez uzavření dalšího dodatku nájemních smluv ze strany žalované skončil uplynutím doby necelých 14 dnů přede dnem, kdy byla žalovanou dána žalobkyni výpověď z nájmu bytu. Pokud tedy žalovaná uvedla, že o bytové potřebě vnučky uvažovala již v srpnu 2020 a informovala o tom již tehdy žalobkyni, je zřejmé, že v době, kdy prodlužovala nájemní smlouvy na další 3 byty v témže domě na další rok, a to od [datum], resp. od [datum], které by se jí dnem [datum], resp. [datum] právně uvolnily v důsledku skončení nájmu uplynutím doby, byla jí v tu dobu jí tvrzená bytová potřeba její vnučky již dobře známa a mohla tedy svá práva pronajímatele realizovat bez jakýchkoliv potíží ve vztahu k těmto dalším bytům, kde nájemní smlouva skončila a ona přesto dala výpověď z nájmu bytu žalobkyni s tím, že chce pro svoji vnučku právě a jenom její byt, ač je žalobkyně tou nejstarší nájemkyní žijící v celém domě, se zdravotním stavem odpovídající jejímu vysokému věku a navíc žijící v uvedeném domě již 43 let, přičemž nebyly prokázány žádné zásadní problémy, které by jako nájemkyně v uvedeném domě působila. Tvrzení žalobkyně, že si její byt vybrala žalovaná právě proto, že je posledním bytem v domě, který pronajímá na základě nájemní smlouvy na dobu neurčitou za relativně nižší nájem než ostatní byty (dle dopisu z [datum] za čistý nájem ve výši 5 140 Kč měsíčně, zvýšený od [datum] na částku 5 305 Kč měsíčně) se jeví po provedení důkazů veškerými ostatními nájemními smlouvami v domě bohužel jako vysoce pravděpodobné, což ještě zvyšuje shora zjištěnou rozpornost právního jednání žalované, spočívajícího ve výpovědi z nájmu bytu dané žalobkyni dne [datum], s dobrými mravy. Soud tedy shledává výpověď z nájmu bytu danou žalovanou dne [datum] žalobkyni za neplatnou ve smyslu § 580 odst. 1 o.z. proto vyhověl žalobě podané žalobkyní ve smyslu § 2290 o.z. a určil, že výpověď daná žalovanou žalobkyni dne [datum] z nájmu bytu o velikosti 2+1 v 1. poschodí domu [adresa] na [anonymizována dvě slova]. [příjmení] v [obec] není oprávněná.

6. S ohledem na to, že pro zjištění shora uvedeného skutkového stavu postačovaly provedené důkazy, považoval soud další navrhované důkazy, a to výslech žalobkyně, která navíc na svém výslechu již netrvala, dále místní šetření, výslech svědků [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], případně další zprávu realitní kanceláře [role v řízení] [příjmení] za nadbytečné a z toho důvodu tyto důkazy nebyly provedeny.

7. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že zcela úspěšné žalobkyni přiznal vůči žalované právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří odměna za zastupování advokátem za 6 úkonů právní služby po 2 500 Kč podle § 7, § 9 odst. 3 písm. a) a §11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva z [datum], podání žaloby, písemné vyjádření z [datum], účast u jednání dne [datum] a účast u jednání dne [datum]), tj. 15 000 Kč, náhrada hotových výdajů advokáta dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 6 úkonů právní služby po 300 Kč, tj. 1 800 Kč, DPH z těchto částek ve výši 21 % podle § 137 odst. 3 o.s.ř., tj. 3 528 Kč, a zaplacený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč, tedy celkem 25 328 Kč. Platební místo k náhradě nákladů řízení vyplývá z § 149 odst. 1 o.s.ř.