2 C 277/2024

Plný text

Okresní soud v Táboře rozhodl soudkyní JUDr. Martinou Štorkánovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 21 300 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 552 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 2. 11. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 16 748 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 16 748 Kč od 2. 11. 2023 do zaplacení, se zamítá

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se vůči žalované domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím, neboť žalované dne 2. 7. 2020 a dne 30. 9. 2020 poskytl právní předchůdce žalobkyně (právnická osoba) částku v celkové výši 21 300 Kč, a to na bankovní účet č. č. účtu žalované. Právní předchůdce žalobkyně následně dne 28. 9. 2023 uzavřel smlouvu o postoupení pohledávek, kterou předmětnou pohledávku převedl na společnost právnická osoba Tato společnost následně smlouvou ze dne 3. 10. 2023 převedla pohledávku na žalobkyni. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou sice probíhala jednání o uzavření smlouvy, ale uzavřenou smlouvu není žalobkyně schopna doložit. Požaduje proto vydání majetkového prospěchu žalované z plnění bez právního důvodu, neboť smlouvu o poskytnutí předmětné částky není schopna doložit. Žalovaná žalobkyni neuhradila ničeho ani po předžalobní upomínce.

2. V dané věci bylo možno rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, a proto soud vyzval soud žalovanou, když souhlas žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání byl obsažen přímo v žalobě, aby se ve smyslu ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), vyjádřila k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitky (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaná se k výzvě nijak nevyjádřila a soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.

3. V dané věci má soud z žalobkyní předložených listin, a to konkrétně z potvrzení o provedené platbě za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně zaslal na bankovní účet č. č. účtu dne 2. 7. 2020 částku 11 100 Kč a dále dne 30. 9. 2020 opětovně na tentýž účet částku 10 200 Kč, celkem tedy 21 300 Kč. Ze zprávy právnická osoba. ze dne 9. 1. 2025 má soud za prokázané, že majitelem účtu, na který právní předchůdce žalobkyně zaslal předmětnou částku, je žalovaná. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 9. 2023 má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovanou na společnost právnická osoba Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 3. 10. 2023 má pak soud za prokázané, že společnost právnická osoba postoupila část předmětné pohledávky na žalobkyni. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 22. 10. 2023 pak plyne, že žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě úvěru poskytnutého dne 2. 7. 2020, neboť její dluh po sečtení všech nákladů a sankcí v celkové výši 9 271 Kč nebyl dosud uhrazen. Odeslání výzvy k úhradě vyplývá z žalobkyní předloženého podacího lístku.

4. Při právní kvalifikaci vycházel soud z ust. § 2291 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), dle kterého kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil, a dále dle odst. 2 téhož ustanovení, dle kterého se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ust. § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě. Dle ust. § 1880 odst. 1 postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Dle ust. § 1970 o. z. pak platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Jejich výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Dle ust. § 101 odst. 1 písm. b) zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.) k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména plnit důkazní povinnost a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem. Dle ust. § 120 odst. 1 jsou účastníci jsou povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede.

5. Po přezkoumání a zhodnocení předložených důkazů, a to jednotlivě i ve všech vzájemných souvislostech, dospěl soud k závěru, že žaloba žalobkyně je částečně důvodná. V dané věci byla žalobkyně v důkazní nouzi ohledně prokázání právního jednání spočívajícího v uzavření úvěrové smlouvy mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou, na jejíž existenci odkazuje předložená předžalobní výzva k plnění. V řízení však bylo bezpečně prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl na výše uvedený bankovní účet žalované peněžní částku ve výši 21 300 Kč, jakož i skutečnost, že tato pohledávka byla následně postoupena, a to na společnost právnická osoba Žalobkyni nicméně dále doložila pouze to, že společnost právnická osoba převedla na žalobkyni jen část výše uvedené částky, když příloha č. 1 ke smlouvě o postoupení pohledávek mezi touto společností a žalobkyní uvádí výši pohledávky toliko v částce 4 552 Kč. Tato částka je ostatně uvedena i v oznámení o postoupení pohledávky ze dne 22. 10. 2023, jakož i v předžalobní výzvě z téhož dne. Ani v jednom z těchto důkazů se nehovoří o žalované částce 21 300 Kč, ale právě jen o 4 552 Kč (respektive 9 271 Kč u předžalobní výzvy, kdy se ovšem jedná o součet částky 4 552 Kč a nákladů právního zastoupení ve výši 4 719 Kč). Žalobkyně přitom ani po urgencích soudu rozpor ve výši požadované a reálně postoupné částky nijak nevysvětila.

6. Žalovaná nevrátila na výzvu žalobkyně majetkový prospěch, který ji byl poskytnut, a jehož právní důvod nebyl v řízení prokázán, tedy nevydala žalobkyni jako ochuzenému, oč se obohatila (§ 2291 odst. 1 o. z.). Soud má zároveň ze žalobkyní předložených důkazů za prokázané, že na ni byla převedena toliko část pohledávky ve výši 4 552 Kč. Ohledně zbylé částky neunesla žalobkyně důkazní břemeno o tom, že je věřitelem žalované, když ani přes opakovanou urgenci soudu nedožila, že na ni byla převedena společností právnická osoba celá požadovaná částka bezdůvodného obohacení. Z tohoto důvodu uložil soud žalované povinnost zaplatit žalobkyni pouze částku ve výši 4 552 Kč. Důvodný je též nárok žalobkyně na úroky z prodlení z této částky. Požadované úroky z prodlení z částky rozdílu přiznané částky oproti návrhu žalobkyně soud zamítl, a to vzhledem k jejich akcesoritě. Lhůta k plnění ve výroku I. byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.

7. O náhradě nákladů řízení rozhodoval soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť úspěšnější žalované žádné náklady řízení nevznikly. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho stejnopisu ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím Okresního soudu v Táboře. Nesplní-li povinná dobrovolně, co ji ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.