2 C 287/2023

Plný text

Okresní soud v Táboře rozhodl soudkyní JUDr. Martinou Štorkánovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Anonymizováno sídlem Anonymizováno o vypořádání společného jmění manželů

I. Z věcí, náležejících do zaniklého společného jmění manželů – žalobkyně a žalovaného, se přikazuje do vlastnictví žalovaného osobní automobil zn. Škoda Roomster RZ , SPZ, v hodnotě 89 000 Kč.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na vyrovnání jejího podílu částku 19 500 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala vypořádání společného jmění manželů (dále jen „SJM“), které zaniklo v souvislosti s rozvodem manželství, když manželství bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Táboře č. j. , spisová značka, ze dne 15. 9. 2021, který nabyl právní moci dne 22. 9. 2021. Ke dni zániku manželství měli účastníci v SJM osobní automobil značky Suzuki Samuraj RZ , SPZ, , který po zániku SJM užívala žalobkyně a osobní automobil značky Škoda Roomster RZ , SPZ, , který užívá žalovaný. Účastníci v době trvání manželství investovali ze společných prostředků do rekonstrukce a stavebních úprav domu č.p. , Anonymizováno, s příslušenstvím v , Anonymizováno, jehož byl žalovaný v době od 19. 5. 1977 do 28. 11. 2001 podílovým spoluvlastníkem s podílem ve výši jedné poloviny (etapa A). V době od 29. 11. 2001 do 22. 11. 2010 výhradním vlastníkem (etapa B) a v době od 23. 11. 2010 dosud opět podílovým spoluvlastníkem s podílem jedné poloviny (etapa C). V etapě A bylo ze společných prostředků účastníků investováno do budování nástavby prvého patra domu č.p. , Anonymizováno, včetně nové střechy domu, tj. krovu a krytiny, snížení a rekonstrukce stropu v přízemí domu, zbudování schodiště z přízemí do prvého patra, zbudování suterénních prostor domu sestávajících z kotelny a sklepa a dále přístavba vstupní verandy s terasou. Tyto práce proběhly přibližně v letech 1984 a 1985, přičemž byly financovány mimo jiné z novomanželské půjčky účastníků, kterou sjednali v roce 1984 ve výši cca 125 000 Kč a podle projektu stavitele , Anonymizováno, . , jméno FO, z července 1983 byla odhadována cena rekonstrukčních prací částkou 132 330 Kč. V etapě B byla ze společných prostředků účastníků investována přestavba kolny na vejminek (letní kuchyň) o dvou místnostech, dále výstavba hospodářské budovy pro ustájení dobytka a slepic na zahradě při domě č.p. , Anonymizováno, . Dále v roce 2004 pergola s venkovním posezením a v letech 2006 a 2007 kompletní rekonstrukce přízemí domu č.p. , Anonymizováno, ; tj. zejména přestavba obývacího pokoje, kuchyně, ložnice, koupelny, WC a chodby, včetně výměny oken, rozvodů elektřiny, vody a topení a pořízení kompletní kuchyňské linky a dále zbudování oplocení plaňkového plotu s podezdívkou podél silniční strany pozemku, na kterém dům stojí. Tyto práce byly financovány mimo jiné z částky 300 000 Kč, kterou žalobkyně vyhrála v televizní soutěži a dále z úvěru ze stavebního spoření poskytnutého , právnická osoba, ve výši 300 000 Kč na základě smlouvy o poskytnutí úvěru a meziúvěru ze stavebního spoření ze dne 4. 9. 2009 a dalšího úvěru ve výši 600 000 Kč sjednaného smlouvou s , právnická osoba, ze dne 18. 5. 2007. V etapě C účastníci investovali ze společných prostředků výměnu střechy, vejminku, vybudovali vrtanou studnu včetně domácí vodárny. K hospodářské části přistavěli v roce 2014 pergolu, která je též využívána jako včelín a provedli výměnu oken a dveří ve verandě domu č.p. , Anonymizováno, . Tyto práce byly financovány mimo jiné i z odstupného, které žalobkyně obdržela ve výši cca 110 000 Kč po ukončení pracovního poměru u , právnická osoba, . Žalobkyně tedy žádá, aby byl vypořádán i tzv. vnos z jejich společných prostředků do výhradního majetku žalovaného, tj. do shora uvedených stavebních prací, kterými došlo k rekonstrukci a úpravám domu č.p. , Anonymizováno, v , Anonymizováno, a výstavbě objektů, které tvoří příslušenství domu, popřípadě součást pozemku, který k domu přiléhá, a to ve valorizované výši ve smyslu § 742 odst. 2 zák.č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku ( dále jen „o.z.“).

2. V rámci doplnění tvrzení a důkazů pak žalobkyně uvedla, že co se týče období označeného v žalobě jako etapa A činí nesporným, že hrubá stavba vstupní verandy a kotelny byla provedena ještě před uzavřením manželství účastníků. V této etapě započala v roce 1985 celková přestavba domu a byly provedeny práce specifikované pro tuto etapu v žalobě, vyjma hrubé stavby verandy a kotelny. Práce byly financovány z úspor účastníků a z jejich příjmů z pracovního poměru. Jejich hodnota mohla činit nejméně 132 300 Kč, což žalobkyně vyvozuje z toho, že na tuto částku je odhadována cena rekonstrukčních prací v projektu , Anonymizováno, . , jméno FO, z června 1983, přičemž tato částka přibližně koresponduje i s fakturami za provedené práce, které jsou připojeny ve složce etapa A. Dále souhlasí s vyjádřením žalovaného, že výstavba hospodářské budovy pro ustájení dobytka a slepic byla realizována v této etapě. K časovému období uvedenému v žalobě jako etapa B uvedla, že ji doplňuje tak, že oplocení s vysokou podezdívkou podle silniční strany pozemku a výměna oken byly provedeny v roce 2005 z půjčky ve výši 50 000 Kč poskytnuté Obecním úřadem v , Anonymizováno, , kterou účastníci za trvání manželství splatili obci. Ve stejné době byl pořízen i nový zdroj vody, vrt hluboký 36 m a zhotovena fasáda na domě. Většina rekonstrukčních prací označených v žalobě pak byla provedena v letech 2003–2009, zejména z prostředků stavebního spoření, když konkrétně v roce 2007 došlo k hlavní úpravě přízemí domu (zejména nová podlaha v ložnici, snížení koupelny o schody, nové vybavení koupelny, nová podlaha v obývacím pokoji včetně odkopání 0,5 m povrchu a provedení izolace, dřevěná podlaha v celém bytu, nové rozvody elektřiny, vody, podlahového topení, nový topný obvod, nové obklady a podlaha v kuchyni). Není pravdou, že veškeré práce byly prováděny svépomocí, jak tvrdí žalovaný. Vyplývá to z faktur, které žalobkyně dohledala a přikládá je ve složce etapa B. Práce byly investovány především z úvěrů, které byly účastníkům poskytnuty. Podle dokladů, které má žalobkyně k dispozici, činila hodnota prací v letech 2005–2006 nejméně 144 000 Kč a v roce 2007 nejméně 390 000 Kč. K časovému období uvedenému v žalobě jako etapa C uvádí, že veškeré práce byly provedeny v roce 2014, vyjma výměny okna a dveří ve verandě, které byly provedeny v roce 2017. Tyto skutečnosti vyplývají z faktur, které žalobkyně předkládá ve složce etapa C, přičemž z těchto dokladů vyplývá, že za materiál a práce v této etapě bylo zaplaceno nejméně 68 000 Kč. Přibližné investované náklady v jednotlivých etapách nejsou skutečně investovanými náklady na opravy a rekonstrukci dotčených nemovitostí, neboť je schopna vyčíslit a předložit jen faktury, které má k dispozici, avšak tyto doklady netvoří úplný výčet investovaných nákladů. Je pravdou, že investice provedené v etapě B byly hrazeny především z úvěrových prostředků, kdy účastníci nejdříve uzavřeli 4. 7. 2006 se , právnická osoba, . smlouvu o poskytnutí překlenovacího úvěru a úvěru ze stavebního spoření, na základě kterého jim byl tímto peněžním ústavem poskytnut úvěr ve výši 300 000 Kč za účelem změny a údržby domu a bytu. Následně uzavřeli účastníci a jejich dcera , jméno FO, dne 18. 5. 2007 s , právnická osoba, . smlouvu o úvěru číslo , hodnota, , na základě které jim byl poskytnut hypoteční úvěr ve výši 600 000 Kč. K čerpání úvěrových prostředků z této smlouvy byli úvěrovaní povinni předkládat peněžnímu ústavu příslušné daňové doklady, faktury a platební příkazy. Žalobkyně zjistila, že tyto doklady jsou dosud v archivu , právnická osoba, . Oba shora uvedené úvěry byly načerpány a postupně řádně splaceny. Dále účastníci uzavřeli s , právnická osoba, dne 4. 9. 2009 smlouvu o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření číslo , hodnota, na základě které jim tento peněžní ústav poskytl úvěr ve výši 300 000 Kč na bytové potřeby, přičemž účastníci se zavázali předložit peněžnímu ústavu doklady o účelném použití poskytnutých prostředků, tj. účelové faktury a jiné účetní doklady. I tento úvěr byl účastníky načerpán a za manželství účastníků řádně splacen.

3. Žalovaný s žalobou souhlasil pouze částečně, když učinil nesporným, že s žalobkyní uzavřeli manželství dne , datum, a toto bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Táboře ze dne 15. 9. 2021, č. j. , spisová značka, s právní mocí dne 22. 9. 2021. Dále činil nesporným, že za trvání manželství byly pořízeny oba osobní automobily Suzuki Samuraj a Škoda Roomster. Vozidlo Suzuki Samuraj žalobkyně prodala za částku zhruba 100 000 Kč, která by měla být předmětem vypořádání. Vozidlo Škoda Roomster má žalovaný k dispozici a obdobný vůz rok výroby 2006 je možno pořídit za cca 89 000 Kč. Požadavek žalobkyně na vypořádání vnosu do nemovitosti v , Anonymizováno, považuje za daných okolností za naprosto nedůvodný a hrubě nemravný. V souvislosti s rozpadem manželství se z předmětného domu č.p. , Anonymizováno, v , Anonymizováno, počátkem roku 2019 odstěhoval a od roku 2021 žije v domově pro seniory v , adresa, . Předmětnou nemovitost, kde jsou dva samostatné byty a je v rovnodílném podílovém spoluvlastnictví žalovaného a dcery , jméno FO, , které polovinu nemovitosti žalovaný daroval, tak užívá jednak dcera a jednak právě žalobkyně, která bydlí v dřívějším společném bytě účastníků, ačkoli jí k domu nesvědčí žádné právo a za užívání tohoto bytu žalovanému nic neplatí. Prozatím vůči ní žalovaný žádný nárok z bezdůvodného obohacení neuplatňoval, ale pokud žalobkyně bude trvat na vypořádání vnosů, je připraven nárok na vydání bezdůvodného obohacení z titulu užívání nemovitosti v jeho spoluvlastnictví uplatnit. Měl však v rámci mimosoudního jednání v úmyslu jí tento nárok v budoucnu prominout. Navíc jí v minulosti daroval čtvrtinový podíl na jiném svém pozemku, tedy vnímá za daných okolností tuto žalobu za projev určitého nevděku. Potvrdil, že za trvání manželství dům udržovali a zvelebovali, přičemž dům měl původně v podílovém spoluvlastnictví se svou matkou, později byl výlučným vlastníkem domu a následně polovinu nemovitostí daroval dceři, která je biologickou dcerou žalobkyně, jíž však v útlém věku adoptoval. Z větší části údržba a rekonstrukce probíhala svépomocí a nebýt těchto nákladů, nemohli by v předmětné nemovitosti vést společnou domácnost. V kontextu aktuální judikatury NS ČR týkající se mimo jiné vnosu do splátek hypotečních úvěrů na zajištění společného bydlení manželů (sp. zn. 22 Cdo 3428/2020) má za to, že nároky žalobkyně nejsou po právu. Navíc částečně lze jí tvrzené vnosy označit pouze jako náklady na obvyklou údržbu a nezbytné opravy starší nemovitosti, když se jedná o dům z 30. let 20. století, který měl zvýšené náklady na zachování, údržbu a opravy. Rovněž činí sporným údaje, které žalobkyně uvádí o financování jednotlivých oprav a úprav. Konkrétně žádnou novomanželskou půjčku ve výši 125 000 Kč si nebrali. Obdržel darem od svého zaměstnavatele příspěvek na rekonstrukci ve výši asi 50 000 Kč podmíněný tím, že u něj setrvá v pracovním poměru po dobu 10 let a dále bezúročnou zaměstnaneckou půjčku také ve výši 50 000 Kč na zajištění domácnosti pod stejnou podmínkou. Peněžní prostředky získané darem investoval do opravy domu. Z půjčky částečně investovali rovněž opravy a pořízení vybavení domácnosti. Má za to, že z toho titulu by za daných okolností neměla mít žalobkyně nárok na žádnou vypořádací částku, neboť pokud by neinvestovali peníze z půjčky do jeho domu, museli by investovat prostředky do nájmu či zajištění jiného bydlení. Není pravda, že by žalobkyně částku ve výši 300 000 Kč, kterou opravdu vyhrála v televizní soutěži, investovala do oprav domu. V předmětné době byla coby OSVČ ve značných finančních potížích a tato výhra byla zcela utracena na její podnikatelské dluhy. Byla vůči ní například vedena exekuce některým z exekutorských úřadů v Plzni. Co se týče úvěru ze stavebního spoření, byl to společný úvěr s rodinou dcery, jehož cílem byla úprava 1. nadzemního podlaží domu poté, co se chtěla dcera přestěhovat do obyvatelného 2. nadzemního podlaží, kde do té doby účastníci bydleli a on se z toho důvodu s žalobkyní přestěhoval do 1.nadzemního podlaží, které bylo nutno opravit, neboť v něm předtím dlouho žila jeho matka. Důvodem těchto nákladů tak bylo zabezpečení bydlení účastníků poté, co k žádosti žalobkyně vyhověl dceři, převedl na ni polovinu svého majetku a nechal ji bydlet v jejich původním opraveném bytě, což činil na výslovné přání manželky. V této souvislosti považuje stávající požadavek na vypořádání souvisejících výdajů za hrubě nemravný, navíc, pokud v této souvislosti nějaký nárok vznikl, tak vůči dceři. S odstupem času se není schopen podrobněji vyjádřit k tomu, kdy, z jakých prostředků a v jakém konkrétním rozsahu byla prováděna ta která oprava či úprava domu, nicméně zdůrazňuje, že nebýt těchto oprav, nemohli by v tomto domě standardně bydlet a museli by obdobné prostředky vynakládat na bydlení jinde. Zároveň platí, že značná část úprav byla prováděna v souvislosti se zajištěním bydlení pro dceru, k čemuž došlo zejména z popudu žalobkyně. Výslovně tedy uplatňuje námitku rozporu žalobních nároků s dobrými mravy, s výjimkou vypořádání automobilů. S ohledem na shora uvedené je připraven uzavřít se žalobkyní smír ohledně vypořádání SJM tak, že si ponechá ve vlastnictví automobil Škoda Roomster a movité věci, které má v držení, a žalobkyně si ponechá rovněž movité věci, které má v držení, včetně výtěžku z prodeje automobilu Suzuki Samuraj a vybavení dřívější společné domácnosti v Sudoměřicích. Dále každý z nich převezme práva a povinnosti z právních jednání, která učinil za trvání manželství svým jménem, zejména z bankovních účtů, penzijních pojištění, životních pojistek a podobně, přičemž na úplné vypořádání SJM včetně vnosu, si nebudou vzájemně ničeho doplácet a zároveň výslovně promine žalobkyni její dluh, který jí vznikl z titulu užívání bytu v nemovitosti v , Anonymizováno, , která je v jeho spoluvlastnictví, a to za období od rozvodu manželství dosud.

4. Rozsudkem Okresního soudu v Táboře č. j. , spisová značka, ze dne 15.9.2021, který nabyl právní moci dne 22.9.2021, bylo prokázáno, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne 3.10.1981 a skončilo právní mocí rozsudku o rozvodu manželství, tj. ke dni 22.9.2021, přičemž k tomuto datu zaniklo i SJM účastníků.

5. Vzhledem k tomu, že k zániku SJM došlo dne 22.9.2021, tedy v době účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, použije se na vypořádání SJM úprava uvedená v novém občanském zákoníku, přičemž ve smyslu § 3028 odst. 2 o. z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných. Jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů, tedy zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013 (dále „obč. zák.“). Z toho důvodu se otázka toho, co tvoří součást SJM účastníků, řídí předpisem účinným v době nabytí hodnoty do SJM.

6. Podle § 740 o. z. nedohodnou-li se manželé o vypořádání (SJM), může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění.

7. Podle § 742 odst. 1 o. z. nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741 o. z., použijí se pro vypořádání tato pravidla:a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné,b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek,c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek,d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí,e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost,f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění.Pro majetek nabytý a závazky vzniklé do 31. 12. 2013 je rozhodující úprava původního občanského zákoníku, kdy podle § 143 odst. 1 písm. a) obč. zák. tvoří SJM majetek nabytý některým z manželů nebo jimi oběma společně za trvání manželství, s výjimkou majetku získaného dědictvím nebo darem, majetku nabytého jedním z manželů za majetek náležející do výlučného vlastnictví tohoto manžela, jakož i věcí, které podle své povahy slouží k osobní potřebě jen jednoho z manželů a věcí vydaných v rámci předpisu o restituci majetku jednoho z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství, anebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka. Judikaturou bylo dovozeno, že příjmy manželů ze zaměstnání či podnikání se stávají součástí SJM v okamžiku, kdy s nimi manžel, o jehož příjmy se jedná, může nakládat. Podle § 143 odst. 1 písm. b) obč. zák. tvoří SJM rovněž závazky, které některému z manželů nebo oběma manželům společně vznikly za trvání manželství, s výjimkou závazků týkajících se majetku, který náleží výhradně jednomu z nich a závazků, jejíž rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, které převzal jeden z nich bez souhlasu druhého.

8. Pro majetek nabytý či závazky vzniklé po 1. 1. 2014 nutno použít ustanovení § 709 odst. 1 o. z. podle něhož je součástí společného jmění to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co:a)slouží osobní potřebě jednoho z manželů,b) nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl,c) nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech,d) nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví,e) nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku.

9. Podle § 709 odst.2 o. z. je součástí společného jmění i zisk z toho, co náleží výhradně jednomu z manželů. Podle § 710 o. z. jsou součástí společného jmění dluhy převzaté za trvání manželství, ledaže:a) se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku, nebob) je převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny.

10. Podle § 711 odst. 2 o. z. se částky výdělku, platu, mzdy, zisku a jiných hodnot z pracovní a jiné výdělečné činnosti stávají součástí společného jmění v okamžiku, kdy manžel, který se o jejich získání přičinil, nabyl možnost s nimi nakládat.

11. Z movitých věcí činili účastníci předmětem vypořádání pouze dva osobní automobily, přičemž učinili nesporným, že k datu zániku SJM, tj. 22. 9. 2021, byly v SJM dva osobní automobily, a zn. Suzuki Samuraj RZ , SPZ, a zn. Škoda Roomster RZ , SPZ, . Dále učinili nesporným, že vozidlo Suzuki Samuraj RZ , SPZ, bylo žalobkyní po rozvodu manželství prodáno, přičemž žalobkyně a žalovaný učinil nesporným, že bylo prodáno za částku 50 000 Kč a s touto částkou má být kalkulováno při vypořádání SJM. Ve vztahu k druhému vozidlu Škoda Roomster RZ , SPZ, byla účastníky učiněna nesporná cena vozidla pro vypořádání ve výši 89 000 Kč, a rovněž je nesporné, že toto vozidlo má žalovaný ve svém držení. Z toho důvodu bylo výrokem I. přikázáno toto vozidlo Škoda Roomster RZ , SPZ, v hodnotě 89 000 Kč žalovanému a na vypořádací podíl bylo započteno ve prospěch žalobkyně 50 000 Kč, které získala prodejem vozidla Suzuki Samuraj RZ , SPZ, , jméno FO, dne 28.6.2022, tedy po rozvodu manželství, jak plyne z kupní smlouvy ze dne 28.6.2022. Proto nemohlo být toto vozidlo uvedeno ve výroku rozsudku, neboť jej ke dni vyhlášení rozsudku již žalobkyně nemá ve svém vlastnictví.

12. Dále se žalobkyně domáhala úhrady vnosů ze SJM do výlučného majetku žalovaného. Výpisem z katastru nemovitostí ve vztahu k LV č. , hodnota, ohledně parc.č. st. , Anonymizováno, o výměře 539 m² – zastavená plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba , adresa, , dále parc.č. st. , Anonymizováno, o výměře 27 m2 - zastavěná plocha a nádvoří jejíž součástí je stavba bez č.p./č.e. - jiná stavba a parc. č. , Anonymizováno, - zahrada o výměře 1 592 m² (dále jen „nemovitosti“), rozhodnutím Státního notářství v , Anonymizováno, sp. zn. , Anonymizováno, ze dne 1. 5. 1977 a notářským zápisem č. j. , Anonymizováno, ze dne 29. 11. 2001, kterým byla sepsána darovací smlouva a smlouva o zřízení věcného břemene mezi , jméno FO, , nar. , datum, a žalovaným a dále darovací smlouvou ze dne 23.11.2010, uzavřenou mezi žalovaným a dcerou , jméno FO, , nar. , datum, , bylo prokázáno, že v době od 4. 3. 1977 do 29.11.2001 byl žalovaný vlastníkem 1/2 nemovitostí na základě schválené dědické dohody, když tento podíl zdědil po svém otci , jméno FO, , narozeném , datum, a druhou polovinu nemovitostí vlastnila jeho matka , jméno FO, . Od 29. 11. 2001 se stal výlučným vlastníkem nemovitostí, když mu matka , jméno FO, darovala svoji polovinu, což trvalo do 22.11.2010 a od 23.11.2010 byl opět vlastníkem pouze 1/2 nemovitostí, když vlastníkem druhé poloviny se stala dcera , jméno FO, . Za trvání manželství se rozsah vlastnického práva žalovaného k nemovitostem měnil, když s ohledem na to byly i tvrzení ohledně vnosů rozděleny do tří etap, přičemž je tedy prokázáno, že v době od 3. 10. 1981 do 28. 11. 2001 ( etapa A) byl žalovaný vlastníkem ½ nemovitostí, od 29. 11. 2001 do 22. 11. 2010 ( etapa B) byl jediným vlastníkem nemovitostí a od 23. 11. 2010 do 22.9.2021 (etapa C do zániku SJM) byl opět vlastníkem pouze jedné poloviny nemovitostí, když vlastníkem druhé poloviny se stala dcera , jméno FO, . Výše spoluvlastnického podílu žalovaného na nemovitostech má význam z toho hlediska, že v období od 3. 10. 1981 do 28. 11. 2001 a v období od 23. 11. 2010 do 22. 9. 2021 by mohla být za vnos ze SJM do výlučného majetku žalovaného považována pouze ½ případně tvrzených a prokázaných investic, z nichž by s ohledem na rovné podíly účastníků na majetku v SJM (které nebylo nijak smluvně modifikováno) mohla být dále žalobkyni na vypořádací podíl započtena pouze ¼.

13. K době od 3.10.1981 do 28.11.2001 (etapa A) žalobkyně nejdříve tvrdila, že bylo ze společných prostředků účastníků investováno do budování nástavby prvého patra domu č.p. , Anonymizováno, včetně nové střechy domu, tj. krovu a krytiny, snížení a rekonstrukce stropu v přízemí domu, zbudování schodiště z přízemí do prvého patra, zbudování suterénních prostor domu sestávajících z kotelny a sklepa a dále přístavby vstupní verandy s terasou. Tyto práce podle ní proběhly přibližně v letech 1984 a 1985, přičemž byly financovány mimo jiné z novomanželské půjčky účastníků, kterou sjednali v roce 1984 ve výši cca 125 000 Kč a podle projektu stavitele , Anonymizováno, . , jméno FO, z července 1983 byla odhadována cena rekonstrukčních prací částkou 132 330 Kč. Žalovaný k tomu uvedl, že kotelnu a verandu dělal v roce 1979, tedy ještě před uzavřením manželství a ve zbytku souhlasil s tím, že nástavbu prvého patra domu č.p. , Anonymizováno, včetně nové střechy domu, tj. krovu a krytiny, snížení a rekonstrukce stropu v přízemí domu, zbudování schodiště z přízemí do prvého patra dělali v letech 1984 – 1985 a ve stejnou dobu, že byla vybudována i budova označovaná v žalobě jako hospodářská budova pro ustájení dobytka a slepic na zahradě uváděná původně žalobkyní v etapě B. Následně žalobkyně upřesnila své tvrzení tak, že hrubá stavba kotelny a verandy byla skutečně postavena před uzavřením manželství a rovněž to, že hospodářská budova pro ustájení dobytka a slepic na zahradě byla skutečně budována v etapě A. K tomu však žalobkyně uvedla, že neví přesně kdy. Pokud pak došlo k ohlášení stavby verandy a skladu (hospodářské budovy) až ohlášením nové budovy k zápisu do katastru nemovitostí označené „sklad a veranda“ ze dne 7. 11. 2007 ve spojení s ověřením stavby na pozemku parc. č. , Anonymizováno, , v kat. úz. , adresa, z 22. 10. 2007, došlo k němu proto, že bylo ve vztahu k těmto stavbám, které již byly vybudovány dříve, zapotřebí uvést do souladu faktický stav se stavem právním, neboť tyto stavby nebyly zapsány do katastru nemovitostí a zakresleny do katastrální mapy. Mezi účastníky tak bylo nesporné, že v letech 1984-1985 dělali nástavbu prvého patra domu č.p. , Anonymizováno, včetně nové střechy domu, tj. krovu a krytiny, snížení a rekonstrukce stropu v přízemí domu a zbudování schodiště z přízemí do prvého patra a dále, že v této etapě byla vybudována i hospodářská budova pro ustájení dobytka a slepic na zahradě. Žalovaný pak nesouhlasil s tím, že by si brali nějakou novomanželskou půjčku ve výši 125 000 Kč, ale dostal od svého zaměstnavatele dvě půjčky po 50 000 Kč, z toho jednou nevratnou, z nichž byla stavba financována. Žalobkyně dále obecně uvedla, že byla stavba financována z úspor účastníků. Tvrzení o výši vnosu, který by měl být v této etapě vnesen ze SJM do výlučného majetku žalovaného, učinila žalobkyně odkazem na projekt stavitele , Anonymizováno, . , jméno FO, z července 1983, který odhadoval cenu rekonstrukčních prací v uvedenou dobu částkou 132 330 Kč. Stavebním povolením k instalaci ústředního topení v rodinném domku , adresa, ze dne 12.10.1981 a stavebním povolením Okresního národního výboru v , Anonymizováno, č. j. , Anonymizováno, v , Anonymizováno, ze dne 24. 10. 1983 byla povolena realizace ústředního topení a shora uvedené nástavby, což časově odpovídá následné realizaci stavby v letech 1984-1985. Žalovaný uvedl, že výstavbu v etapě A dělali svépomocí za pomoci rodinných příslušníků, a tedy vynakládali finanční prostředky pouze na materiál. Z rozpočtu stavby vytvořeného projektantem , jméno FO, v červenci 1983 plyne, že vycházel z prováděcí dokumentace zpracované na základě rozhodnutí ONV , adresa, ze dne 28. 4. 1983, přičemž je zde popsán technický popis stavby i potřebné bourací a adaptační práce s tím, že hrubý rozpočet stavby stanovil ve smyslu tehdy standardních realizovaných cen částkou 132 331 Kč s tím, že cenu stanovil s ohledem na místo, charakter stavby, způsob provedení a použitý materiál, a to při dodavatelském způsobu provádění. V záhlaví uvedeného rozpočtu je však namísto dodavatele uvedeno, že stavebník bude uvedené práce konat svépomocí, což ostatně ve vztahu k instalaci ústředního topení plyne i z rozhodnutí , Anonymizováno, v , adresa, ze dne 12. 10. 1981, kdy měl stavebník práce provádět svépomocí za odborného dozoru , jméno FO, a stejný způsob výstavby vyplývá i stavebního povolení ONV v , Anonymizováno, z dne 24. 10. 1983, kde se přímo počítá s tím, že stavba bude provedena stavebníkem svépomocí za pomoci dalších občanů a jednalo se tehdy o standardní způsob výstavby, když dodavatelské organizace pro soukromé účely ve smyslu dnešních stavebních firem prakticky neexistovaly. Z uvedeného má soud za prokázané, že veškerá výstavba konaná v etapě A byla účastníky činěna svépomocí za pomoci rodiny a jakákoli úhrada prací třetím osobám nebyla v této etapě žalobkyní prokázána, když to, že stavbu dělali svépomocí, že jim pomáhala rodina a za tuto pomoc nic neplatili, potvrdil i žalobkyní k této skutečnosti navržený svědek , Anonymizováno, Pokud tedy byly na uvedenou výstavbu vynaloženy náklady, stalo se tak pouze na pořízení materiálu. Žalobkyně i přes poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. nijak neprokázala existenci tvrzené novomanželské půjčky ve výši 125 000 Kč, ani existenci úspor účastníků, z nichž by měla být nástavba financována. Žalovaný oproti tomu smlouvou o poskytnutí stabilizačního příspěvku na individuální bytovou výstavbu ze dne 17.11.1983 prokázal, že v rozhodném období získal od svého tehdejšího zaměstnavatele – , Anonymizováno, - pobočka , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, , kde pracoval jako , Anonymizováno, - tzv. stabilizační příspěvek na nástavbu rodinného domku , adresa, , a to ve výši 45 000 Kč, přičemž z vyjádření společnosti , právnická osoba, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, ze dne 11. 6. 2025 vyplývá, že částka 45 000 Kč byla poskytnuta žalovanému se závazkem setrvání u zaměstnavatele , Anonymizováno, v délce 10 let a vzhledem k tomu, že tuto podmínku setrvání v zaměstnání žalovaný splnil, užíval stavbu k trvalému bydlení a po dobu deseti let ji na nikoho nepřevedl, bylo mu vrácení příspěvku dne 15.11.1993 s účinností k 17.11.1993 prominuto. Ze SJM proto na jeho vrácení nebylo ničeho vynaloženo a fakticky se tak jednalo o dar žalovanému. Žalovaný dále prokázal, že mu kromě této částky byla ze strany zaměstnavatele poskytnuta další tzv. návratná bezúročná půjčka z fondu kulturních a sociálních potřeb č. j. , Anonymizováno, a to na základě předložené smlouvy ze dne 18. 4. 1984 za účelem řešení vlastní bytové potřeby ve výši 45 000 Kč účelově vázanou na realizaci nástavby na domě , adresa, , kterou se žalovaný zavázal splácet splátkami po 400 Kč měsíčně počínaje květnem 1984 a konče únorem 1993. K uvedenému žalovaný sdělil, že tuto půjčku skutečně z prostředků SJM za trvání manželství částkami po 400 Kč měsíčně splatil. Soud má tedy za prokázané, že materiál na stavbu byl v tomto období pořizován z těchto účelově vázaných finančních prostředků, když částka 90 000 Kč rámcově odpovídá i předpokládané ceně rekonstrukce stanovené , Anonymizováno, . , jméno FO, bez nákladů na cenu prací, které , Anonymizováno, . , jméno FO, do této částky rovněž zahrnul. Pokud pak žalovaný uvedl, že hospodářská budova pro ustájení dobytka a slepic byla budována po dokončení nástavby v roce 1985 z materiálu, který jim zbyl z nástavby, a to rovněž svépomocí, jeví se toto jako pravděpodobné s ohledem na vzhled budovy zjištěný při místním šetření i skutečnost, že byla zakreslována do katastrální mapy až spolu s verandou z roku 1979. Žalobkyně navíc v tomto směru ani nic jiného ohledně doby výstavby a výše vnosu ze SJM netvrdila (kromě přisvědčení, že budova byla stavěna někdy mezi lety 1981 a 2001), ani neprokázala. Skutečnost, že nástavbu domu budovali účastníci za účelem zajištění bydlení pro sebe a dceru , jméno FO, a že nemovitosti, které žalovaný z jedné poloviny vlastnil, užívali k rodinnému bydlení včetně přilehlých pozemků a hospodářských budov na nich se nacházejících, vyplývá z vyjádření účastníků i sv. , jméno FO, , stejně jako to, že v této nástavbě účastníci žili až zhruba do roku 2009, kdy se přestěhovali do přízemí domu, které do roku 1998 užívala matka žalovaného, která odsud tehdy odešla do domova pro seniory a od té doby bylo neobývané. Ze zprávy ministerstva financí ve vztahu k historickým cenám obvyklého nájemného u bytu 2+1 o podlahové ploše 50 m² v , Anonymizováno, vyplývá, že by odpovídalo měsíční nájemné bytu v roce 1995 částce 1 027 K, v roce 1996 částce 1 236 Kč, v roce 1997 částce 1 620 Kč, v roce 1998 částce 2 141 Kč, v roce 1999 částce 2 449 Kč, v roce 2000 částce 2 630 Kč a v roce 2001 částce 2 793 Kč. Pokud pak předkládala žalobkyně k etapě A několik faktur, týkajících se úhrady prací a nákupu materiálu z doby od října 1999 do dubna 2000, nebyla žalobkyní žádná část rekonstrukce v tomto období tvrzena a tedy neodpovídají žádnému konkrétnímu tvrzení o vnosu ze SJM do výlučného majetku žalovaného (resp. do ½ nemovitostí, které v té době žalovaný vlastnil) a tedy k nim soud nemohl přihlížet, když není úkolem soudu vyšetřovat, k čemu by se mohly tyto faktury asi tak vztahovat, ale má pouze posuzovat, zda těmito důkazy bylo prokázáno nějaké tvrzení žalobkyně, které však ve vztahu k těmto fakturám zcela absentuje, ač byla žalobkyně o nutnosti doplnit tvrzení a důkazy při jednání řádně poučena. K etapě A lze tedy shrnout, že soud má za prokázané, že došlo ke zbudování nástavby 1. patra domu č. p. , Anonymizováno, v , Anonymizováno, , včetně nové střechy domu, tj. krovu a krytiny a k zbudování schodiště z přízemí do prvého patra domu s tím, že uvedené bylo financováno ze stabilizačního příspěvku od zaměstnavatele žalovaného poskytnutého 17.11.1983, který žalovaný nemusel vracet, tedy nebyl ze SJM splácen, a z půjčky od zaměstnavatele žalovaného ve výši 45 000 Kč ze dne 18. 4. 1984 splacenou ze SJM, když toto časově koresponduje s dobou realizace stavby vyplývající ze stavebního povolení i z vyjádření účastníků, přičemž tvrzení žalobkyně o tom, že stavba byla financována i z úspor účastníků nebylo nijak konkretizováno a nebylo ani prokázáno. Z uvedených finančních prostředků byl pořizován pouze materiál, neboť veškeré práce byly provedeny svépomocí nebo za pomoci rodinných příslušníků a nebylo prokázáno, že by za práci související se shora uvedenou rekonstrukci byly ze SJM nějaké částky vynaloženy. Pokud pak byla v době od května 1984 do února 1993 splácena bezúročná půjčka ve výši 45 000 Kč ze SJM splátkou 400 Kč měsíčně, bylo by možno za vnos ze SJM do vlastnictví žalovaného považovat pouze 1/2 této částky, tj. 200 Kč měsíčně s ohledem na to, že byl v rozhodném období spoluvlastníkem pouze poloviny nemovitostí.

14. K době od 29.11.2001 do 22.11.2010 (etapa B) žalobkyně nejdříve tvrdila, že ze společných prostředků účastníků byla investována přestavba kolny na vejminek (letní kuchyni) o dvou místnostech, dále výstavba hospodářské budovy pro ustájení dobytka a slepic na zahradě při domě čp. , Anonymizováno, , v roce 2004 pergola s venkovním posezením a dále cca v letech 2006 a 2007 kompletní rekonstrukce přízemí domu č. p. , Anonymizováno, , tj. zejména přestavba obývacího pokoje, kuchyně, ložnice, koupelny, WC a chodby včetně výměny oken, rozvodů elektřiny, vody a topení a pořízení kompletní kuchyňské linky a dále zbudování oplocení (plaňkového plotu s podezdívkou) podél silniční strany pozemku, na kterém dům stojí. Žalovaný k tomu uvedl, že u přestavby kolny na vejminek (letní kuchyně o dvou místnostech) šlo pouze o nějaké úpravy stavby, které dle svého vyjádření při místním šetření dělal asi v roce 2008 svépomocí ze zbytků materiálu zakoupeného na rekonstrukci přízemí. Žalobkyně byla poučena podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. o potřebě doplnění konkrétních tvrzení ohledně vnosů v etapě B, tj. kdy byly realizovány, jak konkrétně a jaká byla jejich hodnota. K položce označené jako přestavba kolny na vejminek (letní kuchyň o dvou místnostech) nebyla žalobkyní žádná tvrzení ani důkazy doplněny. Ve vztahu k položce výstavba hospodářské budovy pro ustájení dobytka a slepic na zahradě při domě čp. , Anonymizováno, upřesnila, že byly budovány již v etapě A, tedy zjištění k nim jsou uvedena shora. Výstavbu pergoly s venkovním posezením v roce 2004 potvrdil i žalovaný. Shodným tvrzením účastníků bylo prokázáno zbudování oplocení (plaňkového plotu s podezdívkou) podél silniční strany pozemku a výměna dvou oken v přízemí domu, a to z půjčky ve výši 50 000 Kč poskytnuté Obecním úřadem v , Anonymizováno, , když uzavření této smlouvy a její účelové vázání na výstavbu plotu a výměnu oken vyplývá z textu smlouvy o půjčce uzavřené mezi obcí , adresa, a žalovaným dne 12. 11. 2003 včetně dodatků 1. a 2. ze dne 26.10.2005 a 9.11.2005 a dále potvrdili, že tato půjčka byla za trvání manželství zaplacena z prostředků SJM. V doplnění tvrzení žalobkyně dále uvedla, že v etapě B byl pořízen nový zdroj vody - vrt hluboký 36 m, byla zhotovena fasáda na domě, k čemuž ovšem žalovaný uvedl, že ta byla dělána z břízolitu již v 80.letech 20.století v návaznosti na přístavbu 1.patra, přičemž k tomuto žalobkyně tvrzení ani důkazy o tom, že by měla být fasáda dělána až někdy v období let 2001 – 2010 nedoplnila, tedy skutečnost, že by byla fasáda dělána v tomto období nově nebyla prokázána. Většina rekonstrukčních prací označených v etapě B a provedených v letech 2003 – 2009 měla být financována z prostředků stavebního spoření a dalších úvěrů, ne vše bylo činěno svépomocí, jak má plynout z faktur označených žalobkyní jako etapa B, a hodnota prací v letech 2005–2006 měla činit nejméně 144 000 Kč a v roce 2007 nejméně 390 000 Kč. Pokud pak žalobkyně v průběhu řízení sdělovala, že některé z těchto prací byly financovány i z odstupného, které obdržela ve výši zhruba 110 000 Kč po ukončení pracovního poměru u , právnická osoba, ., nebylo toto tvrzení i přes poučení nijak doplněno v tom smyslu, zda a kdy tyto finanční prostředky obdržela, kdy a do jaké konkrétní části rekonstrukce je měla investovat a nebyly k němu ze strany žalobkyně ani označeny důkazy, tedy jej soud nemá za prokázané a nebylo možno z něj při hodnocení věci nijak vycházet. K tvrzení, že byly tyto práce dále financovány z částky 300 000 Kč, kterou žalobkyně vyhrála v televizní soutěži, žalovaný uvedl, že je pravdou, že takové peníze žalobkyně vyhrála, ale použila je především na úhradu svých dluhů z podnikání. Z karty k uvedené výhře , Anonymizováno, předložené žalobkyní lze mít za to, že v době od července 2004 do června 2005 žalobkyně skutečně čerpala výhru uvedené částky, a to postupně v celkem deseti měsíčních splátkách po 30 000 Kč, když existenci výhry potvrdila ve své výpovědi i , jméno FO, , avšak ani ve vztahu k těmto finančním prostředkům nebylo žalobkyní tvrzení o jejich investování do rekonstrukce nemovitostí i přes poučení nijak doplněno v tom smyslu, kdy, v jaké výši a do jaké konkrétní části rekonstrukce je měla investovat a nebyly k němu ze strany žalobkyně ani označeny důkazy, tedy ani zde je soud nemá za prokázané a nebylo možno z něj při hodnocení věci nijak vycházet, když oproti tomu bylo prokázáno tvrzení žalovaného, že žalobkyně podnikala a z podnikání jí vznikaly dluhy, z nichž některé dobrovolně neuhradila a bylo o nich rozhodováno soudem, jak plyne například z platebního rozkazu č. j. , spisová značka, ze dne 15. 4. 2003 vydaného Okresním soudem v Táboře či z usnesení o nařízení exekuce č.j. , spisová značka, z 2.9.2008. To samo o sobě není důkazem o tom, že by finance z renty byly na takové dluhy použity, ale spíše to svědčí o tom, že žalobkyně měla, jak uvedl žalovaný, i jiné platební povinnosti v souvislosti se svým podnikáním, na jejichž úhradu jí zjevně příjmy z podnikání nestačily, neboť by je jinak nepochybně včas uhradila. Rozhodující však je, jak uvedeno shora, že žalobkyně své tvrzení na co konkrétně a v jaké konkrétní výši měla prostředky z renty použít právě v rámci rekonstrukce (a ne třeba na chod domácnosti či do svého podnikání) i přes poučení soudu ani nedoplnila, ani neprokázala. Ve vztahu k rekonstrukci přízemí domu č. p. , Anonymizováno, , Anonymizováno, v , Anonymizováno, v letech 2006–2007 z vyjádření účastníků i výpovědi sv. , jméno FO, plyne, že uvedené prostory byly rekonstruovány z toho důvodu, že chtěli dceři , jméno FO, poskytnout k užívání jimi původně obývané 1.patro domu, v němž do té doby bydleli, a chtěli se nastěhovat do bytu, který původně do roku 1998 užívala matka žalovaného a po jejím odstěhování do domova seniorů byl prázdný. K rekonstrukci přízemí v letech 2006-2007 tedy došlo výlučně proto, aby v důsledku návratu dcery do domu, upravili pro své bydlení byt v přízemí, tedy na základě rodinné dohody kvůli dceři nikoli proto, aby si žalovaný zvelebil svůj majetek, neboť pokud by se dcera do 1.patra se souhlasem účastníků nechtěla nastěhovat, mohli tito dál žít v bytě v 1. poschodí a žádná investice do nevyužívaného přízemí domu by nebyla nutná. Z vyjádření žalovaného plyne, že i zde dělal řadu věcí svépomocí, což potvrdila i žalobkyně, která při místním šetření uvedla, že u řady těchto prací žalovanému i pomáhala, a lze to dovodit i z toho, že podle žalobkyní předložených dokladů nakoupili v době od 25.5.2005 do 5.11.2007 samostatný materiál za 265.269,53 Kč, přičemž se jednalo o doklady na různý stavební materiál (tvárnice, písek, cement, omítka, plotové stříšky apod.) a to, že byly předloženy dokonce i doklady, v nichž byly zahrnuty mimo jiné částky za drobné movité věci, které nemohou být jako samostatné movité věci považovány za vnos do majetku žalovaného ( palety, vrtáky, řezací kotouče, štětce, skříňky do koupelny), svědčí spíše o tom, že se jednalo o veškeré doklady s těmito nákupy spojené, které žalovaný zřejmě pečlivě schovával a ponechal v domě, než o tom, že by z nich nějaká podstatná část chyběla, jak tvrdila žalobkyně. Kromě těchto faktur pak byly předloženy ohledně prací zhotovených dodavatelsky dva doklady za výrobu a montáž oken od , jméno FO, (z 18.6.2004 na 28 885 Kč a z 31.8.2005 na 10 850,70 Kč, což odpovídá době uzavření a čerpání částky 50 000 Kč ze smlouvy o půjčce s Obcí , adresa, ), která se dle vyjádření žalobkyně se netýkala výměny okna v obývacím pokoji v přízemí, které je zde stále původní od doby života matky žalovaného a faktura na jméno žalovaného od , jméno FO, z 12.2.2007 za vodoinstalatérské a zednické práce v ceně 37 000 Kč, což dle vyjádření účastníků při místním šetření soudu mělo být za práci na koupelně a topení v přízemí domu. Materiál na to měl kupovat žalovaný a to, že se k tomuto vztahují doklady na materiál předložené žalobkyní plyne i z toho, že při tom měly být dle žalobkyně nakoupeny i skříňky do koupelny, které se zde dosud i dle žalobkyně nacházejí. Tyto skříňky jsou však věcí movitou nabytou do SJM a nemohou být samy o sobě započteny jako vnos ze SJM do výlučného majetku žalovaného. Uvedené práce jsou fakticky jediné, u nichž bylo prokázáno, že je hradili účastníci a nebyly konány při této rekonstrukci svépomocí a dále faktury, které hradila dcera , jméno FO, , a to z 28.8.2006 od , jméno FO, - , Anonymizováno, za montáž vodovodu pro RD čp. , Anonymizováno, v ceně 33 441,50 Kč, z 21.9.2006 od , jméno FO, za elektroinstalační práce v ceně 4 155 Kč, z 11.11.2006 od , Anonymizováno, za dodání a instalaci automatické posuvné brány v ceně 39 876 Kč a z 29.5.2007 od , jméno FO, za elektroinstalační práce při rekonstrukci bytové jednotky v ceně 4 487 Kč, přičemž úhrada těchto prací včetně materiálu a jejich realizace dodavatelskou formou právě a pouze ve vztahu k těmto pracím plyne i z výpovědi sv. , jméno FO, a částečně i z výpovědi sv. , jméno FO, , který dále uvedl, že ze svého ještě financovali úpravu celého dvora a položení zámkové dlažby a připojení k novému vrtu ( ten byl realizován dle dokladu v roce 2009, tedy muselo jít o jinou investici navíc oproti shora uvedené faktuře , Anonymizováno, . , jméno FO, z 28.8.2006). Ze shora uvedeného tak má soud za prokázané, že v této etapě B bylo z prostředků SJM na rekonstrukce domu čp. , Anonymizováno, v , Anonymizováno, vynaloženo celkem 265 269,53 Kč za materiál, 39 735,70 Kč za výrobu a montáž oken a 37 000 Kč za instalatérské a zednické práce v koupelně v přízemí, když částky za práci a materiál uhrazené v tomto období , jméno FO, z jejích výlučných prostředků ve výši 81 959,50 Kč nelze na tvrzený vnos ze SJM do výlučného majetku žalovaného započítat, když se nejednalo o prostředky SJM. Vzhledem k datům pořízení materiálu a vystavení faktur za práci , Anonymizováno, a , Anonymizováno, . , jméno FO, lze skutečně mít za to, že se vztahují k jednotlivým shora popsaným investicím probíhajícím v letech 2005–2007, když celkový objem prokazatelně vynaložených prostředků ze SJM činí 342 005,23 Kč, což je dokonce méně, než bylo pro účely rekonstrukcí v tomto období na úvěrech účastníky čerpáno, když konkrétně bylo na základě smlouvy o půjčce ze dne 12.11.2003 včetně dodatků 1 a 2. ze dne 26.10.2005 a 9.11.2005 za účelem opravy oplocení směrem do ulice a výměny oken v přízemí čerpáno v tomto období 50 000 Kč, ze smlouvy o úvěru uzavřené se , právnická osoba, dne 4. 7. 2006 za účelem změny a údržby domu, bytu čerpáno 300 000 Kč a z další smlouvy o úvěru uzavřené s , právnická osoba, dne 18.5.2007 bylo čerpáno dalších 600 000 Kč ( z čehož část cca 300 000 Kč byla použita na předčasné splacení úvěru z 4.7.2006 a zbývající část na další stavební úpravy rodinného domu čp. , Anonymizováno, v , Anonymizováno, ). S ohledem na to, že částka čerpaná z úvěrů na rekonstrukce domu přesahuje prokázanou výši výdajů, a i při místním šetření se z popisu jednotlivých úprav v přízemí domu ze strany účastníků jevilo soudu objektivně nepravděpodobné, že by na tuto část rekonstrukce bylo vynaloženo 650 000 Kč (šlo o práce popsané při místním šetření jako svépomocná realizace nových podlah, dílčí opravy omítky, stavba krbu žalovaným, obklady z palubek na chodbě, výmalba místností, smontování starší kuchyňské linky a její překrytí novou deskou - vše viditelné na fotografiích z místního šetření, k čemuž u většiny věcí žalobkyně potvrdila, že při jejich realizaci svépomocí pomáhala) a dodavatelsky byla realizována pouze vodoinstalace a topení za 37 000 Kč z prostředků SJM a elektroinstalace za 8 642 Kč hrazená dcerou , Anonymizováno, . , jméno FO, , má soud za to, že uvedené rekonstrukce byly zcela hrazeny ze shora uvedených úvěrů a část prostředků z druhého úvěru byla vynaložena na jiné účely, jak uváděl žalovaný. Dalším úvěrem, kterým byly financovány rekonstrukce předmětného domu, byla dle vyjádření žalobkyně smlouva o úvěru uzavřená s , právnická osoba, , Anonymizováno, a žalobkyní a žalovaným jako spoludlužníky dne 4. 9. 2009 na částku do 486 000 Kč, kdy byl účelově vázána pro rekonstrukci domu a bytové potřeby účastníků, k čemuž měli postupně dokládat faktury. Za období 4.8.2008 až 4.6.2010 předložila žalobkyně , právnická osoba, jako doklady k prokázání částek, které byly z úvěru od , Anonymizováno, účelově použity na rekonstrukci domu čp. , Anonymizováno, doklady v celkové hodnotě 197 146 Kč, přičemž z jejích tvrzení lze k tomuto období vztáhnout pouze tvrzený vnos za SJM do výlučného majetku žalovaného spočívající ve vybudování nového vrtu, když konkrétně prostředky vynaložené na výstavbu vrtu prokazuje příjmový doklad od společnosti , Anonymizováno, z 23.10.2009 v částce 27 440 Kč ( ač žalobkyně nejprve tvrdila, že byl realizován v etapě C, tj. po 23.11.2010 a pak že v roce 2005, když v rámci svých tvrzení se ani nepokusila je dát do souladu s předkládanými doklady, když splnění povinnost tvrzení a povinnost důkazní je povinností žalobkyně nikoli soudu !!!). Další předložené doklady z let 2009-2010 pak byly z 13.10.2009 na částku 6 234 Kč za vybavení koupelny – z toho pouze 4 872 Kč byla umyvadlová baterie, zbytek nákup rukavic a Sava!, z 19.11.2009 na 10 806 Kč za vanovou baterii ( ta se v přízemí domu nenachází a navíc v tu dobu již byla rekonstrukce přízemí z let 2006-2007 skončena), z 24.11.2009 na montáž 1 okna z PVC od , Anonymizováno, na 24 316 Kč, z 9.12.2009 na vchodové dveře za 14 113,53 Kč a z 23.3.2010 na eurookna od , Anonymizováno, za 60 291 Kč, přičemž to, že by byla jako vnos ze SJM do výlučného majetku žalovaného financována výměna dalších oken a dveří nebylo ze strany žalobkyně vůbec tvrzeno!! S ohledem na vyjádření účastníků v průběhu jednání i výpověď sv. , jméno FO, o tom, že si s budoucím manželem , jméno FO, v letech 2009-2010 pro sebe rekonstruovali byt v 1. patře domu, tak lze mít s největší pravděpodobností za to, že se tyto doklady (za umyvadlovou baterii, vanovou baterii, eurookna a celou řadu materiálu vyjma jediného dokladu o placení vrtu) vztahovaly právě k této rekonstrukci 1. poschodí, neboť těmto předloženým dokladům z let 2009–2010 neodpovídá žádné tvrzení žalobkyně o vnosu ze SJM do výlučného majetku žalovaného tak, jak je popsáno v žalobě, respektive v jeho doplnění. Ze smlouvy o půjčce uzavřené mezi Obcí , adresa, a žalovaným na částku 50 000 Kč je patrné, že v době od dubna 2004 do května 2006 byla splácena částkou 2 194 Kč měsíčně, dle shora uvedeného byla zcela využita pro stavbu oplocení a výměnu oken v přízemí ( dle dokladu od , Anonymizováno, , vyjma okna v obývacím pokoji, které dle žalobkyně není vyměněno dosud) a ze zprávy Ministerstva financí ze dne 20.8.2025 pak plyne, že průměrný nájem v letech 2004–2006 v bytě 2+1 v obci , adresa, činil 3 174–3 244 Kč měsíčně, tedy splátka úvěru související s touto renovací domu ( spočívající ve výměně oken v přízemí a vybudování oplocení směrem do ulice) tuto částku nepřesahovala. Ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi , právnická osoba, , žalovaným a , jméno FO, , dcerou účastníků, dne 4. 7. 2006 na částku 300 000 Kč (s písemným souhlasem žalobkyně) pak plyne, že zde byly splátky 2 362 Kč měsíčně a s ohledem na dále uvedené je z nich možno počítat jako splátku investice ze SJM do výlučného majetku žalovaného pouze 53%, tj. 1 252,86 Kč, když podle výpovědi svědkyně , jméno FO, byla polovina splátky hrazena svědkyní , jméno FO, a druhá polovina, tj. 625,93 Kč měsíčně ze SJM, a to v období od srpna 2006 do 18.5.2007. Tento úvěr byl doplacen v rámci refinancování ze smlouvy o hypotečním úvěru ze dne 18.5.2007 uzavřené mezi , právnická osoba, . a dlužníky - , jméno FO, , žalobkyní a žalovaným a část byla použita na další rekonstrukci, jak uvedeno shora, a tento úvěr byl dle zpráv , právnická osoba, . splácen v době od června 2007 do května 2013 splátkami ve výši 5 299 Kč měsíčně, kdy s ohledem na dále uvedené lze za splátku financí investovaných do majetku žalovaného považovat pouze 53 % této splátky, tj. 2 808,50 Kč, která opět dle vyjádření žalovaného a svědkyně , jméno FO, byla ze SJM hrazena pouze polovinou této splátky tj. 1 404,25 Kč. Zde je nutno zmínit, že z půjček a úvěrů v letech 2003-2007 ve výši 50 000 Kč, 300 000 Kč a 600 000 Kč (resp. 300 000 Kč, když cca jeho polovina byla použita na zaplacení úvěru ve výši 300 000 Kč) získali účastníci využitelné prostředky ve výši 650 000 Kč účelově určené na rekonstrukci a údržbu domu čp. , Anonymizováno, v , Anonymizováno, avšak předloženými doklady byla prokázána investice do této nemovitosti ze SJM v období let 2004-2007 pouze částkou 342 005,23 Kč a je namístě uvést, že tak bylo prokázáno využití uvedených úvěrů pro účely investice do domu ve výlučném majetku žalovaného pouze ve výši 53 % a tedy i ke splátce těchto úvěrů by mělo být při hodnocení investice ze SJM do výlučného majetku žalovaného přihlíženo pouze co do části 53%, když tyto prostředky nemohly být v žádném případě využity na rekonstrukci 1. poschodí po dceru , jméno FO, k níž došlo až v letech 2009-2010 ( a nebylo to ani tvrzeno) a z uvedeného plyne, že lze jako vysoce pravděpodobnému přisvědčit tvrzení žalovaného, že peníze z těchto úvěrů ve zbytku používali na leasingové splátky vozidla Renault Kangoo, které si pořídili v roce 2003 a kde splátky činily 10 000 Kč měsíčně, přičemž tvrzení žalobkyně, že si jej pořídili na začátku 90.lety bylo vyvráceno, neboť v tu dobu se takové vozidlo ještě nevyrábělo. Uvedený osobní automobil se pak zřejmě stal součástí SJM, resp. podniku žalobkyně, avšak v rámci toho řízení nebyl činěn předmětem vypořádání. V letech 2007 - 2013 se podle zprávy Ministerstva financí ze dne 20.8.2025 obvyklý nájem bytu 2+1 v obci , adresa, , to jest obdobného bytu, k jehož rekonstrukci pro účely obývání účastníky byly tyto úvěry převzaty, pohyboval v rozmezí od 3 458 – 5 445 Kč, tedy ani zde splátka hypotečního úvěru ze SJM odpovídající části vynaložené skutečně na rekonstrukci nepřesahovala náklady, které by museli vynakládat účastníci na bydlení, pokud by neobývali rekonstruovanou nemovitost ve výlučném vlastnictví žalovaného. Z další smlouvy o úvěru ze stavebního spoření uzavřené mezi , právnická osoba, a žalobkyní a žalovaným dne 4.9.2009 a ze zprávy , Anonymizováno, ze dne 3.10.2025 (právní nástupkyně , Anonymizováno, ) pak plyne, že tento úvěr byl splácen měsíční splátkou ve výši 2 400 Kč v době od října 2009 do ledna 2015, přičemž dle vyjádření žalobkyně i tuto splátku ve výši 2 400 Kč splácela napůl s dcerou, tedy ze SJM mělo být spláceno dalších 1200 Kč měsíčně. Vzhledem k tomu, že byl v době od října 2009 do května 2013 ze SJM souběžně splácen ještě předchozí úvěr z 18.5.2007 započitatelnou částkou ze SJM ve výši 1 404,25 Kč měsíčně, bylo v době od října 2009 do května 2013 ze SJM na úvěry z nichž byly financovány rekonstrukce domu, placeno celkem 2 604,25 Kč měsíčně. Jak plyne se zprávy Ministerstva financí z 20.8.2025 obvyklý nájem bytu 2+1, který užívala žalovaná s žalobcem v předmětné nemovitosti po rekonstrukci z uvedených úvěrů, by se pohyboval v letech 2009–2013 v rozmezí 4 596 Kč až 5 445 Kč, tedy ani souhrnná částka splátky ze SJM ve výši 2 604,25 Kč nepřesahuje v uvedenou dobu tuto částku, kterou by museli účastníci vynaložit na zajištění svého bydlení jiným způsobem. Za účelem refinancování zůstatku úvěru ze smlouvy o úvěru ze dne 18.5.2007 uzavřené s , právnická osoba, . byla následně uzavřena mezi , právnická osoba, . a dlužníky , jméno FO, , , jméno FO, , žalobkyní a žalovaným další úvěrová smlouva ze dne 18.4.2013 na částku 373 400,54 Kč, kterou byl úvěr ze smlouvy ze dne 18.5.2007 doplacen a od 15.6.2013 do 15.5. 2018 byl tento nový úvěr splácen splátkou ve výši 6 707,86 Kč měsíčně, z níž však lze s ohledem na shora uvedené započíst jako splátku investice ze SJM do výlučného majetku žalovaného 53%, tj. částku 3 555,20 Kč. Od června 2013 do ledna 2015 tak účastníci spolu s dcerou , jméno FO, spláceli část splátky na úvěr u , Anonymizováno, 1 200 Kč měsíčně a 3 555,20 Kč měsíčně. Jak plyne se zprávy Ministerstva financí z 20.8.2025 obvyklý nájem bytu 2+1, který užívala žalovaná s žalobcem v předmětné nemovitosti po rekonstrukci z uvedených úvěrů, by se pohyboval v letech 2013–2015 v rozmezí 5 445 Kč až 5 542 Kč, tedy ani souhrnná částka splátky ze SJM ve výši 4 755,20 Kč nepřesahuje v uvedenou dobu tuto částku, kterou by museli účastníci vynaložit na zajištění svého bydlení jiným způsobem. Od února 2015 pak došlo u úvěru od , Anonymizováno, do února 2016 (kdy byl dle zprávy , Anonymizováno, úvěr 3.10.2025 úvěr doplacen) ke zvýšení splátek na částku 6 000 Kč měsíčně (z níž byla dle vyjádření sv. , jméno FO, a žalobkyně stále hrazena polovina , Anonymizováno, . , jméno FO, doplatek z 26.2.2016 dokonce zaslal , Anonymizováno, . , jméno FO, ), tj. ze SJM částka 3 000 Kč a na nový úvěr z roku 2013 splátka ve výši 6 707,86 Kč měsíčně, z níž však lze s ohledem na shora uvedené započíst jako splátku investice ze SJM do výlučného majetku žalovaného 53%, tj. částku 3 555,20 Kč, tj. celkem v období od února 2015 do února 2016 účastníci spolu s dcerou , jméno FO, spláceli část splátky na úvěr u , Anonymizováno, 3 000 Kč měsíčně a 3 555,20 Kč měsíčně. Jak plyne se zprávy Ministerstva financí z 20.8.2025 obvyklý nájem bytu 2+1, který užívala žalovaná s žalobcem v předmětné nemovitosti po rekonstrukci z uvedených úvěrů, by se pohyboval v letech 2015 - 2016 v rozmezí 5 542 Kč až 5 607 Kč, tedy souhrnná částka splátky ze SJM ve výši 6 555,20 Kč mírně přesahuje v uvedenou dobu tuto částku, kterou by museli účastníci vynaložit na zajištění svého bydlení jiným způsobem. PO doplacení úvěru od , Anonymizováno, v únoru 2016 pak byl splácen v době od března 2016 do května 2018 již jen nový úvěr z roku 2013 splátkou ve výši 6 707,86 Kč měsíčně, z níž však lze s ohledem na shora uvedené započíst jako splátku investice ze SJM do výlučného majetku žalovaného 53%, tj. částku 3 555,20 Kč. Jak plyne se zprávy Ministerstva financí z 20.8.2025 obvyklý nájem bytu 2+1, který užívala žalovaná s žalobcem v předmětné nemovitosti po rekonstrukci z uvedených úvěrů, by se pohyboval v letech 2016-2018 v rozmezí 5 607 Kč – 5898 Kč, tedy souhrnná částka splátky ze SJM ve výši 3 555,20 Kč nepřesahuje v uvedenou dobu tuto částku, kterou by museli účastníci vynaložit na zajištění svého bydlení jiným způsobem.

15. K době od 23.11.2010 do 22.9.2021 (etapa C) žalobkyně tvrdila, že došlo k realizaci střechy vejminku, vybudovali vrtanou studnu včetně domácí vodárny, v roce 2014 přistavěli k hospodářské části pergolu užívanou jako včelín a v roce 2017 mělo dojít k výměně oken a dveří ve verandě domu č. p. , Anonymizováno, . Tyto práce měly být mimo jiné financovány z odstupného ve výši 110 000 Kč, které měla žalobkyně dostat po ukončení pracovního poměru u , právnická osoba, . V uvedenou dobu byl žalovaný vlastníkem pouze ½ nemovitostí, neboť ½ nemovitostí převedl s účinností od 23.11.2010 darem na dceru , jméno FO, , která si pro účely svého bydlení s budoucím manželem , jméno FO, zrekonstruovala v letech 2009 – 2010 1.patro domu a od roku 2011 zde s manželem po celou dobu trvání etapy C bydlela. Ve vztahu k materiálu a pracím v etapě C, tvrdí žalobkyně, že měli představovat vnos v částce nejméně 68 000 Kč. Žalobkyně k této etapě předložila doklady, aniž by jakkoliv konkretizovala, k jakému jejímu tvrzení se mají vztahovat!! K realizaci střechy vejminku žalobkyně neoznačila žádné důkazy. Vybudování vrtané studny bylo nakonec s ohledem na předložení dokladu o platbě za vrtanou studnu od společnosti , Anonymizováno, z 23.10.2009 za 27 440 Kč zařazeno do etapy B (viz shora), stejně jako výměna oken a vchodových dveří, když k tomu byly předloženy doklady z roku 2009 a připojení vrtu do domu hradila dle své výpovědi dcera , jméno FO, ze svých prostředků. S ohledem na dataci faktury od , Anonymizováno, . , Anonymizováno, dnem 5.5.2014 ve spojení s příjmovým dokladem z 20.8.2014 si tak lze pouze domýšlet, že se tato zřejmě vztahuje k jejímu tvrzení o přístavbě pergoly k hospodářské části užívané jako včelín, když její výstavbu v roce 2014 připustil i žalovaný. Z této faktury z 5.5.2014 ve spojení s příjmový dokladem z 20.8.2014 vystaveným na jméno žalovaného plyne, že žalovaný uhradil za výrobu a montáž zástěny altánu, opravu dveří, poklop studny a nátěr altánu včetně materiálu částku 16 783 Kč. Dále vzhledem k tvrzení žalobkyně, že v roce 2017 mělo dojít k výměně oken a dveří ve verandě domu č. p. , Anonymizováno, , má soud za to, že se k této výměně vztahuje faktura z 21. 6. 2017 od firmy , Anonymizováno, , právnická osoba, na částku 1 452 Kč za jedno okno , Anonymizováno, . Dále za období od 5. 5. 2014 do 7. 8.2014 předložila žalobkyně fakturu z 8. 7. 2014 od firmy , Anonymizováno, , právnická osoba, na částku 3 393 Kč za PVC okno dle nabídky a doklady o nákupu různého , právnická osoba, od firmy , Anonymizováno, , Anonymizováno, v celkové hodnotě , hodnota, , když tyto doklady zahrnují dokonce i položky jako nákup štětců, palet, řezacích kotoučů, krabic a pytlů v ceně 3 333,07 Kč. Nákup těchto movitých věcí nelze v žádném případě započítat jako vnos ze SJM do výlučného majetku žalovaného, neboť tyto se staly za trvání manželství součástí SJM a jejich vypořádání nebylo činěno předmětem řízení (ostatně je otázkou, zda tyto věci ještě vůbec existují, a pokud ano, kdo je má v držení, když s ohledem na aktuální bydliště žalovaného není příliš pravděpodobné, že by je měl v držení on). Bez těchto položek prokazují tyto doklady nákup materiálu za 41 474,44 Kč, aniž by žalobkyně tvrdila, k čemu konkrétnímu měl být tento materiál použit. Pouze u dokladů od , Anonymizováno, ze dne 12.6.2014 na jméno žalovaného za nákup tmelu, šindele zeleného, pásu oxid, desky dřevotř. OSB, dlažby šedé, dlažby BEATon, beton, betonářské tyče, omítky, 4 palet a ztraceného bednění za 33 803 Kč (bez palet za 32 411,50 Kč), ze dne 23.6.2014 za maltu, tmel a kotouč řezací za 757 Kč (bez kotouče za 678,10 Kč a ze dne 7.7.2014 za maltu, tmel, šindel zelený a řezací kotouče za 1 600 Kč (bez kotoučů za 1 440,40 Kč) lze dovodit, že rovněž souvisely s přístavbou pergoly k hospodářské části, kde se zelený šindel dle fotodokumentace z místního šetření nachází. Dále zde nutno poznamenat, že i zde se soudu jeví jako nepravděpodobné, že by nějaké doklady chyběly, když byly předloženy doklady i na takové maličkosti jako je nákup štětců, řezacích kotoučů či drobných nákupů barvy, omítky apod. v řádech stokorun. Soud má tedy za prokázaný v této etapě pouze vnos ze SJM do nemovitostí spočívající v nákupu materiálu v roce 2014 a platbě za realizaci pergoly v roce 2014 a oken v roce 2017 v celkové ceně 52 765 Kč (16 873 + 1452 + 32 411,50 + 678,10 + 1 440,40). Ostatní doklady buď vůbec nekorespondují s dobou a položkami žalobkyní uváděných rekonstrukcí nebo se jedná o drobný nákup např. omítky, barvy apod. které nijak nepřekračují běžnou údržbu nemovitosti, když u vypořádání SJM nejde o zúčtovací spor v němž by se měly vypořádat všechny stokorunové platby odpovídající nákupu materiálu na všechny dílčí opravy realizované za trvání manželství na nemovitosti zčásti ve vlastnictví žalovaného, které realizoval svépomocí a navíc v době, kdy nemovitost užívali oba manželé k bydlení. Ze shora uvedené částky ve výši 52 765 Kč by pak za vnos do výlučného majetku žalovaného bylo možno v období etapy C považovat pouze její polovinu, a to 26 382,50 Kč, neboť v období od 23. 11. 2010 do 22. 9. 2021, tedy do data zániku SJM, byl žalovaný vlastníkem pouze ½ nemovitostí (druhou část by pak mohli účastníci případně požadovat po druhé spoluvlastnici , jméno FO, ).

16. Souhrnně lze tedy říci, že pokud byly do domu čp. , Anonymizováno, v , Anonymizováno, ze SJM účastníků investovány nějaké prostředky, stalo se tak v etapě A za účelem zajištění bydlení rodiny, tj. žalobkyně, žalovaného i dcery , jméno FO, , po celou dobu této etapy v nemovitosti žalobkyně, žalovaná a dcera , jméno FO, bydleli (zpočátku v 1 místnosti v bytě v přízemí) a v této etapě byl žalovaný vlastníkem pouze ½ nemovitostí, tedy by k investicím mohlo být přihlíženo pouze v rozsahu ½. V etapě B byl již žalovaný výlučným vlastníkem celé nemovitosti, avšak i zde byla významná rekonstrukce nemovitostí, zejména bytu v přízemí i dalšího příslušenství (pořízení nového vrtu apod.) motivována nikoli tím, aby žalovaný zvýšil hodnotu svého majetku, ale výlučně proto, aby v důsledku návratu dcery do domu, upravili pro své bydlení byt v přízemí, tedy na základě rodinné dohody, neboť pokud by se dcera do 1.patra se souhlasem účastníků nechtěla nastěhovat, mohli tito dál žít v bytě v 1. poschodí a žádná investice do nevyužívaného přízemí domu by nebyla nutná a u dalších případů šlo o položky, které souvisely údržbou nemovitosti a zlepšením komfortu jejího užívání i pro žalobkyni ( např. pergola), když po celou tuto etapu žalobkyně a žalovaný v nemovitosti bydleli a některé položky jako např. posuvná vrata, zámkovou dlažbu, napojení vrtu a rekonstrukci prvého poschodí pro účely svého bydlení financovala i , jméno FO, , tehdy již dospělá a majetkově osamostatněná dcera účastníků. S přihlédnutím k obsahu rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 22 Cdo 3428/2020 má tedy soud za to, že převážná část rekonstrukcí domu č. p. , Anonymizováno, v , Anonymizováno, byla realizována v průběhu manželství jednak za účelem zajištění potřeb života rodiny a rodinné domácnosti žalovaného a žalobkyně a následně i jejich dcery v době, kdy tato již byla zletilá a měla svou domácnost, přičemž k rekonstrukci celého přízemí v letech 2006–2007 došlo z důvodu návratu zletilé dcery do rodinného domu, když jinak by tato rekonstrukce vůbec nebyla nutná a účastníkům by postačoval k užívání byt v 1. poschodí vybudovaný v etapě A a částky vynaložené na tyto rekonstrukce pocházely z úvěrů, jejichž výše dokonce přesahovala částku prokazatelně na rekonstrukce využitou. Pokud pak byly tyto úvěry spláceny, nepřesahovala povětšinou částka vynaložená na splátky ze SJM částku, kterou by bylo nutno ze SJM vynaložit na zajištění stejného či podobného bydlení na základě jiného právního důvodu pro rodinnou domácnost žalovaného (tedy např. nájmu bytu, resp. v případě ohodnocení pronájmu celého domu s příslušenstvím a zahradou by tato částka byla ještě výrazně větší. V etapě C pak byla prokazatelně investována pouze částka, z níž by jako k vnosu bylo možno s ohledem na podíl žalovaného na nemovitosti, možno přihlížet pouze k částce ve výši 26 382,50 Kč, přičemž i v této etapě C v letech 2011 – 2019 užívali nemovitost v podílovém spoluvlastnictví žalovaného žalobkyně i žalovaný ke společnému bydlení a po odchodu žalovaného ze společné domácnosti od roku 2019 do rozvodu manželství v září 2021 a vlastně i po něm až do současné doby pak po celou dobu, kdy byl žalovaný podílovým spoluvlastníkem nemovitostí, užívala spolu s dcerou , jméno FO, tyto nemovitosti, resp. byt v přízemí domu pouze žalobkyně a žalovaný si musel hradit a hradí své bydlení jinde. Z toho důvodu nemá žalovaný, na jehož nemovitost (či polovinu nemovitosti) byly shora uvedené prostředky takto vynaloženy, povinnost tento vnos nahrazovat, neboť pokud by nebyly vynakládány na nemovitost, ať již v podílovém či výlučném vlastnictví žalovaného, musela by tyto finanční prostředky rodina vynaložit za celou dobu soužití účastníků od roku 1981 až do roku 2019 jiným způsobem a prostým porovnáním nájmů dle zprávy Ministerstva financí by na takové bydlení muselo být ze SJM vynaloženo mnohem více než v jaké výši byly uznatelné investice do majetku žalovaného, přičemž s dlouhodobým zajišťováním bydlení rodiny ( i žalobkyně) pak souvisí i drobnější vynaložené náklady na obvyklou údržbu nemovitosti a jako takové by rovněž neměly být vypořádávány. Ve svém souhrnu lze tedy říci, že jednak nelze požadovat úhradu částí těch odpovídajících vnosů ze SJM do výlučného vlastnictví žalovaného v jednotlivých etapách především proto, že byly financovány z úvěrů a v souvislosti se zajištěním rodinného bydlení, případně bydlení dcery účastníků a tedy, pokud by neinvestovali tyto finanční prostředky do této nemovitosti, museli by je investovat jinde. Navíc současný stavuje takový, že v roce 2011 převedl ½ nemovitostí darem, tedy bezplatně, na dceru , jméno FO, (kterou adoptoval a celý život se o ni staral jako o vlastní) a od roku 2019 nemovitosti žádným způsobem neužívá a ani užívat nemůže, pokud by i po rozchodu nechtěl žít v bytě s žalobkyní, resp. pokud by netrval na tom, aby žalobkyně vyklidila byt v přízemí, což neučinil a do doby podání této žaloby ani nezvažoval, že by po ní za užívání jeho nemovitosti, pro které žalobkyni po rozvodu nesvědčí žádný právní důvod, žádal nějakou finanční úhradu. S přihlédnutím k těmto okolnostem by pak krom shora uvedeného bylo uložení povinnosti žalovanému vyplácet žalobkyni vypořádací podíl za vnosy do nemovitosti v rozporu s dobrými mravy, když žalovaný tuto nemovitost prakticky neužívá, pokud ji rekonstruoval a to z velké části i vlastní prací, rekonstruoval ji za účelem užívání rodinné domácnosti a nakonec je to i po rozvodu fakticky žalobkyně, která nemovitosti, jejich příslušenství i konkrétní byt v přízemí, do nichž byly vnosy investovány, fakticky nepřetržitě až dosud užívá, ačkoliv jí pro to nesvědčí žádný právní důvod. S ohledem na rozsah vypořádání SJM vymezený žalobou pak soud vypořádal mezi účastníky pouze věci movité, kdy vozidlo, které má žalovaný v držení, a to vozidlo značky Škoda Roomster RZ , SPZ, bylo přikázáno do jeho výlučného vlastnictví při nesporné ceně 89 000 Kč a žalobkyni byla v její prospěch přičtena částka 50 000 Kč, kterou získala po rozvodu prodejem vozidla Suzuki Samuraj RZ , SPZ, , které bylo v jejím držení. Celková hodnota těchto vozidel je tak 139 000 Kč, při rovnosti vypořádacího podílu činí jedna polovina 69 500 Kč a pokud zatím získala žalobkyně prodejem vozidla Suzuki pouze 50 000 Kč, bylo uloženo žalovanému, aby jí do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku uhradil na vypořádání jejího podílu rozdíl právě ve výši 19 500 Kč. Vozidlo Suzuki, které již ke dni vyhlášení rozsudku nebylo součástí SJM, nemohlo být z toho důvodu ve výroku I. výslovně uvedeno.

17. Vzhledem k tomu, že shora provedené důkazy představují s ohledem na právní názor soudu dostatečný podklad pro rozhodnutí, nebyly prováděny ani další účastníky navrhované důkazy jako důkaz znaleckým posudkem z oboru ekonomika ke zjištění obvyklého nájemného v rozhodném období, znaleckým posudkem o hodnotě investic vynaložených ze SJM do výlučného majetku žalovaného, dotaz na evidenci vozidel k prodeji a ceně a ocenění movitých věcí, event. znalecký posudek k ocenění movitých věcí, když žalobkyně měla možnost se k věci průběžně vyjadřovat a také se ke všemu, k čemu chtěla, vyjádřila.

18. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. soud rozhodl výrokem III. rozsudku o náhradě nákladů řízení tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů tohoto řízení, neboť SJM bylo vypořádáno na principu rovnosti podílu, takže každému z účastníků se dostalo rovného podílu na aktivech SJM s přihlédnutím k povinnosti žalovaného vyplatit žalobkyni vypořádací podíl a uvedené rozhodnutí odpovídá nálezu Ústavního soudu ČR sp. zn. IV ÚS 404/2022.