2 C 336/2024

Plný text

Okresní soud v Táboře rozhodl soudkyní JUDr. Martinou Štorkánovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví a společných práv k družstevnímu bytu

I. Podílové spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného k pozemku parc. č. , Anonymizováno, a stavbě na tomto pozemku – garáži bez č.p./č.e., zapsaným Katastrálním úřadem pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , na listu vlastnictví č. , hodnota, pro katastrální území a obec , adresa, , se zrušuje. Uvedené nemovitosti se přikazují do výlučného vlastnictví žalovaného.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na vypořádání jejího spoluvlastnického podílu na nemovitostech uvedených ve výroku I. tohoto rozsudku částku 190 000 Kč do dvou měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

III. Společné členství žalobkyně a žalovaného ve Stavebním bytovém družstvu , adresa, , IČ: , IČO, se sídlem v , Anonymizováno, , , adresa, a společný nájem žalobkyně a žalovaného k družstevnímu bytu vymezenému jako jednotka č. , Anonymizováno, – byt s podílem o velikosti , Anonymizováno, na společných částech v budově č.p. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, – bytový dům ve , adresa, , na pozemku parc. č. , Anonymizováno, , vše vedeno Katastrálním úřadem pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , na listu vlastnictví č. , hodnota, pro katastrální území a obec , adresa, , se zrušuje s tím, že byt bude užívat žalobkyně jako výlučná nájemkyně tohoto bytu a výlučná členka družstva.

IV. Společné právo účastníků k členskému podílu ve Stavebním bytovém družstvu , adresa, , IČ: , IČO, se sídlem v , Anonymizováno, , , adresa, , spojenému s právem nájmu družstevního bytu vymezeného jako jednotka č. , Anonymizováno, – byt s podílem o velikosti , Anonymizováno, na společných částech v budově č.p. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, – bytový dům ve , adresa, , na pozemku parc. č. , Anonymizováno, , vše vedeno Katastrálním úřadem pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , na listu vlastnictví č. , hodnota, pro katastrální území a obec , adresa, , se zrušuje s tím, že tento členský podíl se přikazuje do výlučného vlastnictví žalobkyně.

V. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na vypořádání zrušeného společného práva k členskému podílu v bytovém družstvu uvedenému ve výroku IV. tohoto rozsudku částku 1 200 000 Kč do dvou měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. Žalobkyně v žalobě uvedla, že účastníci jsou rozvedení manželé, kteří uzavřeli manželství dne , datum, a manželství zaniklo právní mocí rozsudku o rozvodu manželství vydaného Okresním soudem v Táboře, č. j. , spisová značka, , která nastala 11. 2. 2014. Ještě za trvání manželství došlo ke zrušení jejich společného jmění manželů (dále jen „SJM“), tehdy bezpodílového spoluvlastnictví manželů (dále jen „BSM“) rozsudkem zdejšího soudu č. j. , spisová značka, ze dne , datum, , který nabyl právní moci dne 22. 1. 1991. Po zrušení svého BSM v roce 1991 účastníci neuzavřeli dohodu, jíž by toto své zaniklé BSM vypořádali. Ve lhůtě 3 let od zániku BSM nebyl podán ani návrh na vypořádání zaniklého BSM rozhodnutím soudu a podle tehdy platného ustanovení § 150 odst. 4 zákona č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku účinného do 31.12.2013 (dále jen „obč. zák.“) platí, že od marného uplynutí této tříleté lhůty jsou nemovité věci ze zaniklého BSM v podílovém spoluvlastnictví účastníků a že podíly obou spoluvlastníků jsou stejné. Totéž platí přiměřeně o ostatních majetkových právech, pohledávkách a závazcích manželům společných. V tomto podílovém spoluvlastnictví tak mají účastníci dosud pozemek parc. č. , Anonymizováno, , zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez č.p./č. ev., garáž (dále jen „garáž“), která je zapsána v katastru nemovitostí na LV č. , hodnota, vedeném pro katastrální území , adresa, . Tuto nemovitost účastníci pořídili v 70. letech minulého století po uzavření manželství. Znaleckým posudkem opatřeným žalovaným byla oceněna na částku 380 000 Kč, přičemž garáž vždy užíval žalovaný pro svůj osobní automobil a žalobkyně ji nikdy neužívala. Navrhuje tedy, aby byla přikázána do výlučného vlastnictví žalovaného oproti jeho povinnosti vyplatit žalobkyni na vypořádání odpovídající finanční částku. Ve stejnou dobu jako garáž, tedy po uzavření manželství, v průběhu 70. let minulého století, si účastníci pořídili také družstevní byt a stali se společnými členy Stavebního bytového družstva , adresa, , IČ: , IČO, (dále jen „SBD“) a společnými nájemci družstevního bytu o velikosti 3+1 s podlahovou plochou 62,46 m², který se nachází ve 3. patře domu č.p. , Anonymizováno, v , adresa, (dále jen „byt“ či „družstevní byt“). Poté, co bylo vlastnické právo k bytovému domu rozděleno na vlastnické právo k jednotkám, je byt označován jako jednotka vymezená podle zákona o vlastnictví bytů č. , Anonymizováno, s podílem , Anonymizováno, na společných částech, v budově č.p. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, ve , adresa, na pozemku parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, . Vlastníkem této jednotky je SBD , adresa, . Žalovaný byt opustil již několik let před rozvodem manželství účastníků a od té doby byt užívá výlučně žalobkyně, když jinou možnost bydlení ani nemá. Znaleckým posudkem opatřeným žalovaným byl byt oceněn částkou 2 400 000 Kč. Vzhledem k tomu, že s členským podílem účastníků v bytovém družstvu je spojeno právo nájmu k předmětnému bytu, který užívá výlučně žalobkyně, navrhuje, aby bylo společné členství žalobkyně a žalovaného v SBD , adresa, i společný nájem žalobkyně a žalovaného k bytu zrušeno a výlučnou nájemkyní tohoto bytu a výlučnou členkou družstva určena žalobkyně. Stejně tak i společné právo účastníků k členskému podílu v SBD , adresa, by mělo být zrušeno a členský podíl přikázán do výlučného vlastnictví žalobkyně. Zde by měla být žalobkyně zavázána uhradit žalovanému jako vypořádací podíl polovinu hodnoty bytu. Dále žalobkyně uvedla, že účastníci jednali prostřednictvím svých advokátů o mimosoudním zrušení a vypořádání svých spoluvlastnických vztahů. V únoru 2024 si odsouhlasili konkrétní text dohod navržených žalovaným, respektive jeho advokátem, nicméně advokát žalovaného následně zastupování žalovaného ukončil a žalovaný již na výzvy žalobkyně k dokončení jednání nijak nereagoval.

2. Žalovaný k věci uvedl, že s žalobou nesouhlasí, nechce nikomu nic platit, ani nesouhlasí s tím, aby mu žalobkyně něco platila, protože on nechce nic prodávat. Chce majetek užívat a žalobkyně by mu měla poskytnout klíče od bytu, který chce také užívat s tím, že žalovaná může garáž také užívat, ačkoli je pravdou, že on v ní má auto.

3. Z rozsudku Okresního soudu v Táboře č. j. , spisová značka, ze dne , datum, , který nabyl právní moci dne 22. 3. 2014 vyplývá, že manželství účastníků trvalo od 21. 4. 1972 do 22. 3. 2014, přičemž manželé spolu nežijí již od roku 2010, kdy se žalovaný ze společné domácnosti odstěhoval. Potvrzením Okresního soudu v Táboře z 29. 7. 2024 je prokázáno, že u Okresního soudu v Táboře proběhlo řízení ohledně zrušení BSM účastníků za trvání manželství, a to rozsudkem sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, , který nabyl právní moci dne 22. 1. 1991. Potvrzením Okresního soudu v Táboře z 13. 8. 2024 pak bylo prokázáno, že v následujících 3 letech po právní moci rozhodnutí o zrušení BSM mezi účastníky nebylo u zdejšího soudu zahájeno řízení o jeho vypořádání. Z výpisu z katastru nemovitostí pro LV č. , hodnota, , pro obec a katastrální území , adresa, , vedeného Katastrálním úřadem pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , vyplývá, že pozemek parc. č. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba bez č.p./č. ev., garáž, je zapsán jako součást SJM účastníků řízení. Dále z výpisu z katastru nemovitostí vyplývá, že dohoda o zřízení práva osobního užívání k pozemku byla zapsána v roce 1982 pod sp. zn. , Anonymizováno, , tedy tuto dohodu uzavřeli účastníci za trvání manželství, před zrušením BSM, a nebyl mezi nimi spor o tom, že původně tato nemovitost do BSM náležela. Vzhledem k tomu, že po zrušení BSM nedošlo v následujících třech letech k jeho vypořádání, vzniklo ve smyslu § 150 odst. 4 obč. zák. k této nemovitosti podílové spoluvlastnictví účastníků, kdy každý je fakticky vlastníkem i. d. 1/2 nemovitosti, ač je v katastru nemovitostí stále uvedeno, že je v SJM. Mezi účastníky dále nebyl spor o tom, že fakticky využívá tuto nemovitost žalovaný, který potvrdil, že zde má zaparkované své osobní vozidlo, a žalobkyně tuto nemovitost dlouhodobě nijak nevyužívá a nemá ani zájem ji nadále mít ve svém vlastnictví. Pokud pak žalovaný uváděl, že může své vozidlo odvézt a umožnit žalobkyni užívání garáže, je tento návrh s ohledem na dlouhodobý faktický stav zcela bez významu. Znaleckým posudkem č. , č. účtu, , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 29. 12. 2023 pak byla stanovena obvyklá cena tohoto pozemku s garáží částkou 380 000 Kč.

4. Ze zprávy SBD , adresa, ze dne 19. 3. 2025 plyne, že žalovaný je členem SBD , adresa, a žalobkyně je společným členem, přičemž každý vlastní ideální polovinu členského podílu v družstvu a oba jsou společnými nájemci družstevního bytu, přičemž zůstatek členského podílu činí 18 666 Kč. Členství v SBD , adresa, trvá od 27. 4. 1972, přičemž ze shora uvedeného rozsudku o rozvodu plyne, že manželství účastníci uzavřeli již 21. 4. 1972, a členy SBD , adresa, i společnými nájemci družstevního bytu se stali za trvání manželství, jak plyne i z dohody o užívání družstevního bytu ze dne 30.11.1974. Ze zprávy SBD , adresa, , z rozsudku o rozvodu manželství účastníků i z jejich vyjádření má soud za prokázané, že zhruba od roku 2010 obývá byt žalobkyně, která také hradí náklady s užíváním tohoto bytu spojené, a žalovaný obývá dům ve svém výlučném vlastnictví na adrese , adresa, , , adresa, , přičemž jeho výlučné vlastnictví k této nemovitosti plyne i z informace o pozemku na čl. 67-68 spisu. Zprávou SBD , adresa, bylo dále prokázáno, že po rozvodu manželství pro nemožnost domluvy mezi bývalými manželi nedošlo k vypořádání družstevního podílu ani k převodu bytu do osobního vlastnictví, o který měla žalobkyně zájem, přičemž v domě ve , adresa, , adresa, - , Anonymizováno, je již založeno Společenství vlastníků jednotek domu č.p. , Anonymizováno, - , Anonymizováno, a SBD , Anonymizováno, tam již vlastní pouze jediný byt, a to byt v nájmu účastníků. To, že vlastníkem tohoto bytu je SBD , adresa, ostatně plyne i z výpisu z katastru nemovitostí LV č. , hodnota, pro obec a katastrální území , adresa, . Obvyklá cena předmětného bytu s příslušenstvím byla stanovena znaleckým posudkem , tituly před jménem, , jméno FO, č. , Anonymizováno, ze dne 28. 12. 2023 částkou 2 400 000 Kč.

5. Ze shora uvedeného je zřejmé, že účastníci nabyli pozemek s garáží za trvání manželství, přičemž tyto nemovitosti ani po zrušení BSM rozsudkem zdejšího soudu, který nabyl právní moci 22. 1. 1991, nebyly do 22. 1. 1994 nijak vypořádány a s ohledem na ustanovení § 3028 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník účinný od 1.1.2014 (dále jen „o. z.“) se sice právní poměry týkající se věcných práv řídí ustanovením tohoto nového zákona, nicméně jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzují podle dosavadních právních předpisů. Z toho důvodu je nutno vznik podílového spoluvlastnictví účastníků posoudit podle § 149 odst. 4 obč. zák. účinného k 22.1.1994, když podle tohoto ustanovení nedošlo-li do 3 let od zániku BSM k jeho vypořádání dohodou nebo nebylo-li k návrhu podanému do 3 let od jeho zániku vypořádáno rozhodnutím soudu, platí ohledně movitých věcí, že se manželé vypořádali podle stavu, v jakém každý z nich věci z BSM pro potřebu svou, své rodiny a domácnosti výlučně jako vlastník užívá a o ostatních movitých věcech a o nemovitých věcech platí, že jsou v podílovém spoluvlastnictví a že podíly obou spoluvlastníků jsou stejné. Totéž platí přiměřeně o ostatních majetkových právech manželům společných. S ohledem na to jsou účastníci podílovými spoluvlastníky pozemku parc. č. , Anonymizováno, a stavby garáže bez čp./č.ev. na tomto pozemku, každý s podílem id. ½ a jejich spoluvlastnictví bylo vypořádáno v intencích § 1140 a násl. o. z. Ve smyslu § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. Podle § 1144 odst. 1 o. z., je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci. Věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Podle § 1147 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. V tomto konkrétním případě se jedná o pozemek o výměře 20 m², na němž stojí stavba garáže bez č.p./č. ev. dle rozměrů pro jedno osobní vozidlo, které zde má dle svého vyjádření umístěno žalovaný. Z povahy věci tak není rozdělení této společné věci dobře možné a soud proto spoluvlastnictví zrušil a přikázal nemovitost žalovanému, jehož osobní automobil je zde umístěn a který již od rozvodu manželství (k němuž došlo před 11 lety) tuto nemovitost výlučně užívá, přičemž žalobkyně tuto variantu sama navrhla a o vlastnictví garáže zájem neprojevila. Za předpokladu, že bylo rozhodnuto o zrušení podílového spoluvlastnictví účastníků k pozemku s garáží a jejich přikázání do výlučného vlastnictví žalovaného, byla současně žalovanému ve smyslu § 1147 o. z. uložena povinnost zaplatit žalobkyni na vypořádání jejího spoluvlastnického podílu částku 190 000 Kč, když tato částka odpovídá 1/2 obvyklé ceny nemovitosti stanovené znaleckým posudkem , tituly před jménem, , jméno FO, . Pokud žalovaný namítal, že tento posudek neodpovídá realitě, neuvedl i přes poučení soudem žádné podstatné skutečnosti, které by soud přesvědčily o tom, že by bylo na místě zadávat revizní znalecký posudek, když znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, pracuje s realizovanými prodeji obdobných garáží ve , adresa, a není tedy důvod se domnívat, že by byl jakýmkoliv způsobem vadný. Pokud pak žalovaný uváděl, že by byl schopen prodat takovou garáž za vyšší cenu a je ochoten z ní vozidlo odstranit, nutno konstatovat, že za předpokladu, že žalovanému byl tento pozemek s garáží přikázán do výlučného vlastnictví, nic mu nebrání, aby prodej této nemovitosti za vyšší cenu po právní moci tohoto rozsudku případně realizoval, když žalobkyně naopak cenu stanovenou znaleckým posudkem akceptovala, ačkoli jej v rámci pokusu o mimosoudní řešení věci zajišťoval právní zástupce žalovaného a jednání se znalcem se ani neúčastnila (např. prohlídky a zaměření nemovitosti) což plyne ze znaleckého posudku.

6. Co se týče zrušení společného nájmu účastníků k družstevnímu bytu ve , adresa, a společného členství účastníků v SBD , adresa, , zde nutno uvést, že k zániku manželství došlo dne 22. 3. 2014, tj. za účinnosti zák. č. 89/2012 Sb., tj. nového občanského zákoníku. Ačkoli BSM účastníků zaniklo k datu 22. 1. 1991 pak zde se s ohledem na judikaturu vztahující se k otázkám práva na zrušení společného nájmu bytu ve smyslu § 705 odst. 2. obč. zák. ustanovení § 149 odst. 4 obč. zák. neuplatnilo, neboť oproti § 149 odst. 4 obč. zák. existovala pro společný nájem družstevního bytu manželi specifická úprava § 705 odst. 2 obč. zák. podle níž, nabyl-li práva na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu jeden z rozvedených manželů před uzavřením manželství, zanikne právo společného nájmu bytu rozvodem. Právo byt užívat zůstane tomu z manželů, který nabyl práva na nájem bytu před uzavřením manželství. V ostatních případech společného nájmu družstevního bytu rozhodne soud, nedohodnou-li se rozvedení manželé, na návrh jednoho z nich o zrušení tohoto práva, jakož i o tom, kdo z nich bude jako člen družstva dále nájemcem bytu, čímž zanikne i společné členství rozvedených manželů v družstvu. Vzhledem k tomu, že zde došlo ke vzniku společného členství manželů v bytovém družstvu a následně i společného nájmu družstevního bytu až za trvání manželství, nemohlo dojít k zániku práva společného nájmu bytu v souvislosti se zrušením BSM v roce 1991 a tento společný nájem družstevního bytu trval i po 22. 1. 1994. Vzhledem k tomu, že o tom, kdo bude jako člen družstva dále nájemcem bytu i o zániku společného členství rozvedených manželů v družstvu bylo možné rozhodnout pro případ, že se rozvedení manželé nedohodli, ve smyslu § 705 odst. 2 věty druhé obč. zák až v souvislosti se zrušením práva společného nájmu družstevního bytu, nebylo možno vypořádat podíl v SBD dříve, než došlo ke zrušení práva společného nájmu bytu rozvedených manželů a tedy ne dříve, než došlo k rozvodu manželství, k němuž mezi účastníky došlo dne 22.3.2014. Jak bylo uvedeno například v rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 2380/2007 režim ustanovení § 150 odst. 4 obč. zák. (dříve § 149 odst. 4 obč. zák.) se v dané situaci projeví pouze tak, že vlastní vypořádání členského podílu v bytovém družstvu se po uplynutí stanovené lhůty provede v režimu podílového spoluvlastnictví. V tomto konkrétním případě je v podstatě nezbytné vycházet z obdobné situace předpokládané v rozsudku 22 Cdo 2380/2007, ačkoliv k rozvodu manželství účastníků došlo až za účinnosti nového občanského zákoníku, neboť ustanovení § 739 odst. 2 zákona č. 90/2012 Sb. o obchodních korporacích účinného od 1.1.2014 (dále jen „ZOK“) nelze na tuto situaci přímo aplikovat, neboť se zde uvádí, že společné členství manželů zaniká vypořádáním SJM nebo marným uplynutím lhůty pro jeho vypořádání podle občanského zákoníku, avšak SJM již k datu 22. 3. 2014 mezi účastníky neexistovalo. Nájem družstevního bytu mezi účastníky však stále trval, neboť ke zrušení společného nájmu účastníků k družstevnímu bytu, ani k vypořádání jejich členského podílu v bytovém družstvu do rozhodnutí soudu v této věci nedošlo. Ve smyslu § 741 odst. 1 ZOK není-li dále stanoveno jinak, použijí se pro nájem družstevního bytu ustanovení občanského zákoníku upravující nájem bytu a nebytového prostoru. V § 741 a násl. ZOK není výslovně otázka zrušení společného nájmu manželů k družstevnímu bytu řešena, naopak jsou zde řešeny otázky týkající se uzavření nové nájemní smlouvy, případně situace, kdy jde o společný nájem manželů, nicméně v tomto případě se podle § 3074 odst. 1 o.z. posuzuje otázka vzniku společného nájmu manželů k družstevnímu bytu podle zákona účinného v době, kdy se stali účastníci nájemci tohoto družstevního bytu, tj. k datu 30. 11. 1974. Vzhledem k tomu, že manželství účastníků zaniklo rozvodem za účinnosti nového občanského zákoníku a do současné doby nebylo společné nájemní právo účastníků k družstevnímu bytu zrušeno, postupoval soud podle § 768 odst. 1 o. z., kdy zaniklo-li manželství rozvodem a manželé měli k domu nebo bytu, v němž se nacházela jejich rodinná domácnost stejné nebo společné právo a nedohodnou-li se, kdo bude v domě nebo bytě dál bydlet, zruší soud na návrh jednoho z nich podle okolností případu dosavadní právo toho z rozvedených manželů, na kterém lze spravedlivě žádat, aby dům nebo byt opustil a popřípadě zároveň rozhodne o způsobu náhrady za ztrátu práva. V tomto případě se o zrušení společného nájmu k družstevnímu bytu účastníci nedohodli po dobu více než 10 let od rozvodu manželství. Vzhledem k tomu, že bylo prokázáno, že byt užívala a užívá již od roku 2010 výlučně žalobkyně, která po tuto dobu také hradí náklady s užíváním bytu spojené a která nemá jinou možnost bydlení, a žalovaný po celou tuto dobu žije ve svém domě na adrese , adresa, , má soud za to, že je na místě zrušit společný nájem účastníků k bytu s tím, že byt bude nadále užívat žalobkyně jako výlučná nájemkyně tohoto bytu. Současně se společným nájmem žalobkyně a žalovaného k družstevnímu bytu bylo zrušeno i společné členství žalobkyně a žalovaného v SBD , adresa, a bylo rozhodnuto o tom, že výlučnou členkou družstva se ze stejných důvodů jako výlučnou nájemkyní bytu stane žalobkyně. Co se týče společného práva účastníků k členskému podílu v SBD , adresa, postupoval soud při vlastním vypořádání členského podílu v bytovém družstvu v souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, obdobně režimu vypořádání podílového spoluvlastnictví, kdy opět za situace, kdy společné právo účastníků k členskému podílu v SBD , adresa, , k němuž se váže právo nájmu shora uvedeného družstevního bytu, není ve smyslu § 1147 o.z. mezi účastníky dobře možné rozdělit, přikázal soud členský podíl v SBD , adresa, do výlučného vlastnictví žalobkyně s tím, že ve smyslu § 1147 o. z. i § 768 odst. 1 o. z. byla žalovanému určena přiměřená náhrada odpovídající vypořádání zrušeného společného práva k členskému podílu v bytovém družstvu tím způsobem, že žalobkyni byla uložena povinnost zaplatit žalovanému na vypořádání zrušeného společného práva k členskému podílu v bytovém družstvu uvedeném ve výroku IV. tohoto rozsudku částku 1 200 000 Kč, což odpovídá 1/2 obvyklé ceny bytu, právo jehož nájmu je s vypořádávaným členským podílem v SBD spojeno tak, jak byla stanovena znaleckým posudkem , tituly před jménem, , jméno FO, . Co se týče znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , ani zde soud neshledal žádné závady při stanovení ceny, neboť i zde znalec vycházel z porovnání prodejních cen obdobných bytových jednotek v panelových domech ve , adresa, , a pokud i zde žalovaný uváděl, že by podle jeho názoru ta cena měla být vyšší, neuvedl k tomu i přes poučení soudu ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. žádná konkrétní tvrzení a neoznačil žádné konkrétní důkazy, kterými by toto prokázal. Soud proto i zde vycházel ze znaleckého posudku opatřeného právním zástupcem žalovaného, který jej zastupoval v rámci předžalobního jednání účastníků v tomto konkrétním případě.

7. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. byla pro splnění povinnosti ve výroku II. i V. stanovena žalobkyni i žalovanému lhůta v trvání 2 měsíců, a to s ohledem na výši vypořádacích podílů, když standardní doba 3 dnů by byla nepřiměřeně krátká.

8. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. soud rozhodl výrokem VI. o náhradě nákladů řízení tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů tohoto řízení, neboť podílové spoluvlastnictví účastníků k nemovitostem i členský podíl v SBD a s ním spojené právo nájmu k družstevnímu bytu bylo vypořádáno na principu rovnosti podílu tak, že se každému z účastníků dostalo rovného podílu s přihlédnutím k povinnosti žalobkyně i žalovaného vyplatit druhému z nich vypořádací podíl a uvedené rozhodnutí odpovídá nálezu Ústavního soudu ČR sp. zn. IV ÚS 404/2022.