2 C 65/2020
č. j. 2 C 65/2020-48
V PLATNOSTIOkresní soud v Táboře určil, že zástavní právo k nemovitostem zapsaným na listu vlastnictví v katastrálním úřadu pro Jihočeský kraj neexistuje. Soud se opřel o § 100 a § 101 občanského zákoníku, podle něhož zástavní právo nevydrží promlčení, pokud nebyla pohledávka vymáhána včas. Protože žalovaný neuplatnil nárok na splacení pohledávky v promlčecí době, zástavní právo zaniklo. Soud rozhodl o neexistenci práva na základě listinných důkazů a rozhodnutí Krajského soudu. Žalobce byl odsouzen k náhradě nákladů řízení ve výši 11 776 Kč.
Plný text
Okresní soud v Táboře rozhodl předsedkyní senátu JUDr Martinou Štorkánovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa zastoupený advokátem titul. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa, Polsko o určení neexistence zástavního práva
I. Určuje se, že zástavní právo k pozemku anonymizována dvě slova – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba adresa, k pozemku anonymizována dvě slova – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez čp/če, garáž, a k pozemku parc. číslo zahrada, vše zapsáno na listu vlastnictví číslo vedeném Katastrálním úřadem pro Jihočeský kraj, Katastrálním pracovištěm Tábor, pro územní celek a katastrální uzemí, podle zástavní smlouvy ze dne datum k zajištění pohledávky společnosti„ příjmení příjmení“, s.r.o., IČO ve výši 75 000 DM, neexistuje.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení v částce 11 776 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.
1. Žalobce se jako vlastník pozemku anonymizována dvě slova, jehož součástí je stavba adresa, pozemku anonymizována dvě slova, jehož součástí je stavba bez čp/če, garáž, a pozemku parc. číslo zahrada, vše zapsáno na listu vlastnictví číslo vedeném Katastrálním úřadem pro Jihočeský kraj, Katastrálním pracovištěm Tábor, pro územní celek a katastrální uzemí, domáhal určení, že zástavní právo zřízené k výše uvedeným nemovitým věcem na základě zástavní smlouvy uzavřené mezi rodiči žalobce a žalovaným dne datum k zajištění pohledávky společnosti„ příjmení příjmení“, s.r.o., IČO, ve výši 75 000 německých marek neexistuje. Předmětná pohledávka vznikla na základě smlouvy o půjčce ze dne datum, na základě které žalovaný poskytl dané společnosti půjčku, kterou se uvedená společnost zavázala splatit ve dvou splátkách – 50 000 DM do datum a 25 000 DM do datum. Společnost„ příjmení příjmení“, s.r.o. však uhradila pouze první splátku a dále již ničeho. Žalovaný však nárok na úhradu zbytku pohledávky v promlčecí době, a to nejpozději do datum, u soudu neuplatnil, takže uplynula promlčecí doba k uplatnění zbytku pohledávky i k uplatnění zástavního práva.
2. V dané věci bylo možno rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, a proto soud vyzval účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitky (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobce s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyslovil souhlas, žalovaný se k výzvě nijak nevyjádřil a soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.
3. Soud má v dané věci za prokázané z předložené smlouvy o půjčce ze dne datum, že žalovaný poskytl společnosti„ právnická osoba půjčku ve výši 75 000 německých marek (DM), kterou se daná společnost zavázala uhradit ve dvou splátkách, první ve výši 50 000 DM splatnou dne datum a druhou ve výši 25 000 DM splatnou dne datum. Ze zástavní smlouvy ze dne datum má pak soud za prokázané, že k zajištění této pohledávky byla mezi žalovaným jako zástavním věřitelem a rodiči žalovaného, jméno a jméno příjmení, jako zástavci uzavřena zástavní smlouva, jejímž předmětem byl dům adresa spolu s pozemkem parc. č. st. anonymizováno a pozemek parc. číslo v katastrální uzemí. Z darovací smlouvy ze dne datum ve spojení s výpisem z katastru nemovitostí má soud za prokázané, že vlastníkem dotčených nemovitostí se stal žalobce. Z výpisu z katastru nemovitostí na list vlastnictví pro katastrální uzemí vyplývá, že k pozemku parc. č. st. anonymizováno, jehož součástí je stavba adresa, k pozemku parc. č. st. anonymizováno (odděleného od pozemku parc. číslo), jehož součástí je stavba bez čp/če, garáž, a k pozemku parc. číslo zahrada je zapsáno zástavní právo ve prospěch žalovaného. Usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací má pak soud za prokázané, že společnost„ příjmení příjmení“, s.r.o. byla zrušena.
4. Právně soud věc posoudil v souladu s ust. § 3028 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), podle něhož není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (pozn. soudu datum) se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.
5. Podle § 80 zák. č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) se lze určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. Vzhledem k tomu, že z výpisu z katastru nemovitostí ve vztahu ke shora uvedeným nemovitostem je zjevné, že je v něm již téměř 23 let zapsáno zástavní právo zajišťující pohledávku žalovaného splatnou dle smlouvy o půjčce nejpozději datum, tato pohledávka nebyla žalovaným dle tvrzení žalobce dosud soudně vymáhána a eventuálního výmazu takového zástavního práva se žalobce jinak než soudní cestou nedomohl, je zde dán pro určení neexistence zástavního práva naléhavý právní zájem žalobce, neboť existující zápis případně neexistentního zástavního práva je významným omezení jeho vlastnického práva.
6. Podle § 100 odst. 1, odst. 2 zák.č. 40/1964 Sb. občanský zákoník účinný do 31.12.2013 (dále jen„ obč. zák“) se právo promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené (§ 101 až 110). K promlčení soud přihlédne jen k námitce dlužníka. Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat. Promlčují se všechna práva majetková s výjimkou práva vlastnického. Tím není dotčeno ustanovení § 105. Zástavní práva se nepromlčují dříve, než zajištěná pohledávka. Vzhledem k tomu, že pohledávka ze smlouvy o půjčce ze dne datum byla splatná nejpozději dne datum, mohl se žalovaný u soudu domáhat po svém dlužníku jejího zaplacení, bez možnosti dlužníka namítat promlčení, do datum (§ 101 obč. zák.), přičemž v této době dle vyjádření žalobce žalovaný tuto pohledávku neuplatnil a sám žalovaný nic jiného ani netvrdil, ani neprokázal. Zástavní právo se pak podle § 101 obč. zák. promlčí rovněž v tříleté promlčecí době, která již s ohledem na shora uvedené uběhla a namítá-li žalobce v žalobě promlčení tohoto zástavního práva, nelze úspěšně dovozovat tzv. naturální obligaci spočívající v možnosti uspokojení zajištěné pohledávky z výtěžku zpeněžení zástavy, neboť zpeněžení zástavy na návrh zástavního věřitele tu již nemůže být provedeno a dobrovolné splnění nároku na uspokojení zajištěné pohledávky z výtěžku zpeněžení zástavy zástavním dlužníkem není pojmově možné (viz. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 2185/2009 ze dne 21.12.2010). Přestože tedy ve smyslu § 170 odst. 2 obč. zák. promlčením zajištěné pohledávky zástavní právo nezaniká, namítá-li žalobce v žalobě promlčení tohoto zástavního práva a jeho výkon je pojmově nemožný, a tyto skutečnosti ze shora uvedených důkazů plynou, je namístě rozhodnout o jeho neexistenci, neboť zástavní dlužník musí mít možnost bránit se dalšímu trvání omezujícího zápisu v katastru nemovitostí právě například prostřednictvím žaloby o určení neexistence zástavního práva, když tímto způsobem může docílit jeho výmazu. Žalobě tedy bylo pro promlčení pohledávky i zástavního práva ze smluv ze dne datum vyhověno.
7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal zcela úspěšnému žalobci nárok na náhradu nákladů řízení v částce 11 776 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 5 000 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle ust. § 6, 7 a 9 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve výši 2 500 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení a návrh ve věci samé), paušální náhrada výdajů stanovená dle ust. § 13 odst. 3 vyhlášky v částce 300 Kč za každý z těchto dvou úkonů právní služby a dále dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši 5 600 Kč částkou 1 176 Kč. Platební místo bylo určeno dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho stejnopisu ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím Okresního soudu v Táboře. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.