24 C 400/2020

Plný text

Okresní soud v Táboře rozhodl předsedkyní senátu titul Jaroslavou Novotnou jako samosoudkyní ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupen advokátem titul . jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale bytem adresa žalovaného o zaplacení částky 3 780 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 3 780 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 633,02 Kč, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce [titul]. [jméno] [příjmení].

1. Žalobce se vůči žalovanému domáhá zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím z titulu neuhrazení televizního poplatku podle zákona č. 348/2005 Sb. za měsíce říjen 2017 až leden 2020.

2. Žalovaný se k věci vyjádřil tak, že nárok žalobce neuznává, neboť se v [anonymizována dvě slova] přestěhoval z původní adresy [adresa žalovaného] adresu pobytu, když tuto skutečnost může doložit protokolem o předání bytu. Od data, kdy se přestěhoval, jsou poplatky hrazeny pravidelně jeho manželkou, s níž žije ve společné domácnosti. Poplatková povinnost dle jeho názoru měla přejít na nového nájemce dříve obývaného bytu.

3. Žalobce se k věci následně vyjádřil tak, že na žalobě trvá v plném rozsahu, když žalovaný nesplnil svoji povinnost odhlásit se z evidence v případě zániku poplatkové povinnosti, žalobce nemá možnost ani schopnost pátrat po pobytu poplatníků a zkoumat s tím související poplatkovou povinnost, a proto je žalovaný uhradit žalobci poplatky v zákonné výši za uvedené období.

4. Podle § 115a o.s.ř. není třeba k projednání věci nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popř. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud zaslal žalovanému výzvu k vyjádření, zda souhlasí s projednáním věci bez nařízení jednání, když žalobce s tímto postupem vyjádřil souhlas již v podaném návrhu, s tím, že jej poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř., že s projednáním věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný k této výzvě neměl žádných námitek, proto soud rozhodl bez nařízení jednání.

5. Soud ohledně skutkového stavu zjistil, že žalovaný se stal držitelem televizního přijímače, čímž mu ze zákona vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence. Tuto svou povinnost žalovaný splnil dne [datum]. Vznikla mu tak povinnost platit v souladu se zákonem č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích v platném znění televizní poplatek ve stanovené výši. Žalovaný však nedostál své povinnosti a poplatky za měsíce říjen 2017 až leden 2020 neplatil. Ve všech těchto 28 měsících byl předepsán poplatek ve výši 135 Kč. Součet nezaplacených poplatků představuje částku ve výši 3 780 Kč. Tvrzené skutečnosti žalobce prokázal předloženými listinami, a to potvrzením o přihlášení poplatníka televizního poplatku – výpisem z evidence [anonymizováno], výzvou k zaplacení dlužných televizních poplatků s doručenkou a specifikací výpočtu kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení. Pokud žalovaný uvedl, že od června 2017 se již fakticky na adrese [adresa], nezdržoval a domníval se, že poplatek na této adrese je hrazen dalším nájemcem, neboť v jeho nové domácnosti je poplatek hrazen manželkou, je nutno uvést, že se tak nedomníval správně a oprávněně. Podle § 8 odst. 4 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, je poplatník podle § 5 odst. 3 a 4 v oznámení podle odstavce 2 povinen vedle údajů uvedených v odstavci 3 uvést počet rozhlasových nebo televizních přijímačů, které jsou základem rozhlasového nebo televizního poplatku, a adresu, kde jsou umístěny. Podle § 8 odst. 6 téhož zákona je poplatník povinen písemně oznámit, provozovateli vysílání ze zákona, popřípadě pověřené osobě, změny ve skutečnostech uvedených v odstavcích 3 až 5 do 15 dnů ode dne, kdy změna nastala. Pokud se tedy žalovaný odstěhoval, byl povinen o tomto informovat žalobce či pověřenou osobu. Žalovaný však toto neučinil a porušil svou povinnost hradit řádně a včas zákonný poplatek. Jelikož žalovaný dosud žalobci nezaplatil televizní poplatky za shora uvedené období a nesplnil tak svoji zákonnou poplatkovou povinnost, rozhodl o této povinnosti soud, a to včetně úroku z prodlení přiznaného dle § 10ve výši dle vládního nařízení č. 351/2013 Sb.

6. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodováno podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že úspěšnému žalobci byla přiznána náhrada účelně vynaložených nákladů řízení. Při posuzování účelnosti vycházel soud z Nálezu Ústavního soudu I. ÚS 3344/12 ze dne [datum], který shrnul dosavadní praxi v nálezech Ústavního soudu ve vztahu k nákladům řízení [anonymizováno] ve sporech o zaplacení televizního poplatku. Okresní soud se s jeho závěry zcela ztotožňuje, že činnost žalobce je specifická v tom, že je v převážné míře financována právě z televizních poplatků, jejichž výnos pokrývá takřka 90 % nákladového rozpočtu žalobce. Agendu televizních poplatků žalobce sám spravuje a je jistě žádoucí a správné, aby si správu spojenou s výběrem zabezpečoval rovněž sám. Pokud pak předává zpracovanou agendu následně k vymáhání advokátní kanceláři, vytrácí se racionální smysl právního zastoupení advokátem, neboť nelze očekávat uplatnění do té míry specializovaných znalostí, kterými by nedisponovali pracovníci právního útvaru žalobce. Žádnou výjimku, která by si vyžadovala speciální zastoupení advokátem, v tomto sporu soud neshledal, jedná se o běžnou typovou žalobu na zaplacení nezaplacených poplatků ve výše uvedeném období. Pokud žalobce zvolil pro tento běžný typ sporu právní zastoupení, je to jistě jeho právo, ale nejedná se o účelné uplatnění nebo bránění práva, pro které lze žalobci přiznat náhradu vynaložených nákladů řízení. Za účelný náklad tak lze považovat toliko zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč.

7. Odůvodnění rozsudku je vyhotoveno ve zkrácené formě, neboť proti němu není odvolání přípustné (§ 157 odst. 4 o.s.ř.).