Okresní soud v Táboře · Rozsudek

24 C 406/2020

č. j. 24 C 406/2020-19

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-01-21 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSTA:2021:24.C.406.2020.1

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Táboře rozhodl ve prospěch žalobkyně o zaplacení částky 24 185,18 Kč s úroky z prodlení a kapitalizovanými úroky, které vznikly z nesplaceného úvěru a nepovoleného debetního zůstatku na běžném účtu. Soud uznal platnost smlouvy o úvěru a smlouvy o běžném účtu, které vytvořily závazek žalované k návratu finančních prostředků a úroků. Rozhodnutí se opřelo o § 497 a násl. obchodního zákoníku, § 517 odst. 2 občanského zákoníku a § 3028 odst. 3 občanského zákoníku. Žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 2 662 Kč podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu.

Plný text

Okresní soud v Táboře rozhodl předsedou senátu Mgr. Jiřím Vaňkem jako samosoudcem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované o zaplacení 24 185,18 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 24 185,18 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 62,28 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 19 884,21 Kč od 21. 10. 2020 do zaplacení a s kapitalizovaným úrokem ve výši 686,39 Kč a s úrokem ve výši 19,90 % ročně z částky 19 884,21 Kč od 21. 10. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady tohoto řízení v částce 2 662 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se vůči žalované domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím, neboť s žalovanou uzavřela dne 15. 5. 2012 smlouvu o osobní kreditní kartě reg. číslo na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované revolvingový úvěr až do výše 20 000 Kč, který byla žalovaná oprávněna čerpat prostřednictvím kreditní karty. Žalovaná úvěr čerpala a zavázala se jej splácet úvěr spolu s úrokem z úvěru ve výši 19,90 % ročně a sjednanými poplatky dle podmínek stanovených smlouvou. Dále žalobkyně s žalovanou uzavřela dne 13. 4. 2010 smlouvu o zřízení a vedení Perfekt konta, na základě které vedla žalobkyně pro žalovanou běžný účet č. bankovní účet. Žalovaná byla oprávněna na tomto účtu čerpat peněžní prostředky až do povoleného debetu ve výši 7 000 Kč, avšak dostala se do nepovoleného debetu ve výši 7 348,74 Kč. Dne 2. 3. 2015 byl zjištěn úpadek žalované a bylo jí povoleno řešení úpadku oddlužením. Usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 1. 10. 2018, č. j. KSCB 25 INS 2017/2015-B-24 pak bylo oddlužení žalované zrušeno a insolvenční řízení zastaveno. Ke dni 20. 10. 2020 tak žalovaná žalobkyni dlužila z kreditní karty částku ve výši 20 632,88 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 19 884,21 Kč, úroku ve výši 686,39 Kč a úroku z prodlení ve výši 62,28 Kč, a dále z nepovoleného debetního zůstatku na běžném účtu částku 4 300,97 Kč Ani přes předžalobní výzvu neuhradila žalovaná do dnešního dne na dlužnou částku ničeho.

2. Věc bylo možné rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, a proto vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitky (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně ani žalovaná se k výzvě nijak nevyjádřily a soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.

3. Soud má v dané věci z předložených listinných důkazů, a to konkrétně ze smlouvy o osobní kreditní kartě reg. číslo ze dne 15. 5. 2012 ve spojení s úvěrovými podmínkami žalobkyně a oznámením o úrokových sazbách za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byl žalované poskytnut revolvingový úvěr až do výše 20 000 Kč, který žalovaná mohla čerpat prostřednictvím kreditní karty. Žalovaná se zavázala čerpané prostředky splácet včetně cen a úroku ve výši 19,90 % ročně. Ze smlouvy o zřízení a vedení Perfekt konta ze dne 13. 4. 2010 ve spojení s dodatkem ze dne 25. 10. 2010 má pak soud za prokázané, že žalobkyně vedla pro žalovanou běžný účet č. bankovní účet, na kterém byla žalovaná oprávněna čerpat finanční prostředky až do debetní výše 7 000 Kč. Z oznámení o zrušení účtu a zřízení zvláštního účtu pohledávek ze dne 9. 2. 2015 má soud za prokázané, že žalovaná se dostala do nepovoleného debetního zůstatku ve výši 7 348,74 Kč. Z usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 2. 3. 2015, č. j. KSCB 25 INS 2017/2015-A-6 má pak soud za prokázané, že byl zjištěn úpadek žalované a bylo jí povoleno řešení úpadku oddlužením. Z usnesení téhož soudu ze dne 1. 10. 2018, č. j. KSCB 25 INS 2017/2015-B-24 má pak soud za prokázané, že oddlužení žalované bylo zrušeno a insolvenční řízení zastaveno. Z podkladů pro soudní řízení a upomínky před podáním žaloby, má soud za prokázané, že žalovaná dluží žalobkyni z kreditní karty částku ve výši 20 632,88 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 19 884,21 Kč, úroku ve výši 686,39 Kč a úroku z prodlení ve výši 62,28 Kč, a z nepovoleného debetního zůstatku na běžném účtu částku 4 300,97 Kč, když částku 3 044,77 Kč obdržela žalobkyně v rámci insolvenčního řízení. Na svůj dluh žalovaná neuhradila ničeho ani na základě předžalobní upomínky ze dne 6. 10. 2020.

4. Právně byla věc posouzena s ohledem na ust. § 3077 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.„) dle ust. § 708 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen obch. z.), která upravují smlouvu o běžném účtu, a dále dle ust. § 497 a násl. obch. z., když v dané věci se jedná o závazkový vztah mezi účastníky, kdy smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžité prostředky vrátit a zaplatit úroky z úvěru. Obchodní zákoník tento právní poměr vzniklý mezi účastníky řadí mezi tzv. absolutní obchody (§ 261 odst. 3 písm. d) obch. z.), a proto se právní vztahy vzniklé smlouvu o úvěru řídí obchodním zákoníkem bez ohledu na povahu účastníků, tj. zda je žalovaný podnikatelem či nikoli. Dle ust. § 502 odst. 1 obch. z. se pak řídí výše úroků z úvěru. Podle § 517 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen obč. zák.) jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

5. Po přezkoumání a zhodnocení předložených důkazů, a to jednotlivě i ve všech vzájemných souvislostech, dospěl soud k závěru, že žaloba žalobkyně je plně důvodná. Mezi účastníky došlo k platnému uzavření smlouvy o běžném účtu ve smyslu ust. § 708 obch. z. a dále k platnému uzavření smlouvy o úvěru dle ust. § 497 obch. z. Na základě těchto smluv zřídila žalobkyně žalované běžný účet a dále jí poskytla revolvingový (opakovaný) úvěr do výše 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala na běžném účtu nepřekročit povolený debetní zůstatek a vyčerpané prostředky z úvěru splácet, a to včetně sjednaného smluvního úroku z úvěru a poplatků, avšak svoji povinnost vyplývající z uvedených smluv řádně neplnila. Žalované tak vznikla povinnost vrátit žalobkyni poskytnuté finanční prostředky, a to jednak částku nepovoleného debetu na běžném účtu ve výši 4 300,97 Kč a dále nesplacenou úvěrovou jistinu ve výši 19 884,21 Kč, tj. celkem částku 24 185,18 Kč. Dále je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni sjednaný úrok z úvěru a zcela důvodným je též nárok na zaplacení úroků z prodlení (tyto nároky žalobkyně částečně kapitalizovala ke dni 20. 10. 2020), které žalobkyně požaduje řádně dle ust. § 517 odst. 2 obč. zák. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., to vše v souladu s ust. § 3028 odst. 3 o. z., neboť žalovaná je v prodlení s plněním svého peněžitého dluhu. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.

6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 662 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 210 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle ust. § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve výši 300 Kč a paušální náhrada výdajů stanovená dle odst. 5 stejného ustanovení v částce 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé a návrh ve věci samé) a dále dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši 1 200 Kč částkou 252 Kč. Platební místo bylo určeno dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích, prostřednictvím Okresního soudu v Táboře. Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.