24 C 470/2019

Plný text

Okresní soud v Táboře rozhodl samosoudkyní titul Ivanou Jakšičovou v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. titul celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalované, žalovaného a žalobkyně 2. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované, žalovaného a žalobkyně o návrhu na zaplacení částky 13 438 Kč s příslušenství

I. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobci společně a nerozdílně částku 13 438 Kč spolu s úrokem z prodlení jdoucím od 1. 6. do [datum] ve výši 44 Kč a dále od [datum] do [datum] ve výši 181 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně nahradit žalobci na nákladech řízení částku 24 520 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet zástupce žalobce [titul]. [jméno] [příjmení].

1. Žalobce se s odkazem na vyúčtování služeb [název žalobkyně] za období květen – prosinec 2018 domáhal na žalovaných zaplacení částky 13 435 Kč spolu s dopočteným úrokem z prodlení v celkové výši 225 Kč. V žalobě uvedl, jako právnická osoba vzniklá podle zákona č. 72/1994 Sb., pro shora uvedený dům odpovídá za správu domu a pozemku. Správu zajišťuje na základě příkazní smlouvy ze dne [datum] Stavební bytové družstvo [obec]. Podle prohlášení vlastníka ze dne [datum] jsou žalovaní povinni platit žalobci měsíčně zálohy na úhradu nákladů spojených se správou domu a na úhradu nákladů spojených s užíváním bytu. Případný zjištěný nedoplatek jsou povinni uhradit v rámci ročního vyúčtování nákladů. Žalovaní dlužili na zálohách na úhradu nákladů spojených se správou domu a pozemku a za služby spojené s užíváním bytu za období květen až srpen 2018 částku 3 450 Kč, na úroku z prodlení od 1. 6. do [datum] dlužili částku 44 Kč. K tomu žalobce účtoval náklady na upomínku a poštovné v částce 53 Kč, celkem tak za uvedené období dlužili žalobci na zálohách 3 547 Kč. Za období září až prosinec 2018 dlužili na úhradu nákladů spojených se správou domu a pozemku a za služby spojené s užíváním bytu částku 14 680 Kč, na úroku z prodlení od [datum] do [datum] dlužili částku 181 Kč, vedle toho částku 53 Kč za upomínku v podobě poštovného. Celková dlužná částka tak činila za celé uvedené období 14 914 Kč. Následně žalobce provedl vyúčtování záloh za rok 2018, nedoplatek se tak snížil na celkových 13 332 Kč. Spolu s úhradou dvou upomínek po 53 Kč představuje dlužná částka 13 348 Kč.

2. Na vydaný platební rozkaz reagovali žalovaní včas podaným odporem. Učinili nesporným, že jsou v rámci společného jmění manželů vlastníky bytové jednotky [číslo] v bytovém domě [adresa] v Buzulucké ulici v [obec]. Současně uvedli řadu důvodů nesouhlasu s platebním rozkazem. Vyúčtování nákladů za užívání bytu za zúčtovací období od [datum] do [datum] (dále jen vyúčtování 2018) považovali za nesprávné, neúplné a nepřezkoumatelné. Odkázali na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 7. 2011 sp. zn. 26 Cdo 4742/2010, jehož podstatou je názor, že vyúčtování může přivodit splatnost nedoplatku z něj plynoucího pouze tehdy, obsahuje-li všechny předepsané náležitosti a je-li v něm cena provedené služby uvedena ve správné výši. Vyúčtování 2018 považovali za přesný součet nepřesných čísel, protože neobsahuje náležitosti tak podrobné, aby bylo možné si jeho správnost ověřit; navíc obsahuje i položky, které se nevyúčtovávají (např. dlouhodobé zálohy, náklady vlastní správní činnosti SVJ apod.), započítává náklady, které náklady na správu domu a pozemku vůbec nejsou (bankovní poplatky SBD, poplatky ČSMBD). Splátky úvěru poskytnutého straně žalované považuje vyúčtování za zálohy na správu domu a zahrnuje je nezákonně do vyúčtování nákladů správy domu a služeb. Obsahuje vymyšlené hodnoty (množství vody k ohřátí a měrnou spotřebu tepla na její ohřátí, podlahovou plochu zúčtovací jednotky, jednotkovou cenu tepla na ohřátí vody). Do nákladů na služby zahrnuje v rozporu se zákonem náklady na revize. Žalovaní odkázali na námitky k vyúčtování a dále uváděli, že zálohy byly stanoveny v rozporu se zákonem a stanovami žalobce. Podle článku 7 odst. 6 stanov se měsíční zálohy na služby a běžnou správu domu určují na základě skutečných nákladů předcházejícího zúčtovacího období, kterým je předchozí kalendářní rok. Pokud jde o rozpis plateb na otop, odkázali na to, že žalovaným byla stanovena částku 1 076 Kč na měsíc, ačkoli podle nákladů na předcházející zúčtovací období by přicházela v úvahu částka 510 Kč za měsíc. Zdůraznili, že rozpis plateb byl zpracován dne [datum], proto byl použit údaj z vyúčtování z roku 2016, neboť údaj z roku 2017 dosud nebyl znám. Zálohový měsíční příspěvek žalovaných na odměnu správci – SBD [obec] byl stanoven ve výši 160 Kč na měsíc, ačkoli reálně by záloha odpovídala částce 137 Kč na měsíc. Výši měsíční zálohy na plánované opravy v časovém horizontu delším jednoho roku stanoví statutární orgán v závislosti na jejich časové realizaci podle pravidel stanov článku 6 odst. 7, to je na základě shromážděním schváleného rozpočtu SVJ, plánu oprav a předpokládaných maximálních cen plánovaných oprav. V rozpisech plateb je měsíční záloha žalovaných na dlouhodobě plánované opravy stanovena na částku 487 Kč. Povinný rozpočet SVJ na rok 2018 neexistuje. Plán oprav přitom obsahuje pouze plánovanou výměnu podlahové krytiny ve sklepních prostorách domu za maximálně předpokládanou cenu 40 000 Kč, podle pravidel stanov musí být tedy výsledek vypočítané měsíční zálohy pro stranu žalovanou pro rok 2018 ve výši 90 Kč. V rozpisech plateb předepsala žalující strana žalovaným platit měsíční zálohy na poplatky platebního styku prostřednictvím SIPO či za platby prováděné převodem na bankovní účet SBD [obec] ve výši 4 Kč za měsíc. Žalovaní však tento způsob platebního styku nerealizují, platí přímo na účet SVJ. Není proto správné, aby na nich byla vymáhána úhrada zálohy na platební styk přes bankovní účet SBD. V rozpisech plateb předepsala strana žalující straně žalované hradit zálohově poplatky svazu Českomoravských bytových družstev ve výši 3 Kč za měsíc. To jsou ve skutečnosti členské příspěvky SBD [obec] tomuto svazu, jehož je dobrovolným členem. Je-li to závazek SBD [obec] vůči třetí osobě, není namístě, aby byl součástí zálohy či vyúčtování. V rozpisech plateb dále předepsala žalující strana žalovaným platit jistinu z úvěru ve výši 942 Kč měsíčně a úrok z úvěru ve výši 31 Kč měsíčně. Jejich prostý součet by měl představovat splátku anuity úvěru. Žalobce však poskytl žalovaným finanční půjčku ve výši 100 269 Kč na dobu deseti let a na pevný úrok 0,58% po celou dobu splácení. Za těchto podmínek činí výše měsíční splátky 860, 242 Kč na měsíc. V souladu se shora uvedenými námitkami tak žalovaní uznali zálohy za nesprávně vypočtené, nehradili je, případně je hradili v jiné výši. Ostatní zálohově předepsané položky obou rozpisů byly v plné výši uhrazeny.

3. Žalobce se k námitkám žalovaných obsaženým v odporu podrobně a jednotlivě vyjádřil. K určení nákladů na otop odkázal na § 5 odst. 1 vyhlášky č. 269/2015 Sb., podle kterého„ není-li možné v zúčtovací jednotce s vlastním zdrojem tepla nebo s vlastní předávací stanicí určit odděleně náklady na teplo na vytápění a náklady na teplo spotřebované na poskytování teplé vody, stanoví se podle vyhlášky“. Tou je vyhláška č. 194/2007 Sb., která v § 7 určuje, jakým způsobem k rozdělní nákladů dochází. V podrobnostech odkázal na výpočet a vyjádření správce ze dne [datum] a [datum]. Pokud jde o výši příspěvku na správu domu, tu určují dvě kritéria. Jednak vlastník přispívá dle výše spoluvlastnického podílu na společných částech domu ve výši odpovídající podílu podlahové plochy jednotky na celkové podlahové ploše všech jednotek v domě, jednak v souladu s novými pravidly občanského zákoníku (§ [číslo] odst. 2) se vlastník podílí na nákladech vlastní správní činnosti tak, že částka na každou jednotku je stejná. V rámci rozpisu plateb jsou položky správy domu a pozemku uvedeny na levé straně rozpisu a jsou rozděleny do dvou kategorií – dlouhodobá záloha a účelová platba, která se nevypořádává a zbytek se převádí do dalších let a dále krátkodobé zálohy, které se vyúčtovávají oproti skutečným nákladům v každém kalendářním roce. Žalobce zdůraznil, že o výši příspěvku na správu domu a pozemku bylo rozhodnuto schůzemi shromáždění vlastníků jednotek, na které ve svém podání odkázal. Rozpočet žalobce existuje, hlavní plánovanou investicí je realizace tepelného čerpadla pro dům, dále vymalování společných prostor, položení lina ve sklepních prostorách. Pochopitelně nebyly stanoveny zálohy na jednotlivé akce, nebylo to ani možné s ohledem na to, že dlouhodobá záloha je stanovena na všechny takto naplánované akce i budoucí opravy či rekonstrukce, které budou nezbytné. Nevyčerpané prostředky byly v souladu se stanovami ponechány ve fondu pro budoucí akce typu tepelné čerpadlo, ale i jiné akce, které bude třeba v budoucnu řešit. Je nezbytné mít prostor i pro opravy havarijní či jinak neočekávané, které nelze na počátku roku předpokládat. Zálohy na poplatky platebního styku byly určeny pro všechny členy společenství vlastníků ve správě SBD, skutečnost, že tento způsob platby žalovaní nevyužívají, byla zohledněna v rámci ročního vyúčtování, kde je skutečný náklad nula. Poplatek svazu Českomoravských stavebních družstev je povinen platit správce, tedy SBD [obec], Svazu Českomoravských bytových družstev na základě směrnice [číslo]. Ve vztahu k žalovaným je tento poplatek stanoven na základě příkazní smlouvy (článek 6 smlouvy), dle níž se žalobce zavazuje hradit tento poplatek svému správci. [příjmení] představující splátku úvěru se v čase mění v závislosti na tom, jak se postupně úvěr umořuje a dále v závislosti na skutečnosti, zda některý vlastník doplatí svůj díl na rekonstrukci dodatečně jednorázově, čímž se mění jednak doba splácení, jednak i výše splátek, vše v souladu s uzavřenou smlouvou. Žalobce poznamenal, že k jednotlivým námitkám žalovaných k vyúčtování za uvedené zúčtovací období se vyjádřil již před zahájením řízení. Současně však zdůraznil, že žalovaní tyto námitky nepodali písemně. Odkázal na vyjádření výboru SVJ, podle něhož ve stanovené lhůtě 30 dnů nepředložili žalovaní žádné písemné námitky k vyúčtování. O jejich stanovisku byl vyrozuměn prostřednictvím SBD, kam posílali námitky e-mailem. O těchto e-mailech se výbor SVJ dozvěděl někdy v půli června, tedy po termínu stanovené lhůty pro podání námitek. Přesto na ně reagoval a poslal žalovaným vysvětlení. V řízení nebylo tvrzeno ani prokazováno, že žalovaní podali včas a řádně námitky proti vyúčtování. Předmětem sporu byla otázka, zda, případně do jaké míry, je opodstatněný požadavek žalobce na úhradu doplatku služeb za rok 2018.

4. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobce je právnickou osobou vzniklou dle zákona č. 72/94 Sb. o vlastnictví bytu a odpovědnou za správu domu a pozemku, dále že žalovaní v rámci společného jmění manželů vlastní bytovou jednotku [číslo] v bytovém domě [číslo] v Buzulucké ulici v [obec].

5. Ze smlouvy o obstarání správy nemovité věci ze dne [datum] uzavřené mezi příkazcem Společenstvím vlastníků jednotek a příkazníkem Stavebním bytovým družstvem [obec] plyne, že smluvní strany se dohodly na úplatném obstarávání správy nemovité věci a výkonu některých práv a povinností vyplývajících z prohlášení vlastníka, právních předpisů a stanov společnosti (bod II.). Ve smlouvě jsou vymezena oprávnění správce i jeho povinnosti a povinnosti vlastníků jednotek v rámci společenství vlastníků. - Podle bodu VI.2 smlouvy jsou vlastníci jednotek povinni přispívat na náklady spojené se správou domu a pozemku a přispívat na náklady na služby. K tomu účelu budou vlastníci jednotek skládat na účet společenství vlastníků pravidelné měsíční zálohy. Pro účely zúčtování záloh při ročním vyúčtování nákladů na správu domu a pozemku a záloh na služby budou vlastníci jednotek platit zálohy každý zvlášť ve výši stanovené předpisem dlouhodobých a krátkodobých záloh. Součástí tohoto předpisu bude rovněž samostatný poplatek za platební styk a poplatek Svazu Českomoravských bytových družstev. - Podle bodu VI.4 smlouvy v případě, že vlastník jednotky předepsané finanční prostředky nepřevede na účet Společenství vlastníků, bude označen jako dlužník. Správce vyzve dlužníka k zaplacení dlužné částky na účet společenství vlastníků a předá tuto informaci statutárnímu orgánu Společenství vlastníků. [příjmení] za poštovné za upomínkové dopisy dlužníkům bude Společenství vlastníkům fakturována vždy po vyhotovení upomínek. - Podle bodu VI.5 smlouvy Společenství vlastníků jakožto poskytovatel služeb může v průběhu roku změnit výši měsíčních záloh na úhradu nákladů služeb v míře odpovídající změně ceny služby nebo z dalších oprávněných důvodů, zejména změny rozsahu nebo kvality služby. - Podle bodu VI.6 smlouvy měsíční zálohy na správu domu a pozemku určuje a mění jen rozhodnutí společenství vlastníků jednotek. - Podle bodu VI.8 smlouvy náklady na služby spojené s užíváním jednotek budou rozúčtovány mezi vlastníky jednotek zejména podle vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj č. 372/2001 Sb., případně podle jiného právního předpisu účinného v rozhodné době, nebude-li způsob rozúčtování stanovený jiným předpisem. - Podle bodu VI.9 smlouvy výsledný nedoplatek nebo přeplatek vyúčtování je splatný ve lhůtě dohodnuté, nejpozději však do čtyř měsíců ode dne doručení vyúčtování. - Podle bodu VI.11 smlouvy společenství vlastníků je povinno mít na svém účtu průběžně dostatek finančních prostředků i k financování veškerých nákladů související se správou domu a pozemku, dodávkou služeb, jakož i vytvářet potřebnou finanční rezervu pro budoucí opravy a rekonstrukce. - Podle VII.1 smlouvy náleží správci za obstarání správy nemovité věci měsíční odměna 116 Kč za každou jednotku v domě. - Podle bodu VII.3 smlouvy bude odměna hrazena z účtu společenství vlastníků na účet správce na základě faktury. Hospodaření domu je upraveno v bodě F) prohlášení vlastníka ze dne [datum]. Z něj vyplývá, že 1) vlastníci jednotek jsou povinni přispívat na náklady spojené se správou domu a pozemku podle velikosti svých spoluvlastnických podílů 3) správce sestavuje na každý rok rozpočet domu, který představuje přehled nákladů a zdrojů jejich krytí. 5) vlastník je povinen platit měsíčně na účet správce zálohy na úhradu nákladů spojených se správou domu a na úhrady za plnění poskytovaná s užíváním jednotky 6) výše záloh a termín jejich splatnosti stanoví správce po projednání se společenstvím vlastníků v závislosti na předpokládaných nákladech v příslušném vyúčtovacím období 7) vyúčtování záloh provede správce nejpozději do čtyř měsíců od skončení zúčtovacího období. Zjištěný přeplatek uhradí správce vlastníku jednotky nejpozději v termínu do 31. 7., v případě reklamace do 31. 8. příslušného kalendářního roku. Ve stejné lhůtě je vlastník povinen uhradit správci zjištěný nedoplatek. Dlouhodobá záloha na opravy společných částí domu se s vlastníkem vyúčtovává pouze při změně správce. Správce je však povinen informovat vlastníky jednotek o pohybu a stavu finančních prostředků na této záloze nejméně 1x ročně 8) příkladným způsobem vyjmenovává náklady na správu domu. Zápisem ze shromáždění vlastníků jednotek ze dne [datum] bylo prokázáno, že byl schválen rozpis plateb spojených s užíváním bytu na rok 2014. Ze zápisu ze shromáždění vlastníků jednotek ze dne [datum] je zřejmé, že předmětem jednání byl plán oprav na rok 2017, který byl schválen hlasy všech přítomných. Ze zápisu ze shromáždění vlastníků jednotek ze dne [datum] bylo zjištěno, že mimo jiné došlo ke schválení rozpisu plateb spojených s užíváním bytu na rok 2018 a k projednání změny zálohy za výtahy, změny v rozpočítávání odběru vody v bývalé prádelně a zvýšení ceny za úklid společných prostor. V rozpisu plateb pro bytovou jednotku žalovaných od [datum] je v levém odstavci mimo jiné dlouhodobá záloha (fond oprav) ve výši 475 Kč, odměna správci ve výši 160 Kč, poplatek SIPO banka 4 Kč, poplatek SČMBD 3 Kč a půjčka úvěr celkem 942 Kč. V pravé části je položka otop 1 076 Kč, teplá užitková voda 385 Kč, studená voda 146 Kč, výtah servis 37 Kč a úklid 70 Kč. Rozpis plateb spojených s užíváním bytu žalovaných od [datum] je totožný s výjimkou položky výtah servis, která se zvýšila na 100 Kč měsíčně a položky úklid, která se zvýšila na 95 Kč měsíčně. Uvedená změna koresponduje se změnou, která byla odsouhlasena shromážděním vlastníků jednotek ze dne [datum]. Z e-mailu [právnická osoba], odbyt tepla, ze dne [datum] plyne rozsah údajů obsažených v roční faktuře za teplo včetně vysvětlení způsobu měření hodnot a jejich využití. Z vyjádření ekonomky [právnická osoba] k vyčíslení měsíční zálohy na splátku úvěru poskytnutého na rekonstrukci společných prostor domu ze dne [datum] vyplývá způsob výpočtu jistiny a úroku pro jednotku žalovaných. Z faktur [právnická osoba] [obec] č. 2018, 2018 2018, 2018, 2018 a [číslo] a ze servisních listů plyne, že byly účtovány odborné zkoušky výtahu.

6. Podstata sporu spočívala v tom, že žalovaní průběžně zpochybňovali rozpis služeb spojených s bytovou jednotkou a hradili zálohy a následné vyúčtování tak, jak je sami považovali za správné. V zájmu přehlednosti rozhodnutí se proto soud postupně zabýval jednotlivými námitkami žalovaných proti určení výše záloh, jak byly obsaženy v podání ze dne [datum] a ve vyjádření žalovaného [celé jméno žalovaného].

7. Žalovaní namítali, že částka záloha pro otop byla stanovena v nepřiměřené výši, neboť náklady na tuto služby byly v předcházejícím období vyčísleny částkou 6 115,25 Kč, to je 510 Kč na měsíc (byly použity informace z vyúčtování za rok 2016, neboť v době rozpisu plateb ještě výsledek za rok 2017 nebyl k dispozici). Vedle toho zpochybňovali i způsob vyúčtování s odkazem na pravidla zakotvená § 7 odst. 2 Sb. v zákona [číslo] v § 6 odst. d) vyhlášky 269/ 2015 Sb. Z rozpisu plateb za rok 2018 (ke dni 1. 5. a ke dni [datum]) je zřejmé, že záloha za otop činí částku 1 076 Kč, z vyúčtování za rok 2018 plyne, že celková částka vynaložená na otop činila 6 294,38 Kč, žalobci tak skutečně vzniknul přeplatek v zálohách ve výši 6 617,62 Kč. To však neznamená, že žalovaní byli bez dalšího oprávněni platit zálohy podle vlastního uvážení. Rozpis plateb byl pravidelně schvalován na Shromáždění vlastníků jednotek (pro posuzované období zápis ze dne [datum] a [datum]), vždy byl schválen buď jednomyslně či potřebnou většinou hlasů a zálohy byly následně vyúčtovány. Zálohy stanovené shromážděním vlastníků v částce vyšší, než jakou předpokládá ust. § 4 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb., nejsou v rozporu se zákonem. Ustanovení § 4 odst. 1 zákona naopak předpokládá, že výši záloh si sjednají poskytovatel služeb a příjemce dohodou. Pouze nedojde-li k dohodě, určí poskytovatel služby měsíční zálohy za jednotlivé služby jako podíl z předpokládaných ročních nákladů na služby z uplynulého roku. Stanovy sice odkazují na náklady předcházejícího zúčtovacího období, nehovoří však o přesném poměru, o podílu z celkové částky ročních nákladů. Rozpis záloh byl následně schvalován shromážděním. Proto je námitka žalovaných v tomto směru bezpředmětná. Pokud žalovaným výše zálohy nevyhovuje, lze vyvolat jednání na shromáždění vlastníků jednotek a dosáhnout změny dohody touto cestou. Za důvodnou nepovažoval soud ani námitku týkající se způsobu vyúčtování nákladů na teplou užitkovou vodu, na dodávku vody a odvádění odpadních vod. Z námitek žalovaných ze dne [datum], které zřejmě nebyly žalobci řádně doručeny, je zřejmé, že žalovaní vytýkali žalobci především nedostatek údajů obsažených ve vyúčtování a prokazujících informace o celkové ceně za dodávku tepla, o součtu náměrů všech instalovaných spotřebitelských vodoměrů, o množství vody spotřebované na poskytnutí teplé užitkové vody a další a další údaje. Žalobce se k námitkám podrobně vyjádřil dne [datum], zodpověděl dotazy, vysvětlil způsob výpočtu. Při jednání opakovaně zdůrazňoval, že to, co žalovaní požadují, jsou pouze vstupní údaje pro zpracování vyúčtování. Poukázal na přílohu [číslo] k vyúčtování za rok 2018 obsahující podrobný rozpis nákladů na teplou a užitkovou vodu na zúčtovací jednotku. Zdůraznil, že veškeré podklady jsou pravidelně k dispozici k nahlédnutí před shromážděním vlastníků jednotek, což je inzerováno i v každé pozvánce. [právnická osoba] ze dne [datum] rovněž obsahuje podrobné vysvětlení k otázce náměru množství vody určené pro ohřev, jehož se argumentace žalovaných rovněž dotýkala. Je zřejmé, že množství vody určené pro ohřev je orientační, neboť pro potřeby měření a vyúčtování se správce musí řídit § 7 vyhl. č. 194/2007 Sb. a pokud jsou v bytech namontovány vodoměry, provádí se vyhodnocení spotřeb na jejich základě. V zásadě nikdy nelze zjistit naprosto přesnou výši spotřeby, k té se lze za určitých okolností pouze přiblížit. Ke shora uvedenému je třeba doplnit, že žalovaní nezpochybňovali samotné množství spotřebované vody, spíše poukazovali na možné nepřesnosti s odběrem vody spojené a na nedostatek informací s tím spojených. Soud však považoval vyúčtování za správné a dostatečné.

8. Další zpochybňovanou položkou jsou náklady správy domu - vzhledem k celkové odměně správci ve výši 5 120 Kč měla na žalobce připadat částka 137 Kč měsíčně, nikoli částka 160 Kč měsíčně. Ze zápisu ze shromáždění vlastníků jednotek ze dne [datum] však plyne, že pod bodem 3 bylo projednáno a odhlasováno 100% většinou přítomných zvýšení správního poplatku ze 151 na 160 Kč. Podle § 1181 odst. 2 o.z. se příspěvky na odměňování osoby, která spravuje dům, rozvrhnou na každou bytovou jednotku stejně. Je tedy zřejmé, že položka za správu domu je požadována v souladu se zákonem a se stanovami v souvislosti s projednáním na shromážděních vlastníků správně v částce 160 Kč měsíčně. Ani výhrada ohledně zálohy na výtahy není na místě. Položka byla označena správně jako servis a o servis se evidentně jednalo. Nešlo tedy o revizi, jak tvrdili žalovaní a která by ve smyslu § 2 zákona č. 67/2013 Sb. nákladem na služby nebyla.

9. Žalovaní namítali rovněž nesprávně stanovenou výši záloh na plánované opravy. Tvrdili, že povinný rozpočet SVJ na rok 2018 neexistuje a plán oprav obsahuje pouze výměnu podlahové krytiny v předpokládané ceně 40 000 Kč. Z toho vyplývá, že zálohy pro žalovanou stranu by měly představovat pouze 90 Kč měsíčně. Uvedenou námitku vyvrátil žalobce předložením rozpočtu SVJ pro rok 2018. Z něj je zřejmý plán činnosti pro rok 2018 - mělo dojít k malování společných prostor v domě, položení lina ve sklepních prostorách, byly předpokládány ostatní běžné výdaje v částce 20 000 Kč a konečně výhledově v roce 2021 bylo uvažováno s tepelným čerpadlem v částce 2 500 000 Kč. Z porovnání rozpočtu se skutečností potom vyplynulo, že malování společných prostor v domě si vyžádalo náklad ve výši 103 878 Kč, položení lina ve výši 27 074 Kč. Dále bylo investováno do drobných výdajů v podobě deratizace, nástěnky, opravy fasády apod. Celkové výdaje představovaly částku 143 394 Kč, konečný stav fondu oprav představoval 1 145 628 Kč. K uvedenému je třeba poznamenat, že žalovaní si nesprávně interpretují příslušná ustanovení stanov SVJ. Z článku 7. 2. je zřejmé, že,,za účelem oprav, modernizace a rekonstrukce společných částí se z celkového příspěvku na správu domu a pozemku utváří účelně oddělený finanční zdroj – dlouhodobá záloha“. Ta se podle článku 7. 3. nevyúčtovává. Není totiž dobře možné, aby částky na opravy představovaly pouze poměrnou část nákladů, které mají být v tom kterém roce vynaloženy. Prvním a zásadním důvodem tvorby dlouhodobé zálohy je financování oprav většího rozsahu, na které musí být ve fondu dostatek finančních prostředků. Takovými investicemi je v případě posuzované nemovitosti pořízení tepelného čerpadla, může jím být například pořízení či oprava výtahu, střechy apod. Je tedy nejen možné ale i nezbytné, aby částky představující zálohy do fondu oprav převyšovaly sumu nákladů, které mají být v tom konkrétním roce vynaloženy. Dalším důvodem je pochopitelně potřeba neplánovaných nezbytných oprav či oprav havarijních. Pokud tedy byla částka do fondu oprav stanovena na 475 Kč měsíčně, není to ani v rozporu s rozhodnutím shromáždění vlastníků jednotek ani s logikou věci.

10. Další námitka směřuje proti předpisu měsíční zálohy na poplatky platebního styku prostřednictvím SIPO, protože žalovaní tuto formu platebního styku nevyužívají. K tomu je v první řadě třeba poznamenat, že z vyúčtování za rok 2018 je patrné, že náklady žalovaných se v této položce rovnají nule, vzniká jim tedy přeplatek v částce 48 Kč, kterou na zálohách zaplatili. Úhrada za platební styk tak není předmětem částky, která je po žalovaných vymáhána. Z pohledu oprávněnosti rozpisu poplatku v rámci záloh je třeba odkázat na bod VI.2 smlouvy o obstarání správy nemovité věci, kde je uloženo vlastníkům jednotek přispívat na náklady spojené se správou domu pravidelnými měsíčními zálohami, a to vždy do konce kalendářního měsíce, na který záloha připadá. Vlastníkům jednotek je umožněno platit částku prostřednictvím SIPO na účet správce. V případě, že je umožněno tímto způsobem zálohy platit, je logické, že částka připadající na úhradu takové platby musí být vlastníky příslušných jednotek uhrazena. Současně nelze předem zjistit, jakým způsobem budou vlastníci jednotek svou povinnost plnit. Po správci nelze požadovat, aby při tvorbě rozpisu záloh rozlišoval, kdo a jak bude platit. Jednotlivým plátcům nic nebrání ve změně způsobu úhrady podle vlastního uvážení. Za této situace je potom správné, že každému z vlastníků jednotek je tato záloha pravidelně předepisována. Pokud uvedeného způsobu platby nevyužije, pochopitelně mu žádný náklad v této souvislosti nevzniká a záloha je na konci zúčtovacího období zohledněna, zúčtována v položce jako nula, což se stalo. Nic to ovšem nemění na povinnosti takovou zálohu platit, pokud je to v souladu s obstaravatelskou smlouvou a se stanovami.

11. Opodstatněná není ani námitka žalovaných, že jim bylo nesprávně uloženo hradit zálohově poplatky Svazu českomoravských bytových družstev (dále SČMBD). Ze směrnice [číslo] pro stanovení členského příspěvku Svazu českomoravských bytových družstev a jeho rozdělení mezi střediska vyplývá, že představenstvo SČMBD, jehož členem je správce nemovitosti, schválilo směrnici, podle níž členský příspěvek představuje část finančních zdrojů SČMBD, která je vytvářena přímo členskými organizacemi a zohledňuje zásadu družstevní solidarity. Výše členského příspěvku od [datum] činí 3, 30 Kč měsíčně na každý byt a nebytový prostor. Podle bodu VI.2 poslední věta příkazní smlouvy je součástí pravidelné měsíční zálohy poplatek za platební styk a poplatek SČMBD. Pokud poplatek svazu Českomoravských bytových družstev je hrazen ve vazbě na každý byt, který je ve správě, je logické, že tato částka tvoří součást nákladů na správu nemovitosti, která musí být vlastníky jednotek, kteří profitují ze správy domu, zajištěna. Uvedený závazek je zachycen v příkazní smlouvě a je tedy zřejmé, že vlastníci mají povinnost tento příspěvek přeneseně hradit.

12. V pořadí poslední námitka se vztahuje k tvrzení, že v rozpisech plateb byla nesprávně předepsána měsíční jistina z úvěru ve výši 942 Kč a úrok ve výši 31 Kč, ačkoli podle výpočtu žalovaných měla tato částka činit 860, 2427592 Kč na měsíc. Žalovaní předpokládají, že tato částka by měla představovat anuitu splátky úvěru. Poukazují na to, že žalobce poskytl žalovaným finanční půjčku ve výši 100 269 Kč na dobu deseti let s pevnou úrokovou sazbou ve výši 0,58 % po celou dobu splácení a anuita by tedy měla být tvořena standartní částkou. Ze splátkového kalendáře za období od [datum] do [datum] je však zřejmé, že výše splátky pro jednotlivá období je určená pro nemovitost jako takovou. Ze sdělení ekonomky SBD [obec] vyplývá, že při vyčíslení měsíční zálohy na splátky úvěru je třeba vycházet z anuitního splátkového plánu vystaveného komerční bankou pro dané období. Součet předepsaných splátek jistiny a úroku představuje [číslo] v poměru procentuálního podílu na úvěru jednotlivých vlastníků k celku. V průběhu splácení úvěru však dochází ke změnám, které jsou odůvodněny způsobem umořování celkového dluhu. Pokud např. některý z vlastníků splatí svůj díl dluhu jednorázově, změní se doba splácení i výše splátek. Výše částky tak není konstantní, jak se domnívají žalovaní.

13. Soud při rozhodování nepominul rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 7. 2011 č.j. 26 Cdo 4742/2010 požadující, aby se splatnost nedoplatku za služby odvíjela od řádného vyúčtování. Za řádné vyúčtování lze označit takové, které odpovídá realitě, pokud jde o odebrané služby, je správné, přehledné a srozumitelné. Soud po projednání věci dospěl k závěru, že jak předpis záloh, tak i samotné vyúčtování tyto předpoklady splňují. Veškerá předložená vyúčtování nasvědčují tomu, že po žalovaných je požadováno pouze tolik, kolik je po právu. Žalobce předkládá veškeré podklady k nahlédnutí vždy před schůzkou shromáždění vlastníků jednotek. Již s ohledem na rozsah těchto podkladů však není možné, aby tvořily součást vyúčtování, ostatně ani zákon takový postup nevyžaduje. Žalovaní přitom až na drobnosti v zásadě nezpochybňují částky, k nimž vyúčtování dospělo. Pouze hledají body, které lze označit za sporné a využívají je ke zpochybnění vyúčtování jako celku. Se svými námitkami přitom nevystupují na shromáždění vlastníků, nevolí obvyklý způsob jejich uplatnění. Zajišťují si vlastní podklady a s jejich pomocí namítají nepřesnosti v jednotlivých položkách obsažených ve vyúčtování. V této souvislosti pak sami svévolně určují výši záloh, které platí. Jejich postup napovídá, že účelem není domoci se správného vyúčtování, které je jim odpíráno, nýbrž vyvolávat neustálá jednání s vedením SVJ. Žalobce se před podáním žaloby i v průběhu řízení po dobu téměř jednoho roku snažil se žalovanými dospět k dohodě, byly předkládány návrhy, které byly značně kompromisní. Žalovaní však vždy od odpisu dohody upustili, a nadále zabývají drobnostmi, které jsou fakticky bez významu a které významně komplikují žalobci jeho činnost. O tom svědčí poukaz na to, že v nadcházejících volbách do orgánu SVJ nemá žádný z vlastníků jednotek zájem kandidovat pro opakované a nekončící konflikty se žalovanými. Jejich jednání proto naplňuje znaky šikanózního jednání, opakované námitky proti drobným položkám ve vyúčtování považuje soud v celém kontextu řízení za zneužití práva. Proto se některými námitkami., které žalovaný zmínil na svou obranu při ústním jednání, v podrobnostech nezabýval. Dospěl k závěru, že jednání žalovaných představuje zjevné zneužití práva ve smyslu § 8 o.z. a nepožívá právní ochrany. Naproti tomu tvrzení žalobce o výši nedoplatku bylo dostatečně prokázáno. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl.

14. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že úspěšnému žalobci bylo přiznáno právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady byly představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 000 Kč a dále odměnou za právní zastupování. Ta se skládá z náhrady za 12 úkonů právní služby po 1 660 Kč a 12 režijních paušálů. Spíše pro úplnost je třeba poznamenat, že veškeré úkony právní služby považuje soud za účelně vynaložené. Vedle převzetí a přípravy právního zastoupení, podání žaloby a vyjádření k odporu, vedle účasti na jednání, jsou opodstatněné i úkony představující opakovaná jednání s protistranou. Tato jednání byla vedena za účelem pokusu o narovnání neshod účastníků a to i v obecné rovině, aby byly vyjasněny vzájemné vztahy a snížená pravděpodobnost dalších sporů do budoucna. Z těchto jednání měl soud k dispozici i výstup v podobě připravené dohody o narovnání, která však ze strany žalovaných nebyla akceptována a k níž byly znovu podávány prakticky stále totožné námitky. Z toho důvodu soud přiznal žalobci právo na plnou náhradu nákladů řízení, které je v konečné výši představována částkou 24 520 Kč.