4 C 138/2021

Plný text

Okresní soud v Táboře rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Michaelou Bílou jako samosoudkyní v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované , o zaplacení 2 392,53 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 392,53 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p.a. z částky 225,44 Kč jdoucí od 6. 10. 2017 do zaplacení, z částky 70 Kč jdoucí od 6. 11. 2017 do zaplacení, z částky 70 Kč jdoucí od 6. 12. 2017 do zaplacení a ve výši 8,50 % p.a. z částky 27,09 Kč jdoucí od 6. 1. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 489, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně [titul] [jméno] [příjmení]. Předmětem tohoto řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení neuhrazených splátek za pronájem přijímacího zařízení MODEM COMPAL [označení příjímacího zařízení] [anonymizována čtyři slova]), spolu s poplatkem za jeho odbornou instalaci, které žalovaná, využívající služby elektronických komunikací poskytované právním předchůdcem žalobkyně ([právnická osoba], [IČO]), převzala od žalobkyně na základě smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] avšak řádně jej dle sjednaných podmínek nesplácela. Předmětem je dále smluvní pokuta ve výši 2 000 Kč za nevrácení pronajatého zařízení, když smlouva byl ukončena ke dni 7. 2. 2018 a žalovaná předmětné zařízení nevrátila. Ani přes zaslanou předžalobní upomínku ze dne 20. 1. 2020 žalovaná svůj dluh nezaplatila. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), není třeba k projednání věci nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popř. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila s tímto postupem souhlas, žalovanému soud zaslal výzvu k vyjádření s tím, že jej poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř., že s projednáním věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaná se k věci nevyjádřila, proto soud rozhodoval bez nařízení jednání. Závěr o skutkovém stavu je takový, že žalovaná využívala na základě smlouvy [číslo] ze dne [datum] služby elektronické komunikace poskytované právním předchůdcem žalobkyně za stanovené ceny. S jejich využíváním byla spojena nabídka na pronájem přijímacího zařízení, který žalovaná akceptovala a uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně nájemní smlouvu na zařízení MODEM COMPAL [označení přijímacího zařízení] [anonymizována čtyři slova]). Dle zakázkového listu žalovaná zařízení převzala dne 21. 8. 2017. Strany si sjednaly, že žalovaná bude hradit sjednanou cenu ve výši 70 Kč měsíčně. Žalovaná svůj závazek však porušila, neboť porušila podmínky sjednané ve smlouvě, když neuhradila vyúčtování [číslo] splatné dne 5. 10. 2017 ve výši 126,45 Kč spolu s poplatek za připojení ve výši 98,99 Kč, vyúčtování [číslo] splatné dne 5. 11. 2017 ve výši 70 Kč, vyúčtování [číslo] splatné dne 5. 12. 2017 ve výši 70 Kč a vyúčtování [číslo] splatné dne 5. 1. 2018 ve výši 27,09 Kč. Právní předchůdce žalobkyně následně pro neplnění smluvních podmínek od smlouvy dne 7. 2. 2018 odstoupil a vyzval žalovanou k vrácení pronajatého přijímacího zařízení do 14 dnů od ukončení smlouvy. Vzhledem k tomu, že k vrácení zařízení ze strany žalované nedošlo, byla žalovaná vyzvána k zaplacení dohodnuté smluvní pokuty ve výši 2 000 Kč. Celková dlužná částka tak činí 2 392,53 Kč, kterou žalovaná nezaplatila ani přes předžalobní upomínku. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla žalovaná pohledávka postoupena na žalobkyni. Právně byla věc posouzena dle ust. § 2201 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), podle kterého, nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. V případě odborné instalace soud vycházel z ust. § 2586 odst. 1,2 o. z., podle kterého, smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Cena díla je ujednána dostatečně určitě, je-li dohodnut alespoň způsob jejího určení, anebo je-li určena alespoň odhadem. Podle ust. § 2610 o. z., právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla. Podle § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, se službou elektronických komunikací rozumí služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací. Podle § 64 odst. 1 téhož zákona je účastník, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatel veřejně dostupné služby elektronických komunikací, povinen uhradit za poskytnutou službu cenu ve výši platné v době poskytnutí této služby. Podle § 1751 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Podle § 2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. Protože pohledávka původního věřitele byla postoupena žalobkyni v souladu s ust. § 1879 občanského zákoníku dospěl soud k závěru, že původní věřitel postoupil pohledávku žalobkyni, což zakládá její aktivní legitimaci k vedení sporu. V dané věci bylo prokázáno, že žalovaná využívala služby elektronických komunikací poskytované právním předchůdcem žalobkyně, která žalované pronajala výše popsané přijímací zařízení. Žalovaná nehradila vyúčtovaný pronájem zařízení, přijímací zařízení po ukončení smlouvy nevrátila a nezaplatila ani sjednanou smluvní pokutu za nevrácení, proto soud uložil žalované povinnost zaplatit dlužné částky tak jak je uvedeno shora. Současně přiznal žalobkyni i nárok na úroky z prodlení, které požaduje řádně v souladu s ust. § 1970 o.z., ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a.t.”), ve výši 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava věci, předžalobní upomínka, žaloba), dále paušální náhrada hotových výdajů za tyto 3 úkony po 100 Kč za jeden úkon dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Platební místo bylo určeno dle § 149 odst. 1 o.s.ř.