4 C 146/2021

Plný text

Okresní soud v Táboře rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Michaelou Bílou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 40 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 40 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % p. a. ode dne 21. 4. 2021 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 13 903,50 Kč a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně anonymizováno jméno příjmení, advokáta se sídlem v obec a číslo.

1. Žalobou doručenou k procesnímu soudu dne datum se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 40 000 Kč s příslušenstvím z titulu daru, který jí žalovaný slíbil čestným prohlášením ze dne datum za úspěšně dokončené semestry studia na vysoké škole a pokud by žalobkyně nestudovala, zavázal se žalovaný darovat jí jednorázovou částku 100 000 Kč. Žalobkyně tento slib přijala dne datum. Žalobkyně tvrdila a prokazovala, že splnila podmínky pro poskytnutí daru, neboť studovala na vysoké škole a celkem ukončila minimálně 10 semestrů, za které jí náleží částka 10 000 Kč za semestr, tj. 100 000 Kč. Jelikož jí však již Krajský soudu v Českých Budějovicích – pobočka v Táboře svým rozsudkem ze dne 8. 3. 2019 č. j. 15 Co 32/2019-140 nárok na zaplacený 6 semestrů ve výši 60 000 Kč přiznal, domáhá se zaplacení toliko dalších 4 úspěšně ukončených semestrů na vysoké škole, tj. 40 000 Kč.

2. Žalovaný nárok žalobkyně neuznal ani z části a navrhnul zamítnutí žaloby s argumentací, že nárok žalobkyně je v rozporu s dobrými mravy, a nemá požívat soudní ochranu. Pokud se žalovaný zavázal čestným prohlášením ze dne datum přispívat dceři na studium na vysoké škole, učinil tak s úmyslem podpořit svou dceru pro účely soustavného vzdělávání tak, aby tato měla možnost se připravit v průběhu dospívání na svůj profesní život, nikoliv však proto, aby si žalobkyně účelově prodlužovala studium, měnila školy a obory a v dospělosti na otci parazitovala. Od doby učiněného čestného prohlášení došlo dle žalovaného k výrazným změnám okolností, mající vliv na danou věc, a to zejména, že žalobkyně podala vůči žalovanému opakovaně několik žalob a exekucí, žalobkyně neplnila řádně své studijní povinnosti a přihlašovala se na některé obory různých škol tzv.„ na oko“, studium účelově prodlužovala atp. Navíc se rapidně zhoršila situace žalovaného, neboť od učiněného prohlášení mu přibyla vyživovací povinnost ke anonymizována dvě slova dceři a manželce, když kvůli takto zhoršenému stavu v rodině se nemůže plně věnovat práci. Žalovaný také proto svým prohlášením, jež je součástí vyjádření k žalobě, odvolal prohlášení o poskytnutí finančních příspěvků na studium vysoké školy či jednorázového daru ze dne datum.

3. Vzhledem k rozdílným stanoviskům sporných stran prováděl soud dokazování za účelem zjištění skutkového stavu věci a vyvodil z něho tyto závěry a právní hodnocení uplatněného nároku.

4. Soud má shodným tvrzením účastníků prokázáno, že žalobkyně je dcerou žalovaného, a ten je tedy jejím otcem. Rodiče žalobkyně se v roce 2007 rozvedli a žalobkyně byla svěřena do výchovy matky a otec se zavázal přispívat na její výživu částkami, které odpovídaly jeho majetkovým a výdělkovým poměrům. Žalobkyně se několika žalobami, a to i v době své anonymizováno, domáhala zvýšení vyživovací povinnosti k její osobě, někdy byla úspěšná, jindy nikoli. Žalobkyně vede vůči svému otci několik exekučních řízení, vztahy mezi účastníky nejsou dlouhodobě dobré. Žalobkyně studovala několik let vysokou školu na různých oborech s různým zaměřením. Vysokoškolská studia ukončila vykonáním státní zkoušky v bakalářském studijním programu anonymizováno studia, studijní obor: anonymizováno se zaměřením na vzdělávání na anonymizována čtyři slova v obec, a to dne datum s prospěchem výborně.

5. Čestným prohlášením ze dne datum (čl. 8) má soud prokázáno, že se žalovaný zavázal přispívat dceři celé jméno žalobkyně, narozené datum, na studium na vysoké škole částku 10 000 Kč a to vždy po úspěšném ukončení semestru. Soud má rovněž prokázáno, že žalovaný k textu připsal vlastní rukou, že pokud nebude studovat, daruje dceři 100 000 Kč podle podmínek, které určí později, nejpozději však do datum. Žalobkyně dne datum dar přijala.

6. Jelikož obsah výše uvedeného čestného prohlášení byl již předmětem nalézacího i odvolacího řízení ve věci Okresního soudu v Táboře sp. zn. 15 C 190/2017, má soud obsahem spisu ve věci prokázáno, že Krajský soud – pobočka v Táboře ohledně listiny uzavřel, že ji lze dle jejího obsahu pokládat za příslib daru ve smyslu § 628 občanského zákona a s ohledem na jednoznačnou formulaci prohlášení není sporu o tom, že pokud žalobkyně úspěšně ukončila 6 semestrů (žaloba se týkala pouze 6 ukončených semestrů) vysokoškolského studia, byť na více školách, jsou podmínky pro splnění příslibu dány. Neshledal za správný názor nalézacího soudu, že uplatnění nároku žalobkyní představuje postup odporující dobrým mravům. Na dlouhodobě napatých a nedobrých vztazích mezi dcerou a otcem (žalobkyní a žalovaným) se podíleli oba účastníci a žalovaný učinil svůj příslib daru v době, kdy spolu účastníci již nekomunikovali a kdy mu špatná úroveň vzájemných vztahů byla známa. S tímto názorem se ztotožňuje soud i pro daný případ, když navíc má za to, že žalovaný se čestným prohlášením zavázal darovat dceři 100 000 Kč i v případě, že nebude studovat. Pokud zároveň podmínil tento dar podmínkami, které měl určit později, nejpozději však do datum (tj. ke dni anonymizováno narozenin žalobkyně), neprokázal a ani netvrdil, že by kdy takové podmínky určil. Jinými slovy, tedy se žalovaný zavázal darovat dceři 100 000 Kč i v případě, že nebude studovat.

7. Dílčími potvrzeními anonymizována dvě slova v obec má soud prokázáno, že žalobkyně studovala od datum do datum v prezenční formě bakalářský obor číslo - anonymizováno se zaměřením na vzdělávání, a to na anonymizována dvě slova, konkrétně od datum do datum první a od datum do datum druhý ročník. Následně žalobkyně od datum do datum studovala v prezenční formě bakalářský obor anonymizováno – anonymizováno na anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova v obec. V období od datum do datum nebyla žalobkyně zapsána jako studentka na žádné vysoké škole. Studium anonymizováno přerušila z toho důvodu, že se v jeho průběhu naskytla možnost studovat obor anonymizováno, o kterou měla zájem již při studiu na gymnáziu. Následně se však ukázalo, že není schopna splnit nároky na znalost cizího jazyka, proto se rozhodla ve studiu dále nepokračovat. V období od datum do datum se připravovala žalobkyně na přijímací zkoušky na studium anonymizováno, neboť v mezidobí došlo ke změně studijního plánu a byla nucena znovu nastoupit do prvního ročníku a složit znovu přijímací zkoušky. Po úspěšném složení přijímacích zkoušek studovala žalobkyně v prezenční formě bakalářský obor anonymizováno – anonymizováno se zaměřením na vzdělávání na anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova v obec, a to od datum do datum první ročník, od datum do datum druhý ročník a od datum do datum třetí ročník, ve kterém jí bylo studium přerušeno na akademický rok rok rok, tedy do datum na základě rozhodnutí děkana, a to v souvislosti s rozhodnutím o určení náhradního termínu bakalářské práce žalobkyně do datum. Žalobkyně potřebovala doplnit svou bakalářskou práci na téma anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova o data z další anonymizována dvě slova a do doby dokončení této bakalářské práce by byla nucena platit poplatek za delší studium, a proto své studium na tuto dobu přerušila. Dne datum složila státní zkoušku a obhájením kvalifikační práce, dne datum ukončila žalobkyně úspěšně své studium. Provedeným dokazováním žalobkyně prokázala, že úspěšně dokončila letní semestr školního roku rok rok, dva semestry školního roku rok rok a celkově jeden semestr přerušeného studia ve školním roce rok rok a rok číslo. Jedná se tedy o čtyři ukončené semestry vysokoškolského studia.

8. Na základě výše uvedeného má soud za to, že čestné prohlášení ze dne datum je na místě posuzovat a hodnotit dle ustn. § 628 odst. 1 zák. č. 40/1964 Sb. občanský zákoník, účinný do 31. 12. 2013 (dále jen obč. zák.), jako příslib daru. S ohledem na jednoznačnou formulaci prohlášení, které pojem úspěšného ukončení semestru nikterak nespecifikuje, tak pokud není pochyb o tom, že žalobkyně úspěšně ukončila minimálně další 4 semestry vysokoškolského studia, byť na více anonymizována tři slova v anonymizováno, jsou podmínky pro splnění příslibu dány. Navíc čestné prohlášení obsahuje rovněž příslib daru 100 000 Kč, a to i v případě, že žalobkyně studovat nebude vůbec. Proto má soud za to, že nárok žalobkyně na zaplacení žalované částky byl prokázán a domáhá se jej po právu.

9. Soud se však musel zabývat ještě dalšími námitkami žalovaného, jimiž zpochybňuje žalobkyní uplatněný nárok. Jedná se o námitku výrazné změny poměrů ve vztahu mezi účastníky a na straně žalovaného, jehož aktuální majetková, výdělková a rodinná situace se natolik zhoršila oproti té, ve které se žalovaný nacházel v době učinění čestného prohlášení, že není morální po něm splnění příslibu daru požadovat. Žalovaný tvrdí, že od doby učinění příslibu došlo ke značnému zhoršení vztahu mezi ním a žalobkyní zejména proto, že žalobkyně se opakovaně domáhala zvýšení vyživovací povinnosti a podávala proti němu exekuční návrhy. Toto tvrzení má soud provedeným dokazováním, a to zejména obsahem spisů Okresního soudu v Táboře sp. zn. 9 C 109/2019, 15 C 190/2017, 4 C 238/2013 prokázáno, avšak důvodem opakovaných žalob nebylo to, že by u žalobkyně nebyly důvody pro zvýšení výživného, ale to, že poměry žalovaného zvýšení výživného neumožňovaly. V domáhání se jakéhokoliv zvýšení výživného proto soud nespatřuje šikanózní jednání žalobkyně, ale pouze snahu získat vyšší výživné pro svou obživu. Ani vedení exekučních řízení nepovažuje soud za okolnost, která by vybočovala z rámce dobrých mravů. Pokud žalobkyně disponovala vykonatelným exekučním titulem, který nebyl ze strany žalovaného plněn dobrovolně, bylo zcela po právu domáhat se splnění povinnosti výkonem rozhodnutí či exekucí. V konání žalobkyně výše popsaném, tedy soud nespatřuje rozpor s dobrými mravy a ani zhoršení vztahu mezi účastníky, který by byl zapříčiněn pouze jednáním žalobkyně. Navíc jak už bylo uvedeno výše, vztahy mezi účastníky nebyly od doby rozvodu žalovaného s matkou žalobkyně dobré a jejich zhoršení nelze klást pouze za vinu žalované, ale měl na nich podíl každý z účastníků.

10. Pokud jde o změnu poměrů na straně žalovaného, ten se výslovně vyjádřil, že od roku 2019, kdy jeho majetkové a rodinné poměry zkoumal Okresní soudu v Táboře ve věci sp. zn. 9 C 109/2019 k žádným změnám nedošlo, s výjimkou toho, že jemu a manželce byl zrušen příspěvek na bydlení, který tedy již nepobírají. Při ústním jednání soudu žalovaný doplnil, že se jednalo o částku cca 4 000 Kč měsíčně, a nepobírají jí proto, že o ní nežádali, neboť administrativní mašinérie byla velmi složitá, a proto od toho upustili. Obsahem spisu 9 C 109/2019 má soud prokázáno, že druhá dcera jméno celé jméno žalobkyně se žalovanému narodila v roce rok a má anonymizována dvě slova se zařazením do třetího stupně závislosti. O dceru jméno anonymizována dvě slova manželka žalovaného jméno celé jméno žalobkyně po dobu 14 let, což negativním způsobem ovlivnilo i její zdravotní stav a vyústilo ve vážnou anonymizováno. Manželka žalovaného tak nemá žádný příjem. Příjem žalovaného se pohybuje maximálně 13 190 Kč měsíčně, úhrada za užívání bytu představuje částku 7 313 Kč měsíčně, nezletilé dceři jméno byl v souvislosti s přiznáním třetího stupně závislosti přiznán příspěvek ve výši 12 000 Kč až 13 000 Kč měsíčně. Žalovanému od doby sepsání čestného prohlášení v roce 2012 ubyla vyživovací povinnost k žalobkyni, která v mezidobí dokončila vysokoškolské studium a stala se na svém otci již ekonomicky nezávislou.

11. Lze tedy uzavřít, že v roce 2012, kdy žalovaný čestné prohlášení učinil, byl již znovu ženat, měl již zdravotně postiženou dceru, o niž celodenně pečovala jeho manželka a měl tehdy i on omezené možnosti ve výběru vhodného zaměstnání, které by mu umožňovalo podílet se na pomoci péče o dceru. Pokud od té doby došlo ke zvýšení výdajů na chod domácnosti, rodiny a bydlení, takové zvýšení výdajů lze spatřovat v celé společnosti. Proto je s podivem, že se žalovaný s manželkou vzdali dobrovolně možnosti na příspěvek na bydlení ve výši cca 4 000 Kč měsíčně, který by byl pro úhradu nákladů rodiny žalovaného jistě přínosem. Soud proto ani v těchto okolnostech nespatřuje důvod, který by znamenal rozpor s dobrými mravy a odůvodňoval by zamítnutí žaloby.

12. V neposlední řadě se soud rovněž musel zabývat tím, že žalovaný v rámci svého vyjádření se k žalobě ze dne datum odvolal všechna prohlášení o poskytnutí finančních příspěvků ve prospěch žalobkyně, zejména prohlášení o poskytnutí finančního příspěvku na studium vysoké školy či jednorázového daru ze dne datum. Důvodem je zásadní změna okolností ze strany žalobkyně (nevděk, šikanózní jednání vůči žalovanému, zneužívání původního úmyslu žalovaného) tak ze strany žalovaného (zhoršená rodinná situace a finanční situace, vyživovací povinnost k nezletilé dceři, jejíž zdravotní stav se zhoršil). Soud má za prokázané, že jednání žalobkyně, na nějž žalovaný poukazuje, nevykazuje ani známky šikany či nevděku, tak jak již hodnotil a rozebral soud výše. Stejně tak nebyla prokázána ani žádná zásadní změna okolností na straně žalovaného za dobu od příslibu daru po současnost. Navíc čestné prohlášení ze dne datum žádné ujednání o poměrech účastníků a jejich případných změnách neobsahuje. Zejména však nemůže žalovaný dle názoru soudu odvolávat dar či příslib daru v době, kdy ještě dar ani nebyl poskytnut. Jedná se o formu darovací smlouvy – konsenzuální smlouvy, podle níž dárce pouze slibuje poskytnout nějaký majetkový prospěch obdarovanému a ten slib přijímá; k odevzdání a převzetí daru dochází až později. Na danou situaci tak nedopadá ustn. § 630 obč. zák., dle kterého dárce se může domáhat vrácení daru, jestliže se obdarovaný chová k němu nebo členům jeho rodiny tak, že tím hrubě porušuje dobré mravy.

13. Na základě všech výše uvedených skutečností má soud za to, že žalobkyně prokázala důvodnost uplatněného nároku, a proto jí byla částka za další 4 úspěšně ukončené semestry vysokoškolského studia ve výši 40 000 Kč přiznána, a to včetně příslušenství pohledávky přestavované úroky z prodlení v zákonné výši 8,25 % p. a. ode dne 21. 4. 2021 do zaplacení, přičemž první den prodlení odpovídá situaci, kdy žalovaná oznámila úspěšné dokončení předmětných semestrů žalovanému výzvou ze dne 6. 4. 2021, ta mu byla doručena 10. 4. 2021. Žalobkyně pak poskytla žalovanému dodatečnou lhůtu k plnění do 20. 4. 2021, a jelikož nedošlo k zaplacení, první den po uplynutí této lhůty, je žalovaný s plněním splatného závazku v prodlení. Podle § 1970 zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o. z.) po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. O nákladech řízení bylo rozhodováno za situace, kdy žalobkyně sice byla ve věci plně úspěšná a měla by tedy dle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení. Soud však vzal v úvahu aktuální majetkové, rodinné a výdělkové poměry žalovaného popsané shora, které považuje ve vztahu k povinnosti hradit náklady řízení za důvody hodné zvláštního zřetele dle § 150 o. s. ř. a přiznal proto žalobkyni toliko 50 % nákladů řízení. Ty jsou představovány náklady za zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč, dále náklady za právní zastoupení advokátem za 6 úkonů právní služby po 2 700 Kč, tj. celkem 16 200 Kč, dále 6 režijních paušálů po 300 Kč, tj. 1 800 Kč a 21 % DPH ze součtu obou částek ve výši 3 780 Kč. Dále náhradu za promeškaný čas za 12 půlhodin po 100 Kč, tj. 1 200 Kč a 21 % DPH z této částky, tedy celkem ve výši 1 452 Kč. Dále jízdné za jednání k Okresnímu soudu v Táboře dne datum a datum a zpět do sídla advokátní kanceláře právního zástupce žalobkyně vykonané osobním automobilem tov. značky Jaguar F-pace při počtu ujetých km za jízdu k soudu a zpět 186 km při průměrné spotřebě paliva dle technického průkazu 7,5 litrů na 100 km, při ceně motorové nafty dle vyhl. č. 589/2020 Sb. ve výši 27,20 Kč, celkem náklady na palivo 379,50 Kč a sazby náhrad na jeden km jízdy dle vyhl. č. 589/2020 Sb. za 4,40 Kč, celkem 818,40 Kč Celkem tedy náhrada cestovních výdajů za tuto cestu dne datum ve výši 1 197,90 Kč. Dále za cestu ve stejném rozsahu za stejného počtu km vykonané stejným osobním automobilem dne datum při ceně motorové nafty dle vyhl. č. 511/2021 Sb. 36,10 Kč, celkem náklady na palivo 503,60 Kč a při sazbě náhrad za 1 km jízdy dle vyhlášky 511/2021 Sb. 4,70 Kč; celkem 874,20 Kč Celkem tedy náhrada cestovních výdajů za tuto druhou jízdu k soudu a zpět ve výši 1 377,80 Kč. V součtu tedy veškeré náklady řízení, na něž by měla žalobkyně, coby plně úspěšný účastník, nárok, činí částku 27 807,70 Kč. S ohledem na přiznání těchto nákladů, toliko ve výši 50 % tak soud uložil neúspěšnému žalovanému nahradit úspěšné žalobkyni náklady řízení ve výši 13 903,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně anonymizováno jméno příjmení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích, prostřednictvím soudu podepsaného. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.