4 C 159/2020

Plný text

Okresní soud v Táboře rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Michaelou Bílou jako samosoudkyní ve věci žalobců: a) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně b) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce oba zastoupeni advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného 2. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované oba zastoupeni advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa o ochranu práv nájemce před obtěžování hlukem

I. Žalovaní jsou povinni zdržet se obtěžování žalobců hlukem vnikajícím z bytové jednotky [číslo] umístěné v bytovém domě [adresa], obec Tábor, Havanská ulice, který stojí na pozemku parc. [číslo] kat. úz. Tábor, z provozu vodovodní baterie vany, z provozu sprchové hlavice vany, z provozu WC při splachování a napouštění, z provozu vodovodní baterie dřezu a při manipulaci s kuchyňskou linkou, do bytové jednotky [číslo] umístěné v bytovém domě [adresa], obec Tábor, Havanská ulice, který stojí na pozemku parc. [číslo] kat. úz. Tábor, v době mezi 22:00 - 6:00 hodinou.

II. Žaloba, aby žalovaní byli povinni zdržet se obtěžování žalobců hlukem vnikajícím z bytové jednotky [číslo] umístěné v bytovém domě [adresa], obec Tábor, Havanská ulice, který stojí na pozemku parc. [číslo] kat. úz. Tábor, z provozu vodovodní baterie vany, z provozu sprchové hlavice vany, z provozu WC při splachování a napouštění, z provozu vodovodní baterie dřezu a při manipulaci s kuchyňskou linkou, do bytové jednotky [číslo] umístěné v bytovém domě [adresa], obec Tábor, Havanská ulice, který stojí na pozemku parc. [číslo] kat. úz. Tábor, v době mezi 6:00 - 22:00 hodin, a dále z provozu vodovodní baterie umyvadla, z napouštění pračky, z napouštění myčky po dobu celého dne, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobci jsou povinni nahradit státu – Okresnímu soudu v Táboře společně a nerozdílně náklady řízení ve výši 10 890 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaní jsou povinni nahradit státu – Okresnímu soudu v Táboře společně a nerozdílně náklady řízení ve výši 10 890 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou k procesnímu soudu dne [datum] se žalobci domáhali po původním žalovaném [právnická osoba] [jméno] zajištění, že žalobci nebudou po dobu nájmu bytové jednotky [číslo] obtěžováni hlukem vnikajícím z bytové jednotky [číslo] do bytové jednotky [číslo] obě umístěné v bytovém domě [adresa], obec Tábor, Havanská ulice, nad míru stanovenou ČSN 73 0532. Žalobu odůvodnili tím, že žalovaný je vlastníkem bytové jednotky [číslo] [číslo] v bytovém domě [adresa] v Havanské ulici v Táboře. Žalobci jsou nájemci bytové jednotky [číslo], nájemcem bytu [číslo] je paní [celé jméno žalované]. Ta žalovaného požádala v roce 2019 o souhlas s provedením přestavby bytového jádra, včetně kuchyňské linky, vany, WC a rozvodů v bytě s tím spojených a se změnou dispozičního řešení bytu spočívající ve zvětšení koupelny a změny dveří u WC. Žalovaný vyslovil s touto změnou souhlas a závazně rovněž stanovil rozsah rekonstrukce bytového jádra s dispoziční změnou bez změny užívání bytu s tím, že stávající bytové jádro bude rozšířeno do prostoru předsíně dle předložené projektové dokumentace. Následnou kontrolou však žalovaný zjistil, že stavební úpravy nebyly provedeny dle projektové dokumentace, když zařizovací předměty (pračka a WC) včetně připojovacích potrubí, byly umístěny do těsné blízkosti společné stěny s bytem – ložnicí žalobců a kuchyňská linka byla zavěšena na společnou zeď. Od té doby dochází k tomu, že hluk, který vniká do bytu žalobců, tyto obtěžuje nad míru přiměřenou poměrům. Stavebními úpravami byly zcela změny zvukové podmínky bytu [číslo] zvuky jimi vyvolané, se přenáší ytongovým vyzděním provedeným při stavebních úpravách. Žalobci proto po žalovaném požadovali zajistit, aby nebyli po dobu nájmu bytové jednotky [číslo] obtěžováni hlukem nad míru přiměřenou poměrům, který do ní vniká z bytové jednotky [číslo].

2. Žalovaný nárok uplatněný žalobou neuznal a navrhnul zamítnutí žaloby zejména z důvodu, že prvotní rozhodnutí představenstva SBD o odstranění přestavby bytového jádra a jeho uvedení do původního stavu bylo revokováno pro vysokou nákladovost takového postupu a nabídl řešit situaci změřením hladiny hluku, s čímž obě strany souhlasily. Zároveň upozornil na to, že i před rekonstrukcí bytu sousedila koupelna a WC bytu [číslo] s ložnicí bytu [číslo] tudíž se nejedná o podstatnou změnu dispozice dle libovůle manželů [příjmení]. Žalovaný zajistil i stanovisko Městského úřadu – Stavebního úřadu v [obec], který po prohlídce bytu na místě samém konstatoval, že nedošlo k zásahům do nosných konstrukcí stavby, ani nebyla negativně ovlivněna bezpečnost stavby a její užívání. Nebyl tedy shledán nesoulad se stavebním zákonem. Odborná laboratoř provedla příslušné měření, z něhož vyplývá, že hodnoty hluku přívodů vody do pračky a myčky, jakož i splachování WC, jsou v limitu, stejně tak i kročejová neprůzvučnost zcela vyhovovala normě. Nadlimitní byly zjištěny toliko dva zdroje hluku, a to 1) baterie umyvadla a 2) baterie vany. Limitní hodnota 30 dB byla překročena u baterie vany při napouštění vody o 10,9 dB, u umyvadlové baterie o 2,6 dB a baterie vany při sprchování o 4,7 dB. Po výměně baterií se snažil žalovaný o provedení nového měření, což se nepovedlo z důvodu nemožnosti domluvy na termínu měření hluku. Proto nemohl zaujmout k věci jakékoliv stanovisko. Žalovaný v mezidobí přistoupil k převodu bytu [číslo] do osobního vlastnictví manželů [příjmení] a informoval soud o vkladovém řízení na katastru nemovitostí. V závěru namítl nedostatek své pasivní legitimace ve věci.

3. Výpisem z [list vlastnictví] pro obec a kat. úz. Tábor ze dne 24. 11. 2020 má soud prokázáno, že na základě Smlouvy o převodu vlastnictví jednotky ze dne [datum] s právními účinky zápisu ke dni [datum] se stali manželé [jméno] [jméno] [příjmení žalovaných] vlastníky bytové jednotky [číslo] v Havanské ulici v Táboře. Proto soud usnesením ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] po udělení předchozího souhlasu původního žalovaného dle ustn. § 92 odst. 2 o. s. ř. rozhodl o tom, že připouští, aby z řízení vystoupil žalovaný [právnická osoba] [jméno] a na jeho místo nastoupili manželé [jméno] [jméno] [příjmení žalovaných]. Usnesení nabylo právní moci dne I. odstavec 1. 5. 2021 a II. odstavec 2. 6. 2021. Žalovaní manželé [příjmení žalovaných] setrvali na argumentaci, kterou prezentoval žalovaný [právnická osoba] [jméno] s doplněním, že souhlasí s řešením [právnická osoba] [obec], coby vlastníka bytu žalobců, s umístěním izolační desky či stěny v bytě [žalobců], a to by zajisté vyřešilo problematiku daného sporu.

4. Vzhledem k tomu, že ochrana proti imisím se uplatňuje negatorní žalobou, lze se návrhem na zahájení řízení domáhat povinnosti zdržet se přesně vymezeného rušení. Proto byli žalobci poučeni o upřesnění žalobního petitu, uvedli konkrétní zdroje hluku a navrhli připuštění změny žaloby (žalobního petitu) v podobě, kterou soud s ohledem na ustn. § 95 odst. 1, 2 o. s. ř. připustil (str. 110 p. v a 113).

5. S ohledem na zcela rozdílná stanoviska sporných stran prováděl soud podrobné dokazování za účelem zjištění skutkového stavu věci a jeho výsledky pak hodnotil i z právního hlediska.

6. Zápisem o předání bytu do užívání ze dne 12. 2. 1991 (čl. 9) má soud prokázáno, že [právnická osoba] [anonymizováno] [obec] předalo svému členu [celé jméno žalobce] družstevní stabilizační byt [číslo] o velikosti 1+4 v 6. podlaží domu [adresa] v Havanské ulici v Táboře, když v bytě s ním měla bydlet i manželka [celé jméno žalobkyně] a děti [jméno] [celé jméno žalobce] a [jméno] [celé jméno žalobkyně].

7. Informativním výpisem z katastru nemovitostí ze dne 11. 9. 2020 (čl. 7) má soud prokázáno, že ke dni podání žaloby byl vlastníkem bytové jednotky [číslo] Stavební bytové družstvo [obec].

8. Ohlášením drobným stavebních prací, stavebních úprav v bytě adresované SBD [obec] ze dne 10. 6. 2019 (čl. 131) má soud prokázáno, že žalovaná [celé jméno žalované] žádala o udělení souhlasu o provedení závěrečné kontroly k drobným stavebním úpravám v bytě [číslo] spočívající v rekonstrukci bytového jádra, vyzdění jádra (ytong), ve výměně vany, WC, v instalaci obkladu, dlažby, rozvodu elektřiny, ve výměně kuchyňské linky včetně nových rozvodů a ve výměně lina. Termín provedení od 1. 7. 2019 do 31. 8. 2019, přičemž práce budou provedeny odbornou firmou.

9. Dopisem SBD [obec] žalované ze dne 21. 6. 2019 (čl. 117) má soud prokázáno, že Stavební bytové družstvo [obec] projednalo dne 20. 6. 2019 ohlášení stavebních úprav v bytě [číslo] udělilo k nim souhlas za podmínky, že stavební úpravy budou provedeny odborným způsobem při dodržení stanovené technologie a zásad bezpečnosti práce. Přestavbou nebude změněna dispozice bytu a nebude zasahováno do nosných konstrukcí. Přestavba bytového jádra bude provedena na základě technické dokumentace (technické zprávy) zpracované autorizovaným inženýrem – statikem. Tato dokumentace bude předložena na technický úsek SBD [obec] před zahájením prací. Z důvodu zajištění přístupu k vodoměrům bude ve stěně zachován dostatečný montážní otvor minimálně 600 mm x 600 mm. Nová podlahová krytina (keramická dlažba) bude položena tak, aby nedošlo ke zhoršení kročejové neprůzvučnosti stropních konstrukcí stanovené normou a zároveň tak, aby byla dodržena hladina hluku v místnosti. Tyto podmínky budou splněny vložením vhodné zvukové izolace. V případě porušení technologie provedení bude veškeré náklady s následným řešením (měření hladiny hluku) hradit stavebník.

10. Dopisem žalované adresovaný SBD [obec] ze dne 15. 7. 2019 (čl. 118 + čl. 130 p. v.) má soud prokázáno, že žalovaná žádala SBD [obec] o nové udělení souhlasu ke stavební úpravě dispozičního řešení dle přiložené dokumentace [titul] [jméno]. [příjmení], kdy nastala změna dispozičního řešení do prostoru předsíně. Jedná se o zvětšení koupelny a změny dveří u WC a koupelny. K této změně dalo SBD [obec] souhlas, který má soud prokázán protokolem ze závěrečné kontroly ze dne 13. 9. 2019, kde SBD [obec] mimo jiné konstatuje, že změnu, spočívající v dispozičním řešení bytového jádra, odsouhlasila technická komise SBD [obec] dne 18. 7. 2019 pod [číslo jednací].

11. Protokolem ze závěrečné kontroly dokončené stavební úpravy v bytě ze dne [datum] má soud prokázáno, že stavební úpravy byly provedeny v nesouladu se schválenou dokumentací vypracovanou [titul] [příjmení] dne [datum], když přílohou k tomuto protokolu (čl. 124) má soud prokázáno, že se jednalo o to, že zařizovací předměty (pračka, WC) byly umístěny v rozporu se schváleným řešením, a to do těsné blízkosti stěny sousedící s vedlejším bytem manželů [příjmení]. Došlo také ke změně umístění příčky mezi koupelnou a WC. Umístěním pračky a WC, včetně jejich připojovacích potrubí ZTI, přímo u společné stěny, může docházet ke zvýšenému přenosu hluku do sousedního bytu, kde se nachází obytná místnost (ložnice). Stavebník proto měl předložit vyjádření Krajské hygienické stanice pro ověření, zda při užívání zařizovacích předmětů nedochází k nadměrnému přenosu hluku do sousedních bytů manželů [příjmení]. Bez tohoto dokladu nebude vlastníkem bytu SBD Tábor stavební úprava schválena.

12. Technickou zprávou [titul] [jméno] [příjmení] ze dne 2. 7. 2019 nazvanou jako ‚,Přestavba bytového jádra Tábor, [ulice a číslo] – byt [číslo]“ (čl. 126 p. v. až 130) má soud prokázán rozsah přestavby, její podstatu, porovnání stávajícího stavu se stavem novým a dispoziční uspořádání navrhovaných změn.

13. Místním šetřením ze dne 18. 10. 2021, které bylo svoláno soudem za účelem provedení měření hladiny hluku z bytu [číslo] jeho pronikání do bytu [číslo] jakož i k měření kročejové neprůzvučnosti, má soud prokázáno, že zařizovací předměty – pračka, WC, umyvadlo, myčka, kuchyňská linka a dřez, byly umístěny v rozporu s projektovou dokumentací, a to tak, že byly všechny nainstalovány na společnou zeď s bytem žalobců, a to i včetně rozvodu vody a odpadů. Zakreslení původního a nového stavu velmi dobře demonstruje plánek přestavby čl.129 p.v. a čl.130 spisu.

14. Dopisem SBD [obec] žalované ze dne 22. 7. 2019 (čl. 10) má soud prokázáno, že SBD [obec] upravilo svůj původní souhlas vydaný dne 21. 6. 2019 [číslo jednací] tak, že rozsah stavebních úprav je: rekonstrukce bytového jádra s dispoziční změnou (bez změny užívání bytu) – demontáž původní umakartové konstrukce jádra, provedení nových zděných příček (ytong), výměna zařizovacích předmětů v sociálním zařízení (vana, umyvadlo, WC), provedení elektroinstalace, sádrokartonový podhled, provedení nových rozvodů vody a odpadů, včetně jejich napojení na svislé rozvody v instalační šachtě, provedení keramických obkladů stěn a položení keramické dlažby s kročejovou izolací včetně dalších stavebních prací spojených s úpravou – stávající bytové jádro bude rozšířeno do prostoru předsíně (dle předložené dokumentace ze dne 2. 7. 2019 vypracované [titul] [jméno]. [příjmení]), modernizace kuchyně – výměna kuchyňské linky včetně nových rozvodů, položení lina.

15. Korespondencí mezi žalobci a SBD [obec] z období od 19. 8. 2019 do 17. 2. 2020 (čl. 12 – 16 p. v.) má soud prokázáno, že si žalobci u SBD [obec] stěžovali na hluk, který proniká z bytu žalovaných do jejich ložnice a SBD [obec] toto řešilo a informovalo stěžovatele o jednotlivých krocích SBD [obec] v této záležitosti, mimo jiné informovalo žalobce o tom, že Stavební úřad [obec] provedl obhlídku na místě samém a nebyl shledán nesoulad s ustanovením stavebního zákona. Zároveň vyzval žalobce k umožnění měření hluku a kročejové neprůzvučnosti.

16. Dopisem SBD [obec] ze dne 1. 10. 2019 (čl. 11), adresovaný žalované, má soud prokázáno, že při závěrečné kontrole dne 13. 9. 2019 bylo zjištěno, že stavební úpravy nebyly provedeny v souladu s výše uvedenou technickou dokumentací [titul] [příjmení] a se souhlasem družstva a s rozsahem stavebních úprav a dispoziční změnou uvedenou v písemném sdělením. Zařizovací předměty (pračka a WC) včetně jejich připojovacích potrubí byly umístěny v rozporu se schváleným dispozičním řešením, a to do těsné blízkosti stěny sousedící s bytem (ložnicí manželů [příjmení]). Dále došlo ke změněn umístění příčky mezi koupelnou a WC. Na zvýšený hluk z pračky a proudící vody z WC si stěžuje paní [celé jméno žalobkyně]. Představenstvo SBD [obec] se tímto případem zabývalo na své schůzi, rozhodlo svým usnesením při této schůzi 19. 9. 2019, že žalovaná [celé jméno žalované] je povinna uvést provedené stavební úpravy do stavu, který jí byl schválen ke dni 18. 7. 2019. Za tímto účelem jí byla stanovena lhůta 1 měsíce ode dne doručení tohoto sdělení.

17. Zápisem [číslo] [rok] (čl. 54 p. v.) ze schůze představenstva SBD [obec], konané dne 12. 12. 2019 – usnesení [číslo] má soud prokázáno, že stavební úpravy v bytě [číslo] v Havanské ulici [číslo] v Táboře, jehož nájemcem je paní [celé jméno žalované], jelikož nebyl dodržen termín odstranění do 8. 11. 2019, byl dán podnět na stavební úřad. Stavební úřad nepovolené úpravy SBD [obec] zlegalizoval. Z důvodu neprokazatelnosti hluku, budou oba uživatelé bytů vyzváni k měření hlučnosti. SBD [obec] proto ukládá, aby právník vyzval oba uživatele bytů z důvodu neprokazatelnosti vyšší hlučnosti k umožnění měření hluku.

18. Dopisem Městského úřadu – Stavebního úřadu [obec] ze dne 27. 11. 2019 adresovaného SBD [obec] (čl. 56) má soud prokázáno, že stavební úřad provedl 27. 11. 2019 kontrolní prohlídku a bylo zjištěno, že v bytě byly provedeny stavební úpravy a udržovací práce typu přezdění bytového jádra, oprava rozvodů vody a kanalizace, oprava elektroinstalací. Nájemkyně bytu [číslo] paní [celé jméno žalované] předložila stavebnímu úřadu aktuální zhodnocení uvedených stavebních úprav a udržovacích prací zpracované autorizovaným inženýrem pro statiku a dynamiku staveb [titul] [jméno] [příjmení] a dále požárně-bezpečnostní řešení stavby. Z těchto podkladů vyplývá, že nedošlo v daném případě k zásahu do nosných konstrukcí stavby, ani nebyla negativně ovlivněna požární bezpečnost stavby a způsob užívání stavby. Uvedené stavební práce a udržovací práce nepodléhají projednání se stavebním úřadem a nebyl shledán nesoulad s ustanoveními stavebního zákona.

19. Měřením kročejové neprůzvučnosti vybrané dělící konstrukce ze dne 8. 6. 2020 a měřením hladiny hluku z provozu technických zdrojů z téhož dne provedené pro zákazníka SBD [obec] zkušební laboratoří Studio D – akustika, [obec], má soud prokázáno, že právní předchůdce žalovaných zadal uvedenému subjektu měření hladiny hluku a kročejové neprůzvučnosti a hluku z provozu technických zdrojů mezi bytovými jednotkami [číslo] [číslo] s výsledkem, že naměřená hodnota kročejové neprůzvučnosti vyhovuje limitní hodnotě, když činí 58 dB (požadavek normy 58 dB) a naměřená hodnota hladiny hluku z provozu technických zdrojů překračuje limitní hodnoty u vodovodní baterie umyvadla o 2,6 dB, u vodovodní baterie vany (napouštění přímo z baterie) o 10,9 dB a u vodovodní baterie vany (sprchování ze sprchové hlavice) o 4,7 dB. Ostatní posuzované zdroje – splachování WC a napouštění spotřebičů nepřekračují limitní hodnoty. Na základě doporučení Studia D – akustika provedli žalovaní výměnu příslušných vodovodních baterií, avšak i poté si žalobci nadále stěžovali na nepřiměřený hluk, který z bytové jednotky [číslo] vniká do bytové jednotky [číslo] proto se obrátili na soud.

20. Dne 18. 10. 2021 proběhlo za účasti soudce měření kročejové neprůzvučnosti vybrané dělící konstrukce a porovnáním výsledků s požadavky normy ČSN 73 0532 ze dne 1. 3. 2000 byl zkušební laboratoří Studio D – akustika učiněn závěr, že posuzovaná dělící konstrukce limitně splňuje požadavky této státní normy. Téhož dne proběhlo i další měření uvedenou laboratoří, a to hladiny hluku z provozu technických zdrojů. Měření bylo nejprve prováděno za situace, kdy kohout hlavního přívodu vody do bytové jednotky [číslo] byl otevřen pouze částečně, na což poukázala žalobkyně [celé jméno žalobkyně] v situaci, kdy žádný nepřiměřený hluk z bytové jednotky [číslo] do bytové jednotky [číslo] nepronikal. Proto měřící osoba [titul] [příjmení] otevřel hlavní kohout do maximální mezní polohy a měření se opakovalo. Výsledky měření byly opět porovnány s limitními hodnotami udávané ČSN 73 0532 s těmito závěry. Při částečném otevření ventilu vyhovovaly všechny zdroje limitním hodnotám do 30 dB, při úplném otevření kohoutu byly naměřeny nadlimitní hodnoty u vodovodní baterie vany o 4,2 dB, u sprchové hlavice vany o 1 dB, u splachování WC o 1,2 dB, u vodovodní baterie dřezu o 6,8 dB a u manipulace s kuchyňskou linkou o 0,1 dB. Pokud jde o vodovodní baterii umyvadla, tam bylo provedeno pouze měření s částečně otevřeným ventilem 22,7 dB a pokud připočteme průměrnou hodnotu ± 7 dB dle ostatních měření, bylo by toto měření v limitu i při úplném otevření ventilu. Nejhlučnějším zdrojem je tedy vodovodní baterie dřezu, což bylo i v případě měření hluku zadávaného SBD [obec] v roce 2020. Lze však poukázat na to, že při prvním měření hluku byl hluk vycházející z vodovodních baterií vyšší než při měření druhém, a to zřejmě proto, že v mezidobí žalovaní na doporučení techniků provedli výměnu vodovodních baterií za méně hlučné. K situaci úplně otevřeného ventilu a otevřeného pouze částečně uvedla žalovaná při měření dne 18. 10. 2021, a rovněž při ústním jednání dne 4. 2. 2022, že takto jim ventil (kohout) nastavil technik od výrobců baterií, který jim je přijel namontovat a ten řekl, že v celém domě jsou přetlakované stoupačky, což se projevuje tím, že pokud je ventil otevřen zcela, voda je tak natlakovaná, že při otevření baterie jsou ohozeni vodou. Proto po skončení měření vrátili ventil zase do částečně uzavřené polohy.

21. Svědek [jméno] [příjmení] (čl. 139 p. v.) vypověděl, že v rozhodné době pro daný spor byl členem představenstva i technické komise a povolovali úpravy bytových jednotek. Tyto úpravy povolovali i manželům [příjmení], ve dvou případech následovala pak kontrola s negativním výsledkem, neboť i když byly obě úpravy povolené, byly provedeny jinak. V souvislosti s tím řešili stížnost paní [celé jméno žalobkyně], která upozorňovala na nepřiměřené úpravy. Obdobný případ hlučnosti mezi přímými sousedy z důvodu změn a stavebních úprav v bytě nikdy neřešili, bytová komise do nařízení, kterým povoluje úpravy bytové jednotky, dává podmínky mimo jiné, že ty stavební úpravy budou provedeny buď odbornou firmou a pokud svépomocně, tak za odborného dozoru. Podstatou žádosti žalovaných byla rekonstrukce bytového jádra, které je původně umakartové a oni jej chtěli vyzdít. Předchozí dispozice a použití materiálů v bytě je konstruováno tak, aby to nebylo hlučné. Musí být zachována 2 cm vzduchová mezera, nevedou tam žádné rozvody. SBD [obec] úpravy povolilo, avšak za určitých podmínek, následně se však ukázalo, že tam, kde je dnes toaleta, byla zakreslena sušička. Dne 15. 9. byla kolaudace a [celé jméno žalovaného] při ní předložili třetí výkresovou dokumentaci, která nebyla družstvem schválena a projednávána. Všechny bytové jednotky v domě jsou situované tak, aby byly hlučně podlimitní. V daném případě se domnívá, že se stala chyba tím, že nebyla použita kročejová izolace a tím se přenáší zvuk podlahou. To samé je na zdi, tam je cihla přilepená na panel a k tomu je ještě tudy vedena voda a odpady z toalety. Měla tady být protihluková izolace, která tam podle jeho názoru není, o tom se však nemohli přesvědčit. Následné měření prokázalo, že hluk dělají baterie. Pokud má vystihnout, v čem je rozpor v tom, o co bylo žádáno a co bylo ve skutečnosti provedeno a realizováno, uvádí, že žádné vodovodní rozvody nebyly vedeny po zdi, která je společná s bytem [příjmení]. To byla ta podmínka, a to byla ta žádost. V panelovém domě je šachta a z tohoto místa se rozvádí voda do jádra a nikoli po zdi sousedního bytu tak, jak se to stalo v tomto případě. Žalovaní byli vyzváni dopisem družstva, aby stavební úpravy dali do 30 dnů do souladu s povolením družstva, což však se nestalo.

22. Po skutkové stránce lze tedy uzavřít, že v řízení bylo provedeným dokazováním prokázáno, že žalobci jsou uživateli (nájemci) bytové jednotky [číslo] žalovaní jsou vlastníci bytové jednotky [číslo] v domě [adresa] v Havanské ulici v Táboře a tyto bytové jednotky spolu těsně sousedí. Žalovaní požádali předchozího vlastníka bytu SBD [obec] o souhlas s provedením rekonstrukce bytového jádra v rozsahu uvedeném již výše, a to bez dispozičních změn, s čímž SBD vyslovilo souhlas za splnění několika podmínek, mimo jiné i té, že přestavba bude provedena v souladu s projektovou dokumentací, že nebude zasahovat do nosných konstrukcí a nebude měněna dispozice bytu. Následně požádali žalovaní o udělení dalšího souhlasu ke stavební úpravě, při které nastane změna dispozičního řešení do prostoru předsíně. Jedná se o zvětšení koupelny a změny dveří u WC a koupelny. I tuto dispoziční změnu SBD povolilo. Následně však při závěrečné kontrole stavebních prací bylo zjištěno, že rekonstrukce byla provedena odlišně od projektové dokumentace a nebyly doloženy některé podmínky pro udělení souhlasu s ní SBD [obec] O tom se ostatně přesvědčil soudce i při místním šetření – měření hluku, kdy viděl, že WC, pračka, umyvadlo, kuchyňská linka, kuchyňský dřez, myčka, jsou umístěny u (na, při) zdi sousedící s ložnicí žalobců a došlo také ke změně umístění příčky mezi koupelnou a WC. Proto bylo žalovaným uloženo uvést vše do původního stavu ve stanovené lhůtě, k čemuž však již nedošlo, neboť v mezidobí nabyli žalovaní bytovou jednotku [číslo] do společného jmění manželů a stali se tak jejími vlastníky. Již SBD [obec] provedlo odbornou firmou měření hluku jak kročejové neprůzvučnosti, tak hluku vycházejí z technických zdrojů. U některých z nich byl zjištěn nadlimitní hluk, a žalovaní proto vyměnili vodovodní baterie, avšak nějaký hluk přetrvával i nadále. Proto se žalobci obrátili na soud a žádají nápravu závadového stavu. Také soud provedl opět odbornou firmou potřebná měření, jejichž výsledky jsou blíže uvedeny již shora a zjistil u některých zdrojů nadlimitní hluk. Provedení stavebních úprav bytového jádra v rozporu s projektovou dokumentací a určité technické vysvětlení, proč po provedení těchto úprav se zvýšil hluk, vycházející z bytové jednotky [číslo] do bytové jednotky [číslo] má soud prokázán svědeckou výpovědí [jméno] [příjmení], člena technické komise družstva, o jehož věrohodnosti nemá soud pochyb. Námitka žalované, že by se snad svědek mohl o obsahu výpovědi se žalobci či s jejich právním zástupcem domlouvat, nebyla prokázána. Svědek není v žádném vztahu se žalobci a nemá ani žádný ekonomický či jiný zájem na výsledku sporu. Navíc byl poučen o své trestně-právní odpovědnosti za obsah výpovědi, vypovídal jasně, logicky, bez náznaku jakýchkoliv úprav obsahu výpovědi. Zjištěný skutkový stav věci pak řešil soud i po právní stránce s těmito závěry.

23. Podle § 1013 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o. z.), vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat. Zakazuje se přímo přivádět imise na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se to opírá o zvláštní právní důvod.

24. Jelikož žalobci nejsou vlastníkem bytové jednotky [číslo] soud nejprve řešil otázku, zda jim rovněž náleží ochrana před imisemi a dospěl k závěru, že s odkazem na ustn. § 1044 o. z. může tuto ochranu uplatnit i nájemce či osoba oprávněná užívat věc. Dle citovaného ustanovení má-li někdo věc u sebe, aniž mu svědčí domněnka podle § 1043, může uplatnit právo náležející vlastníku na ochranu svým vlastním jménem. Toto ustanovení se vztahuje především na osoby obligačně oprávněné, přičemž obligačním titulem, opravňujícím žalobce mít věc u sebe, může být např. smlouva o nájmu bytu atp. Žalobci jsou tak dle názoru soudu aktivně legitimováni k podání dané žaloby.

25. Dalším úkolem soudu bylo zjistit, zda žalovaní svou aktivní činností způsobují hluk v míře nepřiměřené místním poměrům, který vniká do bytové jednotky žalobců a tyto obtěžuje. Zásadním důkazem pro zodpovězení této otázky bylo měření zdrojů hluku dle přesně vymezeného žalobního petitu. Naměřené hodnoty byly porovnávány s limity, které stanoví ČSN 73 0532/ z března 2017, která stanovuje pro obytné místnosti sousedních bytů maximální hladinu akustického hluku A Lamax = 30 dB za současného použití nařízení vlády č. 272/2011 Sb. z 24. 8. 2011. Částí třetí tohoto nařízení je upravován a definován hluk v chráněných vnitřních prostorech staveb, v chráněných venkovních prostorech staveb a v chráněném venkovním prostoru. § 11 odst. 1 pak upravuje hygienické limity hluku v chráněných vnitřních prostorech staveb tak, že určujícími ukazateli hluku jsou ekvivalentní hladina akustického tlaku a maximální hladina akustického tlaku A Lamax, případně odpovídající hladiny v kmitočtových pásmech. Odstavec 3 citovaného ustanovení pak definuje, že hygienický limit maximální hladiny akustického tlaku A se stanoví pro hluk šířící se ze zdrojů uvnitř objektu součtem základní maximální hladiny akustického tlaku A Lamax = 40 dB a korekcí přihlížejících ke druhu chráněného vnitřního prostoru a denní a noční době podle přílohy č. 2 k tomuto nařízení. Příloha č. 2 k tomuto nařízení upravuje korekci pro stanovení hygienických limitů hluku v chráněné vnitřním prostoru staveb a to tak, že pro obytné místnosti v době mezi 6:00 hod. a 22:00 hod. se jedná o limitní hladinu 40 dB, v době mezi 22:00 hod. až 6:00 hod. se jedná o limitní hladinu hluku 30 dB. Výše uvedené tedy znamená, že hluk 40 dB v době mezi 6:00 hod. a 22:00 hod. je v limitu a hluk 30 dB v době od 22:00 hod. do 6:00 hod. je také v limitu.

26. Soud se však ještě musel zabývat i další otázkou, a to zda naměřený hluk je nepřiměřený místním poměrům a zda podstatně omezuje žalobce v užívání jejich bytu. Na místě je nutné uvést, že žalobci bydlí v bytě, který se nachází v panelovém domě, kde je i celá řada (desítky) jiných bytů a je zde vysoká koncentrace osob i potencionálních zdrojů hluku, které ony samy či jimi používané spotřebiče (zdroje hluku) vydávají. Už z těchto důvodů nemohou žalobci očekávat absolutní ticho a s určitým omezením proto musí vždy počítat. Místním poměrům však neodpovídá umístění zdrojů hluku vycházejícího ze zařizovacích předmětů, které žalovaní v rozporu s projektovou dokumentací a v rozporu se souhlasem předchozího vlastníka bytu SBD [obec] umístili všechny na společnou zeď s ložnicí žalobců. V takovém jednání spatřuje soud i rozpor s dobrými mravy, kdy žalovaní porušili svou povinnost respektovat podmínky vlastníka bytu vymíněné si před udělením souhlasu se stavebními úpravami. Pokud jde o záležitost úplného či částečného otevření ventilu přívodu vody, žalovaná tvrdila, že takto to nastavil technik při výměně baterií z důvodu přemíry tlaku v potrubí, čemuž by bylo možno i uvěřit, ale žalovaná k tomuto tvrzení nenavrhla žádný důkaz (např. svědeckou výpověď technika či dotaz na správce budovy apod.) a tudíž soud nemá najisto postaveno, v jaké poloze a proč mají žalovaní ventil při běžném užívání skutečně nastaven. Pro posouzení nepřiměřenosti hlučnosti místním poměrům byly zásadní výsledky měření hluku ze zdrojů, které žalobci označili. Soud vyšel z toho, že v denních hodinách v době od 6:00 hod. do 22:00 hod. stanoví vládní nařízení č. 272/2011 Sb. o ochraně zdraví před nepřiměřenými účinky hluku a vybrací pro bytové místnosti limit 40 dB a ten nebyl překročen nikdy, a proto byla žaloba v této části zamítnuta. Naproti tomu v době od 22:00 hod. do 6:00 hod. je stanoven přiměřený hluk tímto vládním nařízením limitem 30 dB a tento limit byl u některých zdrojů překročen, a proto soud u nich žalobě vyhověl, když uložil žalovaným zdržet se obtěžování žalobců hlukem v nočních hodinách ze zdrojů, které tyto limity nesplňovaly a které jsou specifikovány ve výrokové části tohoto rozsudku. Soud také zamítl žalobu ohledně těch zdrojů hluku, které nepřikročily limity dané vládním nařízením, ani v denní, ani v noční hodině a i tyto zdroje jsou uvedeny ve výrokové části tohoto rozsudku. Jinými slovy lze říci, že žalovaní v denní dobu neobtěžují žalobce hlukem, který by nebyl přiměřený poměrům, a v době noční se žalovaní musí vyvarovat hluku, který vydávají některé zdroje jimi používané. Jakým způsobem to žalovaní zajistí, není věcí daného soudního sporu.

27. O nákladech řízení bylo rozhodováno za situace, kdy obě strany sporu byly částečně úspěšné, i částečně neúspěšné, a proto soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

28. Výrok o povinnosti účastníků nahradit státu – Okresnímu soudu v Táboře náklady řízení ve výši 10 890 Kč každý společně a nerozdílně, se opírá o ustn. § 148 odst. 1 o. s. ř., kde kterého má stát podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u něj nejsou předpoklady osvobození od soudního poplatku. V daném případě soud zajistil měření hluku odbornou laboratoří a zaplatil za to částku 21 780 Kč ze státních prostředků. S ohledem na částečný úspěch a neúspěch sporných stran, proto zaplacení této částky rozdělil na polovinu a uložil každé ze sporných stran zaplacení částky 10 890 Kč.