4 C 168/2021

Plný text

Okresní soud v Táboře rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Michaelou Bílou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem právnická osoba, anonymizována tři slova, země, zastoupené advokátem titul jméno příjmení, se sídlem ulice a číslo obec, proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa, o zaplacení 10 100 Kč s příslušenstvím,

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 10 100 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % p.a. z částky 10 100 Kč od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2015, ve výši 7,05 % p.a. z částky 10 100 Kč od 1. 1. 2016 do 30. 6. 2016, ve výši 7,05 % p. a. z částky 10 100 Kč od 1. 7. 2016 do 31. 12. 2016, ve výši 7,05 % p. a. z částky 10 100 Kč od 1. 1. 2017 do 30. 6. 2017, ve výši 7,05 % p. a. z částky 10 100 Kč od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2017, ve výši 7,5 % p.a. z částky 10 100 Kč od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018, ve výši 8,00 % p.a. z částky 10 100 Kč od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018, ve výši 8,75 % p.a. z částky 10 100 Kč od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019, ve výši 9,00 % p.a. z částky 10 100 Kč od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019, ve výši 9,00 % p.a. z částky 10 100 Kč od 1. 1. 2020 do 30. 6. 2020, ve výši 7,25 % p.a. z částky 10 100 Kč od 1. 7. 2020 do 31. 12. 2020, a se zákonným úrokem z prodlení z částky 10 100 Kč od 1. 1. 2021 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů. Žalobkyně se žalobou domáhala vyslovení povinnosti žalované zaplatit žalovanou částku na jistině s úrokem z prodlení a náhradu nákladů řízení. Žalobkyně tvrdí, že mezi právním předchůdcem žalobkyně (společnost právnická osoba, IČO) a žalovanou byla dne datum uzavřena smlouva o půjčce číslo částky 25 000 Kč. Půjčenou částku převzala žalovaná osobně v hotovosti v den uzavření smlouvy, tj. dne datum Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byla žalobkyni postoupena žalovaná pohledávka, která ke dni postoupení činila 10 100 Kč. Žalovaná však dlužnou částku neuhradila, a to ani na základě předžalobní výzvy ze dne 12. 4. 2021. Žalobou se žalobkyně domáhá zaplacení jistiny spolu se zákonným úrokem z prodlení. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) není třeba k projednání věci nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popř. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila s tímto postupem souhlas, žalované soud zaslal výzvu k vyjádření s tím, že je poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř., že s projednáním věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se k věci nevyjádřil, proto soud rozhodoval bez nařízení jednání. Na základě předložených listinných dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o půjčce číslo dne datum. V tento den převzala žalovaná půjčenou částku ve výši 25 000 Kč. Půjčku včetně souhrnného poplatku ve výši 16 600 Kč, tj. celkem částku ve výši 41 600 Kč měla žalovaná uhradit v 52 týdenních splátkách po 800 Kč, poslední splátka byla stanovena na den 19. 8. 2007. Žalovaná nehradila splátky včas a řádně, když na předmětnou půjčku uhradila částku ve výši 31 500 Kč. Neuhrazená část závazku byla zesplatněna dne 19. 8. 2007. Na základě smlouvy o postoupení ze dne datum došlo k postoupení pohledávky ve výši 10 100 Kč žalobkyni. Předžalobní výzvou byla žalovaná upomínána o zaplacení dlužných částek s tím, že pro případ nezaplacení bude dluh vymáhán soudní cestou. Dle shora uvedených skutkových tvrzení soud věc posuzoval v souladu s ust. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, podle § 657 zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen obč. zák.), kdy smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle ust. § 658 obč. zák. lze při peněžité půjčce dohodnout úroky. Protože pohledávka původního věřitele byla postoupena žalobkyni v souladu s ust. § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., dospěl soud k závěru, že původní věřitel postoupil pohledávku žalobkyni, což zakládá její aktivní legitimaci k vedení sporu. Pokud ovšem jde o požadavek žalobkyně na zaplacení částky ve výši 10 100 Kč vyplývající ze smlouvy číslo soud shledal, že žalovaná se v uvedené smlouvě o půjčce zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně v souvislosti s půjčkou rovněž souhrnný poplatek ve výši 16 600 Kč. V této části je však smlouva absolutně neplatná ve smyslu § 37 odst. 1 obč. zák. pro neurčitost a pro nesrozumitelnost. Občanský zákoník v § 658 odst. 1 umožňoval sjednat při půjčce úroky. Ze smlouvy však nevyplývá, zda souhrnný poplatek je paušalizovaným úrokem nebo jaké jiné složky tento poplatek obsahuje, z jakých položek se skládá (závěru, že těchto položek bude více, nasvědčuje označení poplatku jako souhrnného), za co jsou jednotlivé položky účtovány a v jaké výši. Dále je nutno poukázat na požadavky na obsah smluv, kterými se sjednává spotřebitelský úvěr, stanovené v § 4 odst. 2 písm. d) zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru účinného v době uzavření smlouvy o půjčce, které použitá specifikace souhrnného poplatku ve smlouvě rovněž nesplňuje. Vzhledem k absolutní neplatnosti ujednání o souhrnném poplatku ve výši 16 600 Kč, bylo přistoupeno k přepočítání uhrazených plateb. Žalovaná uhradila celkem částku 31 500 Kč, kterou žalobkyně započítala na částečnou úhradu jistiny ve výši 14 900 Kč a na úplnou úhradu souhrnného poplatku ve výši 16 600 Kč. Pokud tedy soud shledal, že souhrnný poplatek byl žalobkyní účtován neoprávněně, uhrazené platby ve výši 16 600 Kč přepočetl na úhradu jistiny, čímž byla pohledávka (půjčka ve výši 25 000 Kč) uhrazena v plné výši a zbývající uhrazená částka ve výši 6 500 Kč tvoří přeplatek půjčky. Po provedeném dokazování soud konstatuje, že žaloba není důvodná, když pohledávka je již plné výši uhrazena, a proto nezbylo než žalobu zamítnout (výrok I. rozsudku). O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že nárok na náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému z účastníků, když žalobkyně byla ve věci zcela neúspěšná a úspěšné žalované žádné náklady řízení nevznikly. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů do dne doručení jeho stejnopisu ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím soudu podepsaného. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon tohoto rozhodnutí.