4 C 207/2018

Plný text

Okresní soud v Táboře rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Michaelou Bílou jako samosoudkyní ve věci žalobců: a) celé jméno žalobkyně, datum narození bytem adresa žalobkyně b) celé jméno žalobce, datum narození bytem adresa žalobce a žalobce c) celé jméno žalobkyně, datum narození bytem adresa žalobkyně d) celé jméno žalobce, datum narození bytem adresa žalobce a žalobce všichni zastoupeni advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa o určení neexistence zástavního práva

I. Žaloba, kterou se žalobci domáhali určení, že na nemovitých věcech zapsaných na list vlastnictví pro kat. úz. anonymizována dvě slova část obce nevázne zástavní právo smluvní vyplývající ze zástavní smlouvy číslo ve výši 2 500 000 Kč a příslušenství, se zamítá.

II. Žalobci jsou povinni nahradit žalované, k rukám titul jméno příjmení, advokáta se sídlem v obec, společně a nerozdílně náklady řízení ve výši 27 104 Kč a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobci jsou povinni nahradit státu - Okresnímu soudu v Táboře společně a nerozdílně náklady řízení ve výši 289 Kč a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou k procesnímu soudu dne datum se žalobci domáhali určení, že na nemovitých věcech, jejichž jsou spoluvlastníky, zapsaných na list vlastnictví pro obec Tábor, kat. úz. část obce, nevázne zástavní právo smluvní, vyplývající ze zástavní smlouvy číslo ve výši 2 500 000 Kč a příslušenství. Žalobu odůvodnili tím, že mezi žalobci a manželi příjmení byla uzavřena smlouva o budoucí kupní smlouvě, na základě které se manželé příjmení zavázali uzavřít kupní smlouvu na nemovitosti zapsané na list vlastnictví pro kat. úz. část obce u Katastrálního úřadu Jihočeského kraje, Katastrální pracoviště Tábor, za kupní cenu xanon -308. Tu měli příjmení uhradit z úvěru poskytnutého jim na základě úvěrové smlouvy číslo bankou – právnická osoba ve výši 2 500 000 Kč. K uzavření kupní smlouvy a k následnému převodu vlastnictví ze žalobců do vlastnictví manželů příjmení však nikdy nedošlo. Žalobci však v mezidobí uzavřeli s právnická osoba smlouvu o zřízení zástavního práva k předmětným nemovitostem číslo kdy žalobci byli ve smlouvě označeni jako„ zástavce“ a banka jako„ zástavní věřitel“. Smlouvou byl zajištěn závazek manželů příjmení plynoucí jim z úvěrové smlouvy. Manželé příjmení byli rozsudkem Okresního soudu v Českých Budějovicích shledáni vinnými ze spáchání trestného činu úvěrového podvodu ve formě spolupachatelství a to tím, že dne datum se záměrem získat neoprávněný majetkový prospěch při vědomí toho, že úvěr neuhradí řádně a ve sjednané lhůtě při sjednávání úvěrové smlouvy na koupi rodinného domu a pozemku zamlčeli rozsah a výši aktuálních splatných dluhů a jméno příjmení předložila falešné potvrzení o výši svého pracovního příjmu. Žalobci jsou na základě výše uvedeného přesvědčeni, že vzhledem k tomu, že úvěrová smlouva číslo byla uzavřela manželi příjmení podvodným jednáním, je proto neplatná pro rozpor se zákonem a stejným způsobem byla uzavřena i smlouva o zřízení zástavního práva číslo nemohlo proto platně vzniknout zástavní právo, které stále vázne na nemovitostech žalobců. Ze stejného důvodu nemohla být ani platně postoupena pohledávka banky na právnická osoba – právnická osoba a následně ani platně postoupena na žalovanou.

2. Ještě před prvním jednáním vzali žalobci žalobu zpět vůči žalovaným jméno a jméno příjmení a vůči právnická osoba a.s. a soud řízení vůči nim usnesením ze dne datum rozhodnutí, č. j. 4 C 207/2018-67, zastavil. Žalovanou zůstala toliko právnická osoba právnická osoba. Pokud jde o okruh žalobců, ten rovněž doznal v průběhu řízení změn, neboť jako dalším žalobcem byl navržen celé jméno žalobce, další spoluvlastník předmětných nemovitostí.

3. Žalovaná nárok žalobců neuznala ani částečně a navrhla zamítnutí žaloby s odůvodněním, že nebyly tvrzeny žádné skutečnosti a ani navrženy žádné důkazy o tom, že by jednání právnická osoba mělo být podvodné. Žalovaná vždy jednala poctivě a v dobré víře, která nebyla dosud nikým zpochybněna.

4. V průběhu řízení se účastníci pokoušeli vyřešit předmět sporu smírnou či mimosoudní cestou, proto bylo řízení i přerušeno, několikrát odročeno za stejným účelem, avšak vždy bezvýsledně. Vzhledem k rozdílným stanoviskům sporných stran prováděl soud dokazování, jehož výsledky následně hodnotil dle § 132 o. s. ř. a vyvodil z nich tento skutkový a posléze i právní stav věci.

5. Výpisem z list vlastnictví pro obec Tábor, kat. úz. část obce (čl. 6) má soud prokázáno vlastnické právo žalobců, každého v rozsahu ideální ¼ k nemovitostem, a to k pozemku parc. číslo – zastavěná plocha a nádvoří, na němž stojí stavba: adresa – rodinný dům a k pozemku parc. číslo – zahrada a ke stavbě adresa, na parcele číslo (dále jen předmětné nemovitosti). Dále má soud tímto výpisem prokázánu existenci zástavního práva smluvního vyplývající ze Zástavní smlouvy číslo ve výši 2 500 000 Kč a příslušenstvím pro oprávněnou příjmení právnická osoba, a to k oběma výše uvedeným pozemkům i ke stavbě adresa.

6. Smlouvou o budoucí kupní smlouvě ze dne datum s úředně ověřenými podpisy (příloha spisu) má soud prokázáno, že žalobci, jako budoucí prodávající na straně jedné, a titul jméno příjmení a titul jméno příjmení, jako budoucí kupující na straně druhé, uzavřeli smlouvu o budoucí kupní smlouvě, jejímž předmětem byl závazek budoucích prodávajících uzavřít do dohodnuté doby kupní smlouvu, jejímž předmětem bude prodej předmětných nemovitostí, a to bez zbytečného odkladu poté, kdy budou kupujícími k uzavření smlouvy vyzváni. Touto smlouvou byla dohodnuta i kupní cena ve výši xanon -308. Dodatkem číslo ze dne datum ke smlouvě o budoucí kupní smlouvě ze dne datum (příloha spisu) má soud prokázáno, že smluvní strany tímto dodatkem potvrdili budoucí prodávající, že dne datum budoucí kupující složili z vlastních zdrojů zálohu kupní ceny ve výši 600 000 Kč. Záloha kupní ceny byla složena v hotovosti k rukám budoucích prodávajících. Dodatek je podepsán všemi účastníky smluvního vztahu s úředně ověřenými podpisy. Dodatkem číslo ze dne datum ke smlouvě o budoucí kupní smlouvě má soud prokázáno, že tímto dodatkem bylo upřesněno číslo účtu, na který bude zaslán doplatek kupní ceny ve výši 2 200 000 Kč. Tím mělo být číslo účtu bankovní účet vedeného u právnická osoba anonymizováno obec. Tento dodatek je podepsán všemi účastníky smluvního vztahu s úředně ověřenými podpisy. Nutno podotknout, že oba dodatky hovoří chybně o datu uzavření smlouvy o budoucí kupní smlouvě jako o datu datum, ačkoli tato smlouva o budoucí kupní smlouvě byla prokazatelně podepsána celé jméno žalobkyně (dříve příjmení) a celé jméno žalobce datum, celé jméno žalobce dne datum a celé jméno žalobkyně dne datum a také manželi příjmení dne datum.

7. Úvěrovou smlouvou číslo ze dne datum (čl. 12 – 15) má soud prokázáno, že právnická osoba uzavřela s klienty jméno příjmení a jméno příjmení úvěrovou smlouvu, jejímž předmětem byl závazek banky poskytnout klientovi peněžní prostředky formou hypotečního úvěru do výše celkového limitu úvěru 2 500 000 Kč. Smluvními stranami byly dále sjednány podmínky a způsob čerpání úvěru za účelem koupě až do výše celkového limitu 2 500 000 Kč na základě písemného požadavku klienta ve formuláři banky doplněného o příslušné poklady převedením na běžný účet č. bankovní účet nebo na jiný účet, na kterém se banka a klient dohodnou. Manželé příjmení, jako klient, podpisem smlouvy o úvěru prohlásili, že uzavření smlouvy a plnění povinností z ní vyplývajících, probíhá v souladu s jeho oprávněními a není v rozporu s jeho zákonnými úředními či smluvními omezeními, která jsou pro něj závazná, že ke dni podpisu smlouvy nejsou v prodlení s plněním svých daňových povinností, ani jiných platebních povinností a veřejných odvodů vzniklých na základě právního předpisu, právních či protiprávních úkonů a podle jejich nejlepšího vědomí neprobíhá ani nehrozí žádné jednání, žaloba nebo jiné řízení před soudem či správním orgánem, exekuce, ani šetření týkající se záležitostí klienta atp. Dále bylo ujednáno, že klient je povinen zajistit, aby prohlášení a ujištění byla pravdivá. Nepravdivost uvedených prohlášení a ujištění je případem porušení ve smyslu čl. III. 7 produktových podmínek. Klient se rovněž zavázal splácet úvěr v 312 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 16 074,41 Kč. Bod 7 smlouvy o úvěru specifikuje zajištění úvěru zástavním právem zřízeným na základě zástavní smlouvy na předmětné nemovitosti. Smlouva je podepsána zástupcem banky a manželi příjmení, přičemž podepsání smlouvy a ověření totožnosti klienta potvrdil zástupce banky přímo ve smlouvě.

8. Smlouvou o zřízení zástavního práva k nemovitostem číslo ze dne datum (čl. 112 – 115) má soud prokázáno, že právnická osoba, jako zástavní věřitel, uzavřela se žalobci, jako zástavci, smlouvu o zřízení zástavního práva k nemovitostem, a to z důvodu, že zástavní věřitel uzavřel dne datum úvěrovou smlouvu číslo s jméno a jméno příjmení (dále jen klient). Smluvní strany se dohodly za účelem zajištění závazku klienta vůči zástavnímu věřiteli plynoucí z úvěrové smlouvy na uzavření smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitostem. Touto smlouvou byl zajištěn závazek klienta ve výši 2 500 000 Kč a příslušenství, a to k předmětu zástavy – nemovitostem zapsaným na list vlastnictví pro kat. úz. část obce, blíže specifikovaných již výše. Katastrální úřad pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Tábor, povolil vklad práva plynoucího z této zástavní smlouvy svým rozhodnutím sp. zn. anonymizováno číslo rok číslo dne datum s právními účinky vkladu ke dni datum.

9. Smlouvou o postoupení pohledávky a sdělením právnická osoba ze dne datum (čl. 104 – 107, čl. 24 a dále čl. 122) má soud prokázáno postoupení pohledávky z postupitele právnická osoba na postupníka právnická osoba – právnická osoba, vyplývající z úvěrové smlouvy číslo ze dne datum ve výši 2 434 853,78 Kč a oznámení tohoto postoupení celé jméno žalobkyně a celé jméno žalobce.

10. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne datum má soud prokázáno postoupení pohledávky z úvěrové smlouvy číslo ze dne datum z postupitele právnická osoba – právnická osoba na postupníka anonymizováno právnická osoba. Souhlasným prohlášením postupitele a postupníka o ohlášení změny údajů má soud prokázáno, že právnická osoba – právnická osoba anonymizováno a anonymizováno právnická osoba souhlasně prohlásili pro Katastrální úřad v Táboře, že ohlašují změnu údajů v osobě zástavního věřitele ze právnická osoba – právnická osoba na právnická osoba právnická osoba týkající se již výše uvedeného a specifikovaného zástavního práva smluvního. Akceptaci této změny má soud prokázáno výpisem z list vlastnictví, kde je jako oprávněný ze zástavního práva smluvního uvedena žalovaná.

11. Obžalobou státního zástupce Okresního státního zastupitelství v obec ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací, a rozsudkem Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, a který nabyl právní moci dne datum, má soud prokázáno, že jméno příjmení a jméno příjmení byli uznáni vinnými, že dne datum v Českách Budějovicích na pobočce právnická osoba se záměrem získat neoprávněný majetkový prospěch při vědomí nepříznivé finanční situace, rozsahu splatných dluhů a nedostatečných výdělkových poměrů, tedy při vědomí toho, že úvěr neuhradí řádně a ve sjednané lhůtě, jako spoludlužníci, při sjednávání úvěrové smlouvy číslo ve výši 2 500 000 Kč se společností právnická osoba obec na koupi rodinného domu a pozemku v žádosti o poskytnutí hypotečního úvěru pro fyzické osoby zamlčeli v bodě IV. současné závazky, rozsah a výši aktuálních splatných dluhů, konkrétně záměrně zamlčeli závazek vůči právnická osoba, úvěrové smlouvy ze dne datum ve výši nejméně 349 423 Kč s pravidelnou měsíční splátkou 4 794 Kč, závazek vůči právnická osoba, a.s. z datum ve výši 244 611 Kč s předepsanou měsíční splátkou ve výši 5 % z aktuálního úvěrového rámce, dále závazek vůči právnická osoba právnická osoba ze smlouvy o půjčce ze dne datum ve výši 1 200 000 Kč a ve výši 200 000 Kč jako smluvní úrok a dále jméno příjmení věřiteli předložila falešné potvrzení o výši pracovního příjmu u společnosti právnická osoba, ve kterém nepravdivě uvedla, že má průměrný čistý měsíční příjem za posledních 6 měsíců ve výši 33 424 Kč. Dne datum pak smlouvu o úvěru číslo jako spoludlužníci, uzavřeli a na základě této obdrželi finanční prostředky ve výši 2 500 000 Kč, přičemž v období od datum do datum uhradili na splátkách celkem 649 376,49 Kč, další smluvně sjednané splátky ve výši 16 074,41 Kč měsíčně ve lhůtě splatnosti ani následně a řádně a včas neuhradili, čímž společnosti právnická osoba obec způsobili škodu ve výši nejméně 2 500 000 Kč. Tímto společným jednáním při sjednávání úvěrové smlouvy uvedli nepravdivé údaje a podstatné údaje zamlčeli a způsobili takovým činem značnou škodu, čímž spáchali trestní čin úvěrového podvodu a byli odsouzeni k trestu odnětí svobody s podmíněným odkladem. celé jméno žalobce byl zároveň odkázán se svým uplatněným nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Rozsudek nabyl právní moci dne datum.

12. K výzvě soudu sdělila společnost právnická osoba (čl. 91), že neeviduje žádné usnesení o zahájení trestního stíhání proti jméno a jméno příjmení a ani nebyl dohledán záznam o tom, že by bance bylo toto usnesení doručeno. Banka má k dispozici vyrozumění o podání obžaloby a obžalobu. Tato informace byla uložena do systému banky datum, ale není ze systému zřejmé, kdy bance byly tyto dokumenty doručeny. Bance nebyl rozsudek Okresního soudu v Českých Budějovicích v trestní věci sp. zn. spisová značka doručen. Dle záznamů banky se tato do předmětného trestního řízení jako poškozená nepřihlásila. Dle záznamů banky v předmětném trestním řízení ani žádný ze zaměstnanců banky nevypovídal. Pohledávka z titulu úvěrové smlouvy ze dne datum číslo byla postoupena v roce 2013, přičemž se jednalo o zcela standardní postoupení, ve složce klienta neeviduje banka žádnou informaci o jakémkoliv trestním řízení. Tedy pokud v době postoupení pohledávky probíhalo trestní řízení, pak tato skutečnost nějak neovlivnila rozhodnutí banky tuto pohledávku postoupit.

13. Produktovými podmínkami právnická osoba pro poskytování hypotečních úvěrů (čl. 130 – 132 a čl. 141), Všeobecnými obchodními podmínkami, Ceníkem produktů právnická osoba má soud prokázáno, že jejich obsahem nebylo ujednáno žádné speciální ustanovení, které by se odchylovalo od zákona pro ty případy, kdy by banka měla ošetřeno riziko, že odpadne v budoucnu hlavní závazkový vztah z jakéhokoliv důvodu tak, aby zůstalo nedotčeno zajištění jejich pohledávek.

14. K návrhu žalobců byli slyšeni i tři svědci, a to jednatel společnosti příjmení – právnická osoba jméno příjmení a dále zaměstnankyně právnická osoba v době rozhodné pro uzavření úvěrové smlouvy a zástavní smlouvy paní jméno příjmení a titul jméno příjmení. Žádný z uvedených svědků nesdělil v rámci své výpovědi informace, které by byly jakkoliv relevantní pro dané řízení, a proto z nich soud při svém rozhodování nevycházel, ani je blíže nehodnotil.

15. Po skutkové stránce lze tedy shrnout, že provedeným dokazováním má soud prokázáno, že žalobci uzavřeli s jméno a jméno příjmení smlouvu o budoucí kupní smlouvě na prodej předmětných nemovitostí za kupní cenu xanon -308. Za účelem zaplacení této kupní ceny uzavřeli manželé příjmení s právnická osoba úvěrovou smlouvu, na jejímž základě obdrželi 2 500 000 Kč na svůj účet. K zajištění pohledávky banky z titulu smlouvy o úvěru uzavřeli žalobci, jako zástavci, s bankou, jako zástavním věřitelem, zástavní smlouvu na předmětné nemovitosti. K uzavření kupní smlouvy na předmětné nemovitosti však již nikdy nedošlo a na předmětných nemovitostech i nadále vázne zástavní právo ve prospěch žalované, na kterou byla pohledávka v mezidobí postoupena. Rovněž bylo prokázáno, že manželé příjmení byli pravomocně odsouzeni za trestný čin podvodu, který spáchali tím, že pro získání úvěru uvedli nepravdivé informace nebo je zamlčeli a také falšovali podklady, jimiž prokazovali svou solventnost a schopnost úvěr splácet. Žalobci z tohoto jejich jednání dovozují neplatnost úvěrové smlouvy pro rozpor se zákonem a zároveň i neplatnost zástavní smlouvy z téhož důvodu, a tedy neexistenci zástavního práva žalované na nemovitostech žalobců. Žalovaná s tím nesouhlasila, dovolává se svého poctivého jednání a úmyslu a rovněž dobré víry v platně učiněný právní úkon a rovněž vznesla námitku promlčení.

16. Po právní stránce nahlížel soud na daný případ dle ustn. § 3028 odst. 3 zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o. z.), dle kterého není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. V daném případě soud posuzoval existenci zástavního práva vzniklého na základě zástavní smlouvy uzavřené v roce 2009 a tedy za účinnosti tehdy platného obč.zák. a proto právní hodnocení provedl právě dle obč. zák. v té době platného.

17. Z důvodu procesní ekonomie se soud nejprve zabýval otázkou, zda mají žalobci naléhavý právní zájem na určení neexistence zástavního práva, neboť při absenci naléhavého právního zájmu by bylo další dokazování bezvýznamné. Podle § 80 o. s. ř. se lze žalobou na určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. Obecně platí, že je-li možné žalovat na plnění, není důvod použít žalobu určovací. Navrhují-li však žalobci určení neexistenci práva, které se zapisuje do Katastru nemovitostí ČR a má-li být soudní rozhodnutí určující pro to, zda právo bude či nebude zaznamenáno v katastru nemovitostí a tím způsobem dosaženo shody mezi stavem právním a stavem zapsaným v Katastru nemovitostí ČR, je na požadovaném určení vždy naléhavý právní zájem. Žaloby na určení daného typu nároku ve vztahu k nemovitostem tak v sobě naléhavý právní zájem na žalovaném určení obsahují vždy, a proto se soud předmětnou žalobou z tohoto hlediska zabýval.

18. V daném případě soud posuzoval úvěrovou smlouvu a smlouvu o zřízení zástavního práva, obě uzavřené v roce 2009 a tedy za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb. občanský zákoník (dále jen obč. zák.). Dle § 39 obč. zák., neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

19. Pro právní posouzení jsou rozhodné především skutkové závěry, dle kterých právnická osoba uzavřela dne datum s pozdějšími dlužníky úvěrovou smlouvu, na jejímž základě jim vyplatila úvěr ve výši 2 500 000 Kč právnická osoba uzavřela také dne datum se žalobci, jako zástavci a podílovými spoluvlastníky předmětných nemovitostí, zástavní smlouvu k zajištění pohledávky banky z úvěrové smlouvy zástavním právem zatěžujícím předmětné nemovitosti. Na základě této zástavní smlouvy byl povolen vklad zástavního práva do katastru nemovitostí. Rozsudkem Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, má soud prokázáno, že dlužníci jméno a jméno příjmení byli uznáni vinnými ze spáchání trestního činu úvěrového podvodu dle § 250b) odst. 1, odst. 4 písm. b) trestního zákona ve formě spolupachatelství a byli za to odsouzeni k trestu odnětí svobody v délce 26 měsíců jméno příjmení a 24 měsíců jméno příjmení, přičemž jim oběma byl výkon uloženého trestu podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 3 let. Rozsudek nabyl právní moci dne datum. Oběma bylo kladeno za vinu jednání, kdy uzavřeli s bankou pod nepravdivou záminkou úvěrovou smlouvu, která byla zajištěna zástavou na nemovitostech žalobců, ačkoli věděli, že vzhledem ke své situaci nemohou dostát podmínkám úvěrové smlouvy, peníze po získání úvěru nepoužili na sjednaný účel a úvěr neuhradili a nemovitosti nevyplatili. Zároveň jméno příjmení falšovala doklady, prokazující výši jejího příjmu ze zaměstnání.

20. Dle ustn. § 39 obč. zák., neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

21. Ustanovení § 49a) občanského zákona pak určuje, že právní úkon je neplatný, jestliže jej jednající osoba učinila v omylu, vycházející ze skutečnosti, jež je pro uskutečnění rozhodující a osoba, které byl právní úkon určen, tento omyl vyvolala nebo o něm musela vědět. Právní úkon je rovněž neplatný, jestliže omyl byl touto osobou vyvolán úmyslně. Omyl v pohnutce právní úkon neplatným nečiní.

22. Podle ustn. § 40a) věty první a druhé občanského zákona ve znění účinném ke dni uzavření úvěrové smlouvy, tj. ke dni datum, jde-li o důvod neplatnosti právního úkonu podle ustn. § 49a), považuje se právní úkon za platný, pokud se ten, kdo je takovým úkonem dotčen, neplatnosti právního úkonu nedovolá. Neplatnosti se nemůže dovolávat ten, kdo jej sám způsobil. K posouzení otázky, zda smlouva, při jejímž uzavření jeden z účastníků úmyslně předstíral určitou vůli se záměrem, aby tím vyvolal u druhého účastníka omyl, nebo by tím využil jeho omylu, je neplatná podle ustn. § 37 odst. 1 občanského zákona pro nedostatek vážné vůle nebo podle ustn. § 39 občanského zákona pro rozpor se zákonem či pro jeho obcházení sjednotil nejvyšší soud právní praxi již svým rozsudkem ze dne 18. dubna 2006 sp. zn. 21 Cdo 826/2005. Rovněž v R36/2008 přitom šlo po skutkové stránce o případ, kdy jednání jedné ze smluvních stran spočívající ve vlastním uzavření smlouvy bylo v pravomocném odsuzujícím rozsudku soudu v trestní věci kvalifikováno jako jednání splňující znaky skutkové podstaty trestného činu podvodu podle § 251 odst. 1 a 4 trestního zákona V R36/2008 nejvyšší soud uzavřel, že takové jednání nečiní smlouvu absolutně neplatnou ani podle § 37 odst. 1 občanského zákona, ani podle § 39 občanského zákona jen proto, že jednající jím spáchal trestný čin (nebo že obecně šlo o jednání podvodné). Rovněž nejvyšší soud doplnil, že podvodné jednání jednoho z účastníků smlouvy při jejím uzavření je důvodem neplatnosti smlouvy podle ustn. § 49a) občanského zákona, jehož se může úspěšně dovolat jen druhý účastník smlouvy (§ 40a) občanského zákona. V řízení nebylo prokázáno, že by jednání banky bylo podvodné nebo v závislosti na vědomosti o podvodu a v rozporu s dobrými mravy. Nebylo prokázáno, že by banka disponovala jakoukoliv informací o podvodném jednání a úmyslu manželů příjmení. Rovněž nebylo prokázáno, že by žalovaná nejednala poctivě v dobré víře a bylo zde i legitimní očekávání o vzniku zástavního práva, neboť ani žalovaná nedisponovala žádnými informacemi o možné neplatnosti nebo důvodech neplatnosti jak úvěrové smlouvy, tak smlouvy o postoupení pohledávky z banky na právnická osoba – anonymizována dvě slova tak smlouvy zástavní. Při rozhodování o meritu věci vyšel soud zejména z rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 8.12.2010 sp.zn. 31 Cdo 3620/2010.

23. Z výše uvedeného tedy lze učinit závěr, že úvěrová smlouva uzavřená mezi právnická osoba a dlužníky manželi příjmení je platná a její neplatnosti pro podvodné jednání jednoho z účastníků smlouvy při jejím uzavření by se mohl dle § 49a) obč. zák. dovolat jen druhý účastník smlouvy (§ 40a) obč. zák., tj. právnická osoba či její právní nástupce, pokud by mu ještě svědčila lhůta k námitce relativní neplatnosti. Jelikož je tedy úvěrová smlouva platná, je platná i zástavní smlouva, která byla uzavřena za účelem zajištění závazku vzniklého dlužníkům z této úvěrové smlouvy. V řízení bylo prokázáno, že žalobce pan celé jméno žalobce se o odsouzení manželů příjmení dozvěděl v rámci trestního řízení, které proti nim bylo vedeno a jehož se on, jako osoba poškozená, rovněž účastnil, byl mu doručen i rozsudek o vině a trestu manželů příjmení a v jeho rámci byl pan celé jméno žalobce odkázán se svými nároky na občanskoprávní řízení. Rozsudek mu byl dle obsahu trestního spisu Okresního soudu v Českých Budějovicích, sp. zn. spisová značka, doručen dne 19. 6. 2014 a minimálně od tohoto okamžiku tedy mohl učinit jakýkoliv právně významný úkon, např. odstoupení od zástavní smlouvy či úkon jiný ve věci. Nic takového však nebylo ani tvrzeno a ani prokázáno. Soud tedy uzavírá, že v řízení nebylo prokázáno, že by úvěrová smlouva, k jejímuž zajištění byla uzavřena zástavní smlouva na nemovitostech žalobců, byla neplatná a rovněž nebylo prokázáno, že by neplatnou byla i zástavní smlouva uzavřená mezi bankou a žalobci ze stejného důvodu. Soud proto žalobu jako nedůvodnou zamítl tak, jak uvádí výroková část tohoto rozsudku.

24. O nákladech řízení bylo rozhodováno dle ustn. § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném případě byla úspěšným účastníkem žalovaná a ta má také právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení. Ty jsou představovány náklady za právní zastoupení advokátem účtované v souladu s vyhl. č. 177/96 Sb. v platném znění za 8 úkonů právní služby po 2 500 Kč (§ 9 odst. 3 písm. a) advokátního tarifu), dále 8 režijních paušálů po 300 Kč, tj. 2 400 Kč, celkem tedy 22 400 Kč, dále 21 % DPH z této částky ve výši 4 704 Kč Celkem tedy náklady řízení ve výši 27 104 Kč a právě tuto částku uložil soud žalobcům společně a nerozdílně úspěšné žalované na nákladech řízení nahradit.

25. Výrok III. daného rozsudku se opírá o ustn. § 148 odst. 1 o. s. ř., dle kterého stát má podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V daném případě vyplatil soud slyšené svědkyni částku 289 Kč za svědečné ze státních prostředků a s ohledem na neúspěch žalobců v daném řízení, jim uložil nahradit státu tuto částku společně a nerozdílně ve stanovené lhůtě. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích, prostřednictvím soudu podepsaného. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.