4 C 222/2021

Plný text

Okresní soud v Táboře rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Michaelou Bílou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o uvedení věci v předešlý stav

I. Žaloba, aby žalovaný uvedl dešťový svod na budově žalobkyně [adresa], která je součástí pozemku st. parc. [číslo] v kat. úz. a obci [obec], do původního stavu prostřednictvím nové kanalizační trubky KG, event. HT a zaústil jej do stávající kameninové trubky o průměru cca 12,5 cm, vedoucí do kanalizace pod pozemkem žalovaného a dále pod průjezdem žalobkyně, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalovanému k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem v [obec], náklady řízení ve výši 23 958 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobkyně je povinna nahradit České republice – Okresnímu soudu v Táboře náklady řízení ve výši 189 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou k procesnímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala vydání rozsudku, kterým soud uloží žalovanému, aby do třech dnů od právní moci rozsudku uvedl dešťový svod na budově žalobkyně [adresa], do výše popsaného původního stavu a zaústil jej v pozemku parc. [číslo] v kat. úz. [obec] přes odpovídající kanalizační trubku typu KG do kanalizace. Původní stav žalobkyně popsala ve skutkovém vylíčení věci tak, že žalobkyně si nechala na budově v roce 2015 udělat nové titanzinkové svody dešťové vody ze střechy jejího domu, které byly prostřednictvím nové kanalizační trubky KG zaústěny ve výše uvedeném pozemku žalovaného do stávající kanalizační kameninové trubky o průměru cca 12,5 cm vedoucí do kanalizace pod pozemkem žalovaného a dále pod průjezdem žalobkyně. Na základě dokazování pak žalovaný doplnil eventuálním petitem, že stejným způsobem, nechť soud uloží žalovanému, uvést dešťový svod na budově žalobkyně do původního stavu přes odpovídající kanalizační HT trubku.

2. Žalovaný žalobou uplatněný nárok neuznal a argumentoval zejména tím, že při rekonstrukci střechy sice žalobkyně skutečně nechala udělat nové titanzinkové svody dešťové vody, avšak zřejmě nedopatřením při výměně svodů byl jeden svod umístěn„ mimo“ kameninovou trubku, do které měl být, dle tvrzení žalobkyně, zaústěn prostřednictvím kanalizační KG trubky. Žalobkyně má svody dešťové vody umístěny na pozemku žalovaného bez jeho souhlasu či jakékoliv dohody s ním. Asi rok po provedené rekonstrukci dešťových svodů začal praskat a propadat se asfalt na pozemku žalovaného v okolí jednoho z nově osazených svodů. Žalovaný následně zjistil, že jeden ze svodů je umístěn špatně, neboť nebyl zaústěn do kameninové trubky tak, jak to tvrdila žalobkyně. V důsledku toho docházelo k zatékání vody pod asfalt, ta povrch podemílala a asfalt začal postupně prosakovat a propadat se. Proto musel žalovaný tuto situaci neprodleně řešit a asfalt opravit, když tato oprava nikterak nesouvisela s instalací brány, jak tvrdí účelově žalobkyně, neboť k instalaci brány došlo až s delším časovým odstupem cca 1 roku od rekonstrukce propadlého asfaltu. Žalobkyně ani nespecifikuje, v čem spočívá jí způsobená škoda, zřejmě proto, že jí žádná nevznikla. Žalovaný titanzinkový svod nikterak nepoškodil, ani neznehodnotil, ani jej neuřízl, pouze na své náklady doplnil chybějící KG trubku, kterou napojil svod žalobkyně do kameninové trubky na svém pozemku, kam měl správně být napojen už dávno. Pokud žalobkyně žádá, aby žalovaný zaústil svod dešťové vody KG trubkou do kanalizace uvádí, že se tak stalo již v roce 2017, nelze proto po něm žádat, aby uvedl svod do původního stavu, neboť ten původní stav byl nežádoucí a působil na pozemku žalovaného škodu a tu by jistě do budoucna působil i žalobkyni, když by voda z pozemku žalovaného zatékala pod budovu žalobkyně.

3. S ohledem na zcela rozdílná stanoviska sporných stran, prováděl soud dokazování za účelem zjištění skutkového stavu věci, výsledky dokazování pak hodnotil dle ustn. § 132 o. s. ř. a to jak jednotlivě, tak ve vzájemných souvislostech a učinil tyto skutkové a následně i právní závěry.

4. Informativním výpisem z katastru nemovitostí (čl. 6 a čl. 7) má soud prokázáno, že žalobkyně je výlučným vlastníkem pozemku parc. [číslo] na němž stojí stavba – rodinný dům [adresa], vše zapsáno na [list vlastnictví] pro obec a kat. úz. [obec]. Žalovaný je rovnodílným spoluvlastníkem pozemku parc. [číslo] na němž stojí stavba občanské vybavení [adresa], vše zapsáno na [list vlastnictví] pro obec a kat. úz. [obec]. Snímkem katastrální mapy obstarané soudem (příloha spisu) má soud prokázáno přímé sousedství sporných stran.

5. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že si žalobkyně na svém domě nechala v roce 2015, v rámci rekonstrukce střechy udělat nové titanzinkové svody dešťové vody. Sporné však již bylo to, zda tyto svody byly prostřednictvím nové kanalizační KG trubky zaústěny do stávající kanalizační kameninové trubky vedoucí pod pozemkem žalovaného a dále pod průjezdem žalobkyně, když dle žalovaného tomu tak u jednoho ze svodů nebylo.

6. K prokázání svých skutkových tvrzení předložila žalobkyně listinné důkazy, navrhla výslechy svědků, předložila videozáznam a záznam z kamery, kterou pracovník [právnická osoba] [anonymizováno] provedl průzkum napojení dešťového okapového svodu do kanalizační přípojky.

7. Potvrzením [jméno] [příjmení] ze společnosti [právnická osoba] [obec] (čl. 8) prokazovala žalobkyně, že dešťový svod v průjezdu dvora byl při rekonstrukci zaústěn do stávající dešťové kanalizace.

8. Fakturou [číslo] ze dne [datum] a vyúčtováním rekonstrukce a zateplení plechové krytiny ze dne [datum] (čl. 56 + 56 p. v.) má soud prokázáno, že [právnická osoba] [příjmení] – [právnická osoba] [obec] vyúčtovala žalobkyni stavební práce dle přílohy zateplení rodinného domu v ceně 74 030 Kč s tím, že příloha faktury obsahuje rozpis prací a materiálu, včetně rozsahu práce a počtu dílčích použitých komponentů. V rozpisu materiálu absentuje kanalizační PVC tvarovka s tím, že v přehledu použitého materiálu je účtováno např. i„ čelo“ v ceně 15 Kč za 1 ks.

9. Jednoduchým příjmovým dokladem [číslo] z [datum] (čl. 21) má soud prokázáno, že [jméno] [příjmení] – zámečnictví přijal od [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno] 26 700 Kč, přičemž účel platby je označen jako vjezdová kovová vrata.

10. Fakturou – daňovým dokladem č. [rok] ze dne [datum] (čl. 59) má soud prokázáno, že [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba] vyfakturovala [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno] za provedení opravy asfaltového povrchu částku 16 035 Kč.

11. Výpisem z obchodního rejstříku [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno], [IČO], se sídlem [adresa žalovaného a žalobkyně], má soud prokázáno, že jedním z jednatelů této obchodní společnosti je i žalovaný.

12. Fotografií předloženou žalovaným (čl. 50) ve spojení s dokladem o datu pořízení této fotografie – úterý [datum] ve 12:45 hod. (čl. 49) a další fotografií (čl. 51) má soud prokázáno, že titanzinkový svod z domu žalobkyně není nikterak napojen či sveden do kameninové kanalizační roury. Dalšími v řízení provedenými fotografiemi má soud prokázáno toto: fotografie na čl. 23 – zobrazuje umístění sloupku k bráně vedle titanzinkového svodu a jeho zabetonování, fotografie na čl. 24 + její barevná verze na čl. 50 a další fotografie téhož místa na čl. 51 zobrazují stav, kdy svod není napojen na kameninovou kanalizační rouru, přičemž obě fotografie byly pořízeny 25. 7. 2017, fotografie na čl. 34 zobrazuje poškození asfaltu, nevyplývá z ní datum pořízení této fotografie, žalobkyně tvrdí, že je z roku 2014, fotografie na čl. 35 zobrazuje propad asfaltu – nevyplývá z ní datum pořízení, žalobkyně tvrdí, že je z roku 2017, fotografie na čl. 57 – jedná se o detailnější záběr místa, které je zobrazeno i na fotografii na čl. 14 a následně bylo dokazováním potvrzeno, že tato fotografie byla pořízena 20. 10. 2018 v 17:44 hod., zároveň je tato fotografie i v barevném provedení s označením„ A“ (příloha spisu), dále pevná barevná fotografie„ č. 1“ zobrazující stav po instalaci sloupků k bráně (příloha spisu). Fotografie čl. 102 zobrazuje práce na opravě asfaltu v průjezdu, nevyplývá z ní datum jejího pořízení.

13. Videozáznamem předloženým žalobkyní o kopacích pracích v průjezdu z [datum] má soud prokázáno, že se uvedené práce na opravě asfaltového povrchu skutečně realizovaly a to v mělké hloubce pod povrchem země.

14. Záznamem kamerového průzkumu předloženého žalobkyní ve spojení s technickou zprávou pracovníka [právnická osoba], [anonymizováno] (čl. 141) má soud prokázáno, že dne [datum] byl proveden kamerový průzkum pracovníkem [právnická osoba], který umožnil orientační zákres kanalizační přípojky (čl. 141 p. v.) a prokázal mimo jiné použití drenážního potrubí s otvory v délce zhruba 1 metr. Obsahem technické zprávy má soud dále prokázáno, že na daném okapním svodu není osazen čistící kus - tzv. gajgr, úsek od střechy objektu se zdá být v pořádku bez známek poškození (svislý svod), v místě napojení svislého svodu na vodorovný svod je však nestandardní a nevhodné potrubí (viz videozáznam). V délce cca 1 metr je použito drenážní potrubí (s otvory pro jímání a odvádění povrchových vod). Pro odvádění dešťových vod z okapového svodu je však nevhodné a zcela se tak míjí účinkem. Naopak zde může dešťová voda prosakovat dále a hlouběji do podloží.

15. Žalobkyně jako účastník řízení vypověděla (čl. 93 p. v.), že výměna okapů za nové titanzinkové proběhla v roce 2015, prováděla jí firma pana [příjmení]. Ty staré dešťové svody byly již nefunkční, a ty nové byly zřejmě udělány v tom původním místě, prací se osobně neúčastnila, zadala to vše firmě. I když ty původní svody byly již staré, již mnoho let, nebyly s nimi žádné problémy, které by mohly způsobovat např. podmáčení terénu. Místo, kde je dnes svod zaústěn, je na pozemku žalovaného, a bylo tomu tak vždycky i historicky v minulosti. Pokud tvrdila, že žalovaný v roce 2018 při instalaci brány část svodu nechal uříznout, bylo to poté, co si s dcerou všimly žluté trubky a odborné firmy uvedly, že muselo dojít k uříznutí svodu a jeho napojení tou žlutou perforovanou trubkou. Z té pak vytéká voda ze svodu pod tím průjezdem pod její dům. Žalovaný jí nikdy na špatné zaústění svodu či podmáčení jeho pozemku neupozorňoval.

16. Žalovaný jako účastník řízení vypověděl (čl. 94 p. v.), že v létě v roce 2017 zjistil, že se mu propadá pozemek k přístupu do nemovitosti, a tak prvotně řešili opravu tohoto s tím, že to odkopou a udělají nový asfalt. Když to však obnažili, zjistili, že je to v důsledku toho, že dešťový svod není sveden do kameniny a chybí tam celý kus trubky. Odkopal proto toto místo co nejhlouběji, aby obnažil kameninovou trubku, koupil KG kolena, každé jiného úhlu a pokoušel se to napojit na titanzinkový svod a ten napojit do kameninové trubky. Jelikož mu to nevycházelo, použil tu drenážní trubku žluté barvy, nebyla perforovaná. Vše zaústil do kameninové trubky a celé to obetonoval. Kameninová trubka je umístěna cca 30 cm pod povrchem. Obchodní [právnická osoba] [anonymizováno] řešila pouze položení asfaltového povrchu. Původní titanzinkový svod ležel pouze u asfaltu bez jakéhokoliv zaústění, nebyl tam ani gajgr. Ti, co to dělali, zřejmě vytáhli ten původ svod a do toho otvoru strčili svod nový a to, co je pod povrchem už neřešili. Žalobkyni na chybné napojení neupozorňoval, nevěděl, co je příčinou propadání se pozemku.

17. Svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že je nájemcem žalobkyně, v [anonymizováno] ulici má v její nemovitosti pronajat byt od roku 2017. Asi před 4 lety jej žalobkyně požádala o pořízení fotografie z okna jeho bytu, bydlí o jedno patro níže než ona. Fotil příjezdovou cestu do dvora, tam jsou z levé i pravé strany dva svody, tak ty fotil. Lidi tam nebyli žádní, následně nahlédnutím do předložené fotografie označené„ A“ upřesnil, že se spletl, druhý svod tam nebyl.

18. Svědek [jméno] [příjmení] – v rozhodné době jednatel [právnická osoba] [příjmení] – [právnická osoba] vypověděl, že práci na dešťovém svodu a jeho zaústění, který je předmětem tohoto řízení, on osobně neprováděl, dělali to jeho zaměstnanci, klempířinu měl na starosti [jméno] [příjmení]. Nejsprávnější postup by bylo, že by to bylo přes lapač střešních splavenin – tzv. gajgr, ten tam nebyl. Tady byl od samého počátku problém, tady byla asi litinová roura a oni to zaúsťovali do novodurové červené KG roury. Bylo to vykopané a zaúsťovali to. Fyzicky on práci neprováděl. KG roura je červenooranžová a je určená do země na kanalizaci, je z plastu, u žalobkyně byla použita. [jméno] [příjmení] pro něho pracoval 20 let, s jeho prací a kvalitou byl vždycky spokojený, byl to excelentní řemeslník. Svod se napojoval KG rourou do hrdla, neví už, jak to bylo hluboko, nebyl u toho a neví, zda se kopalo. Nedokáže vysvětlit, proč není KG trubka ve vyúčtování materiálu, ale určitě to někam zaústili.

19. Svědek [jméno] [příjmení] – pokrývač a v rozhodné době zaměstnanec obchodní společnosti [právnická osoba] vypověděl, že titanzinkový svod ve vjezdu byl dole u země ten původní, ten byl napasovaný v litinové rouře, tam pak on dal kusy novoduru, asi 20 cm. Jednalo se o HT rouru a vsadili to do toho. Dali také nové objímky do zdi, novou rouru, do staré litiny dali novodur a do něho vsadili nový svod. Původní litinová roura vedla pak do zdi, nevedla svisle dolů, ale točila se do zdi. Ta původní litinová roura, to hrdlo, už bylo popraskané, rozbité, stáčelo se do zdi. Litinu tam nechali, prodloužili to novodurem a dali nový svod, objímky, kolena, žlaby atd. V rámci té zakázky dělali svody a žlaby, nic nekopali, nic nebetonovali. Ten starý svod byl v litině a asi zabetonovaný nebo tam byla malta. Svod napojovali na kanalizaci. Hrdlo bylo zhruba 5 cm nad povrchem země. Žádný pojivý materiál (silikon, pěna, malta, cement, beton atd.) nedávali. Do té litinové trubky nesahal, bylo to průchodné. Materiál litina zrezne, ale nerozpadá se, praskne a rozdělí se potom třeba na kusy. K fotografií na čl. 50 svědek vypověděl, že tam vidí velké hrdlo od kameniny, jedná se o kanalizační trubku a tu tam v době, kdy práci vykonával, určitě neměl, je to asi stará roura. Chybí tam plastová trubka, měla by tam být, tady nahoře, někdo jí asi musel dát pryč. Ke snímku„ A“ (příloha spisu) svědek vypověděl, že se zdá a připadá mu, že voda je odváděna směrem od baráku. Kdyby byla část svodu před zaústěním vyměněna a byla tam dána roura jiná, dá se to poznat, ale hlavně by se to tam hodně špatně dávalo, kdyby se ten svod nesundal, navíc je to přichycené objímkami do zdi. Původní roura byla hodně u zdi, tak 3, 4 cm maximálně. HT roura, kterou vložili do té litinové roury, neměla více jak 17 cm a 4 – 5 cm to mohlo být zapuštěné do té litinové roury. Následně svědek popisovanou situaci nakreslil do náčrtku (čl. 100).

20. Svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] (dcera žalobkyně) vypověděla, že v roce 2018, když byla v sobotu na návštěvě u své matky, slyšely zvuky, rány na domě, koukaly proto z okna a viděly, že je nějaká odkopaná díra, fotili to. Fotila to matka, ona jí podávala foťák. Ten rok si pamatuje proto, že se o tom teď hodně mluví, jinak by si to nepamatovala. Ví o tom, že matka požádala nájemníka, který bydlí o patro níže, aby to vyfotil. Při návštěvách si všimla, že je v průjezdu poničený asfalt. Podmáčení zaregistrovala spíše v té zadní části, ale nic bližšího neví.

21. Svědek [jméno] [příjmení] – zaměstnanec [právnická osoba] [anonymizováno] vypověděl, že na základě objednávky žalobkyně provedl kamerový průzkum okapovaného svodu, vstupní informace mu sdělila žalobkyně, říkala, že jí vlhne barák, chce zjistit, kde je ten problém. V daném případě byla použitá žlutá drenážní perforovaná trubka. V důsledku extrémních výkyvů počasí, kdy může svodem protékat velké množství vody, může k úniku vody do okolí dojít. Drenážní trubka, která byla pro danou věc použita, není pro tento účel vhodná. Bylo tam také betonové a keramické potrubí staršího data, jiné ne. Délku drenážního potrubí změřil při té kamerové prohlídce, na kameře je čidlo, které zaznamenává vzdálenost. Správně měla být použita neperforovaná trubka. Perforovaná a obetonovaná se nepoužívá, je to zbytečné a nevhodné. Je to proto, že může prosakovat vlhkost a tím obetonováním může dojít ke zmáčknutí trubky. Na kamerovém záznamu je vidět kanalizační svod, napojení titanzinkového svodu oranžovou trubkou KG 2000, koleno pod úhlem 40 stupňů. Od napojení k tomu žlutému je to dlouhé cca 20 cm. Zřejmě je to v tomto místě pod terénem. Koleno je dlouhé 20 – 30 cm, je v úhlu 30 stupňů nebo 40 stupňů. Ty perforace potrubí jsou pravidelné, je vidět, že v té trubce je stálá vlhkost, jsou tam i řady, je to zažloutlé. Další problém je, že následující potrubí je strčeno dovnitř toho KG kolena. Vždycky se to napojuje tak, aby spoj byl z venku, aby ta voda plynule odtékala a ne, aby to tvořilo hranu. Pak ta voda může zatékat za tu trubku.

22. E-mailovou korespondencí mezi [anonymizováno] [příjmení] a panem [příjmení] (svědek) ze dne [anonymizováno] až [datum] (příloha spisu) má soud prokázáno, že [anonymizováno] [příjmení] se jej ptal ohledně toho, že kameninová kanalizační trubka byla tehdy stávající součást kanalizace a tu jste tam při opravě nedávali Vy? A do této kameninové trubky jste titanzinkový okap napojili prostřednictvím nové kanalizační KG trubky o průměru 125 mm. Je to tak nebo jinak? Svědek následně odpovídá, že si to potřeboval ověřit ještě s pracovníkem, který to skutečně prováděl. Ta kameninová trubka byla součástí stávající kanalizace a do ní napojili (pravděpodobně, plastovou kanalizační trubkou KG nový titanzinkový dešťový svod. Více podrobností po 6 letech opravdu nemůže sdělit.

23. Vyjádřením [anonymizováno] [jméno] [příjmení] pro žalobkyni z 28. 2. 2022 má soud prokázáno, že na otázku, zda je provedení napojení dešťového svodu do kanalizace v souladu s platnými stavebními standardy odpověděl, že není. Dle poskytnuté fotografie od žalobkyně a prohlídce na místě samém konstatuje, že dešťový svod, který odvádí dešťovou vodu ze střechy předmětné nemovitosti je podle fotografie nejprve zaústěn do žluté perforované drenážní hadice. Z předložené fotografie není zcela jasné, kam až hadice vede a jak je dál a jakým způsobem napojena. V současném stavu je již terén na pozemku [adresa] v kat. úz. [obec] upraven tak, že bez podrobného ohledání je nutno provést sondu a kamerový záznam. Rovněž je zarážející, že nový dešťový svod není opatřen lapačem splavenin (gajgrem). Toto provedení není v souladu se stavebními předpisy.

24. Vyjádřením svědka [jméno] [příjmení] ze dne [datum] (čl. 143) má soud prokázáno, že k dotazu žalobkyně uvádí, že trvá na tom, že nově vybudovaný titanzinkový svod na jejím domě byl napojen do tehdejšího kanalizačního potrubí, a to prostřednictvím kanalizační PVC tvarovky. Tato tvarovka sice nebyla uvedena na vystavené faktuře za výměnu svodu, ale tento drobný pomocný materiál běžně zahrnují do tzv. vedlejších režijních nákladů – viz poslední položka vyúčtování rekonstrukce k faktuře [číslo] označená jako„ VRN“, stanovená paušálně ve výši 2,5 % z celkové ceny díla.

25. Po skutkové stránce lze tedy shrnout zásadní zjištění z provedeného dokazování. Nové titanzinkové svody provedla pro žalobkyni v roce 2015 [právnická osoba] [příjmení] – [právnická osoba] [obec], konkrétní práce na zaústění svodů do stávající kanalizace prováděl zaměstnanec této společnosti pan [jméno] [příjmení]. Ten mimo jiné vypověděl, že původní svod byl napasovaný v litinové rouře, do té vsadil cca 17 cm dlouhou HT rouru, nikoli koleno, a do té vsadil nový svod. HT roura byla nad povrchem, v délce zhruba 4-5 cm, zbytek byl pod povrchem. Původní litinová roura vedla jakoby do zdi, nevedla svisle dolů, ale točila se do zdi. Ta původní litinová roura, to hrdlo bylo už popraskané, rozbité, stáčelo se do zdi. Litinu tam nechali, prodloužili novodurem, do té litinové trubky nesahal, litina praskne a rozdělí se na kusy, dali také nové objímky do zdi, novou rouru, do staré litiny dali novodur šedé barvy a do něho vsadili nový svod. Nic nekopali, nic nebetonovali. Nový svod napojovali na kanalizaci, hrdlo bylo asi 5 cm nad povrchem země. Kdyby část svodu před zaústěním byla vyměněna za jinou rouru, dá se to poznat, ale hlavně by se to tam velmi špatně nandavalo, kdyby se nesundal celý svod, ten byl však přichycen několika objímkami do zdi. Takže, pokud svědek [příjmení] použil HT rouru, tak ta nemohla ústit až do původní kameninové roury, která následně ústí do kanalizace. O tom se ostatně přesvědčil i sám žalovaný, když odkopával zeminu v okolí svodu před opravou asfaltového povrchu na svém pozemku, viz video předložené žalobkyní. Naproti tomu svědek [příjmení] vypověděl, že inkriminované místo bylo vykopáno, zaúsťovali to přes KG červenooranžovou rouru, svod se přes ní napojoval do hrdla, nevysvětlil, proč nebyl uvedený materiál obsažen ve vyúčtování. Následně svědek uvedl, že vlastně neví, zda se v místě kopalo. Vzhledem k tomu, že svědek [příjmení] se přímo osobně neúčastnil prací spojených se zaústěním svodu, považuje soud jeho výpověď za nevěrohodnou, oproti výpovědi svědka [jméno] [příjmení], který práci osobně prováděl. Popis zaústění svodu do kanalizace však neodpovídá následné fakturaci materiálu, kdy se účtovaly i položky výrazně levnější, než které uvedeny nejsou, když tento argument užil svědek [příjmení]. Popis zaústění svodu do kanalizace však neodpovídá ani fotodokumentaci, kterou předložily sporné strany. Žalovaný fotografií na čl. 50 prokázal, že byla pořízena 25. 7. 2017 a že svod byl umístěn mimo hrdlo kameninové kanalizační roury. Fotografiemi, fakturou [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba], žalovaný prokázal, že oprava asfaltového povrchu v okolí sporného místa byla realizována v srpnu 2017, příjmovým dokladem z října 2018 žalovaný prokázal, že vjezdová kovová vrata byla [jméno] [příjmení] instalována až v roce 2018 a tedy v souvislosti s tím nemohlo dojít k zásahu do svodu, jak tvrdí žalobkyně. Dalšími fotografiemi bylo prokázáno, že už v roce 2017 je viditelný propad asfaltového povrchu u vjezdu – přístupu žalovaného na jeho pozemek, a to pouze v té části, kde je umístěn svod dešťových vod, pokud by propad způsoboval provoz aut vyjíždějící na pozemek žalovaného, byl by propad i v další části vjezdu, což není. Účastníky předložené fotografie prokazují, že titanzinkový svod je na úrovni terénu, potom následuje KG trubka a kousek drenážního potrubí, které žalovaný použil, aby zvládl ten špatný technický úhel, který mu bránil v použití kolene KG, HT či jiného z novoduru. Fotografiemi a kamerovým záznamem od [právnická osoba] [anonymizováno] bylo prokázáno použití KG trubky (kolen) a perforované drenážní trubky žluté barvy. Zda byla obetonovaná či nikoli, prokázáno nebylo, avšak k podmáčení nemovitosti žalobkyně či k jinému nežádoucímu efektu od té doby nedošlo (žalobkyně netvrdí, že má podmáčený dům, má pouze obavu, aby se dům nepodmáčel). Kamerovým záznamem a výpovědí svědka [příjmení] má soud prokázán stav napojení, tak jak jej tvrdil a popisoval žalovaný s tím rozdílem, že nebyla použita drenážní neperforovaná, ale perforovaná trubka. Kamerovým záznamem nebyl prokázán stav zaústění svodu tak, jak jej požaduje obnovit žalobkyně. Nutno zároveň podotknout, že od r. 2017, kdy žalovaný provedl stávající napojení a zaústění svodu, do současné doby tj.cca 6 let, tento stav nezpůsobil žádné podmáčení či jiný nežádoucí stav. Svědek [příjmení] a svědkyně [příjmení] k podstatným skutečnostem ohledně zjišťování původního stavu věci nevypovídali. Provedenými důkazy neprokázala žalobkyně ani původní stav, který specifikuje v žalobě, do něhož by měl být stávající stav vrácen, naopak žalovaný prokázal, že svod nebyl zaústěn do kameninové kanalizační roury a pokud tak učinil on, eliminoval, či přímo vyloučil další únik dešťové vody v okolí svodu. Zda jeho způsob nápravy chybného provedení je zcela technicky správný, či nikoli nepřísluší soudu v daném řízení řešit, jednoznačně však bylo prokázáno, že žalovaný nikterak nezasáhl do majetku žalobkyně tak, aby jí tím způsobil nějakou újmu (např. poškození, zkrácení, znehodnocení svodu, podmáčení nemovitosti atp.) a naopak takové újmě svým konáním zamezil. Nárok žalobkyně v podobě vrácení do původního stavu tedy není důvodný, a to jednak proto, že provedeným dokazováním nebyl původní stav prokázán, důkazní břemeno v tomto směru tíží žalobkyni, která ho neunesla a dále proto, že v rámci případného výkonu rozhodnutí by bylo velmi problematické zajistit, jak má být náprava do původního stavu, který nebyl prokázán, provedena a rovněž z důvodu, že stav zjištěný před provedením opatření žalovaným byl nežádoucí a způsoboval škodu na majetku žalovaného v podobě propadlého asfaltového povrchu.

26. Po právní stránce nahlížel soud na daný případ dle ustn. § 2951 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o. z.), neboť žalobkyně tvrdí, že jí žalovaný způsobil škodu na jejím majetku a jeho jednání hrozí i vznikem škody další v důsledku zatékání dešťové vody pod dům žalobkyně. Dle výše citovaného ustanovení platí, že škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, nebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích. Dle § 2952 o. z., hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk).

27. Předpoklady vzniku škody jsou porušení právní povinnosti, vznik škody, příčinná souvislosti mezi porušením právní povinnosti a vznikem škody a zavinění. V daném případě tyto předpoklady absentují. Provedeným dokazováním nebylo prokázáno, že by žalovaný porušil právní povinnost tím, že by neoprávněně zasáhl do majetku žalobkyně. Žalobkyně tvrdila uříznutí části jejího svodu žalovaným, to však prokázáno nebylo, rovněž nebylo prokázáno zatékání dešťové vody pod nemovitost žalobkyně a její obava o stav v budoucnu je proto nepodložená. Naopak bylo prokázáno, že stav, který žalovaný změnil, byl nežádoucí a způsoboval škodu na jeho majetku (propad asfaltu). Ke škodě proto nedošlo, není zde ani příčinná souvislost či zavinění, a proto soud žalobu zamítl.

28. Pokud žalobkyně poukazovala na použití ustn. § 3006 o. z., o nepřikázaném jednatelství, není toto na danou situaci přiléhavé. Pokud namítal žalovaný promlčení nároku žalobkyně, vzhledem k zamítavému rozhodnutí, se soud touto otázkou blíže nezabýval.

29. O nákladech řízení bylo rozhodováno dle ustn. § 142 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád, dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném případě byl zcela úspěšným účastníkem řízení žalovaný a ten má také právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení. Ty jsou představovány náklady za právní zastoupení advokátem účtované v souladu s vyhl. č. 177/96 Sb. v platném znění za 11 úkonů právní služby po 1 500 Kč (tarifní hodnota sporu 10 000 Kč dle § 9 odst. 1 advokátního tarifu), 11x režijní paušál po 300 Kč, tj. 3 300 Kč a 21 % DPH ze součtu obou částek, tj. z částky 19 800 Kč ve výši 4 158 Kč. V součtu tedy náklady řízení ve výši 23 958 Kč a právě tuto částku uložil soud neúspěšné žalobkyni úspěšnému žalovanému na náhradě nákladů řízení zaplatit, a to k rukám jeho právního zástupce [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem v [obec].

30. Výrok o povinnosti žalobkyně nahradit České republice – Okresnímu soudu v Táboře náklady řízení se opírá o ustanovení §148 odst.1 o.s.ř., kdy soud zaplatil svědečné ve výši 189 Kč ze státních prostředků a proto právo na jejich náhradu od neúspěšného účastníka.