4 C 250/2022

Plný text

Okresní soud v Táboře rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Michaelou Bílou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení 20 612,68 Kč

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 612,68 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 277 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně. Předmětem tohoto řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení neuhrazené ceny za služby třetích stran poskytovaných prostřednictvím žalobkyně na základě smlouvy o poskytování zvýhodněných podmínek a služeb elektronických komunikací č. 1- ze dne [datum] včetně dodatku, č. 1- ze dne [datum] a č. 1- ze dne [datum], a dále za poskytnutá koncová zařízení Huawei WTTx modem [anonymizováno], Lenovo IdeaPad [anonymizováno] a VTV Set-Top-Box 2G_A, které žalovaný, využívající služby elektronických komunikací poskytované žalobkyní, převzal od žalobkyně na základě dohody o splátkách ceny zařízení č. 1- ze dne [datum] a č. 1- ze dne [datum], avšak následně řádně dle sjednaných podmínek neuhradil. Ani přes zaslanou předžalobní upomínku žalovaný svůj dluh nezaplatil. V dané věci bylo možno rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spisu, a proto soud vyzval účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.), vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitky (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobkyně ani žalovaný se k výzvě nijak nevyjádřili a soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spisu. Soud má z žalobkyní předložených listin, a to konkrétně ze smlouvy o poskytování zvýhodněných podmínek a služeb elektronických komunikací č. 1- ze dne [datum] včetně dodatku, č. 1- ze dne [datum] a č. 1- ze dne [datum] a dále z žalobkyní předložených faktur [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] za zcela prokázané, že žalovaný využíval služby elektronické komunikace poskytované žalobkyní za stanovené ceny. S jejich využíváním byl spojen závazek žalobkyně zprostředkovat žalovanému přístup ke službám třetích stran a závazek žalovaného za tyto služby zaplatit cenu. Žalovaný se však s úhradami za tyto služby třetích stran, které mu byly vyúčtovány ve výše uvedených fakturách v celkové částce 335,68 Kč, dostal do prodlení, když nehradil řádně a včas vystavená vyúčtování, jak má soud za prokázané z předžalobní výzvy k úhradě dluhů ze dne 9. 11. 2021. Z předložených potvrzení o uzavření dohody o splátkách ceny zařízení č. 1- ze dne [datum] a č. 1- ze dne [datum] a předávacího protokolu ze dne [datum], má soud dále za prokázané, že žalobkyně s žalovaným uzavřela kupní smlouvy na prodej koncových zařízení, a to konkrétně Huawei WTTx modem [anonymizováno], Lenovo IdeaPad [anonymizováno] a VTV Set-Top-Box 2G_A. První část kupní ceny za koncové Huawei WTTx modem [anonymizováno] ve výši 2 400 Kč a za koncové zařízení Lenovo IdeaPad [anonymizováno] ve výši 1 Kč, uhradil žalovaný při jejich převzetí, jak plyne též z předložených potvrzení o uzavření dohod o splátkách ceny zařízení. Zbytek kupní ceny každého z uvedených koncových zařízení měl žalovaný hradit v pravidelných měsíčních splátkách, resp. dle vyúčtovaného doplacení ceny, jak mu bylo předepsáno ve fakturách [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo]. Žalovaný však svůj závazek porušil, neboť faktury přestal platit. Dluh na splátkách a na doplacení cen koncových zařízení dle uvedených faktur činí částku 20 277 Kč. Celkovou dlužnou částku 20 612,68 Kč (335,68 Kč + 20 277 Kč) žalovaný nezaplatil ani přes výše uvedenou předžalobní upomínku ze dne 9. 11. 2021, která mu byla zaslána dne 11. 11. 2021, jak plyne z potvrzení o podání. Právně byla věc posouzena dle ust. § 2079 odst. 1 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), podle kterého se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu, a dále dle ust. § 1746 odst. 2 o. z., dle kterého strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. Podle ust. § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, se službou elektronických komunikací rozumí služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací. Podle ust. § 64 odst. 1 téhož zákona je účastník, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatel veřejně dostupné služby elektronických komunikací, povinen uhradit za poskytnutou službu cenu ve výši platné v době poskytnutí této služby. Po přezkoumání a zhodnocení všech provedených důkazů, a to jak jednotlivě, tak i ve vzájemných souvislostech, dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je zcela důvodný. V dané věci má soud za prokázané, že žalovaný využíval služby poskytované třetími stranami prostřednictvím žalobkyně, které mu byly poskytovány prostřednictvím telefonní stanice, jejímž byla účastníkem, a dále že mezi účastníky řízení byly platně uzavřeny kupní smlouvy na výše uvedená koncová zařízení. Protože však žalovaný dosud v rozporu se svojí smluvní povinností stanovenou i ve výše uvedených právních předpisech žalobkyni nezaplatil kupní cenu za předmětná koncová zařízení v částce 20 277 Kč a ani cenu za poskytnuté služby třetích stran v částce 335,68 Kč, uložil mu soud povinnost plnění v celkové výši 20 612,68 Kč tímto rozsudkem. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 277 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 825 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), ve výši 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava věci, předžalobní upomínka, žaloba), dále paušální náhrada hotových výdajů za tyto 3 úkony po 100 Kč za jeden úkon dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Platební místo bylo určeno dle § 149 odst. 1 o.s.ř.