4 C 253/2018

Plný text

Okresní soud v Táboře rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Michaelou Bílou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného, datum narození bytem adresa žalovaného a žalované 2. celé jméno žalované, datum narození bytem adresa žalovaného a žalované oba zastoupeni advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 417 735 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně 417 735 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky počínaje od 28. 9. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Pokud se žalobkyně po žalovaných domáhala zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 417 735 Kč za dobu od 27. 9. 2018 do 28. 9. 2018, žaloba se zamítá.

III. Žalovaní jsou povinni nahradit žalobkyni společně a nerozdílně náklady řízení ve výši 243 731 Kč a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám titul jméno příjmení, advokáta se sídlem v obec.

1. Žalobou doručenou k procesnímu soudu dne datum se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovaným uložena povinnost zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně žalovanou částku s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení s odůvodněním, že mezi účastníky byla dne datum uzavřena Smlouva o dílo, dle níž žalobkyně zhotovila pro žalované rodinný dům z dřevěné sendvičové konstrukce difuzně uzavřeného systému za sjednanou nepřekročitelnou cenu 2 627 575 Kč bez DPH (s 15 % DPH za 3 021 712 Kč) vystaveném na pozemcích parc. číslo v kat. úz. obec. Žalovaní však zaplatili pouze část sjednané ceny díla a zbývá tedy doplatit 417 735 Kč. Na výzvu k zaplacení žalovaní sdělili, že zaplatili vše podle smlouvy a více platit nebudou.

2. Žalovaní nárok žalobkyně neuznali ani z části a navrhli zamítnutí žaloby s tím, že cena sjednaná smlouvou o dílo ze dne datum, kterou oni disponují, byla zaplacena celá, a to ve výši 2 497 500 Kč, cena díla tvrzená žalobkyní nikdy mezi účastníky sjednána nebyla.

3. S ohledem na rozdílná stanoviska stran sporu, prováděl soud dokazování, jehož závěry pak hodnotil dle § 132 a násl. o. s. ř. a dovodil z něho následující skutkový stav věci a poté i právní závěry.

4. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalovaní zaplatili žalobkyni 2 497 500 Kč.

5. Žalobkyně předložila soudu originál Smlouvy o dílo ze dne datum (kopie této smlouvy čl. 12 – 19 spisu), kterou má soud prokázáno, že se žalobkyně, jako zhotovitel, zavázala žalovaným, jako objednateli, provést stavbu rodinného domu z dřevěné sendvičové konstrukce difuzně uzavřeného systému, obvodová stěna„ standard“ dle projektové dokumentace zhotovené jméno příjmení, projektantem, přičemž rozsah prací byl vymezen cenovou nabídkou žalobkyně, tvořící přílohu č. 5 této smlouvy. Cena díla byla smluvními stranami stanovena článkem 3.1 dohodou jako pevná a nepřekročitelná ve výši 2 627 575 Kč bez DPH s tím, že se k ceně připočítá DPH v sazbě dle platných předpisů v době fakturace. Článkem 6.1 se smluvní strany dohodly, že celková cena díla bude zaplacena bezhotovostně na účet zhotovitele uvedený v záhlaví smlouvy o dílo následovně: a) platba 1 = 1. splátka ve výši 575 000 Kč, splatná do 10 dnů od vystavení zálohové faktury na okna a základovou desku včetně vyúčtované DPH v zákonné výši, b) platba 2 = 2. splátka ve výši 1 150 000 Kč, platná do 10 dnů od podpisu této smlouvy včetně vyúčtované DPH v zákonné výši, c) platba 3 = 3. splátka ve výši 575 000 Kč, splatná do 10 dnů po dodání a namontování vlastní konstrukce domu včetně krovu a pojistné hydroizolace (bez střešní krytiny, tj. po zhotovení tzv.„ hrubé stavby“ včetně vyúčtované DPH v zákonné výši, d) platba 4 = 4. splátka ve výši 575 000 Kč, splatná do 10 dnů po prvním předávacím řízení a zároveň sepsání vad a nedodělků včetně vyúčtované DPH v zákonné výši a za e) platba 5 = konečný doplatek 146 712 Kč, splatný do 10 dnů po odstranění všech vad a nedodělků a konečné předání díla objednateli včetně vyúčtované DPH v zákonné výši. Článkem 6.2 byla stanovena lhůta splatnosti faktur na 10 dní ode dne jejich vystavení. Žalovaný potvrdil, že cenová nabídka, tvořící přílohu č. 5, jim byla předložena (viz protokol o jednání čl. 161).

6. Žalobkyně předložila soudu položkový rozpočet ze dne 31. 8. 2016, jež měl tvořit přílohu č. 5 smlouvy o dílo, smlouvou nazvaný jako Cenová nabídka žalobkyně, jehož obsahem má soud prokázánu nabídkovou cenu včetně 15 % DPH 3 021 712 Kč (tj. 2 627 575 Kč + 15 % DPH 394 136 Kč).

7. Žalovaní však jako účastníci řízení tvrdili, že i když je žalobkyní předložená smlouva o dílo opatřena jejich podpisy, které nezpochybnili, na smlouvě o dílo takového obsahu se se žalobkyní nikdy nedohodli. Tvrdili, že na e-mail žalovaného jim byla jednatelem žalobkyně panem příjmení (dále jen příjmení) dne 31. 8. 2016 v pozdních nočních hodinách zaslána cenová nabídka, dále smlouva o dílo a faktura znějící na 1 150 000 Kč s DPH. Měli však se žalobkyni dohodu na maximální cenu díla, včetně DPH, na 2 500 000 Kč, a proto tu nabídku takto zaslanou, nepřijali, což sdělili příjmení na stavbě dne 1. 9. 2016. Domluvili se na schůzce, která proběhla u příjmení doma dne 4. 9. 2016 a uzavřeli smlouvu o dílo, kterou předložili soudu oni. Jde o verzi, kterou připravoval příjmení na základě jejich připomínek a ten den takovou smlouvu podepsali s datem datum. K této smlouvě nebyl vypracován položkový rozpočet, příjmení ho nedělal a oni ho tedy nikdy neměli. Při podpisu smlouvy měli u příjmení požadavek ohledně delší splatnosti faktury z důvodu vyřizování a poskytnutí hypotečního úvěru, v čemž jim příjmení vyhověl a vystavil jim jinou fakturu s delší splatností. Z tohoto jednání si tedy sebou odváželi novou fakturu s delší splatností, smlouvu o dílo na celkovou částku, která by nepřesahovala částku 2 500 000 Kč (viz čl. 139 – 146). Cenová nabídka jim nikdy přiložena, ani udělána, nebyla.

8. Originálem Smlouvy o dílo ze dne datum, předloženou žalovanými, má soud prokázáno, že žalobkyně, jako zhotovitel, se pro žalované, jako objednatele, zavázala provést stavbu rodinného domu tak, jak je uvedeno v textu již u výše zmiňované smlouvy o dílo, přičemž rozsah prací je vymezen cenovou nabídkou společnosti právnická osoba ze dne 31. 8. 2016, tvořící přílohu č. 5 této smlouvy o dílo. Cena díla byla smluvními stranami stanovena článkem 3.1 dohodou jako pevná a nepřekročitelná ve výši 2 127 575 Kč bez DPH s tím, že k ceně se připočítá DPH v sazbě dle platných předpisů v době fakturace (tj. 2 127 575 Kč + 15 % DPH ve výši 319 136,25 Kč = 2 446 711 Kč). Článkem 6.1. se smluvní strany dohodly, že celková cena bude zaplacena bezhotovostně na účet zhotovitele uvedeným v záhlaví smlouvy ve čtyřech splátkách následovně: a) platba 1 = 1. splátka ve výši 575 000 Kč, splatná do 10 dnů od vystavení zálohové faktury na okna a základovou desku včetně vyúčtované DPH v zákonné výši, b) platba 2 = 2. splátka ve výši 1 150 000 Kč, splatná do 30 dnů po dodání a namontování vlastní konstrukce domu včetně krovu a pojistné hydroizolace (bez střešní krytiny), tj. po zhotovení tzv.„ hrubé stavby“ včetně vyúčtované DPH v zákonné výši, c) platba 3 = 3. splátka ve výši 575 000 Kč, splatná do 10 dnů po prvním předávacím řízení a zároveň sepsání vad a nedodělků včetně vyúčtované DPH v zákonné výši, d) platba 4 = konečný doplatek 146 711 Kč, splatný do 10 dnů po odstranění všech vad a nedodělků a konečném předání díla objednateli, včetně vyúčtované DPH v zákonné výši. Rovněž zde byla článkem 6.2 stanovena lhůta splatnosti faktur na 10 dní ode dne jejich vystavení. I tato verze smlouvy o dílo byla smluvními stranami podepsaná a podpisy nebyly žádnou z nich rozporovány. Shodným tvrzením žalovaných i žalobkyně má soud prokázáno, že cenová nabídka (položkový rozpočet) na cenu díla dle smlouvy o dílo předloženou žalovanými nebyla nikdy zpracována.

9. V řízení však byla soudu bankou právnická osoba (dále jen banka) předložena další verze Smlouvy o dílo ze dne datum (viz čl. 195 – 212), jejímž obsahem má soud mimo jiné prokázáno, že cena díla sjednaná smluvními stranami (účastníky) byla stanovena dohodou jako pevná a nepřekročitelná ve výši 2 713 382 Kč bez DPH, přičemž k ceně se připočítá DPH v sazbě dle platných předpisů v době fakturace. Článkem 6.1 této smlouvy má soud prokázáno, že smluvní strany se dohodly na zaplacení celkové ceny díla bezhotovostně na účet zhotovitele tak, že za a) platba 1 = 1. splátka ve výši 575 000 Kč, splatná do 7 dnů od podpisu této smlouvy včetně vyúčtované DPH v zákonné výši, b) platba 2 = 2. splátka ve výši 1 150 000 Kč, splatná do 7 dnů po dodání a namontování vlastní konstrukce domu včetně krovu a pojistné hydroizolace (bez střešní krytiny), tj. po zhotovení tzv.„ hrubé stavby“ včetně vyúčtované DPH v zákonné výši, c) platba 3 = 3. splátka ve výši 1. 150 000 Kč, splatná do 7 dnů po prvním předávacím řízení a zároveň sepsání vad a nedodělků včetně vyúčtované DPH v zákonné výši a za d) platba 4 = konečný doplatek 408 192 Kč, splatný do 7 dnů po odstranění všech vad a nedodělků a konečné předání díla objednateli včetně vyúčtované DPH v zákonné výši. Článkem 6.2 této smlouvy byla stanovena lhůta splatnosti faktur na 7 dní ode dne jejich vystavení. Ani u této verze smlouvy o dílo nezpochybnili účastníci své podpisy. Banka rovněž soudu předložila položkový rozpočet rodinného domu ze dne 31. 8. 2016 (viz čl. 209) na nabídkovou cenu celkem 2 627 575 Kč bez DPH a na cenu s 15 % DPH 394 136 Kč ve výši 3 021 712 Kč, kterou obdržela od žalovaných. Soud měl tedy od účastníků k dispozici dva originály smlouvy o dílo stejného data jimi podepsané a kopii smlouvy o dílo téhož data od banky, rovněž účastníky podepsanou, avšak každá ze smluv měla odlišný obsah. Předmětem dokazování za situace, kdy žalobkyně založila svůj žalobní nárok na smlouvě o dílo z datum jí předloženou, bylo zjistit, která z verzí smlouvy o dílo mezi účastníky byla skutečně uzavřena a jimi podepsána. Soud přitom vycházel z účastnických výslechů, výslechů svědků a z listin v řízení předložených.

10. Soud při hodnocení věrohodnosti obsahu a skutečné vůle účastníků posuzoval nejprve smlouvu o dílo předloženou bankou právnická osoba (dále jen banka), neboť to byla nejjednodušší varianta. Žalovaní totiž tvrdili, že projednávali s bankou hypoteční úvěr ve výši 1 500 000 Kč, ale nepokrývalo to celou částku ceny díla, a chybělo jim asi 250 000 Kč. Požádali proto příjmení o upravení ceny díla, což on bez problému udělal a bance tuto verzi smlouvy o dílo poté předložili a na jejím základě banka poskytla potřebnou částku, která představovala 50 % ceny díla, a díky tomu mohli obdržet vyšší úvěr. Banka ještě požadovala doložit práce, které zaplatili, a na to jim příjmení vystavil faktury. Podepsali tedy pouze dvě verze smlouvy o dílo. Tu, kterou předkládají oni a tu, kterou má k dispozici banka. K té smlouvě o dílo, kterou předložili bance, připojili položkový rozpočet rodinného domu na částku 3 021 712 Kč včetně DPH, neboť jiný rozpočet neměli.

11. Svědkyně titul jméno příjmení, titul při ústním jednání soudu dne datum vypověděla, že pro žalované zprostředkovávala hypoteční úvěr na výstavbu jejich rodinného domu pro banku právnická osoba. Pracovala na tom několik měsíců. K dispozici měla projekt, žalovaní museli mít a prokázat nějaké své vlastní finanční zdroje, pak měla přibližný rozpočet v hrubém odhadu a smlouvu o dílo z datum (není si úplně jistá tím měsícem, ale 29. to bylo určitě), která se však nepodepsala. Bylo pro ní zásadní, že rozpočet neseděl se smlouvou o dílo, a proto doporučila žalovaným vypracování jiného rozpočtu. Žalovaní totiž měli smlouvu asi na 2 5000 000 Kč a odhadkyni se dostal do rukou rozpočet s odhadem ceny díla na 3 100 000 Kč podepsaný stavitelem, ale ne žalovaným. To však bylo v době, kdy byl stanoven pouze hrubý odhad ceny díla. Doporučila žalovaným navýšit cenu díla asi o 10 %. Banka preferuje nejprve použití vlastních zdrojů, a to nebyl u žalovaných problém, a teprve pak až nastupuje její úloha. Viděla dvě verze smlouvy o dílo. Ta první byla na 2 500 000 Kč, a druhá asi na 2 700 000 Kč. To byla ta upravená smlouva. Ty ceny byly s DPH a to byl asi ten problém. DPH v té době pro tuto oblast bylo 15 %. Banka poskytla úvěr na základě smlouvy o dílo, znějící na zhruba těch 2 700 000 Kč. Smlouvy jí vždy předkládali pouze žalovaní a zprostředkovaně jí posílali e-maily od zhotovitele v pdf podobě. Do banky nikdo dokumenty nenosil. Ona je dostávala od žalovaných v digitální podobě nebo v originálech scanovaně. Do systému banky nahrála pouze jednu verzi smlouvy o dílo, na těch 2 700 000 Kč s DPH. Poté, co byla svědkyni při ústním jednání předložena smlouva o dílo poskytnutá soudu bankou, se svědkyně opravila s tím, že vidí, že ta cena byla bez DPH. Banka však jinou smlouvu neměla, takže ta cena díla byla 2 700 000 Kč bez DPH. A tuto smlouvu o dílo dostala od žalovaných. Smlouva se nepodepisovala v den na ní uvedený, tj. datum, ale až později 4. nebo 5. září a už 7. nebo 9. září tam byla odhadkyně a v té době už byl hotový základ domu. Dne 1. 9. žádné smlouvy podepsány nebyly a ona žádnou smlouvu před 1. 9. v ruce neměla. příjmení před ní osobně žádnou smlouvu nepodepisoval. Měla proto v ruce pouze jeden originál, a to bylo až po tom 4. 9. a ten zůstal u žalovaných. Rozpočet nebyl změněn ani k jedné z těch smluv. Ví o tom, že první návrh se nepodepisoval, neboť žalovaní nesouhlasili s cenou. To byl ten, který jí poslali 29. e-mailem a součástí byla i příloha, kde byl mimo jiné i rozpočet pohybující se ± 3 100 000 Kč. Tato smlouva o dílo nebyla nikým ze smluvních stran podepsaná. Pak po nějakém čase se spolu s žalovanými sešli a viděla jinou verzi a začali řešit otázku hypotečního úvěru. Pak nastala situace, kdy to nesouhlasilo s rozpočtem, který již měla k dispozici odhadkyně, a proto tady byla ta třetí verze z důvodu, jak již zmiňovala. Pak byla druhá verze smlouvy o dílo, tu viděla osobně u žalovaných a ta byla podepsaná oběma stranami, byla vytištěná a byla tam cena celých 2 500 000 Kč. Řekla však žalovaným, že tato smlouva o dílo nekoresponduje s rozpočtem, který již měla odhadkyně k dispozici. Třetí verzi smlouvy o dílo nejprve dostala pro kontrolu nepodepsanou, e-mailem, a když jí schválila, dostala jí znova již podepsanou oběma smluvními stranami e-mailem v pdf podobě, a to nahrála do digitálního systému pro banku. Jinou smlouvu o dílo bance nepřeváděla. Pokud svědkyně při ústním jednání soudu nahlédla do smlouvy o dílo ve verzi od žalobkyně (čl. 12 – 19), vypověděla, že je to ta verze z 29., ale aby odpověděla přesně, musela by to porovnat s tím, co má ona v e-mailu. Následně dne datum bylo svědkyní příjmení sděleno soudu, že při porovnání s dokumenty, které má ona k dispozici, že smlouva, která jí byla předložena při svědecké výpovědi u soudu, je jiná, než smlouva, kterou od žalovaných obdržela. Smlouvu o dílo s datem datum s cenou za dílo ve výši 2 627 575 Kč bez DPH k dispozici neměla. Má k dispozici pouze smlouvu o dílo ze dne datum na částku 2 713 382 Kč bez DPH a tu jí také předložili žalovaní poté, co jim sdělila, že smlouva o dílo na cenu díla 2 500 000 Kč je cenově nedostatečná.

12. Svědkyně příjmení vypovídala spontánně, s jistou mírou nepřesnosti o skutečnostech a událostech, které již s určitým časovým odstupem nevěděla určitě. Na soud působila klidně, věrohodně, její výpověď byla velmi srozumitelná, logická a pro soud důležitá. Většina obsahu výpovědi svědkyně příjmení byla v souladu s obsahem listin, s nimiž přišla při vyřizování hypotečního úvěru pro žalované do styku, avšak pokud jde o tvrzení, že jí žalovaní nejprve předložili smlouvu o dílo cca na 2 500 000 Kč a tato nekorespondovala s rozpočtem a odhadem na 3 100 000 Kč podepsaným stavitelem nikoli žalovanými, k tomuto tvrzení nepřikládá soud větší váhu jednak proto, že svědkyně touto tvrzenou smlouvou na 2 500 000 Kč nedisponovala a jednak se mohla mýlit stejně tak jako se to stalo u smlouvy o dílo, jež jí byla předložena u ústního jednání, když následně soudu sdělila, že se mýlila a že měla k dispozici smlouvu o dílo jinou. Svědkyně příjmení se zmýlila i v tom, zda konečná cena díla uvedená ve smlouvě o dílo byla s DPH či nikoli, tak jak to vyplývá z protokolu o jednání dne datum (čl. 226 p. v. až 227 p. v.). Výpověď svědkyně potvrdila rovněž to, že žalovaní byli ochotni uvést nepravdivé informace, které jim mohly zajistit navýšení úvěru od banky a toto jednání rovněž zpochybňuje věrohodnost žalovaných i ve vztahu k jejich jinému konání.

13. U této verze smlouvy o dílo soud konstatuje, že součet splátek dle bodu č. 6 (viz čl. 171 p. v.) pod písmeny a) až d) včetně DPH činí 3 283 192 Kč. Jednotlivé splátky jsou však uvedeny ve výši, která odpovídá s DPH 21 %, ačkoli tehdy byla DPH ve výši 15 %. Pokud by totiž k ceně díla dle bodu č. 3.1 2 713 382 Kč bylo připočteno DPH 15 %, tj. 407 007 Kč, činila by částka 3 120 389 Kč. Pokud k ceně díla 2 713 382 Kč byla připočtena DPH 21 %, tj. 569 810 Kč, činí částka 3 283 192 Kč. Je tedy i nevysvětlitelné, proč bylo v jednotlivých splátkách uvažováno o DPH 21 %, když to v rozhodné době neodpovídalo zákonné výši.

14. Dále jako u jediné soudu předložené verze smlouvy o dílo je uváděna v bodě 6.1 u jednotlivých splátek ceny a v bodě 6.2 ohledně splatnosti faktur lhůta 7 dnů. Také text pod písmenem a) je odlišný od textu ostatních dvou verzí smlouvy o dílo. U této verze smlouvy o dílo žalovaní tvrdili, že cena díla byla úmyslně navýšena pro účely poskytnutí vyššího úvěru, to samé tvrdila i svědkyně příjmení. Žalovaní však ničím neprokázali, že by příjmení jakkoli vyhověl jejich požadavku o navýšení ceny díla pro potřeby banky. V této smlouvě byl navíc připojen pro potřeby banky, rozpočet znějící na částku 3 021 712 Kč s 15 % DPH, který nekorespondoval s cenou díla dle bodu článku 3.1, a je proto s podivem, že to bance nevadilo. Jiný rozpočet bance předložen nebyl. Pokud jde o připojené podpisy obou stran sporu na této verzi smlouvy o dílo, bude se tím soud ještě následně v odůvodnění zabývat. Soud proto tuto verzi smlouvy o dílo nepovažuje za skutečnou a opravdovou vůli smluvních stran, a proto z ní při rozhodování nevycházel.

15. Pokud jde o smlouvu o dílo předloženou žalobkyní (čl. 12 – 19 spisu), ta uvádí cenu díla dle bodu článek 3.1 jako nepřekročitelnou a pevnou ve výši 2 627 575 Kč bez DPH, tedy s 15 % DPH ve výši 394 136,25 Kč se jedná o částku 3 021 712 Kč a této částce také odpovídá rozpočet, který předložila žalobkyně soudu, a který jediný byl i žalovanými předložen bance při vyřizování hypotečního úvěru. V této verzi smlouvy o dílo je v bodě článek 6.1 uvedeno pět splátek, ačkoli u verze smlouvy o dílo žalovaných a banky jsou splátky pouze čtyři. Splatnost je u všech splátek 10 dnů, rovněž tak u bodu článek 6.2 pro lhůtu splatnosti faktur. Součet splátek včetně DPH činí 3 021 712 Kč a odpovídá položkovému rozpočtu žalobkyně. Text u platby (splátky) bod č. 6 písm. a) u této smlouvy o dílo se shoduje s textem u smlouvy o dílo od žalovaných. Platba (splátka) pod písmenem b) této smlouvy o dílo obsahuje jiný text, než text pod stejným písmenem smlouvy o dílo od žalovaných i banky.

16. Při ústním jednání soudu dne datum (čl. 229, druhý odstavec) byl jednatel žalobkyně soudem vyzván k otevření elektronické korespondence, kterou by prokázal, že součástí e-mailu zasílaného žalovaným dne 31. 8. 2016 ve 22:32 hodin byly tři přílohy v pdf podobě, a to smlouva o dílo, konečná cenová nabídka a faktura číslo (příjmení upřesnil, že ve skutečnosti byla zasílána faktura číslo jedná se tedy zřejmě pouze o název souboru). příjmení tedy otevřel notebook před soudcem a soudce i ostatní přítomní při ústním jednání viděli, že je zde verze smlouvy o dílo v částce 2 627 575 Kč bez DPH a jednotlivé platby – splátky jsou označeny pod písmeny a) až e) v částkách dle verze smlouvy o dílo předložené žalobkyní. Stejným způsobem byla před soudcem takto otevřena konečná cenová nabídka v částce 3 021 712 Kč s DPH. Dále byla součástí i faktura číslo znějící na částku 1 150 000 Kč. Účastníci shodně prohlásili, že je mezi nimi nesporné, že v té nižší částce rozpočet neexistuje.

17. K obsahu smlouvy o dílo a jejich případných změn či doplňků byla soudem vyslechnuta svědkyně jméno příjmení (čl. 255 – 257 p. v.), která žije ve společné domácnosti s jednatelem žalobkyně příjmení a byla přítomna asi při třech schůzkách, které se týkaly vyjasnění si problémů pro zpracování cenové nabídky pro žalované. Nebyla si již jistá, zda byla osobně přítomna i na jednání o uzavření smlouvy o dílo. Myslí si, že se smlouva podepisovala u nich doma. Smlouvu o dílo si vybavila proto, že ji připravovala a upravovala jako dokument do wordu tak, aby jej mohla zaslat žalovaným. Zvýraznila ty pasáže, které byly z její strany nutné doplnit, a zaslala jim to. Když se jí to vrátilo zpět doplněné, pracovala na smlouvě dál, a i když je hotová cenová nabídka, tak se následně všechny částky přenášejí do smlouvy a teprve v závěru se převádí do pdf podoby a vyplní se také splátkový kalendář a v té pdf podobě se to zašle zákazníkovi k odsouhlasení a smlouva se pak podepisuje osobně. V podobě pdf bývá uvedené i datum tehdy, když ví, že se to bude v konkrétní den podepisovat. Nevzpomíná si, že by se ve smlouvě cokoliv měnilo. Cenových nabídek bývá vždycky více, různě se potom upravují až do té finální verze. Nevzpomíná si, kolik těch verzí bylo v tomto případě, ani jaká byla ta výsledná částka, která se zakomponovala do smlouvy. Pro účely banky žádný rozpočet nedělala. Pokud posílala žalovaným smlouvu o dílo bez rozpočtu, bylo to v té fázi, kdy se posílá text ve wordu, aby ho oni doplnili. Rozpočet se ke smlouvě o dílo posílá, neboť je na něj výslovný odkaz ve smlouvě a cenová nabídka je zmiňována i v obsahu smlouvy o dílo včetně konkrétního dne a data. Smlouvu o dílo vnímá jako celek vždy včetně cenové nabídky, nelze to oddělovat. Rozpočet v dané věci vypracován byl, zda byl zároveň součástí smlouvy o dílo (myšleno přicvaknutý ke smlouvě) neví, ale k dispozici byl. Rozpočet v pdf se posílal s tou konečnou smlouvou o dílo. Není možné vyhotovit smlouvu o dílo bez položkového rozpočtu. Položkový rozpočet uvádí ceny jednotlivých položek bez DPH a na konci se potom DPH připočte. V době podpisu smlouvy o dílo je cena stejná s položkovým rozpočtem, jinak by to nesedělo. Smlouvy k podpisu asi tiskla ona a asi z dokumentů v pdf. K předložené verzi smlouvy o dílo od žalobkyně uvedla, že jí připravovala, smlouvu je v pořádku a odpovídá standardnímu modulu, který používají. U verze smlouvy o dílo od žalovaných uvedla, že vizuálně odpovídá smlouvám, které dělají, chybí ale odstavec s písmenem e) a chybí položkový rozpočet na částku. Když rozpočet není, tak není podle čeho kontrolovat výpočty. U verze smlouvy o dílo pro banku uvedla, že nesedí cena díla s položkovým rozpočtem. Pokud byla svědkyně upozorněna soudcem na změnu splatnosti jedné z faktur, vypověděla, že se občas stane, že splatnost na faktuře se upraví na základě žádosti nebo přání zákazníka asi vzhledem k podmínkám, které má od banky. Změnu splatnosti si nevybavuje. Změny dělá buď ona anebo příjmení. Faktury se dělají v Excelu. Splatnost faktury hlídá rovněž příjmení. Pokud byla poslední faktura až 1,5 roku po skončení akce, je možná různá domluva a požadavky, aby došlo k zaplacení, a když to nepomáhá, tak nastupují další fáze vyjednávání. Zpracování položkového rozpočtu je natolik náročná a složitá věc, že je vyloučeno, aby v jeden den udělala více jak 1 položkový rozpočet. Ve finální verzi smlouvy o dílo si hlídá, aby cenová nabídka odpovídala textu, který je uveden ve smlouvě, má na mysli konkrétně datum cenové nabídky, aby byl rovněž uveden stejný v textu smlouvy.

18. Pokud jde o změnu platnosti faktury, vypověděl příjmení, že už si na to nepamatuje, ale pokud chtěli žalovaní odložit splatnost z důvodu hypotéky, tak jim asi vyhověl. Dále vypověděl, že se dne 1. 9. 2016 s žalovanými sešli u něho doma, byla tam i jeho přítelkyně (myšleno příjmení), bylo to večer. Několik týdnu předtím poslal žalovaným e-mailem návrh smlouvy o dílo, u kterého si již nepamatuje, co vše tam bylo v té době již vyplněno. Je možné, že tam byla i cena díla, je možné, že jí doplňovali až na tom jednání 1.

9. Mělo by to být vše v té e-mailové korespondenci, která mezi nimi probíhala.

19. Soud má touto korespondencí prokázáno, že součástí e-mailu z 31. 8. 2016 byla smlouva o dílo na cenu díla 2 627 575 Kč bez DPH, tj. s 15 % DPH 3 021 712 Kč, a také položkový rozpočet této ceně odpovídající.

20. I když je svědkyně příjmení partnerkou příjmení, nelze na její výpověď nahlížet bez dalšího jako na touto okolností ovlivněnou. Svědkyně byla soudem poučena o následcích křivé svědecké výpovědi a o trestní odpovědnosti za ní. Soud proto hodnotil projev svědkyně s ohledem na její přesnost, tvrzené skutečnosti dával do konfrontace s jinými provedenými důkazy, všímal si mimiky svědkyně a její reakce na otázky jí pokládané. U skutečností, které věděla určitě, zároveň vysvětlila proč a naopak. Proto výpověď svědkyně hodnotil soud jako věrohodnou a vycházel z ní při svém rozhodování.

21. Pokud žalovaní navrhli provést důkaz prozkoumáním elektronických dokumentů, které byly přílohou v e-mailu z 31. 8. 2016 soudem ustanoveným IT specialistou k tomu, zda v nich byly provedeny nějaké změny a zásahy po 31. 8. 2016 a kým, nebylo možné tento důkaz provést, neboť smlouvu o dílo má příjmení uloženou již jen ve verzi pdf a word dokument už nemá a ani není důvod jej archivovat, když je konečná verze v pdf.

22. Soud tedy ohledně smlouvy o dílo, předložené žalobkyní, konstatuje, že jako jediná z předložených tří verzí odpovídá položkovému rozpočtu (neboli cenové nabídce), který byl také žalovanými předložen i bance. Jiný položkový rozpočet nebyl v řízení žádnou ze stran, ani jiným dalším subjektem, soudu předložen. Jediný rozpor shledává soud ve splatnosti faktury znějící na 1 150 000 Kč, která má v rozporu s obsahem smlouvy o dílo uvedenou splatnost 30 dní, ačkoli smlouva o dílo uvádí pouze 10 dní (viz příloha č. 3 žalovaných). příjmení i svědkyně příjmení však ve shodě vypověděli, že splatnost na faktuře je možné dle přání klienta, nejčastěji s ohledem na podmínky banky, změnit.

23. Pokud jde o verzi smlouvy o dílo předložené soudu žalovanými (čl. 139 – 146) ze dne datum, ta uvádí cenu díla dle bodu č. 3 ve výši 2 127 575 Kč bez DPH, tj. s 15 % DPH ve výši 319 136,25 Kč se jedná o částku 2 446 711 Kč, přičemž k ní nebyl předložen žádný položkový rozpočet (cenová nabídka), ačkoli na ní smlouva o dílo rovněž odkazuje. V této verzi smlouvy o dílo je v bodě 6.1 uvedeno, že se smluvní strany dohodly, že celková cena díla bude zaplacena bezhotovostně na účet zhotovitele ve čtyřech splátkách shodně se smlouvou o dílo pro banku a v rozporu se smlouvou o dílo předloženou žalobkyní. Tato verze smlouvy o dílo má jako jediná u faktury na 1 150 000 Kč uvedenou splatnost 30 dnů a toto ujednání souhlasí i se splatností uvedenou na faktuře číslo ze dne 1. 9. 2016 znějící na částku 1 150 000 Kč. Ohledně této skutečnosti vypovídal příjmení a svědkyně příjmení tak, že na přání klienta mnohdy posunout splatnost faktury, což většinou souvisí s požadavky banky poskytující hypotéku. K této okolnosti vypověděl žalovaný, že při podpisu smlouvy o dílo měli na příjmení požadavek ohledně delší splatnosti faktury z důvodu vyřizování a poskytnutí hypotečního úvěru, v čemž jim příjmení vyhověl a vystavil jim jinou fakturu s delší splatností. Žalovaná však vypověděla, že při jednání o smlouvě o dílo měla požadavek ohledně delší lhůty splatnosti této faktury, přičemž přítelkyně příjmení jim vyhověla a přímo ve smlouvě tuto splatnost změnila na 30 dnů. Teprve potom smlouvu podepsali. Toto tvrzení žalované však nebylo v řízení prokázáno, bylo prokázáno shodnou výpovědí žalovaného, příjmení a svědkyně příjmení, že byla posunuta splatnost pouze na faktuře, o změně obsahu smlouvy o dílo o tom nikdo z nich nevypovídal. Shodnou výpovědí žalovaných a příjmení i svědkyně příjmení bylo prokázáno, že k verzi smlouvy o dílo předloženou žalovanými nebyl vypracován položkový rozpočet.

24. Pokud mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalovaní zaplatili žalobkyni za stavbu rodinného domu 2 497 500 Kč, jde o cenu, která však nekoresponduje s cenou díla dle verze smlouvy o dílo žalovaných. Žalovaní měli dle smlouvy o dílo zaplatit žalobkyni cenu s DPH ve výši 2 446 711,25 Kč, tj. cenu o 50 789 Kč vyšší. Žalovaný však neposkytl soudu relevantní vysvětlení, kterému by soud uvěřil. Nejprve při prvním ústním jednání soudu dne datum vypověděl, že platba souvisela s deponováním zeminy, která se odvážela na skládku. Ohledně této položky nebyla žádná písemná smlouva, byl si toho výdaje vědom, a proto to zaplatil v hotovosti a nemá na to žádný doklad. K tomuto tvrzení však příjmení uvedl, že za odvoz zeminy byla zaplacena částka 12 000 Kč, jednalo se skutečně o změnu oproti projektu a rozpočtu a v konečném vyúčtování toto bylo i zohledněno. Poukázal na položku Z 920 (str. 5 spisu). Poté žalovaný tedy uvedl, že neví, na co byla ta částka navíc vynaložena. Následně však při ústním jednání soudu konaném dne datum (čl. 228 p. v. spisu) žalovaný vypověděl, že když měli příjmení doplatit zhruba 53 000 Kč, tak v té době příjmení pracoval i pro jejich děti, nakoupil pro ně v HP Tronicu elektrospotřebiče a říkal, že na ně nemá peníze, a proto mu žalovaný přinesl v hotovosti 100 000 Kč a vycházel z toho, že část peněz bude použita na doplatek smlouvy o dílo a zbytek bude poskytnut za děti jako úhrada těch elektrospotřebičů. Po dětech peníze následně vracet nechtěl. příjmení naopak uvedl, že v minulosti zhotovoval pro děti žalovaných kuchyň a po uplynutí několika let došlo k rozbití některých elektrospotřebičů, a tak jej děti žalovaných požádali, aby koupil nové a ty mu také sami následně zaplatili. Soud tedy uzavírá, že vysvětlení žalovaného o této skutečnosti neuvěřil.

25. Tvrzení žalovaných ohledně obsahu smlouvy o dílo jimi předložené nekoresponduje ani s obsahem listin, které soudu poskytla banka. Soud má jimi prokázáno, že při žádosti o poskytnutí hypotečního úvěru uvedli do finančního plánu stavební náklady 3 021 712 Kč (tj. cena odpovídající položkovému rozpočtu u smlouvy o dílo předložené žalobkyní). Pokud žalovaní, jako účastníci řízení vypovídali v zásadě shodně (vyjma data podpisu smlouvy o dílo a její změny obsahu ohledně splatnosti faktury) nelze mít jejich tvrzení za prokázání skutečnosti, neboť nejprve vypovídal žalovaný jako účastník řízení a žalovaná byla jeho výpovědi osobně přítomna a teprve pak vypovídala ona a mohla být výpovědí manžela ovlivněna a dále mají oba žalovaní ekonomický zájem na výsledku sporu, a proto soud k tomuto rovněž přihlédl.

26. Soud se rovněž zabýval otázkou, jak je možné, že všechny tři verze smlouvy o dílo mu předložené, obsahují podpisy smluvních stran, které žádná z nich nerozporovala. Při jejich porovnání je evidentní, že u všech smluv je na poslední stránce stejný text i grafická úprava a při předložení originálu smlouvy o dílo od žalobkyně i smlouvy o dílo od žalovaných, nebylo zjištěno pevné spojení či přelepení všech částí smlouvy o dílo, ani podpisy smluvních stran na každé jednotlivé stránce. Mohlo tak dojít k výměně či doplnění této poslední stránky k jinému obsahu smlouvy o dílo, než na kterém se skutečně smluvní strany dohodly. Mezi účastníky také probíhala četná e-mailová korespondence, při níž byly zasílány listiny a dokumenty ve formátu„ word“ jak tomu bylo např. i u e-mailu, který zasílal žalovaný příjmení dne 30. 8. 2016 v 6:36 hodin, jehož obsahem byla doplněná verze smlouvy o dílo ve wordovém formátu.

27. Pokud jde o výši částky, kterou žalobkyně předmětnou žalobou požaduje od žalovaných zaplatit, vyšel soud jednak z tvrzení žalovaných, že byly žalobkyní provedeny všechny věci a části díla, na kterých se účastníci dohodli. Žalobkyně vyšla z toho, že některé části díla provedeny nebyly, některé naopak byly provedeny navíc a u některých položek byla poskytnuta sleva. Žaloba tak obsahuje rekapitulaci jednotlivých částí díla, které byly skutečně provedeny a to za cenu 2 534 987 Kč bez DPH, s 15 % DPH ve výši 380 248 Kč, se tedy jedná o částku 2 915 235 Kč. Pokud je mezi účastníky nesporné, že žalovaní dosud na ceně díla zaplatili 2 497 500 Kč, odečtením částek zbývá doplatit žalobkyni na ceně díla 417 735 Kč a tedy žalovanou částku.

28. Po právní stránce nahlížel soud na daný případ dle ustn. § 2586 odst. 1 o. z., dle kterého smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

29. Podle § 2586 odst. 2 o. z. cena díla je ujednána dostatečně určitě, je-li dohodnut alespoň způsob jejího určení, anebo je-li určena alespoň odhadem. Mají-li strany vůli uzavřít smlouvu bez určení ceny díla, platí za ujednanou cena placená za totéž nebo srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy a za období smluvních podmínek.

30. Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že žalobkyně provedla pro žalované celé jimi objednané dílo, když jeho rozsah byl ve smlouvě o dílo řádně specifikován a tím byla naplněna jedna z podstatných náležitostí smlouvy o dílo dle požadavku zákona. Dále bylo prokázáno i ujednání o ceně díla ve výši dle verze žalobkyně, tj. ve výši s 15 % DPH 3 021 712 Kč, čímž byla prokázána druhá podstatná náležitost smlouvy o dílo, kterou k její platnosti vyžaduje občanský zákon. Pokud jde o důkaz znaleckým posudkem za účelem zjištění ceny provedených prací, soud jej zamítl, neboť má za to, že pokud byla mezi účastníky uzavřena platná smlouva o dílo a obě strany měly vůli uzavřít smluvní vztah a nikoli vztah bezsmluvní a cena díla a jeho rozsah byly dány, není na místě takový důkaz provádět. S tím také souvisí i zamítnutí dalších důkazních návrhů, které byly soudem zamítnuty ze stejného důvodu.

31. S ohledem na výše uvedené má soud za to, že nárok žalobkyně je po právu, a proto mu bylo v celém rozsahu vyhověno, a to i pokud jde o příslušenství pohledávky v podobě zákonného úroku z prodlení. Žalobkyně však mylně požaduje tento úrok již od 27. 9. 2017, když výzva žalovaných k dobrovolnému zaplacení žalované částky jim byla doručena 17. 9. 2018 a lhůta 10 dnů, ve které mohli svůj závazek splnit, uplynula 27. 9. 2018. První den prodlení je tedy až den následující, tj. 28. 9. 2018 (tak jak žalobkyně správně uvádí v době č. 11 žaloby) a nikoli 27. 9. 2018 jak je uvedeno v žalobním petitu. Proto soud tento jeden den prodlení navíc, jako nedůvodný zamítl.

32. O nákladech řízení bylo rozhodováno za situace, kdy žalobkyně byla ve věci úspěšná, a má proto právo na náhradu nákladů řízení, které jí v souvislosti s podáním žaloby a vedením soudního sporu vznikly. Jedná se o zaplacený soudní poplatek ve výši 20 887 Kč, dále náklady za právní zastoupení advokátem účtované v souladu s vyhl. č. 177/96 Sb. v platném znění při ceně úkonu právní služby 9 980 Kč za jeden úkon, a to za převzetí a přípravu, předžalobní výzvu, konzultaci, sepsání žaloby, vyjádření k výzvě soudu, účast na ústním jednání datum, podání k výzvě soudu, účast na ústním jednání datum přesahující 2 hodiny, tj. 2 úkony, vyjádření ve lhůtě pro koncentraci řízení, účast na ústním jednání soudu datum přesahující 2 hodiny, tj. 2 úkony, odpověď soudu 12. 11. 2019, konzultace s klientem 12. 5., účast na ústním jednání datum přesahující 2 hodiny, tj. 2 úkony a účast na ústním jednání datum, celkem tedy 17 úkonů právní služby. Dále 17x 300 Kč jako režijní paušál za tyto uvedené úkony, dále ztráta času za účast na ústním jednání dne datum, datum, datum, datum a datum v rozsahu 6 započatých půl hodin po 100 Kč, tzn. vždy 600 Kč za každý jednací den, tj. v součtu 3 000 Kč. Dále jízdné za účast na třech ústních jednáních v roce 2019 vykonané osobním automobilem tovární zn. Mercedes Benz AC Combi, registrační značka AC číslo, při průměrné spotřebě motorové nafty 6,9 km na 100 km při ceně motorové nafty dle vyhlášky č. 333/2018 Sb. 33,60 Kč za 1 litr a při ceně amortizace vozidla dle téže vyhlášky 4,10 Kč na 1 km při počtu kilometrů za cestu z obec do obec a zpět 200 Km. Celkem jízdné za spotřebu paliva 1 391 Kč a za amortizaci vozidla 2 460 Kč. V součtu tedy jízdné za rok 2019 ve výši 3 851 Kč. Dále jízdné za účast na dvou ústních jednáních v roce 2020 vykonané týmž vozidlem při stejném počtu ujetých km účtované však dle vyhl. č. 358/2019 Sb. u motorové nafty 31,80 Kč na 1 litr a u amortizace ve výši 4,20 Kč na 1 km. Jízdné za spotřebu paliva tedy 878 Kč a za amortizaci 1 680 Kč. V součtu tedy jízdné za rok 2020 ve výši 2 558 Kč. Za právní zastoupení, jízdné a ztrátu času se tedy jedná o částku v součtu 184 169 Kč + 21 % DPH ve výši 38 675 Kč, celkem tedy náklady řízení ve výši 222 844 Kč. K tomu ještě zaplacený soudní poplatek ve výši 20 887 Kč, přičemž tedy soud rozhodl o povinnosti neúspěšných žalovaných nahradit úspěšné žalobkyni společně a nerozdílně na nákladech řízení částku 243 731 Kč.

33. Pokud žalobkyně účtovala další úkony právní služby, a to úkon 10. 12. 2018 za procesní stanovisko žalující strany k vyjádření žalovaných v žalobě, nebyl soudem přiznán, neboť k němu nebyla žalobkyně soudem vyzvána. Úkon ze dne 8. 3. 2019 konzultace s klientem v době od 9:10 hod. do 10:15 hod. nebyl soudu přiznán, neboť nemohl proběhnout, když tentýž den se konalo v době od 8:45 do 10:45 ústní jednání u soudu. Úkon 11. 3. 2019 – procesní tvrzení, návrh na provedení dokazování, nebyl soudem uznán, neboť se nejedná o žádný kvalifikovaný právní úkon, a to ani v hodnotě ½ a nebyla k němu soudem žalobkyně vyzvána. Úkon 9. 4. 2019 sepsání listiny nebylo pro soud doloženo. Úkon 12. 11. 2011 účtovaný za přípravu reakce na procesní výzvu, opět nebylo soudu doloženo, rovněž tak úkon 20. 1. 2020 - komunikace s klientem a soudem, nebylo doloženo, úkon 24. 3. 2020 - jednání s protistranou nebylo doloženo a úkon 7. 8. 2020 - procesní vyjádření ke svědecké výpovědi titul příjmení přičemž se jedná o nadbytečný úkon, ke kterému nebyla žalobkyně soudem vyzvána. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích, prostřednictvím soudu podepsaného. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.