4 C 30/2023

Plný text

Okresní soud v Táboře rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Michaelou Bílou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 25 517 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 25 517 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 25 517 Kč od 30. 12. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 876 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Žalovaný dne 12. 6. 2022 umožnil požívání návykových látek nezletilé, v důsledku čehož zaplatila žalobkyně náklady zdravotní péče [nemocnice] [anonymizováno]. Žalovaný byl uznán vinným z přestupku podle § 39 odst. 2 písm. c) zákona č. 167/1998 Sb. a byla mu uložena pokuta. Žalobkyně uhradila v příčinné souvislosti s poškozením zdraví nezletilé smluvnímu zdravotnickému zařízení částku vynaloženou na zdravotní péči ve výši 25 517 Kč a nyní je oprávněna tuto částku podle § 55 zákona č. 48/1997 Sb. od žalovaného vymáhat. Dlužnou částku neuhradil žalovaný ani na základě předžalobní výzvy. V dané věci bylo možno rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spisu, a proto soud vyzval žalovaného, když souhlas žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání byl obsažen přímo v žalobě, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen o.s.ř.) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitky (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalovaný se k výzvě nijak nevyjádřil a soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spisu. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Žalovaný dne 12. 6. 2022 umožnil nezletilé [jméno] [příjmení], pojištěnci žalobkyně, neoprávněné požívání návykových látek, čímž jí způsobil poškození zdraví, které muselo být ošetřeno v [nemocnice], [anonymizováno] a žalobkyně v souvislosti s tímto poškozením zdraví uhradila náklady zdravotní péče vyúčtované zdravotnickým zařízením v celkové výši 25 517 Kč. Konkrétně se jedná o náklady na výjezd zdravotnické záchranné služby, vyšetření včetně hospitalizace a rozhovor s psychiatrem. Žalovaný byl uznán odpovědným za předmětné protiprávní jednání, jak je zřejmé ze sdělení výsledku přestupkového řízení ze dne [datum]. K úhradě nákladů léčení byl žalovaný vyzván dopisem žalobkyně ze dne 29. 11. 2022. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce podle § 55 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, kdy příslušná zdravotní pojišťovna má vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat, že žalobkyně uhradila z důvodu protiprávního jednání žalovaného za léčbu poškozené smluvnímu zdravotnickému zařízení žalovanou částku, rozhodl soud s odkazem na citované zákonné ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Nárok žalobkyně na úhradu úroku z prodlení vyplývá z § 1970 zákona č. 89/1992 Sb., občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 ve spojení s § 142a odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 1 876 Kč. Tyto náklady jsou uplatněné v souladu s § 151 odst. 3 o.s.ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. a náleží účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o.s.ř. a nedoložil výši hotových výdajů. Dle obsahu spisu představuje náhrada částku za učiněné úkony ve výši 600 Kč (300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky – výzva a žaloba) a za uhrazený soudní poplatek 1 276 Kč, celkem tedy 1 876 Kč.