4 C 44/2019

Plný text

Okresní soud v Táboře rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Michaelou Bílou jako samosoudkyní ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zdržení se braní vody ze studny a o vyklizení technologického zařízení k čerpání vody ze studny

I. Žalovaná je povinna zdržet se braní vody ze studny ve vlastnictví žalobce a která je součástí pozemku parc. [číslo] v obci a k.ú. [obec], zapsaného na LV. [číslo] u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, katastrální pracoviště Tábor.

II. Žalovaná je povinna vyklidit ze studny ve vlastnictví žalobce a která je součástí pozemku parc. [číslo] v obci a k.ú. [obec], zapsaného na LV. [číslo] u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, katastrální pracoviště Tábor technologické zařízení sloužící k čerpání vody ze studny a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 32 400 Kč a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokátky v [obec].

IV. Žalovaná je povinna nahradit státu – Okresnímu soudu v Táboře náklady řízení ve výši 4 889 Kč a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou k procesnímu soudu dne [datum] se žalobce po žalované domáhal jednak zdržení se braní vody ze studny, o níž žalobce tvrdil, že je v jeho vlastnictví, a jednak toho, aby žalovaná byla zavázána povinností vyklidit z této studny technologické zařízení soužící k čerpání vody ze studny, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. Žalobu odůvodnil žalobce tím, že vlastnické právo ke studni nabyl v době převodu nemovitostí, a to pozemku parc. [číslo] s domem [číslo popisné] ve [obec] a pozemku parc. [číslo] ve [obec] se všemi součástmi a příslušenstvím na základě Kupní smlouvy ze dne [datum] od prodávajícího Městyse [obec]. Studna nikdy nepatřila žalované ani jejím právním předchůdcům, lze považovat za prokázané, že studna byla v době převodu ve vlastnictví obce a ta ji kupní smlouvou prodala žalobci. Žalovaná nemá žádné právo opravňující jí či její právní předchůdce k braní vody z této studny a žalobce vůči žalované odňal souhlas s čerpáním vody ze studny a sdělil jí zároveň, že si nepřeje, aby nadále vodu ze studny čerpala.

2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí s odůvodněním, že žalobce dosud nikterak neprokázal své výlučné vlastnictví studny a jeho tvrzení je minimálně nepřesné, neboť studna se nachází na hranici pozemků parc. [číslo] ve vlastnictví žalobce a parc. [číslo] ve vlastnictví žalované. Žalovaná má dále za to, že vlastnická hranice mezi pozemky účastníků vede středem studny, kde bylo umístěno i oplocení předmětných pozemků. V návaznosti na geometrické zaměření hranice pozemků přemístil žalobce oplocení mezi pozemky tak, že je vedeno přes studnu a dělí ji na dvě části. První část o velikosti ¼ se nachází na pozemku žalované, druhá část o velikosti ¾ se nachází na pozemku žalobce. Z historických listin, jimiž žalovaná disponuje, mimo jiné vyplývá, že při ocenění objektu [číslo popisné] v roce [rok] bylo vycházeno z toho, že nemovitost se skládá ze dvou samostatných budov, na zahradě se nalézá společná studna 10 m hluboká, vytarasená kamenem, profil cca 150 cm. Studna je opatřena dvěma dřevěnými čerpadly, z nichž jedno patří k uvedeným budovám. Dále z těchto listin vyplývá, že v rámci ocenění nemovitostí pro účely jejich převodu byl zpracován znalecká posudek a v něm je studna zmiňována a oceněna toliko ½ její hodnoty. Užívání studny bylo i součástí výměnku, který byl smlouvou svatební a postupní ze dne [datum] vymíněn pro právního předchůdce žalované. Žalovaná se proto cítí být podílovým spoluvlastníkem studny, na hospodaření se společnou věcí se žalovaná i její právní předchůdci konkludentně dohodli s druhým vlastníkem.

3. S ohledem na rozdílná stanoviska stran sporu prováděl soud podrobné dokazování, jehož výsledky následně hodnotil dle § 132 a násl. o.s.ř. a vyvodil z něho tyto skutkové a posléze i právní závěry.

4. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobce jest vlastníkem pozemku parc. č. st. [číslo] s domem [číslo popisné] ve [obec] a pozemku parc. [číslo] vše zapsáno na [list vlastnictví] pro obec a kat. úz. [obec] u Katastrálního úřadu Jihočeského kraje, Katastrální pracoviště Tábor a dále ani o tom, že žalovaná je výlučným vlastníkem mimo jiné i pozemku parc. [číslo] zapsaného na [list vlastnictví] pro obec a kat. úz. [obec] u Katastrálního úřadu Jihočeského kraj, Katastrální pracoviště Tábor, jenž těsně sousedí s výše specifikovaným pozemkem žalobce. Tyto skutečnosti dále potvrzují výpisy z [list vlastnictví] a [list vlastnictví] pro obec a kat. úz. [obec] vedené u Katastrálního úřadu Jihočeského kraje, Katastrální pracoviště Tábor.

5. Kupní smlouvou ze dne [datum] má soud prokázáno, že prodávající Městys [obec] prodal kupujícímu [celé jméno žalobce] do výlučného vlastnictví dům [číslo popisné] ve [obec], stavební parcelu [číslo] parcelu [číslo] vše v obci a kat. úz. [obec] se všemi právy a povinnostmi a s veškerým příslušenstvím a součástmi k nim náležejícím za kupní cenu 500 000 Kč, z toho 276 600 Kč za nemovitost a 58 400 Kč za pozemek parc. [číslo] 165 000 Kč za pozemek parc. [číslo]. Prodávající obsahem kupní smlouvy mimo jiné ujistil kupujícího, že na převáděných nemovitostech neváznou žádná zástavní práva, břemena či jiná omezení. Právní účinky vkladu vznikly [datum].

6. Znaleckým posudkem [číslo] ze dne [datum], zpracovaným znalcem Ing. [jméno] [příjmení] (čl. 9 – 14 spisu), má soud prokázáno, že znalecký posudek byl zpracován za účelem ocenění nemovitostí již výše uvedených pro případný jejich prodej. Znalec na základě místního šetření zahrnul do indexu vybavení – venkovní úpravy minimálního rozsahu – domovní studnu tarasenou kamenem do 3,0 metrů, domácí vodárnu Darling poškozenou, žel. šrot, totálně dožilé oplocení z drátěného pletiva.

7. Obsahem svědecké výpovědi Ing. [jméno] [příjmení] ze spisu zdejšího soudu sp. zn. 15 C 164/2017 (čl. 112 p. v.) má soud prokázáno, že je členem zastupitelstva a starostou od roku [rok], a proto v roce [rok] až [rok] přebíral předmětné nemovitosti od syna poslední nájemnice, která zemřela. Mezi pozemky účastníků bylo nějaké drátěné pletivo, místy poškozené nebo nebylo vůbec. Neví, kdo dělal ten původní plot. Od roku [rok], kdy přišel do [obec] do současné doby, neví, že by se řešil nějaký spor o hranici pozemků paní [celé jméno žalované] a obce. Studně byla na pozemku obce, takže v době prodeje nemovitostí panu [celé jméno žalobce], předpokládali, že patří k tomu pozemku a nechali studnu ocenit znalcem v rámci znaleckého posudku na cenu nemovitostí.

8. Obsahem protokolu z ústního jednání konaného dne [datum] (čl. 126) spisu zdejšího soudu spisová zn. 15 C 164/2017 má soud prokázáno tvrzení žalované, že původně byla studna rozdělena poklopem pouze na dvě části, ty čtyři díly, ty tam jsou asi až od roku [rok] nebo od roku [rok], kdy to obec předělávala. Úplně původně tedy měli na každé straně svoji pumpu, jak oni, tak i Dita, potom tam teda Dita odstranila tu pumpu a dali si tam čerpadlo, oni také tu pumpu odstranili, právě někdy v tom roce [rok] nebo [rok] a také tam mají čerpadlo. Ve studni byly nějaké otvory pro ty pumpy, které byly překryty po jejich odstranění, pouze plechem, a protože to bylo nebezpečné, z tohoto důvodu to obec nějak obezdila a překryla tu studnu novým krytem.

9. Obsahem protokolu ze dne [datum] (čl. 17) má soud prokázáno, že byl proveden, v rámci záležitosti ocenění objektu [číslo popisné] ve [obec], stavební parcely [číslo] zahrady [číslo]. Dle protokolu se nemovitost [číslo popisné] skládá ze dvou samostatných budov, stojících na parcele [číslo] z nichž první je s průčelím obrácená k východu, druhá k jihu. Do budov jest zavedeno elektrické osvětlení, na zahradě nalézá se společná studna, asi 10 m hluboká, vytarasená lomovým kamenem, profil cca 150 cm. Vrchní část jest opatřena dílovými skružemi a krycí deskou. Studna jest opatřena dvěma dřevěnými čerpadly, z nichž jedno patří k uvedeným budovám. V severní straně nalézá se zahrada o výměře 1512 m2, která je ohražena na východní a severní straně obyčejným starým plaňkovým plotem, na západní straně drátěným plotem s dřevěnými kůly (nový).

10. Zápisem o průběhu jednání ze dne [datum] (čl. 18) o přezkoumávání hospodaření v Národní správě podniku Charita vykonávané v závodu bývalé firmy [právnická osoba] ve [obec] má soud prokázáno, že zástupce MNV mimo jiné uvedl, že MNV ve [obec] trvá na zachování podniku ve [obec] z důvodů, že pro rozvoj v místě jsou dány všechny podmínky, tj. provozovny, které jsou podniku k dispozici zdarma, v místě je dostatek pracovních sil a také že MNV vynaložil na přestěhování podniku z [obec] značné náklady. Dále MNV financoval podnik, pokud jde o zřízení střechy na budově, opravení obecní studny atp.

11. Znaleckým posudkem [číslo] [rok] (čl. 19), zpracovaného pro potřeby dědického řízení sp. zn. 23 D 213/2006, Ing. [jméno] [příjmení] má soud prokázáno, že prohlídka a zaměření nemovitostí, které byly předmětem dědického řízení po otci žalované, byla provedena dne [datum] za účasti paní [příjmení] (matka žalované). V celkovém popisu oceňovaných nemovitostí, a to domu [číslo popisné] s pozemky a st. parc. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří a parc. [číslo] – zahrada, včetně příslušenství a venkovních úprav, znalkyně žádnou studnu neoceňuje, naopak v oddílu venkovní úpravy uvádí mimo jiné přípojku vody z veřejného vodovodu a přípojku vody z obecní studny. Vzhledem k tomu, že prohlídce a zaměření nemovitostí byla přítomna pouze znalkyně a matka žalované paní [jméno] [příjmení], lze mít za to, že informaci o přípojce vody z obecní studny poskytla znalkyni právě matka žalované.

12. Žádostí o kolaudaci ze dne [datum] (čl. 23) a dopisem Rady MNV [obec] ze dne [datum] (čl. 24) má soud prokázáno, že [označení družstva] [anonymizována dvě slova] v [obec] žádala ONV, oddělení výstavby v [obec], o kolaudaci sociálního zařízení a skladiště materiálu při provozovně ve [adresa] má soud prokázáno, že v rámci kolaudačního řízení byly uloženy výrobnímu družstvu [jméno] různé činnosti a úkoly, mimo jiné pod bodem 5 bylo uloženo provést terénní úpravu kolem studny, její zvýšení o 50 cm nad okolní terén, opatřit jílovou vrstvou kolem roubení, okolí studny v šíři 1 metru upravit ve spádu od studny, studnu odvětrat, a to vše do [datum].

13. Zprávou Mimořádné revize elektrického zařízení ze dne [datum] (čl. 25) má soud prokázáno, že revizní technik pan [jméno] [příjmení] na základě objednávky od [celé jméno žalobce] provedl revizi čerpacího zařízení SIGMA EVGU [číslo] ve studni na pozemku objektu [číslo popisné] [obec]. Revizní technik v rámci prohlídky provedl revizi čerpacího zařízení a stav popsal tak, že na pozemku za rodinným domem [číslo popisné] (parc. [číslo] kat. úz. [obec]) je hloubená studna zakončená nad terénem betonovou skruží. Tato studna je užívána k dodávce vody pro sousední objekt ([číslo popisné]). Do prostoru studny je přiveden přívodní kabel CGSG 4 x 2,5 mm2 z objektu [číslo popisné] v délce cca 15 metrů. Cca 1 metr pod horním okrajem studny je umístěna neupevněná bakelitová krabice [číslo], jejíž víko bylo zalepeno silikonovým tmelem. V krabici nalezena voda (zkondenzovaná vlhkost), šrouby i svorkovnice velmi zkorodované. Dále revizní technik v bodě 7 popsal jednotlivé závady, konkrétní porušení České státní normy, jakož i termín odstranění nalezených závad. Pokud jde o elektrické zařízení, uvedl, že je v nevyhovujícím stavu a že závada brání provozu, dále nebyla předložena výchozí revize, přičemž by to bylo možné odstranit po dopracování projektové dokumentace, dále že elektrické zařízení může být zdrojem úrazu a tato závada brání provozu, dále musí být zabráněno kondenzaci, a to neprodleně, shledal korozi v krabici, opět odstranit neprodleně a elektroinstalační krabice není přístupná, opět odstranit neprodleně. Závěrem technik uvedl, že uživatelka studny i vlastník pozemku byli seznámeni se stavem zařízení, důvodem k jeho odpojení i s postupem odstranění závad. Nevhodně umístěná elektroinstalační krabice v prostoru studny může být vzhledem ke svému stavu zdrojem úrazu elektrickým proudem. Doporučuje nahradit zalévací spojkou určenou pro toto prostředí. Před uvedením zařízení do provozu je nutno provést výchozí revizi. Zařízení není schopno trvalého bezpečného provozu a může být zdrojem úrazu elektrickým proudem a z tohoto důvodu bylo v průběhu revize odpojeno.

14. Zápisem z jednání ze dne [datum] (čl. 27) má soud prokázáno, že [právnická osoba] měli na základě objednávky pana [celé jméno žalobce] provést připojení čerpadla SIGMA EVGU [číslo] k elektrotechnickému zařízení paní [celé jméno žalované]. Uvedená obchodní společnost konstatuje v zápisu, že elektroinstalační krabice je značně zkorodovaná, v havarijním stavu, umístěná ve vlhkém prostředí. Majitelka nedoložila z důvodu neexistence žádnou revizní zprávu, a to ani výchozí. Dle způsobu instalace je zřejmé, že se jednalo o instalaci svépomocí. Nejsou patrny žádné zásahy do potrubního vedení k čerpadlu. Protože zařízení není bezpečné, nelze jej opětovně uvést do provozu, dokud nebude splňovat podmínky stanovené příslušnými normami.

15. Smlouvou svatební a postupní ze dne [datum] (čl. 38 – 47) má soud prokázáno, že před notářem [jméno] [příjmení] uzavřeli pan [jméno] [příjmení], jako ženich, a slečna [jméno] [příjmení], dcera chalupníka ve [obec a číslo], jako nevěsta, a otec nevěsty pan [jméno] [příjmení], chalupník ve [adresa], smlouvu svatební a postupní, jejímž obsahem postoupil budoucím manželům otec nevěsty do společného vlastnictví usedlost [číslo popisné] ve [obec] se všemi náležejícími výstavnostmi a pozemky, zapsanou ve vložce [číslo] s pozemky číslo katastru [číslo] a [číslo] role zapsané ve vložce [číslo] ještě další pozemky zapsané v Pozemkové knize pro Katastrální obec Opařany, a to vše za postupní cenu 15 000 Kč. Postupující [jméno] [příjmení] si zároveň vyhradil doživotní bezplatný výměnek k obývání výměnkářskou světnici v domě [číslo popisné] ve [obec] se vchodem ze síně na levé straně společné s hospodáři užívání půdy, sklepa, komory, studně, záchoda, všude volný vchod, pobyt a východ.

16. Prohlášením starosty Městyse [obec] ze dne [datum] Ing. [jméno] [příjmení] (čl. 78) má soud prokázáno, že starosta Městyse má za to, že studna, nacházející se na pozemku parc. [číslo] v kat. úz. [obec] byla vždy součástí tohoto pozemku a tedy i ve vlastnictví [územní celek], a byla proto i předmětem prodeje dané nemovitosti, která byla prodána se všemi právy a povinnostmi, s veškerým příslušenstvím a součástmi k ní náležejícími dle kupní smlouvy ze dne [datum]. Znaleckým posudkem znalce Ing. [jméno] [příjmení] [číslo] nebyla studna bohužel oceněna samostatně, ale byla zahrnuta jako vybavení objektu bydlení část a1.

17. Výpisem z pozemkové knihy (čl. 79 – 83) číslo vložky [číslo] a číslo vložky [číslo] pro [územní celek] má soud prokázáno vlastnické právo právních předchůdců účastníků, není jimi prokázána žádná služebnost braní vody ze studny na pozemku parc. [číslo] ani jakékoliv spoluvlastnictví těchto předchůdců k pozemku parc. [číslo] (resp. [číslo]) v kat. úz. [obec].

18. Znaleckým posudkem [číslo] [rok], zpracovaným v květnu 2019 znalcem Ing. panem [jméno] [příjmení] (čl. 87 – 89), má soud prokázáno, že ob jednatel [celé jméno žalované] požadovala po znalci zodpovědět otázku, zda zasahují stavby bazénu a kůlny, postavené na pozemku parc. [číslo] v kat. úz. [obec], zapsaného na [list vlastnictví] vedeného u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Tábor, do pozemku parc. [číslo] v kat. úz. [obec], zapsaného na [list vlastnictví] vedeného tamtéž. Znalec na základě místního šetření a provedeného měření učinil závěr, že stavby bazénu a kůlny postavené na pozemku parc. [číslo] v kat. úz. [obec], zapsaného na [list vlastnictví], nezasahují dle platných předpisů z oboru geodezie a kartografie do pozemku parc. [číslo] v kat. úz. [obec], zapsaného na [list vlastnictví] vedeného tamtéž. Vycházel z toho, že z předchozích zjištění je zřejmé, že vzdálenosti lomových bodů bazénu a kůlny [číslo] – [číslo] až [číslo] – [číslo], [číslo] – [číslo] a [číslo] – [číslo] od zobrazení předmětné hranice KMD se pohybují v intervalu mezní polohové chyby stanovené v příloze [číslo] katastrální vyhlášky.

19. Jelikož žalobce měl k tomuto znaleckému posudku Ing. [příjmení] námitky, požádal Zeměměřičský a katastrální inspektorát v [obec] o vykonání dohledu na ověřování výsledku zeměměřičské činnosti, přičemž se mu dostalo odpovědi od ředitele ZKI (čl. 104 – 105), který mimo jiné uvedl, že vytyčení hranic nemůže ovlivnit nebo změnit údaje katastru, výsledek samotného vytyčení není pro vlastníky nijak právně závazný, ve své podstatě je vytyčení hranice pokusem o rekonstrukci původní polohy hranice na takovém místě, na jakém se nacházela v době jejího vzniku, tj. ve chvíli svého prvního geometrického a polohové určení. V daném katastrálním území je platná digitální katastrální mapa od [datum], která vznikla na základě přepracování analogových map do té doby vedených na plastové fólii (mapa KN) nebo v papírové formě (mapa PK) v měřítku 1: [číslo]. Řešena (vytyčovaná) hranice byla zakreslena již v mapě stabilního katastru (rok [číslo]) do dnešní doby nebyla ve vytyčované části měněna. K uvedené hranici tak neexistuje žádný původní výsledek zeměměřičské činnosti. Hranice je tak evidována ve svém nezměněném tvaru a s přesností odpovídající kódu kvality 8 (základní souřadnicová chyba 1 metr). Uvedená souřadnicová chyba se nemůže uplatňovat knihovnímu záboru části pozemku, ale slouží k nalezení původní hranice (stabilizace). Při vytyčení hranice vytyčovatel věděl anebo vědět měl, že část zemského povrchu, dána souřadnicemi evidovanými v katastru a souřadnicemi polohy odpovídající poloze plotu je ve vlastnictví Ing. [celé jméno žalobce]. Dále tak lze dovozovat z posouzení přesnosti mapy apod. Vytyčovatel evidentně zneužil § 87 odst. 3 katastrální vyhlášky proto, aby pro svého ob jednatele zlegalizoval stavby ve vytyčovaném náčrtu, dokonce jednu ze staveb zakreslil a dokumentace je tak zavádějící zejména pro stavební úřad, kde nelze očekávat možnost odborného zhodnocení takového podkladu. Vytyčovatel mimo jiné zneužil svých odborných znalostí k tomu, aby zmařil výše uvedené rozhodnutí civilního soudu. Závěrem tedy ZKI uvedl, že oplocení zjevně není původní stabilizací hranic a tak nemusí být využito dopustných odchylek k jeho legalizaci, resp. ztotožnění s evidovanou hranicí. Vzhledem k dalším uváděným skutečnostem se tento postup jeví jako nepřípustný. Dopustné odchylky neslouží k legalizaci záměrně posunuté stavby oplocení.

20. Žalovaná k dohledové činnosti ZKI uvedla (čl. 133 p. v.), že není v kompetenci ZKI hodnotit práci soudních znalců, jejich činnost lze revidovat toliko revizním znaleckým posudkem jiného soudního znalce, z postoje Ing. [jméno] je zjevný předpojatý postoj k práci soudních znalců.

21. Stížností na postup geodeta Ing. [příjmení] ze dne [datum], podanou žalobcem (čl. 136), protokolem ZKI v [obec] ze dne [datum] (čl. 137 – 138) má soud prokázáno, že žalobce si ZKI stěžoval na nestranné a neobjektivní měření geodeta Ing. [příjmení] ohledně zaměření vlastnické hranice mezi sousedícími pozemky účastníků, která je předmětem tohoto řízení. Ing. [jméno] [příjmení] – kontrolující inspektor pro prošetření případu uvedla kontrolní zjištění, a to, že předchozí dokumentace ZPMZ [číslo] rozsudek Okresního soudu v Táboře č. j. 15 C 164/2017-207 potvrdily, že oplocení není na hranici pozemku, což zpracovaná dokumentace popírá. Byly nesprávně využity odchylky pro měření obvodů s kódem kvality 8 ke ztotožnění trvale označené hranice (plotu) s vektorizovanou hranicí v KMD, i když vlastník nesouhlasil. V důsledku toho byly k bodům [číslo] – [číslo], [číslo] – [číslo], [číslo], přiřazeny chybné souřadnice polohy. Svědčí to o tom, že nebyla zachována nestrannost geodeta a nebyl spolehlivě zjištěn stav. Tomuto závěru se bránil Ing. [příjmení] námitkami (čl. 139) jimiž se dále zabýval i ZKI (čl. 141 – 142), většinu z nich zamítl, jedné vyhověl zcela, jedné částečně. Ředitel ZKI Ing. [jméno] [příjmení] v závěru uvedl, že vlastnická hranice mezi parcelami parc. [číslo] parc. [číslo] je zobrazena v KMD jako spojnice bodů pouze se souřadnicí obrazu s kódem kvality 8 a není k ní žádná původně zeměměřičská činnost. Tzn., že tato hranice vznikla již v mapě stabilního katastru, odkud byla převzata. Již na mapách stabilního katastru je hranice zašpičatěna západním směrem. Jak dokládá rozsudek Okresního soudu v Táboře č.j. 15 C 164/2017 – 207, v různých dobách existovaly různé druhy plotu v rozdílných místech. Nejsou to žádné původní sloupky plotu, na což vlastník parc. [číslo] upozorňoval a i ve vytyčovací dokumentaci nesouhlasil se ztotožněním vlastnické hranice s těmito obetonovanými trubkami. Účelem procesu vytyčení hranice pozemku podle údajů katastru je nalézt a co nejspolehlivěji nalézt na zemském povrhu ten stav, jaký na něm byl v době, kdy byla vytyčovaná hranice pro účely katastru prvotně geometricky a polohově určená (zaměřena).

22. Svědkyně [jméno] [příjmení] (matka žalované, čl. 100) vypověděla, že za dobu jejího života se studně používala na půl. Půl je u nich a půl u druhé usedlosti. Bylo to rozděleno plotem a každý měl dřevěnou pumpu. Když se stěhovala továrna Charita [obec] a zaváděla vodovod, tak tu dřevěnou pumpu odklidili a to posléze učinili i oni a dali si pumpu želenou. Oplocení šlo polovinou studny, z rohu budovy [číslo popisné], rovně přes studnu, bylo položeno směrem do zahrady nahoru. Jiná studna tam nebyla. Studna sloužila pro veškerý dobytek a zvířata v domě. Žalobce měnil staré oplocení za nové po 2 letech, co tam byl, ho vyměnil za drátěné, držel tu linii, měli spolu v té době poměrně dobré vztahy. Po 4 letech se na jejich pozemku začaly objevovat nějací lidé, ráno se vzbudili a měli na pozemku zatlučené kolíky, pak začalo dohadování o plotě, druhý den začal žalovaný strhávat plot, že je prý hranice špatná. Plot byl obecní, nikdy na něj nijak nešahali. Studna se za celou dobu čistila asi 2x v 70. a 80. letech a nechávali to čistit oni sami, zařizoval to manžel. Ten se také dohodl i s obecním úřadem, že se něco udělá s tím obložením, kdo to platil, neví, doklady nemá. Obec dávala desku, nyní je deska na tři díly, dříve byla dvojitá. Opravu provedla obec, manžel u toho pouze byl. Vodu ve studni pravidelně desinfikovali a nosili vzorky na rozbor. Voda byla vždy pouze užitková. Znalkyni při projednávání dědictví řekla, že pumpa je obecní, ale že je napůl naše, ale to tam už ona nenapsala. Když v roce [rok] stavěli rodinný dům, v žádosti o stavební povolení uvedli, že zásobování vodou bude z vlastní studny. V místě se narodila a přítomnost studny vnímala už od malinka, kdy musela pomáhat v hospodářství a nosit vodu. Studna je tam už staletí, vodovod, co jde přes obec, je tam asi od roku [rok]. Právo spoluužívání studny společně s obcí neměli nikterak ošetřeno, v době, kdy nemovitosti měla obec, takto nepovažovali za problém, ale když to prodali žalobci, říkala, že by tam mohl problém nastat.

23. Svědek [jméno] [příjmení] DiS. (čl. 101 p. v.) vypověděl, že v domě [číslo popisné] dříve bydlel, se žalobcem se zná, nakontaktoval ho asi před 2 lety, aby viděl, jak se dům opravil. Věděl o tom, že tam bývalo velmi vlhko. V době [rok] – [rok] byl členem Rady [stát. instituce] a pak ještě i v nějakém dalším funkčním období. Ví, že došlo k sesutí skruží ze strany od [příjmení] a on měl prověřit tento stav. Navrhl na radě opravu studně. Vždy se hovořilo o tom, že studně je obce. [Vlastníky čísla popisného] nebyl nikdy vznesen požadavek ohledně vlastnictví studně a ani nebyli nikdy vyzváni k finanční účasti na opravě studny. Když byla nutná oprava studně, obec zaplatila nejen materiál, ale i tu práci, to bylo někdy po roce [rok]. U ostatního obec platila pouze materiál, práci si platil ten, kdo tam bydlel. Když došlo k poškození skruží na straně domu [číslo popisné], o opravu žádal pan [příjmení]. Spadlo mu tam nějaké zvíře, asi králík. Ví o tom, že [příjmení] vodu ve studni desinfikovali, bylo to poté, co jim tam spadl ten králík, protože tchýni, která bydlela v domě [číslo popisné], nosili proto vodu od sebe. O jiném čištění neví. Také tu studnu jednou hasiči v rámci cvičení na pokyn starosty vyčerpali. Obec vystupovala vždy jako vlastník, obec nemohla spravovat cizí majetek, a studně se evidovala i v inventárním seznamu, který obec vedla. Oplocení vedlo asi v 1/3 studni, větší část byla u [číslo popisné]. Plot mezi [číslo popisné] a [číslo popisné] patřil dle pravidla pravé ruky [příjmení], proto když paní [celé jméno žalované] žádala o opravu plotu obec, ta to odmítla.

24. Zápisem z Obecní kroniky [obec], rok [rok] (čl. 119), má soud prokázáno, že je zde uvedeno mimo jiné to, že ve snaze obstarat občanům zaměstnání, uzavřel Místní národní výbor (dále jen MNV) s [právnická osoba] – [obec], továrna ve [obec], smlouvu o pronájmu staré školy na přestěhování části továrny. Koncem tohoto roku bylo přestěhování uskutečněno.

25. Znaleckým posudkem Ing. [jméno] [příjmení] [číslo] (čl. 123 – 129) ze dne [datum], má soud prokázáno, že byl zpracován pro potřebu určení ceny nemovitostí – bývalé provozovny kovo-výroby družstva [jméno] [město] ve [adresa]. V rámci popisu jednotlivých staveb a objektů je znalcem uvedeno, že do objektu skladů a sociálního zařízení je zavedena voda ze studny, která je situována na hranici pozemku s mezujícím sousedem. V další části znaleckého posudku pak znalec studnu ocenil pouze ½, neboť je situována na hranici pozemku s mezujícím sousedem. V závěru znaleckého posudku znalec upozornil na okolnost upřesnit polohu studny právě z důvodu jejího umístění na hranici s mezujícím sousedem.

26. Žádostí Výrobního družstva invalidů [jméno] ze dne [datum] a rozhodnutím o přípustnosti stavby z [datum] (oboje příloha„ B“ žalobce), má soud prokázáno, že [jméno] [město] žádala MNV [obec] o vydání stavebního povolení na oplocení provozovny ve [obec] a pro manipulační sklad postavený na pozemku. Žadatel v žádosti uvedl, že koncem minulého roku provedl oplocení svého pozemku ve [obec], na kterém je umístěna provozovna 15 – kovo-výroba, dům [číslo popisné]. Výměna oplocení byla nutná, poněvadž stávající oplocení bylo velmi zchátralé a již nesloužilo svému účelu. Na pozemku družstva – provozovny ve [obec] postavili montovanou plechovou garáž, která bude sloužit jako manipulační sklad. Žádal proto žadatel o vydání stavebního povolení a MNV [obec] toto povolení vydal.

27. Notářským zápisem č. j. [číslo], NZ [číslo] ze dne [datum] (příloha žalobce„ C“), má soud prokázáno sepsání smlouvy kupní mezi prodávající [jméno] [příjmení] a kupujícím [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], když předmětem prodeje byly nemovitosti, a to domek hospodářské stavení [číslo popisné] ve [obec] se stavební parcelou č. katastru [číslo] a zahradou č. katastru [číslo], zapsaných dosud ve vložce [číslo] Pozemkové knihy pro kat. úz. [obec]. Na základě této smlouvy byly manželé [jméno] a [jméno] [příjmení] zapsáni jako bezpodíloví spoluvlastníci výše uvedených nemovitostí.

28. Rozhodnutím o přípustnosti stavby vydaném ONV v [obec], odborem výstavby, dne [datum] pod evidenčním [číslo] má soud prokázáno, že odbor výstavby si v rámci udělení souhlasu ke stavbě rodinného domu vymínil v bodě 9, že pokud bude zásobování vodou provedeno napojením na vodovodní řád z vlastní studny, zdivo studny musí být vyvedeno 60 cm nad okolní terén, studna vrchem těsně a únosně zakrytá a řádně odvětrána průduchy po stranách obvodového zdiva opatřenými drátěnými síťkami. Okolí studny musí být v okruhu 1 metru nepropustně upravené do spádu od studny. Vzdálenost studny od žumpy, hnojiště a jiných škodlivých míst musí být alespoň 10 metrů a voda alespoň 1x ročně přezkoušena z hlediska bakteriologického okresním hygienikem.

29. Znaleckým posudkem [celé jméno znalce] [číslo] ze dne [datum] (čl. 154 – 165) má soud prokázáno, že soudní znalec provedl místní šetření za součinnosti žalobce a žalované bez účasti jejich právních zástupců. Bylo provedeno zaměření středu studny (bod [číslo]) a průnik nadzemní části stavby studny s terénem směrem k hranici mezi parcelami účastníků. Byl zaměřen také nejbližší bod vlastního tělesa studny směrem k hranici (bod [číslo].) na vnější straně skruže, umístění na tarasu studně. Vnější skruž, tvořící průnik nadzemní části studny s terénem zasahuje o 0,21 m do pozemku parc. [číslo]. Měření bylo provedeno stanicí GNSS se střední souřadnicovou chybou 0,10 m. Tato přesnost vyhovuje přesnosti bodů vedených Katastrálním pracovištěm Tábor v kódu kvality 3 (kk 3 = 0,14 m). Současně byl kontrolně zaměřen dříve určený bod [číslo]. Odchylky v souřadnici X činí 2 cm a v Y 1 cm (viz příloha znalecký posudek č. 2). Umístění bodů vzhledem ke studni a hranici je patrné z přílohy č.

1. V oddíle 2.4 nazvaném Popis předmětu posouzení znalec vysvětluje vznik map a způsoby geodetického měření, tvorbu map digitalizovaných, způsob a rozsah využití historických podkladů pro doplňované měření změn hranic a předmětů. Znalec konstatoval, že v daném případě je hranice v blízkosti studny dána body [číslo] oba v kk 8. Při místním šetření bylo zjišťováno, zda někdo z účastníků disponuje dokumentací, která by měnila průběh stávající hranice parc. [číslo] parc. [číslo]. Samotné zaměření studny spočívalo v zaměření jejího středu a poloměru její plochy, zaměření nejbližšího bodu tělesa studně směrem k hranici a v kontrolním měření. Při místním šetření byly získány souřadnice v JTSK bodů, které provedl Ing. [příjmení] a které nejsou uvedeny ve spisu. V bodě 2.5 (čl. 157) se znalec zabývá závěry jiných geodetů, kteří pro účastníky zpracovávali různá měření nebo zadání soudu a uvádí důvody, proč s některými závěry těchto geodetů nesouhlasí a naopak. Zejména však vyšel soud při svém rozhodování ze závěrů znalce formulované v bodě č. 3 a 4 znaleckého posudku (čl. 160). Znalecké posouzení dle znalce spočívá v posouzení polohy ve středu studny a nejbližšího bodu průniku nadzemní části studny i vlastního tělesa studny od obrazu předmětné hranice. Vypočtené vzdálenosti od hranice dané souřadnicemi v kk 8 jsou uvedeny v příloze č.

2. V žádném případě nebyly překročeny mezní polohové odchylky pro body č. 1 až 4, což je vlastní těleso studně v kk 3, tj. 0,28 m od obrazu vlastnické hranice. Průnik nadzemní skruže s terénem (bod č. 6) je od obrazu této hranice vzdálen 0,28 m do parcely [číslo]. Při místním šetření nebyly žádnou stranou doloženy doklady, podle nichž by mohlo dojít ke změně průběhu vlastnické hranice v nebližším okolí studně. Poloha zaměřených bodů je proto posuzována vzhledem k obrazu hranice tak, jak je uvedena v mapě. Vlastní těleso studně dané tarasem a vnitřních skruží se hranice mezi parcelami [číslo] a [číslo] pouze dotýká v mezích odchylek pro body s kk 3, tj. 0,28 m. Celé těleso studně se proto nachází na parcele parc. [číslo]. Nadzemní část (vnější skruž) zasahuje do parcely [číslo] v rozsahu dovolené mezní polohové odchylky pro body kk 3. Je proto též součástí parcely [číslo].

30. Jelikož ke znaleckému zkoumání znalce [celé jméno znalce] byly žalovanou vzneseny námitky, byl tento znalec slyšen osobně při ústním jednání soudu dne [datum] (čl. 189) a dle názoru soudu tento znalec obhájil a upřesnil své závěry formulované ve znaleckém posudku, který mu byl soudem zadán. Jelikož však znalec [celé jméno znalce] neprováděl sám osobně měření metodou GNSS, ale provedl jej pro něj jiný geodet pan [jméno] [příjmení], byla ze strany žalované ohledně této skutečnosti vznesena námitka. Znalec osvětlil, že měření provedl jiný geodet proto, že znalec sám nedisponuje přístrojem, který měření GNSS umožňuje. Pan [jméno] [příjmení] byl dle tvrzení znalce osobně při místním šetření přítomen a měření osobně provedl. Znalec následně jeho měření přeměřil dle zaměřených bodů, které provedli geodeti Ing. [příjmení] a Ing. [příjmení] a u obou dospěl ke stejnému výsledku, proto správnost svého měření garantuje. K výzvě soudu zaslal geodet [jméno] [příjmení] (čl. 217) čestné prohlášení ze dne [datum], jímž potvrdil, že se osobně účastnil dne [datum] místního šetření ve [obec] a na základě žádosti Ing. [celé jméno znalce] zaměřil na místě určené body technologií GNSS (globální navigační systém). Měření bylo provedeno jednou, bez opakovaného měření a zaměřená data byla Ing. [celé jméno znalce] předána v elektronické podobě.

31. Při ústním jednání soudu byl zároveň vyslýchán i znalec Ing. [příjmení], který zpracoval pro žalovanou pro účely jiného soudního sporu, vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. 15 C 113/2018 znalecký posudek [číslo] [rok], týkající se jiných staveb než studně, která je předmětem daného řízení. Znalec Ing. [příjmení] však pracoval zcela odlišně s přípustnou odchylkou katastrální vyhlášky a uzavřel, že stavby se pohybují v intervalu mezní polohové chyby ± 2,83 m, a nezasahují proto do pozemku žalobce. Stejný závěr pak tento znalec prezentoval i ohledně stavby studny, tedy, že v rámci dopustné odchylky se původní hranice sousedních pozemků může pohybovat v koridoru o šíři ± 2,83 m. Znalecký posudek Ing. [příjmení] se nezabýval konkrétní otázkou na pozemku jakého vlastníka či jakých vlastníků se nalézá studně, ale jeho znalecký posudek, který navrhla žalovaná jako důkaz, měl vyvolat pochybnosti o tom, zda lze hranici sousedních pozemků účastníků dostatečně určitě stanovit. Z uvedených důvodů tedy soud uzavírá, že názory znalce Ing. [příjmení] nelze na danou věc použít, a proto za stěžejní názor považuje ten, který byl prezentován soudem ustanoveným znalcem pro danou věc [celé jméno znalce], s nímž se beze zbytku ztotožňuje.

32. Předžalobní výzvou ze dne [datum] (č. l. 21) má soud prokázáno, že žalobce vyzýval žalovanou k vyklizení čerpacího zařízení ze studny.

33. Po skutkové stránce lze tedy na základě výše uvedeného uzavřít, že žalobce se domáhal toho, aby žalovaná byla povinna zdržet se braní vody ze studny, protože studna je v jeho vlastnictví a pokud z ní dosud žalovaná vodu čerpala, činila tak na základě výprosy nebo faktického tolerování braní vody ze studny od právních předchůdců žalobce. Zároveň se domáhal po žalované vyklizení technologického zařízení sloužícího k čerpání vody ze studny, a to ze stejného důvodu. K zodpovězení sporné otázky vlastnictví studny si soud předběžně musel vyhodnotit, ve vlastnictví koho je studna a v tomto směru prováděl dokazování. Jím bylo prokázáno, že studna byla vybudována před rokem [rok] a po celou dobu až dosud se nachází na pozemku parc. [číslo] (resp. nyní [číslo]), který vlastnili v průběhu desítek let mnozí vlastníci. Žalobce historickými listinami a dokumenty prokázal, že vlastníci pozemku parc. [číslo] se o studnu starali, opravovali ji a tyto opravy financovali, využívali ji ke své potřebě a různě s ní nakládali. Svědčí o tom např. zápis z obecní kroniky z roku [rok] ohledně opravy studny, protokol ze [datum], protokol o místním šetření za účelem ocenění objektu [číslo popisné] ve [obec] ze dne [datum] a znalecký posudek Ing. [celé jméno znalce] [územní celek], jako bývalý vlastník školy v [číslo popisné] se stavební parcelou [číslo] zahradou parc. [číslo] prokazatelně s těmito nemovitostmi disponovala, a to včetně studny po celou dobu, co je vlastnila, tj. od roku [rok]. V roce [rok] prodala [územní celek] parcelu [číslo] včetně budovy [adresa], výrobnímu družstvu [jméno] [město], pozemek parc. [číslo] však neprodala, ale pouze umožnila výrobnímu družstvu jeho užívání, např. povolila realizaci přístavby sociálního zařízení a vybudování nové vodovodní přípojky ze studny na zahradě parc. č. katastr [číslo]. Kolaudace sociálního zařízení a skladiště proběhla v roce [rok]. Zápis o závadách při kolaudaci zjištěných ze dne [datum] ukládá výrobnímu družstvu [jméno] mimo jiné provést konkrétní stavební a terénní úpravy studny a jejího okolí. Obec tedy dle uvedených listin vystupuje jako vlastník studny a pozemku parc. [číslo] – zahrady, na němž se studna po celou dobu nacházela. Z uvedeného dále nevyplývá, že by přes studnu vedl plot. Zahrada parc. [číslo] byla ve vlastnictví [územní celek] až do roku [rok], kdy byla převedena do vlastnictví státu do trvalého užívání výrobnímu družstvu [jméno]. Pakliže důkazy provedené v dané věci prokazují oplocení části studny, nelze jednoznačně určit, kdo tak učinil. Pokud žalobce z logiky věci dovozuje, že to museli být rodiče žalované v letech [rok] – [rok], jde o nepodložený závěr a soud jej nemohl ve svých úvahách zohlednit. Že se [územní celek] k předmětné studni chovala jako vlastník, prokazuje i to, že provedla v roce [rok] – [rok] na žádost otce žalované pana [příjmení], opravu studny. Matka žalované v rámci pozůstalostního řízení po svém manželovi uvedla také znalkyni, že zásobování rodinného domu vodou je řešeno vodovodní přípojkou z obecní studny. Pokud svědkyně [jméno] [příjmení] při výpovědi u soudu dále uvedla, že znalkyni kromě této informace sdělila i to, že jí mají na půl, toto tvrzení nebylo nikterak prokázáno a studna tak nemohla být předmětem dědictví po otci žalované.

34. Naopak nebylo prokázáno tvrzení žalované o vlastnickém či spoluvlastnickém právu k této studni, neboť listiny, z nichž toto právo vyvozuje, nikde neuvádí pozemkovou parcelu [číslo] vždy pouze pozemek parc. [číslo] na kterém se však studna nikdy nenacházela. Žalovaná, ani její právní předchůdci, neprokázali, že by se o studnu starali (vyjma provádění rozborů vody) a jakkoliv financovali opravy či úpravy studny. V mnohých listinách právní předchůdci žalované sami označují studnu za obecní a jako taková studna i pro potřeby obce sloužila (obecní škola, firmy, jimž obec objekty i s pozemky a studnou pronajímala apod.). Pokud např. okresní národní výbor rodičům žalované ve stavebním povolení v roce [rok] uděluje souhlas k novostavbě rodinného domu, v bodě 9. mimo jiné podmiňuje zásobování vodou, které má být provedeno studnou umístěnou dle konkrétních požadavků, přičemž z dikce textu vyplývá, že se hovoří o budoucí studni, kterou měli žadatelé zbudovat dle uvedených podmínek a nikoli o studni stávající. Nemohlo se tedy jednat o studni, která je předmětem daného řízení. Rodiče žalované však žádnou studnu v době výstavby rodinného domu nezbudovali a užívali vodu ze studny na pozemku parc. [číslo] (nyní [číslo]).

35. Smlouva svatební a postupní z roku [rok] nikde v textu neuvádí pozemek parc. [číslo] na němž se studna nachází a nelze z něho dovozovat, že se jedná o studnu, o níž je nyní veden spor. Pokud svědkyně [jméno] [příjmení] hovoří o studni a o tom, že si jí pamatuje od svého dětství, svědkyně se narodila až mnoho let po sepsání smlouvy svatební a postupní (rok [rok]) a mohlo se tedy jednat o zcela jinou studnu, než na kterou si ona pamatuje. Pokud si žalovaná vykládá obsah protokolu ze dne [datum] tak, že pokud se objekt č. [číslo popisné] skládal ze dvou samostatných budov, do kterých bylo zavedeno elektrické osvětlení, na zahradě se nalézá společná studně, která jest opatřena dvěmi dřevěnými čerpadly, z nichž jedno patří k uvedeným budovám, muselo druhé čerpadlo patřit jinému objektu, tedy k jiným nemovitostem než byly oceňované nemovitosti a tvrdí, že druhé čerpadlo dloužilo jejím právním předchůdcům a nikdy se nenacházelo v uzavřené zahradě, nelze takový závěr z obsahu protokolu učinit. Není jisté, kým a z jakého důvodu bylo druhé čerpadlo využíváno. Navíc žalobce dobovými fotografiemi prokázal, že v rozhodné době byla studně opatřena pouze jedním dřevěným čerpadlem a nikoli dvěma (viz protokol čl. 70 p. v.). I kdyby druhé čerpadlo (pumpu) právní předchůdci žalované využívali, nejde o důkaz prokazující, že by byly vlastníky či spoluvlastníky studny.

36. Po právní stránce nahlížel soud na daný případ dle § 1042 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), dle kterého se vlastník může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje, nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.

37. Neoprávněný zásah, proti kterému žaloba směřuje, nemusí trvat stále. Pokud rušitel vlastníka ruší opakujícím se jednáním, lze toto jednání považovat za jediný a nepřetržitý skutek. Žalobce v daném typu řízení musí prokázat, že žalovaná jeho právo ruší, musí prokázat své vlastnické právo, oprávněnou držbu nebo právo k detenci věci. Žalovaná se může bránit námitkou, že žalobce nemá právo k věci, do které žalovaná zasahuje. Může též popírat neoprávněný zásah.

38. V daném případě se žalovaná bránila tvrzením, že žalobce nikterak neprokázal své vlastnické právo ke studni a pokud od Městyse [obec] nabyl vlastnické právo k pozemkům a objektu, ten sám vlastníkem celé studny nebyl. Pokud právní předchůdce žalobce nabyl vlastnické právo k pozemkům a objektu na základě kupní smlouvy od Výrobního družstva [jméno] [město], předmětem převodu vlastnictví byla pouze ½ studny, tak jak jí ocenil znalec, neboť se nacházela na hranici pozemku se sousedem. Městys [obec] tak nemohl platně převést na žalobce více práv, než měl on sám. Z listinných dokumentů dále vyplývá, že předmětná studna byla ve vlastnictví právních předchůdců žalované, což plyne ze smlouvy svatební a postupní z roku [rok], neboť žalobce neprokázal, že by se na usedlosti [číslo popisné] ve [obec] nacházela tehdy i jiná studna, než ta, která je předmětem daného řízení. Proto lze mít za to, že studna je spoluvlastnictvím žalované. Žalovaná pro případ, že by soud nesouhlasil s její argumentací, vznesla námitku, že na její straně došlo ze strany jejích právních předchůdců k vydržení práva čerpat vodu ze studny, neboť po dobu delší 10 let čerpala ona sama a rovněž její právní předchůdci vodu ze studny v dobré víře, že čerpací vodu oprávněně.

39. Ohledně otázky prokázání vlastnického práva žalobce k předmětné studni vyšel soud z toho, že studně byla vybudována před rokem [rok] a tedy za účinnosti obecného zákoníku občanského (ABGB) a dle tehdy platné právní úpravy č. 946/1811 ve znění účinném od 1. 1. 1917 do 31. 12. 1965 vznikla jako součást pozemku, na kterém se nachází a patřila vlastníkovi tohoto pozemku, součást není samostatnou věcí v právním smyslu a nemohla být samostatně předmětem převodu. Studna je asi 10 m hluboká, vytarasená lomovým kamenem, profil asi 150 cm, vrchní část studně jest opatřena dílovými skružemi a krytá deskou. Dle § 297 obecního zákoníku občanského platilo, že patří k nemovitým věcem rovněž ty, které byly na pozemku zřízeny, aby tam trvale zůstaly jako„ domy a jiné budovy se vzduchovým prostorem v kolmé čáře nad nimi, rovněž nejen vše, co je do země zapouštěno, ve zdi upevněno, přinýtováno a přibyto, jako kotle na vaření piva, na pálení kořalky a jejich zazděné skříně, neboť i takové věci, které jsou určeny, aby se jich při nějakém celku užívalo: např. u studní okovy, provazy, hasící nářadí apod.“. Z uvedeného tedy vyplývá, že studna zřízená na pozemku před rokem [rok] se stala součástí tohoto pozemku. Jako součást nebyla věcí v právním smyslu a snášela osud věci, k níž patřila, tj. jako součást náležela vlastníkům pozemků. Z toho plyne, že veškeré převody, jejichž předmětem byl pozemek, na němž se studna nachází, se týkaly i převodu studny, aniž by tato musela být ve smlouvách výslovně uvedena a specifikována. O tom, kdo byl historicky v rozhodném období vlastníkem pozemku parc. [číslo] (nyní [číslo]) nebylo mezi účastníky sporu, genezi jednotlivých vlastníků uvádí účastníci shodně. Spor je pouze o to, zda se studna nacházela a nachází na pozemku pouze žalobce či i z části žalované a zda právní předchůdce žalobce mohl na něho převést více práv, než měl on sám. Tuto otázku vyřešil soud tím, že uložil znalci zaměřit stávající polohu studny s ohledem na současnou hranici mezi pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] tak, jak je zakreslena v katastrální mapě. Znalec po provedeném měření a místním šetření dospěl k závěru, že celé těleso studny se nachází na parcele [číslo]. Nadzemní část (vnější skruž) zasahuje do parcely [číslo] v rozsahu dovolené mezní polohové odchylky pro body kk 3. Je proto též součástí parcely [číslo]. Pokud se žalovaná navrhovanými důkazy pokoušela závěry znalce zpochybnit, nebyla úspěšná, neboť soudem ustanovený znalec provedl veškerá měření správně, vysvětlil historické souvislosti mající vliv na současnou možnost využití stávajících výsledků a podkladů zeměměřičských činností a jelikož hranice tak, jak je mezi pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] vyznačena v katastrální mapě, není sporná, správně uzavřel, že se studna, a to jak její tělo, tak i vnější skruž, nachází na pozemku žalobce. S ohledem na to, že studna je součástí pozemku, na němž se nachází, přechází vlastnické právo k ní společně s převáděným pozemkem bez dalšího. Proto, pokud není mezi účastníky sporné, že na žalobce přešlo vlastnické právo k pozemku parc. [číslo] (dříve [číslo]) na základě kupní smlouvy uzavřené s Městysem [obec], byl prodávající rovněž vlastníkem studny na pozemku parc. [číslo] se nacházející a nebylo potřeba výslovně tuto skutečnost v kupní smlouvě uvádět.

40. Pokud žalovaná také zpochybňuje převod vlastnického práva s převodem pozemku k celé studni a dovozuje z toho své spoluvlastnické právo, ani s tímto názorem se soud neztotožňuje. Znalec Ing. [příjmení] sice ve svém znaleckém posudku v roce [rok] oceňuje pro potřeby převodu pozemku toliko ½ studny, ale sám si nebyl jist jejím umístěním, neboť doporučuje upřesnění polohy studny, která je údajně situována na hranici s mezujícím sousedem, což byl jediný důvod ocenění pouze ½ této studny. Slovní výraz„ údajně“ v sobě zahrnuje vysokou míru pochybnosti, a proto lze uzavřít, že znalec ocenil pouze ½ studny spíše z opatrnosti, než by o tom byl přesvědčen. Nicméně vzhledem k tomu, že vlastnictví ke studni jako součástí pozemku přecházelo společně s převodem pozemku na nabyvatele, přešlo na něj právo k celé studni i bez toho, že znalec ocenil pouze její ½. Žalovaná proto neprokázala z těchto důvodů spoluvlastnické právo ke studni. Pro ten případ však žalovaná uplatnila námitku vydržení práva čerpat vodu ze studny, neboť na její straně došlo ze strany jejích právních předchůdců k vydržení práva čerpat vodu ze studny, neboť po dobu delší 10 let čerpala ona sama a rovněž její právní předchůdci vodu ze studny v dobré víře, že čerpají vodu oprávněně. Touto námitkou se však soud blíže nezabýval, neboť pokud veškerá dosavadní skutková tvrzení žalované v dané věci se týkají existence jejího spoluvlastnického práva ke sporné studni, nemohla si zároveň žalovaná či její právní předchůdci zároveň myslet a být v dobré víře, že jsou i oprávněnými držiteli výkonu práva čerpání vody ze studny. Tato tvrzení si odporují, neboť si zároveň nemohu myslet, že jsem vlastník příp. spoluvlastník a zároveň oprávněný z výkonu práva čerpání vody ze studny.

41. Ze všech výše uvedených důvodů má proto soud za to, že v řízení bylo prokázáno výlučné vlastnické právo žalobce ke studni na pozemku parc. [číslo] v kat. úz. [obec], bylo prokázáno, že do jeho práv žalovaná zasahuje tím, že bere vodu z jeho studny, a proto je na místě uložit jí, aby se takového jednání zdržela.

42. Žalobce se však zároveň předmětnou žalobou domáhal ještě uložení povinnosti žalované vyklidit z této studny technologické zařízení, sloužící k čerpání vody ze studny, když tvrdil, že jednak jako vlastník odňal souhlas žalované k tomu, aby nadále vodu ze studně čerpala a jednak toto zařízení nesplňuje podmínky pro bezpečný provoz, a proto muselo být odborníky z oboru odpojeno, neboť hrozilo nebezpečí úrazu a poškození zdraví.

43. Po skutkové stránce vyšel soud ze stejných tvrzení, která účastníci v daném soudním sporu uvedli a z důkazů k nim jimi navržených a provedených. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalovaná má ve studni umístěné čerpací zařízení, jehož pomocí vodu čerpá. Důvod, pro který nesouhlasila s jeho vyklizením, byl totožný jako u předchozího nároku, tj. že je spoluvlastnicí studny a má tedy právo z ní vodu čerpat a užívat ji. Důkazy provedenými v řízení má soud prokázáno, že žalovaná není a ani její právní předchůdci nikdy nebyli spoluvlastníky sporné studny, a proto lze v tomto odkázat na zdůvodnění soudu tak, jak je již uvedeno výše.

44. Po právní stránce nahlížel soud na daný případ rovněž dle ustn. § 1042 občanského zákona, dle kterého platí, že vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje, nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.

45. V daném případě bylo prokázáno, že žalovaná má ve studni, jejímž vlastníkem je žalobce, umístěné čerpací zařízení, jehož přítomnost ve studni si žalobce nepřeje (viz předžalobní výzva) a tím žalovaná ruší výkon vlastnického práva žalobce, a byla jí proto uložena povinnost toto čerpací zařízení ze studny vyklidit tak, jak uvádí výroková část tohoto rozsudku, neboť i v této části shledal soud žalobu důvodnou.

46. O nákladech řízení bylo rozhodováno dle § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Náklady řízení žalobce jsou představovány jednak zaplaceným soudním poplatkem ve výši 4 000 Kč, dále zálohou na znalecké dokazování ve výši 5 000 Kč a dále náklady právního zastoupení advokátem účtované dle vyhl. č. 177/96 Sb. v platném znění za 13 úkonů právní služby po 1 500 Kč (§ 9 odst. 1 ve spojení s § 7 bod 4), dále 13 režijních paušálů po 300 Kč (§ 13 odst. 3 vyhl.), tedy v součtu náklady řízení ve výši 32 400 Kč a právě tuto částku uložil soud žalované úspěšnému žalobci na nákladech řízení nahradit.

47. Výrok IV. se opírá o ustn. § 148 odst. 1 o.s.ř., dle kterého stát má podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V daném případě zaplatili účastníci na zálohách každý 5 000 Kč. Znalec [celé jméno znalce] si vyúčtoval za zpracování znaleckého posudku 9 980 Kč a za účast u ústního jednání před soudem částku 2 168 Kč. Obě mu byly soudem přiznány. V řízení však byl slyšen i znalec Ing. [jméno] [příjmení], který si za účast u jednání vyúčtoval částku 2 741 Kč, a která mu byla soudem přiznána. Celkem tedy bylo vyplaceno znalcům na znalečném 14 889 Kč. Odečtením zálohy 10 000 Kč vyplatil stát ze svých prostředků 4 889 Kč a má proti neúspěšné žalované právo na náhradu této částky.