4 C 55/2020

Plný text

Okresní soud v Táboře rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Michaelou Bílou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa o vypořádání SJM

I. Z věcí patřících do společného jmění manželů se přikazuje do vlastnictví žalobkyně automatická pračka zn. Electrolux v ceně 5 000 Kč, lednice zn. Indesit v ceně 3 500 Kč, TV zn. LG v ceně 7 000 Kč a mikrovlnná trouba v ceně 500 Kč tedy věci a hodnoty v celkové výši 16 000 Kč.

II. Z věcí patřících do společného jmění manželů se přikazuje do vlastnictví žalovaného osobní automobil tov. zn. Škoda Octavia Combi, šedé barvy, [registrační značka], v ceně 70 000 Kč a finanční prostředky na účtu vedeném u [právnická osoba] číslo účtu. [bankovní účet] ve výši 317 203,60 Kč tedy věci a hodnoty v celkové výši 387 203,60 Kč.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na vyrovnání podílů částku 185 601,80 Kč a to do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou k Okresnímu soudu v Táboře dne [datum] se žalobkyně domáhala vypořádání společného jmění manželů s odůvodněním, že účastníci byli manželé, jejich manželství bylo ke dni [datum] pravomocně rozvedeno a jelikož se nedohodli na vypořádání majetku, který za trvání manželství nabyli, domáhá se jeho vypořádání soudní cestou. Žalobkyně navrhla, aby do jejího výlučného vlastnictví byly přikázány movité věci, které jsou součástí vybavení domácnosti a jsou blíže specifikovány ve výrokové části tohoto rozsudku a aby do výlučného vlastnictví žalovaného byl přikázán osobní automobil tov. zn. Škoda Octavia Combi, [registrační značka], a žalovaný nechť je zároveň zavázán povinností zaplatit jí na vyrovnání finančních nároků částku 211 7670,50 Kč, neboť nad rámec běžné spotřeby odklonil žalovaný krátce před rozvodem manželství velkou částku naspořených peněz, kterou použil pouze pro sebe. Žalobkyně rovněž požadovala zohlednit, že žalovaný v průběhu manželství daroval některým členům své rodiny, bez jejího souhlasu, větší finanční částky. Dále žalobkyně zahrnula do předmětu vypořádání společného jmění manželů účet žalovaného v Srbské republice u Raiffeisenbank Vršec.

2. Žalovaný s navrhovaným způsobem vypořádání společného jmění manželů souhlasil pouze částečně, do předmětu vypořádání zahrnul ještě mikrovlnnou troubu, zůstatek na účtu žalované vedeného u [právnická osoba] ve výši 50 000 Kč, zůstatek na účtu žalobkyně u [právnická osoba] [anonymizováno] a zůstatek na účtu žalobkyně na stavebním spoření, jejichž výše mu nebyla známa. Zároveň potvrdil, že má v Srbské republice založen bankovní účet, avšak za trvání manželství na něj nebyly poukázány žádné finanční prostředky vyjma těch, které zdědil po své matce.

3. Žalobkyně je národnosti Srbské, občanka republiky Bosna, žalovaný je národnosti Srbské, občan republiky Chorvatsko. Oba účastníci žijí na území České republiky, kde také uzavřeli svůj sňatek. Soud proto při rozhodování o vypořádání společného jmění manželů postupoval dle Smlouvy uzavřené mezi Československou socialistickou republikou a socialistickou federativní republikou Jugoslávií o úpravě právních vztahů ve věcech občanských, rodinných a trestních (čl. 1 až 85). Dle článku 24 této smlouvy platí, že odst. 1 - osobní a majetkové poměry manželů se řídí právním řádem smluvní strany, jejímiž jsou oba manželé občany. Odstavec 2 - pokud jeden z manželů je občanem jedné smluvní strany a druhý občanem druhé smluvní strany, řídí se jejich osobní a majetkové poměry právním řádem smluvní strany, jejíž občanství měli naposledy oba manželé současně. Odstavec 3 – pokud manželé nemají a ani neměli společné občanství jedné ze smluvních stran, řídí se jejich osobní a majetkové poměry právním řádem smluvní strany, na jejímž území mají nebo naposledy měli společné bydliště. S ohledem na výše uvedené, postupoval níže podepsaný soud dle článku 24 odst. 3 a tedy podle práva České republiky, konkrétně dle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.).

4. Ke zjištění skutkového stavu věci prováděl soud dokazování, důkazy pak hodnotil dle vzájemné souvislosti a vyvodil z nich tyto skutkové a posléze i právní závěry.

5. Rozsudkem Okresního soudu v Táboře ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum], má soud prokázáno, že účastníci uzavřeli manželství dne [datum], u obou se jednalo o manželství druhé, ze kterého se nenarodily žádné děti. Žalobkyně je národnosti Srbské, občanka republiky Bosna, žalovaný je národnosti Srbské, občan republiky Chorvatsko. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum].

6. Shodným tvrzením účastníků má soud prokázáno, že součástí společného jmění manželů (dále jen SJM) byly movité věci, které účastníci označili a dohodli se na způsobu jejich rozdělení, i na obvyklé ceně, kterou věci ke dni vypořádání mají. Tyto ceny soud použil pro výpočet vypořádacího podílu účastníků a nebylo nutné zadávat znalecký posudek.

7. Další součástí SJM byl osobní automobil tov. zn. Škoda Octavia Combi, [registrační značka], který byl v užívání žalovaného, jemuž ho také soud dle shodného návrhu účastníků přidělil do výlučného vlastnictví. I když obvyklá cena tohoto automobilu byla zpočátku mezi účastníky sporná, nakonec se o obvyklé ceně automobilu ke dni rozhodování dohodli a učinili za nesporné, že jde o částku 70 000 Kč, a i zde proto odpadla nutnost zadání znaleckého posudku.

8. Předmětem vypořádání SJM byly dále zůstatky na účtech účastníků ke dni právní moci rozvodu jejich manželství. Žalovanému se nepodařilo prokázat existenci účtu žalobkyně u [právnická osoba] [anonymizováno], ani účtu stavebního spoření, žalobkyni se nepodařilo prokázat, že by žalovaný měl společné finanční prostředky na účtu vedeném v Srbské republice. Jiná situace však byla pokud jde o účet žalovaného vedený u [právnická osoba] číslo účtu: [bankovní účet], kde sice zůstatek ke dni právní moci rozvodu účastníků činil toliko 57 203,60 Kč, avšak z transakční historie účtu vyplývá tvrzení žalobkyně o tom, že žalovaný v době před rozvodem manželství použil výlučně pro svou potřebu částky, které svou výší překračují rámec běžné spotřeby a běžného hospodaření. Žalobkyně za tzv.„ odklon“ finančních prostředků označila výběry z účtu ze dne 29. 10. 2019 ve výši 20 000 Kč, ze dne 7. 11. 2019 ve výši 20 000 Kč, ze dne 2. 12. 2019 ve výši 20 000 Kč, ze dne 4. 12. 2019 ve výši 200 000 Kč, ze dne 16. 12. 2019 ve výši 20 000 Kč, 23. 12. 2019 ve výši 20 000 Kč a ze dne 31. 12. 2019 ve výši 20 000 Kč Celkem tedy výběry za dobu od 29. 10. 2019 do 31. 12. 2019 ve výši 320 000 Kč. Soud však považuje za„ odklon“ ze SJM pouze některé z těchto výběrů, a to s ohledem na skutečnost, že účastníci v uvedené době již nevedli společnou domácnost a žalovaný si tak musel z vydělané mzdy, která dle výpisu banky činila za rok 2019 průměrnou částku cca 24 000 Kč měsíčně, hradit své bydlení a náklady na stravu, ošacení a další běžné výdaje denní potřeby. Proto soud považuje částku 20 000 Kč vybranou žalovaným v říjnu 2019 za běžnou spotřebu a ze stejného důvodu rovněž vybranou částku v listopadu 2019 a 2. 12. 2019. Ostatní částky vybrané od 4. 12. 2019 do 30. 12. 2019 ve výši 260 000 Kč lze mít za odklon ze SJM. Jelikož žalovaný sám uvedl, že vybrané částky použil výlučně pro svoji potřebu (chtěl si peníze užít pro sebe, kamarády, ženské, atp.), zohlednil soud toto jeho chování při výpočtu vypořádacího podílu, který má žalobkyni zaplatit.

9. Žalobkyně učinila předmětem vypořádání SJM rovněž dary žalovaného členům své rodiny v Srbské republice, k jejichž darování mu nedala souhlas. Mělo se jednat o částku darovanou dceři žalovaného [jméno] [příjmení] ve výši 2 000 Eur, dceři žalovaného [jméno] [příjmení] ve výši 2 000 Eur a synovci [jméno] [příjmení] 500 Eur. V listopadu 2019 měl žalovaný dále odvést do Srbska další částku 2 500 Eur. K prokázání tohoto tvrzení navrhla žalobkyně důkaz výslechem svědků – obdarovaných v Srbské republice. Soudu se podařilo zajistit výslech toliko obou dcer žalovaného, od výslechu synovce žalovaného [jméno] [příjmení], žalobkyně pro neúměrné překážky ze strany justičního orgánu Srbské republiky upustila a netrvala na jeho provedení.

10. Svědkyně [jméno] [příjmení] (rozená [příjmení]), [datum narození] – dcera žalovaného vypověděla, že otec k ní po rozvodu rodičů v roce 2005 přijížděl 1 – 2x ročně a nikdy jí nedával větší finanční dary, ani dražší dárky. Jejím dětem (vnoučatům) přivezl sladkosti, drobné peněžní dárky v částce 20 – 30 Eur, nikdy ne více. Nikdy nedostávala od otce dárky, o kterých by nevěděla jeho manželka [celé jméno žalobkyně], byla vždy u toho. Jednalo se však pouze o symbolické dárky.

11. Svědkyně [jméno] [příjmení] (dcera žalovaného), [datum narození], vypověděla, že jí otec od roku 2012 do roku 2020 nedával žádné významnější finanční prostředky, pouze symbolické dárky, když k ní a její rodině přijel 1 – 2x do roka na návštěvu. Při té příležitosti jí a její dceři (vnučce) dával částku 20 – 30 Eur. O všech dárcích jeho žena [jméno] věděla, byla u toho, když jim dárky předával.

12. S ohledem na výše uvedené svědectví dcer žalovaného a s ohledem na absenci jiných důkazů, má soud za to, že shodné svědecké výpovědi, jimž nemá soud důvod nevěřit, potvrdily tvrzení žalovaného, že své rodině nedával žádné nepřiměřené dary při občasných návštěvách a žalobkyni se tedy její tvrzení o opaku nepodařilo prokázat.

13. Podle § 708 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), to, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů, je součástí společného jmění manželů (dále jen SJM). To neplatí, zanikne-li SJM za trvání manželství na základě zákona.

14. Dle § 709 odst. 1 o. z., součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství s výjimkou toho, co za a) slouží osobní potřebě jednoho z manželů, b) nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl, c) nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech, d) nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahující se k jeho výlučnému vlastnictví, e) nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku.

15. Podle § 736 o. z., je-li SJM zrušeno nebo zanikne-li, anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním.

16. Podle § 740 o. z., nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku SJM.

17. Na základě výše uvedeného soud proto zahrnul do SJM jednak movité věci, jejichž hodnotu k právní moci rozvodu účastníků má soud prokázánu dohodou účastníků ve výši 16 000 Kč, dále osobní automobil tov. zn. Škoda Octavia Combi, [registrační značka], v ceně, na které se účastníci rovněž shodli ve výši 70 000 Kč, zůstatek na účtu žalovaného vedeného u [právnická osoba] číslo účtu: [bankovní účet] ve výši 57 203,60 Kč a dále finanční prostředky na tomto účtu ve výši 260 000 Kč, které žalovaný krátce před rozvodem manželství ze svého účtu postupně vybral a použil je výlučně a pouze ke svým účelům. Rozdělení věcí bylo provedeno v souladu s vůlí účastníků podle toho, kdo které věci výlučně užívá.

18. Podle § 742 odst. 1 o. z., nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění manželů.

19. Na základě výše uvedeného lze tedy uzavřít, že hrubou hodnotu SJM tvoří součet obou podílů účastníků, tj. součet hodnoty movitých věcí 16 000 Kč, osobního automobilu Škoda Octavia Combi, [registrační značka], 70 000 Kč, zůstatek na účtu žalovaného u [právnická osoba] číslo účtu: [bankovní účet], který činil ke dni právní moci rozvodu účastníků částku 57 203,60 Kč a dále částka, kterou žalovaný odklonil ze společných prostředků pro svou potřebu ve výši 260 000 Kč Celkem tedy hrubou hodnotu SJM činí v součtu částku 403 203,60 Kč. Čistou hodnotu SJM získáme, odečteme-li od hrubé hodnoty SJM částku představující veškerá pasiva obou účastníků. Jelikož však účastníci žádná pasiva svého majetku neměli a nebylo třeba ničeho odečítat, hrubá hodnota SJM je zároveň i čistou hodnotou SJM. Z čisté hodnoty SJM by měl každý z účastníků dostat ½. Žalobkyně by tak měla dostat 403 203,60 Kč: 2 = 201 601,80 Kč a žalovaný by měl dostat částku totožnou, tj. také 201 601,80 Kč. Žalobkyně však ve skutečnosti dostává pouze 16 000 Kč (hodnota movitých věcí, které jí byly přikázány do výlučného vlastnictví) a žalovaný by jí tedy měl doplatit rozdíl těchto částek, tj. 201 601,80 Kč – 16 000 Kč = 185 601,80 Kč. Žalovaný by měl dostat částku 201 601,80 Kč, ve skutečnosti však dostává 70 000 Kč (osobní automobil), 57 203,60 Kč (zůstatek na účtu u [právnická osoba]) a 260 000 Kč (odkloněné finanční prostředky z účtu u ČSOB), celkem tedy dostává v součtu věci a hodnoty ve výši 387 203,60 Kč. Odečteme-li od této částky částku, kterou by měl z vypořádání dostat, tj. 387 203,60 Kč – 201 601,80 Kč, dostaneme částku 185 601,80 Kč a tedy totožnou, jaká byla vypočítána u žalobkyně. Soud proto rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni na vypořádání podílu ze SJM částku 185 601,80 Kč, a to ve lhůtě 3 měsíců od právní moci tohoto rozsudku, neboť tuto lhůtu považuje soud vzhledem k výši vypořádací částky za dostatečnou.

20. O nákladech řízení bylo rozhodováno za situace rovnosti podílů každého z účastníků, dále s ohledem na charakter řízení o vypořádání SJM, kterého se domáhali oba účastníci. Proto by si každý z účastníků měl hradit veškeré náklady, které mu v souvislosti s tímto řízením vznikly, sám ze svých prostředků.