4 C 6/2022

Plný text

Okresní soud v Táboře rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Ivanou Jakšičovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 103 357 Kč

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 103 357 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 61 501 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení].

III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Táboře na nákladech řízení částku 2 687 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se domáhal na žalované zaplacení částky 103 357 Kč jako zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 829 129,50 Kč od 25. 6. 2020 do 22. 9. 2021. Uváděl, že mezi účastníky byla uzavřena dne 21. 8. 2017 smlouva o dílo, kterou se zavázal pro žalovanou zhotovit projektovou dokumentaci pro realizaci akce místní komunikace a ZTV v obci [obec] za částku 537 088 Kč bez DPH. Smlouva byla následně doplněna dvěma dodatky (ze dne 6. 3. 2018 a 7. 4. 2019), kterými byl postupně rozšířen předmět díla a navýšena cena na konečnou částku 803 424 Kč bez DPH. Předmětem smlouvy byla projektová dokumentace pro územní řízení, projektová dokumentace pro stavební povolení, projektová dokumentace pro provedení stavby a dále též inženýrská činnost pro zajištění potřebných vyjádření a souhlasů dotčených orgánů a institucí ke stavebnímu řízení, získání pravomocného územního rozhodnutí a stavebního povolení pro objednatele. Žalobce dílo řádně provedl a předal žalovanému. Na základě jím zpracovaného díla bylo Městským úřadem ve Veselí nad Lužnicí vydáno územní rozhodnutí, stavební povolení pro stavbu rekonstrukce místní komunikace v obci [obec] – [anonymizováno] ulice, stavební povolení na rekonstrukci vodovodu a kanalizace a stavební povolení na plynofikaci. Po vydání stavebních povolení pak žalobce zpracoval a dne 12. 5. 2020 předal žalované projektovou dokumentaci pro provedení stavby, o čemž byl sepsán předávací protokol. Po provedení a předání díla vyfakturoval žalobce žalované cenu díla v hodnotě 829 129,50 Kč fakturou [číslo] ze dne 25. 5. 2020, kterou předal starostovi žalované proti jeho podpisu. Podle článku IV. smlouvy o dílo byla cena splatná bankovním převodem na účet žalobce ve lhůtě 30 dnů od doručení daňového dokladu objednateli, tedy do 24. 6. 2020. Žalovaná však vyfakturovanou cenu díla zaplatila na základě výzev právního zástupce žalobce až 22. 9. 2021. Žalobci tak vznikl nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení z vyfakturované ceny díla. Žalobce po zaplacení jistiny vyzval žalovanou dopisem ze dne 6. 10. 2021 k úhradě zákonného úroku z prodlení, na který mu téhož dne vystavil fakturu [číslo]. Vzhledem k tomu, že částka uhrazena nebyla, vyzval žalovanou dne 24. 11. 2021 předsoudní výzvou k její úhradě a následně podal žalobu.

2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby. Potvrdila, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o dílo, popírala však, že by se dostala do prodlení s úhradou jeho ceny, tvrdila, že faktura [číslo] byla žalované řádným způsobem doručena teprve 7. 10. 2021. Popírala tvrzení žalobce, že doručil fakturu již 25. 5. 2020. Zmíněného dne sice žalobce pokus o předání faktury učinil, žalovaná ji však nepřevzala, naopak žalobci výslovně sdělila, že ji nepřevezme, neboť nesplňuje veškeré náležitosti daňového dokladu. K řádnému doručení faktury tak došlo teprve 7. 10. 2021 prostřednictvím datové schránky. Žalovaná dále namítala, že součástí díla byl rovněž výkon autorského dozoru, ten však v okamžiku vystavení faktury, tedy dne 25. 5. 2020, ještě nebyl proveden a dílo tedy nebylo dokončeno. Současně zdůrazňovala, že žalobce neprovedl dílo včas. Úmyslem účastníků bylo předávat dílo po částech, žalobce tak však nečinil a předal dílo teprve jako celek dne 12. 5. 2020 Smlouva o dílo přitom byla uzavřena 21. 8. 2017 a počítala s předáním projektové dokumentace pro územní řízení do 90 dnů od podpisu smlouvy, tedy do 19. 11. 2017, následně na tuto lhůtu navazovaly lhůty pro předání projektové dokumentace pro stavební povolení do 60 dnů ode dne vydání pravomocného územního rozhodnutí a pro dodání projektové dokumentace pro provedení stavby do 45 dnů ode dne vydání pravomocného stavebního povolení. Žalovaná potvrdila, že dne 6. 3. 2018 byl uzavřen dodatek [číslo] ke smlouvě o dílo, který rozsah díla měnil. Zdůraznila však, že tento dodatek byl uzavřen téměř půl roku poté, co měla být provedena a předána přinejmenším první část díla v podobě projektové dokumentace a žalobce tak jistě nemohl předvídat, že k uzavření nějakého dodatku vůbec dojde. Ani kdyby žalovaná připustila, že se uzavřením zmíněného dodatku posunul termín provádění díla, neprovedl žalobce předmětné dílo včas. Pokud jde o dodatek [číslo] uzavřený dne 17. 4. 2019, ten rozsah díla neměnil. Doplnil pouze pozemek parc. [číslo] který však byl v podkladech uveden již v dodatku předchozím. Sled událostí byl takový, že v okamžiku, kdy vyvstala potřeba doplnit rozsah díla o zmíněný pozemek, vypracoval žalobce rovněž dodatek k cenové nabídce ze dne 14. 8. 2017, administrativním pochybením však při dodatku [číslo] nebyla zohledněna celá cena díla podle dodatku k cenové nabídce. Smyslem dodatku [číslo] tedy bylo napravit toto pochybení a zahrnout celou cenu dodatkového díla, to je i částku 169 816 Kč. Žalovaná proto argumentovala, že i kdyby byl běh lhůty pro provedení díla byl vázán na datum 6. 3. 2018, kdy došlo k uzavření 1. dodatku, měla být projektová dokumentace pro územní řízení předána nejpozději do 4. 6. 2018. Žalobce však podal žádost o vydání územního rozhodnutí teprve 23. 8. 2019. Z uvedeného důvodu dospěla k závěru, že se dostal do prodlení v trvání celkem 445 dnů. Stejně tak byl v prodlení s dodáním projektové dokumentace pro provedení stavby, a to 31 dní. Pro případ, že by soud dospěl k závěru, že žaloba na zaplacení úroku z prodlení je důvodná, navrhovala započtení své pohledávky z titulu smluvní pokuty z důvodu prodlení s předáním díla oproti pohledávce žalobce.

3. Soud se nejprve zabýval otázkou nároku žalobce na zaplacení požadované částky, následně zkoumal, zda kompenzační námitka ze strany žalované je opodstatněná.

4. Na úvod je třeba připomenout právní úpravu, z níž soud při rozhodování vycházel. Podle § 2610 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále rovněž jen o.z.), vzniká právo na zaplacení ceny provedením díla. Podle § 2604 o. z. je dílo provedeno, je-li dokončeno a předáno. Podle § 2605 odst. 1 o. z. je dílo předáno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit ke svému účelu. Objednatel převezme dokončené dílo s výhradami nebo bez výhrad. Z pohledu citovaných zákonných ustanovení je tedy evidentní, že předpokladem vzniku práva na zaplacení ceny díla je provedení díla. Není podstatné, zda dílo bylo předáno s vadami či bez nich, zda bylo předáno včas či opožděně. Mezi účastníky bylo nesporné, že k předání díla jako celku došlo dne 12. 5. 2020, o čemž byl pořízen předávací protokol. Spornou otázkou bylo, zda předmětem smlouvy o dílo byl či nebyl výkon autorského dozoru, neboť žalovaná namítala, že do doby, než byl autorský dozor vykonán, není možné hovořit o dokončení díla. V této souvislosti byly provedeny důkazy listinami a účastnickými i svědeckými výslechy.

5. Nabídka rekonstrukce místní komunikace v obci [obec] předložená žalobcem žalované dne 14. 8. 2017 obsahovala mimo jiné nabídku prací spojených s prováděním stavby (autorský dozor). Celková cena projektové dokumentace byla vyčíslena částkou 537 088 Kč. V této nabídce byly skutečně zahrnuty i položky oceňující práce spojené s autorským dozorem. Stejně tomu bylo i u dodatku z 5. 1. 2018, který byl vypracován k provedení komunikace v dalším úseku, a to včetně kanalizace a vodovodu, veřejného osvětlení a plynofikace. Tato cenová nabídka činila 266 336 Kč a opět zahrnovala i položky spojené s autorským dozorem. Samotná smlouva o dílo ze dne 21. 8. 2017 však položku autorský dozor neobsahuje. V bodě 1.2 smlouvy je taxativně vypočteno, čeho se projektová dokumentace týká. V bodě 1.3 je uvedeno, že součástí díla je provedení inženýrské činnosti pro zajištění potřebných vyjádření a souhlasů dotčených orgánů a institucí nutných k územnímu a stavebnímu řízení a získání pravomocného územního rozhodnutí a stavebního povolení pro objednatele. Práce spojené s prováděním stavby ve smlouvě ujednány nebyly. Je tedy zřejmé, že cenová nabídka, která byla převzata do smlouvy o dílo, vychází z částky zahrnující i autorský dozor, předmět smlouvy však tuto položka neobsahuje a bod 5 obsahující termíny a způsob dodávky s provedením autorského dozoru rovněž nepočítá. Žalobce ve své účastnické výpovědi potvrdil, že cena autorského dozoru byla součástí nabídkové ceny, současně zdůraznil, že smlouva o dílo ujednání o autorském dozoru neobsahovala. Tvrdil, že je zcela běžné, že je vypracována projektová dokumentace, k realizaci díla samotného následně pro nedostatek finančních prostředků dojde se značným časovým odstupem, případně k ní nedojde vůbec. Pokud je zákonným předpokladem pro zaplacení ceny díla jeho dokončení, nemusel by mít právo na odměnu nikdy. Svědek [jméno] [příjmení], bývalý starosta obce, vypověděl, že vedení obce počítalo s tím, že projektant pro ně bude vykonávat rovněž autorský dozor. Zda tomu tak skutečně bylo, o tom již informován nebyl. Svědek [jméno] [příjmení], bývalý místostarosta obce, uvedl, že podle jeho názoru autorský dozor byl naceněn, následně však předmětem smlouvy již nebyl. Faktura [číslo] ze dne 25. 5. 2020 zní celkem na částku 829 129,50 Kč, což je částka 685 231 Kč + 21 % DPH. Sjednaná cena díla v konečné podobě činila 803 424 Kč bez DPH, tedy s DPH 972 143 Kč. Rozdíl mezi cenou dohodnutou a cenou vyfakturovanou představuje 118 193 Kč, tedy s DPH 143 014 Kč. S výjimkou autorského dozoru nezazněla výhrada, že by žalobce část díla neprovedl. Vzhledem k tomu, že součet cen autorských dozorů u celé nabídky představuje částku 163 196 Kč, je vysoce pravděpodobné, že rozdíl v ceně dohodnuté a účtované představuje právě odměna za autorský dozor, že žalobce fakturoval částku představující dohodnutou cenu díla, aniž účtoval odměnu za autorský dozor. Spolu s výpověďmi, které byly zmíněny shora, a s tím, že předání díla bylo vázáno výlučně k předání projektové dokumentace, dospěl soud k závěru, že autorský dozor předmětem díla nebyl a to, zda byl či nebyl vykonán, nemá vliv na dokončení a předání díla a tedy na povinnost zaplatit jeho cenu.

6. Z tvrzení žalobce vyplývá, že faktura [číslo] byla starostovi žalované obce předána dne 25. 5. 2020. Pokud žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že zmíněného dne žalobce toliko učinil pokus o předání faktury, žalovaná ji však nepřevzala a naopak žalobci výslovně sdělila, že tato nesplňuje náležitosti daňového dokladu, je toto tvrzení v rozporu s provedenými důkazy. Faktura ze dne 25. 5. 2020 obsahuje podpis žalobce i podpis statutárního zástupce žalované. Ten k výslovnému dotazu soudu připustil, že se může jednat o jeho podpis, k vyvrácení jeho pravosti nenavrhoval žádný důkaz. Žalované lze přisvědčit v tom, že datum splatnosti uvedené na faktuře (den 8. 6. 2020) je v rozporu s ujednáním ve smlouvě, podle níž je cena díla splatná do 30 dnů od doručení daňového dokladu objednateli. Žalobce ostatně potvrdil, že tuto výhradu skutečně zástupce žalované vznesl a že on na to reagoval tak, že může být tedy bez problémů plněno po 30 dnech. Z faktury na vyúčtování úroku z prodlení [číslo] ze dne 6. 10. 2021 je patrné, že žalobce uvažoval se splatností faktury 24. 6. 2020 a že tedy požaduje úrok z prodlení skutečně po uplynutí 30 dnů od doručení faktury. Pro úplnost je třeba dodat, že nesprávné datum splatnosti na faktuře není rozhodně vadou faktury jako daňového dokladu, která by ji činila neplatnou či dokonce nicotnou. Jiné vady faktury žalovaná nezmiňovala.

7. Jak je uvedeno shora, dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno (§ 2604 o.z.). Z provedených důkazů soud uzavřel, že předmětem smlouvy o dílo byla pouze činnost ve smlouvě uvedená, tedy nikoli výkon autorského dozoru, že dne 12. 5. 2020 došlo k předání díla a jeho cena byla vyúčtována fakturou předanou dne 25. 5. 2020. Žalobci tedy vzniklo právo na zaplacení ceny díla ve smyslu § 2610 o.z. Pokud cena díla nebyla ve stanovené lhůtě zaplacena, dostala se žalovaná do prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení zodpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. V konkrétním případě se jedná o vládní nařízení č. 351/2013 Sb. a žalobci náleží právo na náhradu zákonného úroku z prodlení ve výši 10 %. Soud tedy považoval žalobu za opodstatněnou. Vzhledem k obraně žalované se dále zabýval otázkou, zda je kompenzační námitka důvodná.

8. Základem kompenzační námitky bylo ujednání v bodě 6 smlouvy o dílo, podle něhož pro případ prodlení objednatele se zaplacením ceny díla nebo zhotovitele s předáním díla sjednávají smluvní strany smluvní pokutu ve výši 0,5% denně z ceny díla za každý den prodlení. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený.

9. Žalovaná poukazovala na to, že zhotovitel se zavázal předat předmět díla tak, že nejpozději do 90 dnů od podpisu smlouvy předá projektovou dokumentaci pro územní řízení, nejpozději do 60 dnů ode dne vydání pravomocného územního rozhodnutí předá projektovou dokumentaci pro stavební povolení a nejpozději do 45 dnů ode dne vydání pravomocného stavebního povolení předá projektovou dokumentaci pro provedení stavby. Poukazovala též na to, že k dílčímu předávání, jak bylo ujednáno ve smlouvě, nedocházelo vůbec, k finálnímu předání díla potom došlo dne 12. 5. 2020. Žalovaná akceptovala, že mezi účastníky byl dne 6. 3. 2018 uzavřen dodatek [číslo] kterým byl rozšířen rozsah prováděného díla, a za počáteční rozhodné datum tak považovala termín uzavření dodatku 1 ke smlouvě, tedy den 6. 3. 2018. Uvažovala tak, že projektová dokumentace pro územní řízení měla být předána do 4. 6. 2018, žádost o vydání územního rozhodnutí (připustí-li žalovaná současně skutečnost, že k předání díla došlo tím, že byla podána příslušná žádost k příslušnému úřadu) však žalobce podal až 23. 8. 2019. Dostal se tak do prodlení v délce 445 dnů. Následně byl v prodlení s předáním projektové dokumentace pro provedení stavby, kterou měl předat do 45 dnů ode dne vydání pravomocného stavebního povolení, stavební povolení nabylo právní moci 26. 2. 2020, k předání díla však došlo teprve 12. 5. 2020, žalobce se tedy v tomto případě dostal do prodlení v trvání 31 dnů. Žalovaná vyčíslila smluvní pokutu částkou 4 017,12 Kč za den, celková výše smluvní pokuty tak představovala částku 1 912 149,12 Kč. Část této pohledávky pak žalovaná započetla na fakturu na úrok z prodlení.

10. Soud nejprve zkoumal, zda ze strany žalované došlo k řádnému uplatnění práva na zaplacení smluvní pokuty, zda žalovaná vznesla řádně kompenzační námitku. V tomto směru považoval za prokázané, že dopisem ze dne 4. 2. 2022, jehož doručení žalobce nezpochybňoval, vyzvala žalovaná žalobce k zaplacení smluvní pokuty ve výši 1 912 149,12 Kč z důvodu pozdního předání díla s odkazem na smluvní ujednání o tom, že za každý den prodlení zaplatí žalobce 0,5% smluvní pokuty denně. Následně potom byla kompenzační námitka uplatněna ve vyjádření žalované k žalobnímu návrhu, které bylo doručeno soudu 7. 2. 2022 a právnímu zástupci žalobce dne 14. 2. 2022. Z formálního hlediska tedy proběhlo uplatnění pohledávky i úkon započtení bezchybně a soud se nadále musel zabývat otázkou, zda námitka započtení byla důvodná.

11. Ze smlouvy o dílo uzavřené mezi účastníky dne 21. 8. 2017 plyne, že pro případ prodlení objednatele se zaplacením ceny díla nebo zhotovitele s předáním díla sjednávají smluvní strany smluvní pokutu ve výši 0,5% denně z ceny díla za každý další den prodlení. V bodě 5 smlouvy bylo dohodnuto, že zhotovitel předá projektovou dokumentaci pro územní řízení do 90 dnů od podpisu smlouvy, projektovou dokumentaci pro stavební povolení do 60 dnů ode dne vydání pravomocného územního rozhodnutí a projektovou dokumentaci pro provedení stavby do 45 dnů ode dne vydání pravomocného stavebního povolení, přičemž k převzetí předmětu díla poskytne objednatel nezbytnou součinnost. Citované ujednání ve smlouvě obsahuje dovětek, že lhůty mohou být ovlivněny lhůtami dodání stanovisek správců sítí, správních orgánů, případně dalších účastníků v řízení. Z původního textu připravované smlouvy je zřejmé, že bod 5 upravující termíny převzetí dodávky zmíněný dovětek týkající se způsobu předání díla původně neobsahoval. Žalobce ve své účastnické výpovědi i ve svých podáních tvrdil, že doplnění dovětku bylo jeho iniciativou, protože nezáleželo pouze na něm, kdy práci odvede. Lhůty ve smlouvě chápal jako informativní, záleželo na podkladech, z nichž musel vycházet. Navíc vyslovil přesvědčení, že žalovaná má právo na sankci pouze v případě, kdy dojde k prodlení s provedením celého díla. Svědek [jméno] [příjmení], bývalý starosta obce Žíšov, uvedl, že smlouvu koncipovali sami, použili předlohu z nějaké dřívější akce a tu upřesnili. Termín dodání díla byl sjednán v etapách, které souvisely s průběhem prací, byly tam dohodnuty nějaké dny od podpisu smlouvy. Postupně se ale objevovaly problémy, některé záležitosti se upřesňovaly. To prodloužilo celou proceduru vypracování projektu. Ze strany obce navíc došlo k upřednostnění jiných akcí, proto nabrala akce [anonymizováno] ulice různá zpoždění. V době, kdy se projekt dokončoval, blížily se volby. Proto napsal panu projektantovi upřesnění, aby nedošlo k nějaké nejasnosti a aby bylo zřejmé, že obec upřednostňuje práci na [obec] ulici a na chodníku do [obec] z důvodu dotací, zpoždění práce na [anonymizováno] ulici nebyl problém. Podnět k sepisu listiny obsahující to upřesnění dal projektant, který chtěl mít zdokumentováno, že má preferovat jiné akce a nebude současně stíhat termín na [anonymizováno] ulici. Tehdejšímu vedení obce zpoždění práce na [anonymizováno] ulici nevadilo. Stejně popsal důvody, které vedly ke zdržení práce na projektu, svědek [jméno] [příjmení]. Potvrdil, že zadání bylo významně rozšířeno, vedle toho dala obec jasnou preferenci chodníku do [obec] a [obec] ulici. Zastupitelstvo obce pochopitelně řešilo, co upřednostnit, s realizací prací na [anonymizováno] ulicí v dohledné době nepočítali, pořadí preferencí se řídilo dotačními možnostmi. Je tedy zřejmé, že žalobce i tehdejší vedení obce považovali skutečně lhůty spíše za informativní. Z provedených důkazů tedy plyne, že k pořadí prací na jednotlivých projektech dala žalovaná žalobci jednoznačný pokyn. Zmíněné skutečnosti byly pochopitelně jasné především mezi žalobcem a původním vedením obce, ani nové vedení však nebylo zcela neinformované, neboť dodatek [číslo] již podepisoval starosta [příjmení].

12. Z provedených důkazů pak vyplynuly následující pro rozhodnutí významné skutečnosti: [anonymizováno] [číslo] ke smlouvě o dílo v podkladech pro provedení díla doplnil pozemek [číslo] na který měla být zpracována projektová dokumentace v plném, smluveném rozsahu. Současně se zvýšila cena díla o 96 520 Kč bez DPH. O tom, že probíhala jednání, která postupně rozšiřovala zadání, svědčí doložené zápisy ze zasedání zastupitelstva obce Žíšov. Dle zápisu ze dne 19. 10. 2017 se jednání zúčastnil projektant [celé jméno žalobce], aby se zastupitelstvem obce probral postup dalších projekčních prací. Upozornil, že v projektu obce Bahenní ulice jsou překážky spočívající v úzkém průjezdu, chybí povinná šíře pozemku. Problém je třeba řešit výkupem soukromého pozemku, jinak nelze v těchto místech komunikaci realizovat. Apeloval současně na zastupitelstvo obce, aby posoudilo možnost rozšířit projekt týkající se nové komunikace a sítí i na pozemek [číslo], který obci daroval pan [příjmení]. Na závěr bylo dohodnuto, že zastupitelé zmíněnou věc promyslí a vyjádří se na následující schůzi. O rozsahu projektové dokumentace jednalo zastupitelstvo obce opakovaně na zasedáních dne 29. 11. 2017, dne 30. 12. 2017 a dne 5. 3. 2018. Teprve na tomto posledním zasedání bylo dohodnuto, že pozemek parc. [číslo] bude zahrnut do projektové dokumentace a tím se zvyšuje cena díla o 96 520 Kč. Následujícího dne došlo k uzavření dodatku [číslo] ke smlouvě. Důvody, pro které v tomto období nebylo jasné, v jakém rozsahu má být projektová dokumentace zpracována, byly tedy na straně zastupitelstva obce, které dospělo k jednoznačnému závěru až po půl roce. Současně je evidentní, že úvaha žalované o tom, že žalobce nemohl předvídat, že k uzavření nějakého dodatku vůbec dojde, je nesprávná. Byl to právě žalobce, kdo upozorňoval na problémy s šíří plánované cesty a kdo dal obci na zvážení rozšíření projektu z důvodů, které byly praktické a které byly zmíněny shora. Nebylo jeho vinou, že k uzavření dodatku, který zásadně rozšiřuje rozsah práce, došlo teprve půl roku po uzavření smlouvy o dílo. Téhož dne, kdy byl uzavřen dodatek [číslo] (tedy dne 6. 3. 2018) potom starosta obce vyhotovil i listinu s názvem upřesnění požadavků na pořadí zpracování projektových dokumentací. V ní uvedl, že provedení projektové dokumentace dle smlouvy o dílo na akci rekonstrukce místní komunikace [obec] (takzvaná [ulice] ulice) bude časově upřednostněno před vyhotovením projektové dokumentace dle smlouvy o dílo na akci místní komunikace a ZTV v obci [obec] ([anonymizováno] ulice) z důvodu případné možnosti čerpání dotací. Tato listina sice není dodatkem ke smlouvě o dílo, její smysl, obsah a vůle žalované jsou však zcela zřejmé. Vyplývá z nich, že z několika souběžně probíhajících akcí měl projektant upřednostnit z logických důvodů jednu akci na úkor druhé. Uvedený závěr potvrzují shodné výpovědi svědků [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], z nichž je patrné i to, že kdyby nedošlo ke změně ve vedení obce, termín předání projektové dokumentace by nikdo neřešil. Ostatně i sám starosta [jméno] [příjmení] potvrdil, že s ním o projektu žalobce komunikoval, po řešení realizace ulice [obec] se začalo intenzivně pracovat na ulici [anonymizováno], která byla ještě následně rozdělena do několika etap. Současně je zřejmé, že dodatek [číslo] hovoří o tom, že v podkladech pro provedení díla se doplňuje pozemek [číslo] s tím, že v dodatku [číslo] byla schválena pouze část celého rozsahu. O tom svědčí mimo jiné skutečnost, že v případě prvního dodatku se cena za provedení díla zvyšovala o 96 520 Kč, v druhém dodatku se zvyšovala o dalších 169 816 Kč. I dodatek [číslo] tedy významně rozšiřoval předmět díla. Vzhledem k tomu, že se nejedná o oddělitelné části díla, protože projekt musel být zpracován na celý jeho rozsah, nelze lhůty pro předání jednotlivých částí díla počítat jinak, než od uzavření druhého dodatku, tedy od 17. 4. 2019. Potom připadá v úvahu termín pro předání projektové dokumentace pro územní řízení dne 16. 7. 2019. Jak uvádí sama žalovaná, k předání došlo (pokud se za předání dá považovat podání příslušné žádosti k příslušnému úřadu) dne 23. 8. 2019. Pozdní předání projektové dokumentace pro stavební povolení žalovaná netvrdila, soud se jím tedy nezabýval. Žalovaná dále poukazovala na to, že k předání projektové dokumentace pro provedení stavby mělo dojít do 45 dnů ode dne vydání pravomocného stavebního povolení, stavební povolení nabylo právní moci 26. 2. 2020, k předání díla však došlo teprve 12. 5. 2020, tedy se žalobce dostal do prodlení v trvání 31 dnů. K tomu namítal žalobce, že pro předání projektové dokumentace pro provedení stavby potřeboval pravomocná stavební povolení ke všem částem stavby, tedy potřeboval stavební povolení na rekonstrukci vodovodu a kanalizace, stavební povolení na plynofikaci a stavební povolení na rekonstrukci místní komunikace. Tato stavební povolení vydávají různé úřady a teprve poté, co jsou všechna k dispozici, může být předána kompletní projektová dokumentace pro provedení stavby. Vzhledem k tomu, že poslední stavební povolení na plynofikaci nabylo právní moci teprve 24. 3. 2020, lhůta 45 dnů skočila 8. 5. 2020. Žalobce připouštěl, že celé dílo předal 12. 5. 2020, odkazoval však na to, že dne 8. 5. 2020 byl pátek a státní svátek a pokud se pokoušel předat dokumentaci dříve, vyzýval ke schůzce zástupce žalované bezúspěšně.

13. Žalobce současně považoval obranu žalované spočívající v kompenzační námitce za nemravnou. Podotýkal, že žalovaná se až do předání díla chovala tak, že termíny pro předání projektových dokumentací nejsou závazné, v průběhu provádění díla se objevily problematické body a potřeba rozšíření zadání, na jeho základě byl dne 6. 3. 2018 uzavřen dodatek rozšiřující zadání i na pozemek [číslo]. Ke zdržení tedy docházelo na straně samotné žalované. Ta upřednostňovala práce na projektové dokumentaci na rekonstrukci takzvané [obec] ulice (projektová dokumentace na rekonstrukci [obec] ulice byla předána dne 5. 7. 2019), dále chodníku do [obec] a dala v tomto smyslu žalobci jednoznačný pokyn. Žalovaná rovněž měnila své názory na zadání díla. Žalobce podával cenovou nabídku i na plynofikaci, která však na základě rozhodnutí žalované do smlouvy o dílo původně zahrnuta nebyla. V průběhu provádění díla si to žalovaná rozmyslela a dodatkem [číslo] došlo k rozšíření předmětu díla i o zpracování projektové dokumentace k plynofikaci. Teprve po uzavření druhého dodatku tak bylo možné obstarat finální vyjádření všech dotčených orgánů potřebných pro dokončení projektové dokumentace pro územní řízení. Termíny pro zpracování projektové dokumentace zakotvené ve smlouvě se tak staly obsolentními, a to zejména s ohledem na vlastní jednání žalované. Ze strany příslušných úřadů navíc docházelo k průtahům při vydávání závazných stanovisek.

14. Pravdivost zmíněných tvrzení žalobce byla prokázána prakticky veškerými provedenými důkazy. Ze shora zmíněných zápisů z jednání zastupitelství obce je zřejmé, že probíhala opakovaná jednání o tom, jaký bude rozsah díla, co všechno bude zpracováno v projektové dokumentaci. Z výpovědi bývalého starosty i místostarosty vyplynulo jednoznačně, že termín dokončení díla takzvané [anonymizováno] ulice byl pro obec druhořadým, upřednostňovali další dvě akce, což projektantovi sdělili a následně mu starosta tuto skutečnost potvrdil i písemně. Uvedené důkazy podporují stanovisko žalobce, že termín byl považován za informativní, jeho dodržení nebylo stranami nikterak zásadně dodržováno. Zřejmé je i to, že k rozšiřování předmětu díla a úvahám o tom, jak má být dílo realizováno, aby to bylo ekonomické a smysluplné, přispívala právě jednání zastupitelstva s projektantem. Starosta [územní celek] připustil, že dodatek [číslo] byl uzavřen z iniciativy žalobce, který další pokračování v práci podmiňoval úpravou smlouvy. Současně potvrdil, že žádné vady díla žalobci nikdy nevytýkali. Pokud dostali fakturu, řešili, zda a jaká opatření přijmout k tomu, aby žalované nevznikla žádná škoda, z důvodu formulace smlouvy o dílo se rozhodl požadovat po žalobci penále, neboť měl snahu počínat si s péčí řádného hospodáře. [příjmení] důvod ho vedl i ke zkoumání dokumentace z roku 2006. Věděl, že rovněž minulé vedení celou záležitost řešilo a dospělo k závěru, že je třeba vyhotovit projekt nový. K otázce v minulosti zpracované dokumentace je třeba pro úplnost uvést, že vyslechnutí svědci i účastníci potvrdili, že výsledky práce z roku 2006 se ukázaly být nepoužitelné jak pro podstatně menší rozsah tehdy plánovaných prací, tak i pro způsob zpracování projektové dokumentace.

15. Nárok žalované na zaplacení smluvní pokuty vychází z bodu 6 smlouvy o dílo a předpokládá povinnost zhotovitele platit smluvní pokutu v případě, že je v prodlení s plněním svého závazku. Podle § 1968 o.z. je v prodlení dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní. Dlužník však není za prodlení odpovědný, pokud nemůže plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1975 o.z. je věřitel v prodlení, nepřijal-li řádně nabídnuté plnění nebo neposkytl-li dlužníku součinnost potřebnou ke splnění dluhu. Na základě shora hodnocených důkazů dospěl soud k závěru, že konečné zadání rozsahu práce obsahoval teprve dodatek [číslo] ze dne 17. 4. 2019, lhůta 90 dnů k vypracování projektové dokumentace pro územní řízení tak vypršela dne 16. 8. 2019. Žádost o vydání územního rozhodnutí byla podána dne 23. 8. 2019, tedy se zpožděním 7 dní. Posledním stavebním povolením potřebným pro zkompletování projektové dokumentace bylo stavební povolení na plynofikaci, které nabylo právní moci dne 24. 3. 2020 Lhůta 45 dnů tak uplynula až dne 8. 5. 2020, což byl skutečně státní svátek a lhůta tak skončila až v pondělí dne 11. 5. 2020. Na straně žalobce tedy ve skutečnosti došlo k prodlení v řádech dnů.

16. Podle § 2 odst. 3 občanského zákoníku výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy, nesmí vést ke [anonymizováno] nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. V posuzované věci z provedených důkazů vyplynulo, že žalobce byl v prodlení pouze v době 8 dnů, což je v porovnání s tvrzenými 445 dny doba zcela zanedbatelná. Vzhledem k celému popsanému vývoji vztahů účastníků, k jejich postoji k otázce plnění závazku a ke komplikovanosti zakázek, jejichž obsah byl stále měněn, považuje soud přiznání práva na smluvní pokutu za rozporné s dobrými mravy.

17. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že úspěšnému žalobci soud přiznal právo na plnou náhradu nákladů řízení. Tyto náklady byly představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 4 135 Kč a dále odměnou za právní zastupování za 9 úkonů právní služby podle § 8 ve spojení s § 7 odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v plné výši a jeden úkon v poloviční výši, dále 9 režijních paušálů podle § 11 odst. 1 písm. a), d), g) advokátního tarifu, 21% DPH. Celkem náklady řízení představují částku 61 501 Kč a žalovaná zaplatí tyto náklady na účet právního zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení].

18. Podle § 148 odst. 1 o.s.ř. má stát podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Soud u žádného z účastníků tyto předpoklady neshledal, a proto neúspěšné žalované uložil povinnost zaplatit státu náklady představující vynaložené svědečné ve výši 2 687 Kč Náklady státu budou hrazeny na účet soudu č. [bankovní účet], variabilní symbol [číslo].