4 C 60/2021

Plný text

Okresní soud v Táboře rozhodl předsedkyní senátu Mgr Michaelou Bílou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně se sídlem adresa žalobkyně , zastoupená advokátem titul . jméno příjmení , se sídlem adresa žalobkyně , proti žalovaným: 1) celé jméno žalované , datum narození , bytem adresa žalované , : 2) celé jméno žalované , datum narození , bytem adresa žalované , o zaplacení 6 340 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni částku 6 340 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % p.a. z částky 6 340 Kč od 14. 3. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [titul]. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem v [obec].

III. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Táboře doplatek soudního poplatku ve výši 600 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou u soudu dne [datum] se žalobkyně po žalovaných domáhala zaplacení žalované částky s odůvodněním, že dne [datum], způsobila žalovaná 2), vozidlem Peugeot 306, [registrační značka], jehož vlastníkem a provozovatelem je žalovaná 1), dopravní nehodu v důsledku dopravního přestupku (nedání přednosti), při kterém došlo ke škodě ve výši 16 600 Kč na motorce zn. Simson, [registrační značka] Vzhledem k tomu, že žalovaná 1) neuzavřela k datu vzniku škody povinné smluvní pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, byl povinen právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], poskytnout plnění za škodu způsobenou provozem vozidla, za kterou odpovídá osoba bez pojištění odpovědnosti, byl-li provoz tohoto vozidla podmíněn pojištěním odpovědnosti. Právní předchůdce žalobkyně pověřil [právnická osoba] s.r.o., aby jeho jménem vyřídila pojistnou událost, ta škodnou událost prošetřila, zkompletovala dokumentaci k výplatě plnění poškozenému a vyúčtovala si poplatek ve výši 2 420 Kč jako náhradu spojenou s vyřízením případu. Pohledávka byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena na žalobkyni, o čemž byli žalovaní informováni vyrozuměním ze dne 24. 4. 2020. Poté žalobkyně vyzvala žalované k úhradě pohledávky výzvou ze dne 15. 12. 2020, ovšem bezvýsledně.

2. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) není třeba k projednání věci nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popř. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud zaslal účastníkům výzvu k vyjádření, zda souhlasí s projednáním věci bez nařízení jednání s tím, že je poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř., že s projednáním věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci neměli žádných námitek, proto soud rozhodl bez nařízení jednání.

3. Ze záznamu o dopravní nehodě soud zjistil, že dne [datum] v 14:35 hod., v ulici [příjmení] v [obec], kdy při odbočování nerespektovala přednost v jízdě, došlo ke střetu osobního automobilu PEOGEOT 306, [registrační značka], jehož provozovatelem a vlastníkem je žalovaná 1) a které řídila žalovaná 2), a motorkou zn. Simson, [registrační značka] jejímž vlastníkem je [jméno] [příjmení]. Při dopravní nehodě došlo ke škodě na motorce, která byla vyčíslena na částku 16 600 Kč. Vyčíslené škody žalobkyně doložila likvidační zprávou č. [anonymizováno] [rok] [číslo], zápisem o prohlídce vozidla ze dne [datum], vyjádřením k likvidaci – dopis o výplatě a fotodokumentací. Náhradu nákladů externímu zpracovateli škodné události ve výši 2 420 Kč, má soud za prokázanou prohlášením o výši odměny za likvidaci škodných událostí a přehledem transakcí. O zaplacení žalované částky byli žalovaní upomínáni výzvou ze dne 24. 4. 2020.

4. Podle ust. § 3 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak. Podle ust. § 24 odst. 2 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb., kancelář poskytuje z garančního fondu poškozenému plnění za újmu způsobenou provozem vozidla, kterou je povinna nahradit osoba bez pojištění odpovědnosti, byl-li provoz tohoto vozidla podmíněn pojištěním odpovědnosti podle tohoto zákona. Dle ust, § 24 odst. 9 citovaného zákona, výplatou plnění z garančního fondu vzniká Kanceláři nárok na náhradu jedné třetiny toho, co plnila poškozenému podle odstavce 2 písm. a), b) a g) včetně nákladů na jinou osobu pověřenou Kanceláří vyřízením případu a poskytnutím plnění poškozenému nebo uplatněním tohoto práva, nejvýše však 300 000 Kč. Vůči pohledávce Kanceláře na náhradu podle věty prvé jsou solidárními dlužníky provozovatel a řidič vozidla, jehož provozem byla způsobena újma; řidič pouze tehdy, pokud má povinnost újmu nahradit. Nelze-li určit provozovatele vozidla, je solidárním dlužníkem vůči pohledávce Kanceláře vlastník vozidla. Ve svých rozhodnutích Nejvyšší soud dovodil, že za osobu bez pojištění odpovědnosti, vůči níž má Česká kancelář pojistitelů ve smyslu § 24 odst. 2 písm. b) citovaného zákona právo na náhradu, je třeba považovat osobu, která za způsobenou škodu skutečně odpovídá. Za škodu způsobenou provozem motorového vozidla odpovídá podle § 2927 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, jeho provozovatel a podle § 2910 občanského zákoníku, jeho řidič, pokud způsobil škodu zaviněným porušením právní povinnosti. Uplatněný nárok v daném případě, je nikoliv klasickým sekundárním nárokem na náhradu škody ve smyslu obecných ustanovení občanského zákoníku, případně plynoucím ze zvláštní odpovědnosti z provozu vozidla, nýbrž originárním nárokem majícím původ v příslušných ustanoveních zvláštního zákona (§ 24 zákona č. 168/1999 Sb.), a lze jej uplatnit vůči tomu, kdo povinnost plnit z garančního fondu vyvolal. Osoba, která povinnost plnit z garančního fondu vyvolala, je řidič vozidla nebo jeho provozovatel, kteří jsou solidárními dlužníky.

5. Protože pohledávka původního věřitele byla postoupena žalobkyni v souladu s ust. § 1879 občanského zákoníku, dospěl soud k závěru, že původní věřitel postoupil pohledávku žalobkyni, což zakládá její aktivní legitimaci k vedení sporu. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě, jak co do žalované částky, která představuje jednu třetinu z toho, co plnila žalobkyně za žalované poškozenému a na náhradě nákladů na vyřízení případu, tak i co do úroku z prodlení uplatněného dle ust. § 1970 občanského zákoníku ve výši dle vl. nařízení č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.

6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6 340 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Platební místo bylo určeno dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.

7. Odůvodnění tohoto rozsudku je v souladu z ust. § 157 odst. 4 o.s.ř.

8. Výrok o povinnosti žalovaných zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Táboře, doplatek soudního poplatku ve výši 600 Kč se opírá o ustanovení položky 2 bodu 2. sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, podle kterého pokud nebyl vydán elektronický platební rozkaz, doměří soud poplatek podle položky 1, v daném případě podle položky 1 bod 1. písm. a) sazebníku, přičemž poplatková povinnost vzniká podle ust. § 4 odst. 1 písm. j) zákona č. 549/1991 Sb., až v souvislosti s rozhodnutím soudu o věci samé a dle výsledku předmětného sporu. Žalobkyně byla ve věci úspěšná, proto jsou k zaplacení doplatku soudního poplatku povinni žalovaní.