4 C 73/2021

Plný text

Okresní soud v Táboře rozhodl předsedkyní senátu Mgr Michaelou Bílou jako samosoudkyní v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně se sídlem adresa , zastoupené advokátem titul . jméno příjmení , se sídlem adresa , proti žalované: osobní údaje žalované trvale bytem adresa žalované , o zaplacení částky 37 687,42 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 37 687,42 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky 37 587,42 Kč jdoucí od 22. 11. 2019 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 960 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně [titul]. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem v [obec a číslo]. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala na žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Uvedla, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny. Na základě této smlouvy dodávala žalobkyně žalované elektrickou energii do odběrného místa [obec a číslo] v období od 22. 11. 2018 do 13. 2. 2019. Žalované za toto období byla vystavena a zaslána faktura [číslo] znějící na částku 5 182,91 Kč a dále opravná faktura [číslo] znějící na částku 37 587,42 Kč za dodávku elektřiny, které žalovaná neuhradila. Dále pak žalobkyně žalované vyúčtovala smluvní pokutu ve výši 100 Kč za prodlení s platbou delší deseti dnů. Žalovaná byla k úhradě všech dlužných částek vyzvána předžalobní výzvou ze dne 7. 1. 2020, ničeho však nezaplatila. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) není třeba k projednání věci nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popř. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud zaslal účastníkům výzvu k vyjádření, zda souhlasí s projednáním věci bez nařízení jednání s tím, že je poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř., že s projednáním věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci neměli žádných námitek, proto soud rozhodl bez nařízení jednání. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum] je zřejmé, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o dodávce elektřiny do odběrného místa [obec a číslo]. Žalovaná byla seznámena s platnými obchodními podmínkami žalobkyně a ceníkem, tvořícími nedílnou součást smlouvy. Z vyúčtování za sdružené služby dodávky elektřiny a souvisejících služeb s variabilním symbolem [číslo] soud zjistil, že za období od 22. 11. 2018 do 13. 2. 2019 dlužila žalovaná žalobkyni za uvedené služby částku 5 182,91 Kč, jejíž splatnost byla stanovena dnem [datum]. Následně ovšem došlo k poskytnutí informací provozovatelem distribuční soustavy skrze OTE týkající se odběru elektřiny, kdy namísto původních 1,027 MWh, žalovaná odebrala 8,895 MWh. Žalobkyně proto vystavila novou opravnou fakturu [číslo] ze dne [datum] za období od 22. 11. 2018 do 13. 2. 2019 na částku 37 587,42 Kč, jejíž splatnost byla stanovena dnem [datum] a nahradila původně vydanou fakturu [číslo]. Žalobkyně pak dále požaduje i smluvní pokutu ve výši 100 Kč za prodlení s platbou delší deseti dnů ze shora uvedeným vyúčtování. Dne 7. 1. 2020 byla žalované zaslána předžalobní výzva, v nichž ji žalobkyně vyzvala k úhradě všech dlužných částek. Žalovaná na výzvy nereagovala. Soud proto vycházel ze skutkových tvrzení žalobkyně, která nebyla žalovanou žádným způsobem zpochybněna. Po právní stránce nahlížel soud na daný případ tak, že v řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byl uzavřen smluvní vztah v souladu se zákonem č. 458/2000 Sb. v platném znění, tj. energetický zákon a dle příslušných prováděcích předpisů k energetickému zákonu. Podle ust. § 28 odst. 2 písm. j) energetického zákona, je zákazník povinen uhradit dodavateli dodávku elektřiny. Dle ust. § 50 odst. 2 energetického zákona, smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. Na základě tohoto smluvního vztahu vznikla žalobkyně povinnost dodávat žalované do místa spotřeby elektřinu, což plnila a žalované vznikla povinnost za odběr této elektřiny platit mezi účastníky sjednané ceny, což neplnila řádně a včas a nezaplatila částky vyfakturované žalobkyní v předmětné faktuře, a proto jí byla tato povinnost uložena soudním rozhodnutím, včetně povinnosti zaplatit poplatky ve výši 100 Kč i příslušenství pohledávky, které je představováno zákonným úrokem z prodlení, přičemž počátek prodlení je správně odvozen od data následujícího po splatnosti faktury, který žalobkyně požaduje v souladu s ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění vyplývá z ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. O nákladech řízení bylo rozhodováno podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. za situace, kdy zcela úspěšná žalobkyně má právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení. Ty jsou představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 508 Kč, dále náklady za právní zastoupení advokátem účtované v souladu s vyhl. č. 177/96 Sb. v platném znění dle § 14b) za 2 úkony po 500 Kč, 2 režijní paušály po 100 Kč a dále 21 % DPH ve výši 252 Kč. V součtu náklady řízení ve výši 2 960 Kč a právě tuto částku uložil soud žalované žalobkyni na nákladech řízení nahradit. Platební místo pro náhradu nákladů řízení vyplývá z § 149 odst. 1 o.s.ř.