4 C 79/2026

Plný text

Okresní soud v Táboře rozhodl soudkyní Mgr. Michaelou Bílou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 25 312,62 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 25 312,62 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 562,43 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 28 476,43 Kč od 5. 1. 2026 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 000 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení v částce 2 513 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 25 312,62 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalovanému ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, uzavřené mezi účastníky řízení dne 8. 7. 2025, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 25 000 Kč. Úvěr měl žalovaný splatit v měsíčních minimálních splátkách ve výši 5 % čerpané částky. Žalovaný se dostal do prodlení již s první splátkou splatnou dne 15. 9. 2025. Po zaslání upomínek žalobkyně dne 21. 12. 2025 úvěr zesplatnila a žalovanému vyčíslila k zaplacení dlužnou částku. Dle předžalobní výzvy požaduje žalobkyně úhradu 29 476,43 Kč a náklady na právní zastoupení věřitele. Dále požaduje i úrok z prodlení z žalované částky. Do podání žaloby neuhradil žalovaný již ničeho, a to ani na základě předžalobní výzvy žalobkyně.Vzhledem k předloženým listinám, jakož i souhlasu žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání již v podané žalobě, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), i on vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se v určené lhůtě na výzvu soudu nevyjádřil a soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spisu.Z předsmluvních informací, smlouvy o úvěru ze dne 8. 7. 2025 č. , hodnota, a smluvních podmínek k této smlouvě, potvrzení o vyplacení úvěru, upomínek a předžalobní výzvy je prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 8. 7. 2025 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému revolvingový úvěr ve výši 25 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutou částku splácet v minimálních měsíčních splátkách ve výši 5 % z čerpané výše úvěru, přičemž smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Úrok z úvěru byl sjednán ve výši 57,99 % ročně, RPSN dosahovala výše 76,18 %. Ze smluvních ujednání také vyplývá, že se žalovaný zavázal uhradit žalobkyni i náklady na první a druhou upomínku – každá ve výši 500 Kč (č. l. 5.4). Žalovaný však porušil své smluvní povinnosti, když nezaplatil první minimální splátku ve výši 1 250 Kč splatnou dne 15. 9. 2025. Dne 21. 12. 2025 pak byla žalovanému odeslána předžalobní výzva, v níž byl informován o zesplatnění dluhu a zároveň upozorněn na možnost soudního vymáhání dlužné částky. Ta sestává z neuhrazené jistiny ve výši 24 914 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 3 562,43 Kč, nákladů na upomínání ve výši 1 000 Kč a smluvní pokuty ve výši 398,62 Kč.Právně byla věc posouzena dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), podle něhož smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádě splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Dle § 2048 a násl o. z. pak byl posouzen nárok žalobkyně na přiznání smluvní pokuty.Po přezkoumání a zhodnocení předložených důkazů, a to jednotlivě i ve všech vzájemných souvislostech, dospěl soud k závěru, že žaloba žalobkyně je plně důvodná. Mezi účastníky došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu § 2395 o. z. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému úvěr až do výše 25 000 Kč. Žalovaný se zavázal vyčerpané prostředky vrátit v minimálních měsíčních splátkách, a to včetně sjednaného smluvního úroku z úvěru, avšak tuto svoji povinnost vyplývající ze smlouvy o úvěru řádně nesplnil, a to ani po zesplatnění úvěru, ke kterému žalobkyně přistoupila v souladu se smlouvou právě pro prodlení žalovaného s dohodnutými splátkami. Protože žalovaný žalobkyni dosud nevrátil poskytnuté peněžní prostředky, uložil soud žalovanému tuto povinnost tímto rozsudkem, když žalobkyně požaduje jistinu dluhu ve výši 24 914 Kč, náklady na upomínky v celkové výši 1 000 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 3 562,43 Kč a smluvní pokutu vyčíslenou na částku 398,62 Kč. Zcela důvodným je též nárok žalobkyně na úroky z prodlení, které žalobkyně požaduje v souladu s § 1970 o. z. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož má žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady jsou představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 013 Kč a odměnou za právní zastupování. Jedná se o 3 úkony právní služby po 400 Kč (§ 14b odst. 1 bod 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb.) a 3x režijní paušál po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb.) Celkem náklady řízení představují částku 2 513 Kč.