4 C 83/2021

Plný text

Okresní soud v Táboře rozhodl předsedkyní senátu Mgr Michaelou Bílou jako samosoudkyní v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa žalobkyně , proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného , o zaplacení částky 63 720 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 63 720 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky 3 982,50 Kč od 21. 9. 2019 do zaplacení, ve výši 10 % p.a. z částky 3 982,50 Kč od 21. 10. 2019 do zaplacení, ve výši 10 % p.a. z částky 3 982,50 Kč od 21. 11. 2019 do zaplacení, ve výši 10 % p.a. z částky 3 982,50 Kč od 21. 12. 2019 do zaplacení, ve výši 10 % p.a. z částky 3 982,50 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, ve výši 10 % p.a. z částky 3 982,50 Kč od 21. 2. 2020 do zaplacení, ve výši 10 % p.a. z částky 3 982,50 Kč od 21. 3. 2020 do zaplacení, ve výši 10 % p.a. z částky 3 982,50 Kč od 21. 4. 2020 do zaplacení, ve výši 10 % p.a. z částky 3 982,50 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, ve výši 10 % p.a. z částky 3 982,50 Kč od 21. 6. 2020 do zaplacení, ve výši 8,25 % p.a. z částky 3 982,50 Kč od 21. 7. 2020 do zaplacení, ve výši 8,25 % p.a. z částky 3 982,50 Kč od 21. 8. 2020 do zaplacení, ve výši 8,25 % p.a. z částky 3 982,50 Kč od 21. 9. 2020 do zaplacení, ve výši 8,25 % p.a. z částky 3 982,50 Kč od 21. 10. 2020 do zaplacení, ve výši 8,25 % p.a. z částky 3 982,50 Kč od 21. 11. 2020 do zaplacení, ve výši 8,25 % p.a. z částky 3 982,50 Kč od 21. 12. 2020 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 12 132 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku ve výši 63 720 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi účastníky byla uzavřena dohoda o vypořádání společného jmění manželů a zřízení zástavního práva (dále jen„ dohoda“) s odkládací podmínkou ke dni právní moci rozsudku o rozvodu manželství. Manželství účastníků bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Táboře ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci [datum]. Žalobkyně uvedla, že předmětnou dohodou si účastníci vypořádali závazky vzniklé za trvání manželství, a to závazek vzniklý ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne [datum] u [právnická osoba], a závazek vzniklý ze smlouvy o půjčce ze dne [datum] u [jméno] [příjmení], [obec a číslo], ve znění dodatku ze dne [datum] o půjčce 50 000 Kč, tak, že je budou hradit společně, každý v rozsahu jedné poloviny všech předepsaných plateb. Strany se dále dohodly, že splátky předepsané věřiteli budou hrazeny z účtu žalobkyně a žalovaný se zavázal platit příslušnou část sjednaných splátek na účet žalobkyně. Žalovaný však částky ve výši ½ splátek dle sjednaného dohody nesplácel a do dnešního dne dluží žalobkyni částku 63 720 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě pohledávky výzvou ze dne 2. 9. 2020, ovšem bezvýsledně. Podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) není třeba k projednání věci nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popř. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud zaslal účastníkům výzvu k vyjádření, zda souhlasí s projednáním věci bez nařízení jednání s tím, že je poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat ve smyslu ust. § 101 odst. 4 o.s.ř., že s projednáním věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci neměli žádných námitek, proto soud rozhodl bez nařízení jednání. Z provedených důkazů má soud za prokázané, že účastníci jako manželé uzavřeli dne [datum] Dohodu o vypořádání společného jmění manželů (dále jen„ dohoda“). Z předložené dohody má soud za prokázané, že mezi účastníky došlo k vypořádání závazku z titulu smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 209 059 Kč, kterou uzavřela žalobkyně s [právnická osoba] dne [datum], za souhlasu žalovaného k úhradě nákladů vzniklých v manželství, kdy ke dni [datum] činila nedoplacená výše úvěru částku 189 653,40 Kč. V čl. A .8.1 dohody se účastníci dohodli, že závazek uhradí každý jednou polovinou tak, že žalobkyně bude nadále hradit sjednané splátky ve výši 2 965 Kč na účet [právnická osoba] vždy do 20. dne v měsíci a žalovaný se zavázal na účet žalobkyně hradit polovinu splátky úvěru ve výši 1 482,50 Kč vždy do 20. dne v měsíci až do úplného splacení poskytnutého úvěru. Z tvrzení žalobkyně pak vyplývá, že žalovaný takto sjednané splátky hradil pouze do srpna 2019 a od září 2019 sjednané splátky nehradí., úvěr splácí pouze žalobkyně a žalovaný jí tak dluží částku 23 720 Kč (dlužné splátky za období od září 2019 do prosince 2020 včetně, tj. 16 x 1 482,50 Kč). Dále mezi účastníky došlo, uvedenou dohodou, k vypořádání závazku z titulu smlouvy o půjčce ze dne [datum] ve výši 500 000 Kč, ve znění dodatku ze dne [datum] o půjčce 50 000 Kč, kterou uzavřeli žalobkyně a žalovaný jako dlužníci na straně jedné a [jméno] [příjmení], [obec a číslo] jako věřitel na straně druhé, kdy ke dni [datum] činila nedoplacená výše půjčky částku 150 000 Kč. V čl. A .8.2 dohody si účastníci sjednali, že závazek uhradí každý jednou polovinou tak, že žalobkyně bude nadále hradit sjednané splátky ve výši 5 000 Kč na účet [jméno] [příjmení] vždy do 20. dne v měsíci a žalovaný se zavázal na účet žalobkyně hradit polovinu splátky půjčky ve výši 2 500 Kč vždy do 20. dne v měsíci až do úplného splacení půjčky. Z tvrzení žalobkyně pak vyplývá, že žalovaný takto sjednané splátky hradil pouze do srpna 2019 a od září 2019 sjednané splátky nehradí., půjčku splácí pouze žalobkyně a žalovaný jí tak dluží částku 40 000 Kč (dlužné splátky za období od září 2019 do prosince 2020 včetně, tj. 16 x 2 500 Kč). Dle čl. III. odst. 5 účinnost sjednané dohody nastala dnem právní moci rozsudku o rozvodu manželství účastníků. Rozsudkem Okresního soudu v Táboře ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum], bylo manželství účastníků rozvedeno. Splatnost první splátek dle sjednané dohody nastala dne [datum]. Vzhledem k tomu, že žalovaný nedodržel sjednané splátky, vyzvala žalobkyně dne 2. 9. 2020 žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 63 720 Kč. Právně byla věc posouzena podle ust. § 738 a 739 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a dle ust. § 1721 o. z., podle kterého ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit. Podle ust. § 1724 odst. 1 o. z., smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy. Dle ust. § 1789 o.z., ze závazku je dlužník povinen něco dát, něco konat, něčeho se zdržet nebo něco strpět a věřitel je oprávněn to od něho požadovat. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla platně sjednána smlouva o vypořádání SJM, ve které se žalovaný zavázal žalobkyni hradit sjednané splátky na úhradu společných závazků. Žalovaný však svému závazku plnit řádně a včas nedostál a ocitl se tak s placením splátek v prodlení. Žalobkyně proto žalovaného dne 2. 9. 2020 vyzvala k úhradě dlužné částky, které představuje dlužné splátky po splatnosti ke dni podání žaloby. Žalovaný však přes poskytnutou lhůtu k plnění, svou povinnost zaplatit nesplnil a dluží žalovanou částku včetně příslušenství tak, jak je specifikováno shora. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky, tak i co do úroku z prodlení uplatněného v souladu s ust. § 1970 o. z., ve výši specifikované v nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a přiznal jej žalobkyni ode dne po uplynutí splatnosti jednotlivých splátek do zaplacení. Lhůta k plnění byla určena dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v plné výši. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 549 Kč, odměny právního zástupce žalobkyně za 2 úkony právní služby v částce 7 320 Kč (1 úkon ve výši 3 660 Kč) (§ 11 odst. 1 písm. a), d) vyhl. 177/1996 Sb.), paušální náhradu hotových výdajů advokáta za 2 úkony právní služby po 300 Kč, tj. 600 Kč (§ 13 odst. 4 vyhl. 177/1996 Sb.), a 21 % DPH z částky 7 920 Kč ve výši 1 663 Kč, tj. celkem ve výši 12 132 Kč. S ohledem na ukončení právního zastoupení žalobkyně před vydáním tohoto rozhodnutí, bylo rozhodnuto, že náklady řízení je žalovaný povinen uhradit přímo k rukám žalobkyně.