4 C 91/2022

Plný text

Okresní soud v Táboře rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Michaelou Bílou jako samosoudkyní v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně se sídlem adresa žalobkyně , zastoupená advokátem titul jméno příjmení , se sídlem adresa , proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované , o zaplacení 10 537,05 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 10 537,05 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 252 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně. Předmětem tohoto řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení neuhrazené ceny za služby třetích stran poskytovaných prostřednictvím žalobkyně na základě smluv o poskytování zvýhodněných podmínek a služeb elektronických komunikací [číslo] ze dne [datum] a [číslo] ze dne [datum]. Sjednanou cenu za poskytnuté služby však žalovaná nezaplatila, a to ani na základě předžalobní výzvy žalobkyně. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), není třeba k projednání věci nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popř. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud zaslal žalované výzvu k vyjádření, zda souhlasí s projednáním věci bez nařízení jednání s tím, že ji poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř., že s projednáním věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci neměli žádných námitek, proto soud rozhodl bez nařízení jednání. Závěr o skutkovém stavu je takový, že žalovaná využívala na základě smluv o poskytování zvýhodněných podmínek a služeb elektronických komunikací [číslo] ze dne [datum] a [číslo] ze dne [datum] služby elektronické komunikace poskytované žalobkyní za stanovené ceny. S jejich využíváním byl spojen závazek žalobkyně zprostředkovat žalované přístup ke službám třetích stran a závazek žalované za tyto služby zaplatit cenu. Žalovaná se však s úhradami za tyto služby dostala do prodlení, když nehradila řádně a včas vystavená vyúčtování, konkrétně ceny služeb dle vyúčtování [číslo] za období od 10. 7. 2020 do 9. 8. 2020 v částce 67,06 Kč splatné dne [datum], vyúčtování [číslo] za období od 10. 8. 2020 do 9. 9. 2020 v částce 305,45 Kč splatné dne [datum], vyúčtování [číslo] za období od 10. 9. 2020 do 9. 10. 2020 v částce 164,54 Kč splatné dne [datum] a vyúčtování [číslo] za období od 10. 4. 2021 do 9. 5. 2021 v částce 10 000 Kč splatné dne [datum]. Celková dlužná částka za poskytnuté služby činí 10 537,05 Kč, přičemž částka 10 000 Kč vyúčtovaná fakturou [číslo] představuje doúčtování slevy zařízení pro nedodržení smluvních podmínek žalobkyně. Dlužnou částku žalovaná nezaplatila ani na základě předžalobní upomínky ze dne 25. 10. 2021. Právně byla věc posouzena dle § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), dle kterého strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. Podle § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, se službou elektronických komunikací rozumí služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací. Podle § 64 odst. 1 téhož zákona je účastník, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatel veřejně dostupné služby elektronických komunikací, povinen uhradit za poskytnutou službu cenu ve výši platné v době poskytnutí této služby. V dané věci má soud za prokázané, že žalovaná využívala služby poskytované třetími stranami prostřednictvím žalobkyně, které jí byly poskytovány prostřednictvím telefonních stanic, jejímiž byla účastníkem. Protože však dosud v rozporu se svojí smluvní i zákonnou povinností žalobkyni nezaplatila sjednanou cenu za poskytnuté služby, soud jí tuto povinnost uložil rozsudkem. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, byla přiznána náhrada nákladů řízení v plné výši. Náklady řízení v dané věci představují odměnu právního zástupce žalobkyně za 3 úkony právní služby v částce 900 Kč (1 úkon právní služby 300 Kč - § 14b odst. 1 bod 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb.), paušální náhrada hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby po 100 Kč, to je 300 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb.), 21 % DPH ve výši 252 Kč a soudní poplatek ve výši 800 Kč, celkem 2 252 Kč. Platební místo pro náhradu nákladů řízení vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř.