4 C 97/2023

Plný text

Okresní soud v Táboře rozhodl předsedou senátu Mgr. Michaelou Bílou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení 11 543,31 Kč

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 543,31 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 252 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně. Předmětem tohoto řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení neuhrazené ceny za služby třetích stran poskytovaných prostřednictvím žalobkyně na základě smlouvy o poskytování zvýhodněných podmínek a služeb elektronických komunikací [číslo] ze dne [datum] a dále za poskytnuté koncové zařízení Huawei P40 lite, které žalovaný, využívající služby elektronických komunikací poskytované žalobkyní, převzal od žalobkyně na základě shora uvedené smlouvy a objednávkové faktury ze dne [datum] Ani přes zaslanou předžalobní upomínku žalovaný svůj dluh nezaplatil. V dané věci bylo možno rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spisu, a proto soud vyzval účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.), vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitky (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobkyně ani žalovaný se k výzvě nijak nevyjádřili a soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spisu. Soud má z žalobkyní předložených listin, a to konkrétně ze smlouvy o poskytování zvýhodněných podmínek a služeb elektronických komunikací [číslo] ze dne [datum] a dále z žalobkyní předložených faktur [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] za prokázané, že žalovaný využíval služby elektronické komunikace poskytované žalobkyní za stanovené ceny. S jejich využíváním byl spojen závazek žalobkyně zprostředkovat žalovanému přístup ke službám třetích stran a závazek žalovaného za tyto služby zaplatit cenu. Žalovaný se však s úhradami za tyto služby třetích stran, které mu byly vyúčtovány ve výše uvedených fakturách v celkové částce 9 210,31 Kč, dostal do prodlení, když nehradil řádně a včas vystavená vyúčtování, jak má soud za prokázané z oznámení o ukončení poskytování služeb ze dne [datum]. Z předložené shora uvedené smlouvy a objednávkové faktury [číslo] ze dne [datum] dále vyplývá, že si žalovaný zakoupil zařízení Huawei P40 lite za zvýhodněnou cenu s tím, že je povinen splnit podmínky stanovené žalobkyní. Žalovaný se tedy zavázal řádně užívat a hradit služby poskytované žalobkyní po minimální dobu určenou v podmínkách. Při nesplnění této povinnosti pak byla žalobkyně oprávněna doúčtovat zákazníkovi rozdíl mezi zvýhodněnou a plnou cenou zakoupeného zařízení. Fakturou [číslo] žalobkyně doúčtovala žalovanému cenu za poskytnuté koncové zařízení ve výši 2 333 Kč, neboť žalovaný porušil podmínky a nehradil řádně a včas předchozí vyúčtování služeb. Celkovou dlužnou částku ve výši 11 543,31 Kč (9 210,31 Kč + 2 333 Kč) žalovaný nezaplatil ani přes zaslanou předžalobní upomínku ze dne 7. 11. 2022. Právně byla věc posouzena dle ust. § 2079 odst. 1 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), podle kterého se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu, a dále dle ust. § 1746 odst. 2 o. z., dle kterého strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. Podle ust. § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, se službou elektronických komunikací rozumí služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací. Podle ust. § 64 odst. 1 téhož zákona je účastník, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatel veřejně dostupné služby elektronických komunikací, povinen uhradit za poskytnutou službu cenu ve výši platné v době poskytnutí této služby. Po přezkoumání a zhodnocení všech provedených důkazů, a to jak jednotlivě, tak i ve vzájemných souvislostech, dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je zcela důvodný. V dané věci má soud za prokázané, že žalovaný využíval služby poskytované třetími stranami prostřednictvím žalobkyně, které mu byly poskytovány prostřednictvím telefonní stanice, jejímž byl účastníkem, a dále že mezi účastníky řízení byla platně uzavřena kupní smlouva na výše uvedené koncové zařízení. Protože však žalovaný dosud v rozporu se svojí smluvní povinností stanovenou i ve výše uvedených právních předpisech žalobkyni nezaplatil rozdíl kupní ceny za předmětné koncové zařízení v částce 2 333 Kč a ani cenu za poskytnuté služby třetích stran v částce 9 210,31 Kč, uložil mu soud povinnost plnění v celkové výši 11 543,31 Kč tímto rozsudkem. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), ve výši 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava věci, předžalobní upomínka, žaloba), dále paušální náhrada hotových výdajů za tyto 3 úkony po 100 Kč za jeden úkon dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Platební místo bylo určeno dle § 149 odst. 1 o.s.ř.