8 C 127/2021

Plný text

Okresní soud v Táboře rozhodl předsedou senátu Mgr Jiřím Vaňkem jako samosoudcem ve věci žalobkyně: ; právnická osoba, IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem titul. jméno příjmení, anonymizováno. sídlem adresa proti; žalované: ; právnická osoba, IČO sídlem adresa žalované zastoupená advokátkou titul. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 358 462,05 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 358 462,05 Kč s úrokem z prodlení ve výši 0,05 % denně z částky 100 000 Kč od datum do datum, z částky 169 732,30 Kč od datum do datum a z částky 358 462,05 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 130 061 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se vůči žalované domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi účastníky došlo dne datum k uzavření rámcové smlouvy. V ní si strany sjednaly možnost žalované sjednat u žalobkyně smlouvy o dílo a současně bylo dojednáno, že parametry díla budou stanoveny následně v každé individuální objednávce. Žalobkyně pro žalovanou na základě 7 objednávek prováděla dílo, které spočívalo v renovaci a úpravě skleníku a následně ve školkovacích pracích rostliny konopí. O realizaci těchto prací byl vždy sepsán předávací protokol (také 7) a následně žalobkyní vystaveny faktury za tyto práce (také 7). Žalovaná však zaplatila pouze první 4 faktury a částečně 5. fakturu, 6. a 7. fakturu již nikoli. Konkrétně žalobkyně vyfakturovala práce za červenec roku 2019 fakturou č. 2019 na částku 333 851,10 Kč, z níž žalovaná zaplatila dne datum toliko 233 851,10 Kč, dále za měsíc září 2019 fakturou č. rok částku 69 732,30 Kč, kterou žalovaná nezaplatila a za práce provedené v listopadu 2019 vystavila žalované fakturu č. 2019 na částku 188 729,75 Kč, kterou žalovaná taktéž nezaplatila. Protože žalobkyně na základě dílčích smluv o dílo, jejichž součástí bylo ujednání o ceně, dílo řádně provedla a předala, což žalovaná stvrdila v příslušném předávacím protokolu, vzniklo jí právo na zaplacení ceny díla. Žalobkyně žalovanou vyzvala předžalobní výzvou k úhradě celkové dlužné částky, avšak žalovaná zpochybnila platnost rámcové smlouvy a deklarovala absenci povědomí o vykonaných pracích, neboť dle jejího tvrzení měl tuto oblast na starost bývalý jednatel příjmení příjmení, který již u žalované nepůsobí. Dle žalobkyně jde o účelovou obranu, neboť o věci věděl i druhý jednatel žalované, každopádně však je zřejmé, že k objednání prací žalovanou a k jejich realizaci žalobkyní došlo, přičemž došlo k částečné úhradě faktury č. rok a žalobkyně v této souvislosti poukázala na § 2054 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.).

2. Žalovaná se vyjádřila k podané žalobě tak, že rámcovou smlouvu podepsal jednatel žalované pan příjmení příjmení, který nebyl k uzavření rámcové smlouvy společností zmocněn a překročil tak své zástupčí oprávnění. Překročení zástupčího oprávnění nebylo zastoupeným schváleno, a to ani dodatečně. Vzhledem k ust. § 431 o. z. a § 121 o. z. rámcová smlouva žalovanou nikdy nezavazovala a žalovanou tedy nezavazují ani následně uzavřené jednotlivé dílčí smlouvy o dílo, ke kterým dal souhlas pouze příjmení příjmení bez vědomí druhého jednatele. Dle právního názoru žalované jsou tedy rámcová smlouva i jednotlivé smlouvy o dílo neplatné, neboť byly podepsány a sjednány pouze jedním z jednatelů žalované, ačkoli dle zápisu v obchodním rejstříku jednatelé jednají společně. Žalovaná nemá za prokázané, že by fakturované dílo bylo opravdu vytvořeno, předáno a převzato žalovanou. příjmení příjmení měl mnoho obdobných aktivit na jiné společnosti, v nichž působil jako jednatel či společník a plnění se tak mohlo týkat jiných společností.

3. Podle § 2586 odst. 1 o. z. smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Podle § 2610 odst. 1 o. z. právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla. Podle § 7 o. z. se má za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře. Podle § 121 odst. 1 o. z. proti osobě, která právně jedná důvěřujíc údaji zapsanému do veřejného rejstříku, nemá ten, jehož se zápis týká, právo namítnout, že zápis neodpovídá skutečnosti. Podle § 152 odst. 1 o. z. právnická osoba si tvoří orgány o jednom členu (individuální) nebo o více členech (kolektivní). Podle § 161 o. z. kdo právnickou osobu zastupuje, dá najevo, co ho k tomu opravňuje, neplyne-li to již z okolností. Kdo za právnickou osobu podepisuje, připojí k jejímu názvu svůj podpis, popřípadě i údaj o své funkci nebo o svém pracovním zařazení. Podle § 162 o. z. zastupuje-li právnickou osobu člen jejího orgánu způsobem zapsaným do veřejného rejstříku, nelze namítat, že právnická osoba nepřijala potřebné usnesení, že usnesení bylo stiženo vadou, nebo že člen orgánu přijaté usnesení porušil. Podle § 164 odst. 1, 2 o. z. člen statutárního orgánu může zastupovat právnickou osobu ve všech záležitostech. Náleží-li působnost statutárního orgánu více osobám, tvoří kolektivní statutární orgán. Neurčí-li zakladatelské právní jednání, jak jeho členové právnickou osobu zastupují, činí tak každý člen samostatně. Vyžaduje-li zakladatelské právní jednání, aby členové statutárního orgánu jednali společně, může člen právnickou osobu zastoupit jako zmocněnec samostatně, jen byl-li zmocněn k určitému právnímu jednání. Podle § 440 odst. 1, 2 o. z. překročil-li zástupce zástupčí oprávnění, zavazuje právní jednání zastoupeného, pokud překročení schválí bez zbytečného odkladu. To platí i v případě, kdy za jiného právně jedná osoba, která k tomu není oprávněna. Není-li právní jednání bez zbytečného odkladu schváleno, je osoba, která právně jednala za jiného, zavázána sama. Osoba, se kterou bylo jednáno a která byla v dobré víře, může na jednajícím požadovat, aby splnil, co bylo ujednáno, anebo aby nahradil škodu. Podle § 431 o. z. překročí-li zástupce podnikatele zástupčí oprávnění, podnikatele právní jednání zavazuje; to neplatí, věděla-li třetí osoba o překročení nebo musela-li o něm vědět vzhledem k okolnostem případu. Podle § 578 o. z. chyby v psaní nebo v počtech nejsou právnímu jednání na újmu, je-li jeho význam nepochybný. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Podle § 2054 odst. 2 o. z. plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu. Podle § 44 odst. 5 zákona č. 90/2012 o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích, dále jen z. o. k.), statutárním orgánem společnosti s ručením omezeným je každý jednatel, ledaže společenská smlouva určí, že více jednatelů tvoří kolektivní orgán.

4. V dané věci bylo mezi účastníky nesporné a plyne to i z předložené rámcové smlouvy o dílo (číslo listu, dále jen č. l., 7 až 9), že dne datum došlo k jejímu podpisu panem jméno příjmení označeným jako jednatelem žalované, která ve smlouvě vystupuje na straně objednatele, a žalobkyní vystupující ve smlouvě na straně zhotovitele (svědek příjmení příjmení výslovně uznal svůj podpis na rámcové smlouvě o dílo za pravý na č. l číslo p. v.). Sporné mezi účastníky bylo, zda jsou tato rámcová smlouva a na ní navazující jednotlivé dílčí smlouvy o dílo platné, jak tvrdila žalobkyně, či nikoli, jak tvrdila žalovaná, když dle tvrzení žalované museli dle zápisu v obchodním rejstříku jednatelé jednat společně (č. l. 101 p. v.) a jak rámcová smlouva, tak jednotlivé smlouvy o dílo, byly panem jméno příjmení uzavřeny bez vědomí druhého jednatele titul et titul. jméno příjmení (č. l. 31 p. v.).

5. Po provedeném dokazování, přezkoumání a zhodnocení jednotlivých důkazů, jak jednotlivě, tak ve všech vzájemných souvislostech, dospěl soud k závěru, že jak rámcová smlouva o dílo, tak jednotlivé smlouvy o dílo, byly účastníky platně uzavřeny. Tvrzení žalované, že dle zápisu v obchodním rejstříku musí oba jednatelé jednat společně (č. l. 101 p. v.) je vyvráceno přímo textem úplného výpisu z obchodního rejstříku (č. l. 5 spisu), podle kterého je u způsobu jednání za společnost uvedeno, že„ Společnost zastupují oba dva jednatelé společně nebo jeden jednatel, který je ke konkrétnímu úkonu či úkonům zmocněn.“ Již přímo z textu výpisu z obchodního rejstříku plyne, že na smluvní dokumentaci nemusí být vždy dva podpisy jednatelů, tedy že by oba jednatelé museli zastupovat společnost společně, jak tvrdí žalovaná, ale je přípustné, že společnost zastupuje jen jeden z jednatelů. Tento zápis z obchodního rejstříku je zcela v souladu se zakladatelskou smlouvou žalované ze dne datum, podle jejíhož článku anonymizováno zastupují oba dva jednatelé společně nebo jeden jednatel, který je ke konkrétnímu úkonu či úkonům zmocněn.“ (č. l. 56 p. v.).

6. Soud proto zkoumal, zda když v dané věci byla rámcová smlouva o dílo a jednotlivé objednávky, na základě kterých došlo k uzavření jednotlivých smluv o dílo, podepsány toliko jedním z jednatelů, a to panem jméno příjmení (objednávky popřípadě jím zmocněnými osobami, jak bude dále blíže rozvedeno), byl tento jednatel druhým z jednatelů k tomuto zmocněn v souladu se společenskou smlouvou a zápisem v obchodním rejstříku, či nikoli. Po provedeném dokazování má soud za zcela vyvrácené tvrzení žalované (č. l. 30 p. v.), že jak rámcová smlouva o dílo, tak jednotlivé smlouvy o dílo, byly uzavřeny bez vědomí druhého jednatele. Svědek titul. jméno příjmení, který je obchodní partner žalobkyně a zprostředkoval prvotní kontakt žalobkyně s žalovanou, vypověděl, že první schůzka týkající se dané věci se konala v únoru 2019, a to právě s doktorem anonymizováno (dále jen dr. příjmení). Hned na této schůzce mu dr. anonymizováno dal kontakt na pana příjmení s tím, že shání pracovní sílu do firmy ve obec, kde potřebuje opravu skleníků, zavedení zavodňovacího systému, zavezení hlíny a tedy potřebuje dodávku pracovní síly (č. l. 74). Výslovně uvedl, že dr. anonymizováno mu tehdy říkal, že práci má domluvit s panem příjmení, tedy opravu skleníku, zavedení závlahového systému atd., toto že mu ukáže pan příjmení přímo ve obec (č. l. 74 p. v.), i že se bude jednat o činnost pro firmu právnická osoba, ohledně které se pak svědek díval do obchodního rejstříku, kde zjistil, že každý z jednatelů může vystupovat svým jménem. titul. anonymizováno samozřejmě říkal, že práce mají být ve obec, že jeho záměr je rozjet tam byznys, bude tam potřebovat pět, deset, možná patnáct lidí a právě tyto konkrétní počty lidí a počet hodin dohodne s žalobkyní pan příjmení (č. l. 75 p. v.). Zcela v souladu s touto výpovědí jsou i výpovědi dalších dvou svědků vyslechnutých při témže jednání dne datum, a to titul. jméno jméno a jméno příjmení titul. jméno potvrdil, že jej kontaktoval svědek titul. příjmení s tím, že v rámci své činnosti zajistil možnost uplatnění pracovníků ve obec při rekonstrukci skleníků. Krátce se též účastnil schůzky ve obec, kde se obecně domluvilo, v čem by spočívala možnost spolupráce, poté odjel a na místě zůstal pan příjmení s panem příjmení a s ukrajinským koordinátorem. Následně bylo dohodnuto, že se spolupráce zahájí a že práce bude spočívat v rekonstrukci skleníků, instalaci závlahového systému a dalších pracích pro pěstování technického konopí (č. l. 76 p. v.). ulice byla domluvená a svědek uvedl, že rámcová smlouva o dílo založená ve spisu (na č. l. 7 – 9) byla standardní smlouvou, kterou připravují (č. l. 77). Práce byly hodně různorodé, proto byla cena v objednávce na konkrétní činnost, když podklady poskytovali zaměstnanci žalované, která tam měla 2 vedoucí provozu (č. l. 77 p. v.). Svědek příjmení po řádném poučení podle § 126 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen o. s. ř.) k věci vypověděl, že žalovaná sháněla do provozu ve obec pracovníky a pan příjmení mu předal kontakt, aby se přímo v těch obec potkali a domluvily se možnosti a varianty spolupráce. Schůzka se uskutečnila a domluvila se tam spolupráce a taxa za hodinu s tím, že zaměstnanci příjmení s příjmení budou normálně objednávat (č. l. 79). Po dohodě s panem příjmení se podepsala rámcová smlouva, pan příjmení s panem příjmení objednávali potřebné práce, tyto i kontrolovali a i on párkrát v podstatě formálně podepsal protokol o hodinách. Ví o tom, že zůstaly nějaké poslední faktury neproplacené, ale co mu říkali příjmení s příjmení, tak ta práce byla odvedená. Pan anonymizováno věděl o tom, že se bude uzavírat smlouva s žalovanou, o tom se domluvili a společnost kontaktoval na základě jeho doporučení, kontakt mu předal sám dr. Snášel. Určitě věděl, že se smlouva bude podepisovat, průběžně platil faktury, normálně to tam fungovalo (č. l. 77 p. v. – 80). titul. anonymizováno byl ve obec několikrát na kontrole i se svým otcem a nějakými dalšími lidmi, ptal se na samotný provoz, věděl, co a jak se tam děje (č. l. 81 p. v.). Po nahlédnutí do spisu svědek výslovně ztotožnil svůj podpis na rámcové smlouvě o dílo (č. l. 82 p. v.). Soud hodnotí obsah výpovědí výše uvedených svědků jako zcela věrohodný, svědci vypovídali při posuzování z hledisek bezprostřednosti a ústnosti zcela spontánně a jejich výpovědi co do meritu věci ohledně okolností uzavření smlouvy o dílo i přes časový dostup několika let na sebe logicky navazují a doplňují se. Jejich výpovědi zcela jednoznačně prokazují, že jednatel společnosti dr. anonymizováno nejenže věděl, že žalobkyně provádí ve prospěch žalované dílo, ale dokonce sám její činnost pro žalobkyni na jednání s titul. příjmení inicioval, předal telefonní kontakty, aby se mohlo uskutečnit jednání ve obec, kde měla žalovaná pronajaté pozemky se skleníky a kde měl právě druhý jednatel dohodnout konkrétní podmínky spolupráce, což se i stalo. titul. anonymizováno bylo a muselo být známo, že žalobkyně pro žalovanou provádí dílo, tedy že druhý jednatel skutečně postupoval dle jeho zmocnění a smlouvy o dílo uzavírá, neboť se byl na žalobkyní zhotovované dílo osobně podívat. Dle výpovědi svědka příjmení to bylo dokonce několikrát, a to i s jeho otcem, dr. anonymizováno při prohlídkách prováděl kontrolu provozu, tedy žalobkyní provedených prací (č. l. 81 p. v., 83). Je tedy zcela absurdní tvrzení žalované, že dílo pro žalovanou probíhalo bez vědomí dr. anonymizováno O tomto skutkovém stavu svědčí i provedené listinné důkazy. Soud má na mysli emailovou komunikaci mezi žalobkyní a dr. anonymizováno ze září 2019, kterému bylo zasláno vyúčtování provedených prací za srpen 2019 a předloženy podepsané dokumenty, avšak ve vyhotovení těchto listin došlo k omylu. Na tyto listiny reagoval přímo tento jednatel žalované (dr. příjmení) emailem s textem:„ V srpnu tam nikdo nebyl, co to má znamenat?“ (vše na č. l. 131). Z uvedeného plyne, že i tento jednatel předpokládal výkon prací žalobkyní dle smlouvy o dílo v srpnu 2019 a byl pobouřen tím, že se tak dle písařské chyby v zaslaných listinách nestalo, což též prokazuje výpověď druhého z jednatelů pana jméno příjmení, že tento byl dr. anonymizováno zmocněn k uzavření smlouvy o dílo s žalobkyní. Tatáž skutečnost plyne i ze zprávy právnická osoba ze dne datum, podle které příkaz k zaplacení částky 493 988,55 Kč žalobkyni za provedené dílo vyúčtované žalované fakturou č. 2019 ze dne 30. 4. 2019 byl zadán právě jednatelem žalované dr. anonymizováno (č. l. 141). Je nelogické, aby tento jednatel platil částku okolo půl milionu Kč žalobkyni bez toho, aby mu bylo známo, že jí žalovaná společnost vynakládá za práce provedené žalobkyní na žalovanou pronajatých polích a sklenících ve obec. Jedná se přitom hned o první platbu, kterou žalobkyně vyúčtovala žalované za práci v dubnu 2019 a je tedy zřejmé, že jmenovaný jednatel si byl vědom provedených prací dle uzavřené smlouvy o dílo hned od počátku jejich výkonu žalobkyní ve prospěch žalované, když právě on příkaz k jejich úhradě zadával a v příkazu k úhradě uvedl jako variabilní symbol právě číslo faktury vystavené žalobkyní žalované, tedy 2019. Také žalobkyně hned od počátku věděla od titul. příjmení, že tento byl v kontaktu s dr. anonymizováno a právě s ním byla domluvena schůzka mezi žalobkyní a žalovanou ve obec, kde měl konkrétní práci a cenu domluvit druhý jednatel žalované svědek příjmení, z čehož logicky vyplývá, že tento byl k tomuto jednání ve obec dr. anonymizováno zmocněn (tento mu dal fakticky za úkol), svědek příjmení toto na místě dle dohody jednatelů žalované domluvil (č. l. 82 p. v.) a tedy žalobkyně jednala při uzavření smluv o dílo v důvěře v údaje zapsané ve veřejném rejstříku.

7. I další tvrzení žalované, že dílo vyúčtované žalobkyní žalované údajně nebylo vytvořeno a pokud by vytvořeno bylo, tak bylo ve prospěch pana jméno příjmení, bylo zcela vyvráceno výpověďmi vyslechnutých svědků, které jsou zcela v souladu s provedenými listinnými důkazy jednotlivými předávacími protokoly. Jak svědek příjmení příjmení, tak svědek jméno příjmení shodně uvedli, že veškeré vyúčtované dílo bylo žalovanou požadováno a objednáno, toto bylo řádně zhotoveno, a to právě ve prospěch žalované. Konkrétně svědek příjmení uvedl, že práce tam odvedená byla, ověřoval to pan příjmení s panem příjmení, zaměstnanci žalobkyně tam pracovali průběžně celou tu dobu od jara až do podzimu (č. l. 79 p. v., č. l. 82). Dále výslovně uvedl, že ve obec žádná svá pole s konopím neměl (č. l. 79 p. v.), ani tam neměl žádné skleníky, které by se mohly renovovat, ve obec nepěstoval žádné rostliny, na kterých by se měly provádět pomocné nebo školkovací práce. Veškeré práce ve obec se prováděly pro žalovanou, která tam měla pronajaté skleníky (č. l. 82). Svědek jméno příjmení uvedl, že si je zcela jistý, že se práce prováděly i ve sporných měsících v červenci, září a listopadu 2019, a to zcela určitě. Podle jeho názoru souhlasí množství uváděná v předávacích protokolech a ty práce tam skutečně byly vykonány právě pro žalovanou (č. l. 148 – 149 p. v.). Svědek příjmení ve obec nic nepěstoval, pěstovalo se pouze pro žalovanou společnost a právě pro ní byly vykonány jak školkovací, tak další vyúčtované pomocné práce (č. l. 150).

8. Z příloh A), B), C) a D) od žalobkyně má soud za prokázané, že na platnou rámcovou smlouvu o dílo ze dne datum navazuje platná objednávka číslo z téhož dne datum a předávací protokol k této objednávce ze dne datum, faktura vystavená žalobkyní žalované dne datum na částku 493 988,55 Kč, kterou žalovaná zcela zaplatila dne datum, když svědek příjmení byl dr. anonymizováno zmocněn jak k uzavření rámcové smlouvy o dílo, tak i jednotlivým objednávkám; viz důkazy v odst. 6. tohoto rozsudku. Obdobně má soud z příloh E) až J) za prokázané, vždy první den v měsíci (květnu 2019 a červnu 2019) byly žalovanou učiněny další objednávky číslo číslo na tyto další dva navazující měsíce, ve kterých byl obdobně dohodnut jak předmět plnění, tak i cena plnění. ulice každého z uvedených měsíců, konkrétně vždy poslední den v měsíci, byl vždy sepsán předávací protokol, podle kterého žalovaná zaplatila žalobkyni vyúčtované práce za měsíc květen 2019 v částce 633 453,15 Kč a za měsíce červen v částce 405 434,70 Kč, tedy celkovou částkou 1 038 887,85 Kč se zprávou pro příjemce„ 2019 + 2019“, což jsou právě čísla faktur za uvedené dva měsíce; viz příloha N) od žalobkyně. Předmětem řízení je až platba za další objednávku číslo ze dne datum na práci v dalším navazujícím měsíci červenci 2019 (č. l. 15). K ní opakovaně vypověděl svědek příjmení, že podpis na objednávce je jeho pravým podpisem (č. l. 80 p. v., č. l. 81). Jak svědek příjmení, tak svědek příjmení (jeden z vedoucích provozu ve obec) výslovně potvrdili, že v červenci 2019 práce určitě provedeny byly, toto kontroloval a souhlasilo to (č. l. 148 p. v.). Provedením prací v červenci 2019 vzniklo dle citovaného § 2610 odst. 1 o. z. žalobkyni právo na jejich zaplacení, a to ve spojení s písemně vyhotoveným protokolem o předání a převzetí díla. Ten byl účastníky písemně vyhotoven poslední den předmětného měsíce, tedy dne datum, jak bylo obchodní zvyklostí mezi účastníky a shodně jako na ostatních předchozích předávacích protokolech se i na něm nachází razítko obou účastníků a signace podpisy přes razítko toho kterého z účastníků. Písemný předávací protokol tak měl stejně jako objednávka číslo veškeré náležitosti již dřívějších předávacích protokolů a objednávek dle obchodních zvyklostí, které mezi účastníky jako podnikateli vznikly při předchozích smlouvách o dílo a předávacích protokolech, žalobkyně tedy neměla žádný důvod podle nich nepostupovat, tedy prováděla dílo a na základě písemného předávacího protokolu jej žalované vyfakturovala. Na předávacím protokolu ze dne datum (č. l. 19) je připojeno zcela shodné razítko žalované jako v předchozích případech, které je pravým razítkem žalované (č. l. 149) a žalobkyně neměla žádný důvod nechávat znalecky přezkoumávat, zda se jedná i o pravý podpis jednatele žalované, kdyžto v obchodních vztazích není obvyklé a nebylo to obchodní zvyklostí ani v předmětné věci, že by se na předávací protokoly nechávaly pořizovat úředně ověřené podpisy. Byť žádný z vyslechnutých svědku neuvedl, že by právě on připojil na straně žalované podpis pod předávací protokol, je zjevné, že to musela být oprávněná osoba jednat za žalovanou, když disponovala razítkem žalované, a proto je třeba jej považovat za řádný, odpovídající předchozím obchodním zvyklostem mezi účastníky; na straně žalobkyně nelze shledat nic, co by i jen nasvědčovalo tomu, že by nejednala poctivě a v dobré víře (§ 7 o. z.).

9. Navíc ostatně i žalovaná akceptovala tento předávací protokol, když na vyfakturovanou částku za červenec 2019 ve výši 333 851,10 Kč zaplatila žalobkyni částku 233 851,10 Kč. Z potvrzení o této platbě (příloha O) od žalobkyně) neplyne žádná výhrada žalované, že by uvedenou platbou žalovaná neuznávala i zbytek nároku uplatněný žalobkyní fakturou č. 2019, naopak je zde toto číslo faktury znějící na částku 333 851,10 Kč výslovně uvedeno. Ze zprávy plátce částky, tedy žalované, pro příjemce, tedy žalobkyni, že jde o platbu za práci ve obec (příloha O) od žalobkyně) plyne, že žalované byl dobře znám důvod plnění, avšak toliko jej neposkytla v plné výši, kterou žalobkyně vyúčtovala. Soud se proto ztotožňuje s právním názorem žalobkyně, že touto částečnou platbou žalovaná uznala zbývající částku vyúčtovanou fakturou č. 2019 ve výši 100 000 Kč dle výše citovaného § 2054 odst. 2 o. z., neboť z uvedených okolností lze usoudit, že tímto plněním uznala i zbytek dluhu. Smyslem a účelem uvedené právní úpravy v § 2054 odst. 2 o. z. je zakotvení zásady, podle níž plní-li osoba bez dalšího částečně svůj dluh, je jejím úmyslem plnit na existující dluh, pokud výslovně neuvede, že částečným plněním dluh plně neuznává. Naopak druhá strana závazkového vztahu (věřitel), na jejíž dluh je plněno, je oprávněna očekávat, že dlužník, který bez dalšího plní na existující dluh částečným plněním, dluh vůči ní uznává (viz příjmení, M. a kol., Občanský zákoník V., Závazkové právo, Komentář, 1. vydání, obec, C. H. Beck, 2014, str. číslo). Žalovaná k výzvě soudu dle § 118a odst. 3 o. s. ř. (č. l. 99) zopakovala své argumenty (č. l. 101-102; tyto jsou však vyvráceny – viz odst. 5. až 7. rozsudku) a předložila listiny (č. l. 103-105). Tyto žalovanou předložené listiny však nijak nevyvrací zákonnou domněnku, že ke dni částečného plnění byl poskytnutým částečným plněním uznán i zbytek dluhu, neboť jde o pozdější listiny, a to z 27. února, 2. března a 31. května vždy roku 2020, zatímco k částečnému plnění žalovanou došlo již dne 1. listopadu 2019. Při tomto plnění z žádné okolnosti neplynulo, že by žalovaná neuznávala i zbývající část dluhu a žalobkyně byla oprávněna očekávat zaplacení i zbývající části vyúčtovaného plnění.

10. Navazující objednávka číslo ze dne datum a práce podle ní vykonané a žalobkyní žalované vyúčtované fakturou č. rok nebyly předmětem sporu v dané věci, neboť uvedenou fakturu žalovaná zaplatila dne datum (přílohy K) až M) od žalobkyně). Pro úplnost lze k objednávce číslo podotknout, že zjevnou chybou v psaní je v ní uvedeno, že práce budou vykonány od datum do datum, neboť z data jejich objednání dne datum je zřejmé, že byly objednány práce od žalobkyně právě na srpen 2019. Jak již bylo výše uvedeno, bylo obchodní zvyklostí, že prvého dne v měsíci byly objednány práce na celý následující měsíc, tedy objednávkou číslo ze dne datum na duben 2019, objednávkou číslo ze dne datum na květen 2019, objednávkou číslo dne ze dne datum na červen 2019, objednávkou číslo ze dne datum na červenec 2019; pak je tedy zcela logické a nepochybné, že objednávkou číslo ze dne datum byly objednané práce na srpen 2019; chyba v psaní nemá dle citovaného § 578 o. z. vliv na platnost právního jednání. Na objednávku číslo pak v souladu s výše popsanými obchodními zvyklostmi navazuje objednávka číslo ze dne datum, a to na práce v měsíci září 2019. Závěr o chybě v psaní při vyúčtování prací v dokumentech za srpen 2019 je v souladu s výše uvedeným důkazem emailovou korespondencí (č. l. 131), kde právě v souvislosti s vyúčtováním za srpen dr. anonymizováno reklamuje, že v srpnu podle listin práce neproběhly, na což bylo reagováno emailem právě o omylu a chybě v předložených dokumentech. Závěr o výše uvedené chybě v psaní je dále i v souladu s výpovědí svědka příjmení, že práce byly prováděny pro žalobkyni průběžně po celou dobu až do podzimu 2019 (č. l. 82). Jak však bylo uvedeno na začátku tohoto odstavce, práce dle objednávky číslo nebyly předmětem sporu, tyto žalovaná žalobkyni zaplatila, a proto k jejich provedení soud ani speciálně nevyslýchal svědka příjmení.

11. Svědek příjmení na dotaz soudu ke sporným fakturám dle objednávek číslo ze dne datum na práce v září 2019 a číslo ze dne datum na práce v říjnu 2019 výslovně uvedl, že jak v září, tak v říjnu 2019 objednané práce v rozsahu dle předávacích protokolů vykonané byly, toto souhlasilo, je si jistý, že práce v těchto měsících vykonány byly, a to právě pro žalovanou (č. l. 149, 149 p. v ). Výslovně potvrdil, že byl zmocněn svědkem příjmení k sepisu objednávek, konkrétně sepsal objednávku číslo na práce na říjen 2019 a též stvrdil předávací protokol, neboť množství odvedené práce souhlasilo (č. l. 149 p. v.). Na těchto objednávkách i předávacích protokolech je vždy opět uvedeno razítko žalované a vyslechnutý svědek připojil svůj podpis„ vz“, tedy v zastoupení svědka příjmení, jehož jméno a příjmení bylo předepsáno (č. l. 18 – 19). Také na objednávce číslo i předávacím protokolu k této objednávce na práce za září 2019 je vždy razítko žalované, přes který je uveden podpis. Svědek příjmení vypověděl, že ve všech třech sporných měsících – v červenci, září a listopadu 2019 – práce vykonávány žalobkyní pro žalovanou byly (č. l. 148 p. v.), jako vedoucí provozu určitě chtěl, aby tam byly prováděny, souhlasí, že tyto práce po žalobkyni požadoval (č. l. 149). I na listiny týkající se objednávky číslo předávacího protokolu k této objednávce lze proto vztáhnout výše uvedené závěry dle odst. 8 tohoto rozsudku, tedy že jak písemná objednávka číslo tak k ní vyhotovený předávací protokol, měly všechny náležitosti těchto listin dle obchodních zvyklostí mezi účastníky, tyto vyjadřovaly skutečnou vůli žalované, tedy objednat si dílo u žalobkyně a po jeho provedení potvrdit jeho převzetí. Vzhledem k tomu, že shodně jako na všech ostatních objednávkách a předávacích protokolech se na nich nachází razítko obou účastníků a signace podpisy přes razítko, neměla žalobkyně žádný rozumný důvod podle nich nepostupovat. Byť i zde žádný ze svědků neuvedl, že by právě on připojil na straně žalované podpis pod listinu, je zcela zjevné, že tak musela učinit oprávněná osoba jednat za žalovanou, když disponovala razítkem žalované (v úvahu logicky přichází druhý vedoucí provozu pan příjmení). Uvedené listiny je proto třeba považovat za řádné a odpovídající obchodním zvyklostem mezi účastníky a tedy za platné právní jednání za žalovanou. Vzhledem k tomu, že svědek příjmení uvedl, že zmocnil vedoucí provozu k objednávkám a i k převzetí díla (č. l. 80 p. v., č. l. 81) a svědek příjmení jako vedoucí provozu potvrdil jak vyhotovení objednávek, tak protokolu o převzetí díla (č. l. 149 p. v.), je zřejmé, že když svědek příjmení vykonával denně svoji práci vedoucího provozu a měl na starost chod podnikání žalované ve obec, tedy kontroloval provádění prací a připravoval s ohledem na vykonanou práci požadavky na práci v dalším měsíci, touto svojí činností i konkludentně schválil objednávky prací a jejich převzetí. Jinak řečeno, i kdyby podpis přes razítko žalované na objednávce číslo na její razítko na předávacích protokolech k objednávce číslo číslo připojila nesprávná osoba, je z jednání osob skutečně zastupujících žalovanou zcela zjevné, že jejich vůli bylo, aby žalobkyně pro žalovanou objednanou práci vykonala a dále, že tyto žalovanou zastupující osoby prohlásily, že práce řádně vykonány byly, a proto tedy došlo ke schválení jednání za žalovanou k tomu oprávněnými osobami (svědkem anonymizováno, resp. svědkem příjmení) ve smyslu citovaného § 440 o. z., kteří objednané a vykonané práce v roce 2019 kontrolovali (potažmo i dr. anonymizováno, který na kontroly též opakovaně jezdil).

12. Lze proto shrnout, že vzhledem k tomu, že mezi účastníky byla platně uzavřená rámcová smlouva o dílo, na kterou navazovaly v jednotlivých měsících od dubna do října 2019 platné smlouvy o dílo dle objednávek číslo až číslo podle kterých žalobkyně dílo řádně provedla a předala žalované, avšak žalovaná za provedené dílo dosud žalobkyni plně nezaplatila, a to konkrétně za část díla provedeného dle objednávky číslo za provedené dílo dle objednávek číslo číslo uložil jí soud tuto povinnost tímto rozsudkem. Povinnost plnění byla uložena spolu s úroky z prodlení, neboť žalovaná je v prodlení se splacením peněžitého dluhu (§ 1970 o. z.) a výše žalobkyní požadovaných úroků z prodlení je zcela v souladu s čl. 8 1. uzavřené rámcové smlouvy o dílo. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.

13. Soud ještě nad rámec odůvodnění znovu připomíná, tak jak učinil již při přípravném jednání (č. l. 71), právní úpravu ve výše citovaném § 44 odst. 5 z. o. k . V dané věci je žalovanou s. r. o., a proto pro její statutární orgán platí toto kogentní ustanovení, že jejím orgánem je každý jednatel, ledaže společenská smlouva určí, že více jednatelů tvoří kolektivní orgán. Společenská smlouva žalované však stanovila, že více jednatelů kolektivní orgán netvoří (č. l. 56 p. v.), a proto je dle zákona statutárním orgánem každý z jednatelů. Soud si je vědom toho, že žalovaná si ve společenské smlouvě de facto contra legem stanovila omezení pro jednoho jednatele, a proto se podrobně zabýval tím (odst. 6 tohoto rozsudku), zda byl svědek příjmení zmocněn druhým jednatelem dr. Snášelem k zastoupení žalované spočívajícím v uzavření smlouvy o dílo s žalobkyní. Výše uvedené závěry, že se tak stalo, však nic nemění na kogentním zákonném ustanovení, že když se dva jednatelé ve společenské smlouvě shodli na tom, že netvoří kolektivní orgán, je statutárním orgánem každý z nich, tedy každý z nich může jednat samostatně.

14. Znovu lze též zopakovat, že absence souhlasu většiny jednatelů předvídaného společenskou smlouvou nemá sama o sobě žádný vliv na platnost právního jednání a že jím je společnost vázána (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. spisová značka a v něm dále uvedená judikatura, na kterou byli účastníci též u přípravného jednání upozorněni). V dané věci však soud dovodil souhlas obou jednatelů s uzavřením smlouvy o dílo s žalobkyní, a proto má uvedená judikatura jen podpůrný vliv. Na samý závěr je možné ještě zmínit, že na každé právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako neplatné (§ 574 o. z.; nález Ústavního soudu ve věci sp. zn. ústavní nález –„ Není ústavně konformní a je v rozporu s principy právního státu taková praxe, kdy obecné soudy upřednostňují výklad vedoucí k neplatnosti smlouvy, před výkladem neplatnost smlouvy nezakládajícím.“).

15. O nákladech řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal zcela úspěšné žalobkyni náhradu vynaložených nákladů řízení, a to za zaplacený soudní poplatek spojený s podáním žaloby ve výši 17 924 Kč a dále náklady zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1, 7 a 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve výši 9 740 Kč za každý z devíti úkonů právní služby (převzetí a příprava, předžalobní upomínka, podání žaloby, vyjádření k replice žalované, účast u jednání dne datum, které přesáhlo 2 hodiny - tedy 2 úkony, vyjádření k věci samé ze dne datum a datum a účast u jednání dne datum), tj. 87 660 Kč, dále paušální náhrada výdajů stanovená dle § 13 odst. 3 téže vyhlášky v částce 300 Kč za každý z těchto devíti úkonů právní služby, tj. 2 700 Kč. Advokátu náleží též vyúčtovaná náhrada za promeškaný čas dle § 14 téže vyhlášky, a to 1,5 hodiny za každou cestu z místa sídla advokáta k jednání soudu do obec a zpět, po 100 Kč za jednu půlhodinu, tedy za 6 půlhodin částka 600 Kč, a dále náhrada jízdného za 2 cesty z místa sídla advokáta k procesnímu soudu a zpět, tj. 128 Km jedna cesta tam a zpět, osobním vozidlem s průměrnou spotřebou nafty 6,8 l na 100 km, a to k jednání dne datum v ceně dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. ve výši 27,20 Kč za 1 litr nafty a náhradě za použití vozidla ve výši 4,40 Kč za 1 km jízdy, tj. částka 800 Kč (1,28 x 6,8 x 27,2 + 128 x 4,4) a k jednání dne datum v ceně dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. ve výši 36,10 Kč za 1 litr nafty a náhradě za použití vozidla ve výši 4,70 Kč za 1 km jízdy, tj. částka 915 Kč (1,28 x 6,8 x 36,1 + 128 x 4,7) dle vyúčtování zástupcem žalobkyně, tedy jízdné v celkové výši 1 715 Kč. Advokátu dále náleží dle § 137 odst. 3 o. s. ř. k výše uvedeným položkám (s výjimkou soudního poplatku) v celkové výši 92 675 Kč (87 660 + 2 700 + 600 + 1 715) DPH ve výši 21 %, které činí po zaokrouhlení na celé koruny 19 462 Kč, tedy náklady žalobkyně činily celkem 130 061 Kč (17 924 + 92 675 + 19 462). Platební místo bylo určeno dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho stejnopisu ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím soudu podepsaného. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo na exekuci.