8 C 154/2023

Plný text

Okresní soud v Táboře rozhodl předsedou senátu Mgr. Jiřím Vaňkem jako samosoudcem ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 zastoupená advokátem Anonymizováno sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený dne Anonymizováno bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 16 653,89 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s kapitalizovaným úrokem z prodlení částka, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a s úrokem ve výši 29 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení v částce částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se vůči žalovanému domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím, neboť právní předchůdce žalobkyně Anonymizováno (dřívější název Anonymizováno s žalovaným uzavřel dne datum smlouvu o bankovních produktech a službách, na jejímž základě byl žalovanému mimo jiné poskytnut kontokorentní úvěr s označením Flexikredit ve výši částka. Žalovaný však porušoval sjednané podmínky, když překročil povolený úvěrový limit, a právní předchůdce žalobkyně proto v souladu se smlouvou pohledávku za žalovaným zesplatnil ke dni datum, čímž vznikla žalovanému povinnost uhradit jednorázově zbytek dluhu ve výši částka spolu s úrokem ve výši 29 % ročně. Následně byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho ani po zaslání předžalobní výzvy.

2. V dané věci bylo možno rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, a proto soud vyzval účastníky, aby se ve smyslu ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitky (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyslovila souhlas, žalovaný se k výzvě nijak nevyjádřil a soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.

3. Soud má v dané věci z předložených listinných důkazů, a to konkrétně ze smlouvy o bankovních produktech a službách ze dne datum, za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o poskytování bankovních produktů a služeb, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně vedl pro žalovaného běžný účet č. č. účtu a na základě které mu rovněž poskytl kontokorentní úvěr s limitem ve výši částka, jak plyne dále z dispozic ke smlouvě ze dne datum. Žalovaný však porušoval sjednané podmínky, když překročil povolený úvěrový limit, a právní předchůdce žalobkyně proto celý úvěr dopisem ze dne datum zesplatnil a vyzval žalovaného k jednorázové úhradě dluhu ve výši částka představujícím nesplacenou jistinu, jak plyne z uvedeného dopisu a dále z výpisu z účtu. Protože žalovaný dlužnou částku zcela neuhradil, byla dále úročena sjednaným úrokem ve výši 29 % ročně. Právní předchůdce žalobkyně následně pohledávku za žalovaným postoupil smlouvou o postoupení pohledávek na žalobkyni, jak je doloženo uvedenou smlouvou a oznámením o postoupení pohledávky. Z podkladů pro soudní řízení a upomínky před podáním žaloby, má soud za prokázané, že žalovaný dosud na dluh neuhradil ničeho a dluží žalobkyni částku uvedenou shora.

4. Právně byla věc posouzena s ohledem na ust. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), dle ust. § 708 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen obch. zák.), která upravují smlouvu o běžném účtu, a dále dle ust. § 497 a násl. obch. zák., když v dané věci se jedná o závazkový vztah mezi účastníky, kdy smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžité prostředky vrátit a zaplatit úroky z úvěru. Podle ust. § 261 odst. 3 písm. d) obch. zák. se obchodním zákoníkem řídí bez ohledu na povahu účastníků závazkové vztahy ze smlouvy o úvěru a ze smlouvy o běžném účtu. Podle ust. § 262 odst. 4, věta druhá, obch. zák. smluvní strana, která není podnikatelem, nese odpovědnost za porušení povinností z těchto vztahů podle občanského zákoníku a na její společné závazky se použijí ustanovení občanského zákoníku. Podle ust. § 517 odst. 2 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. (dále jen obč. zák.) jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. Podle ust. § 524 odst. 1, 2 obč. zák. může věřitel svoji pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. S postoupenou pohledávkou přecházejí i její příslušenství a všechna práva s ní spojená.

5. Po přezkoumání a zhodnocení všech předložených důkazů, a to jednotlivě i ve všech souvislostech, dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je zcela důvodný. Mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o účtu ve smyslu ust. § 708 obch. zák. a smlouva o úvěru ve smyslu ust. § 497 obch. zák., které jsou dle citovaného ustanovení obchodního zákoníku zařazeny mezi tzv. typové (dříve absolutní) obchody a právní vztahy vzniklé ze smlouvy o běžném účtu a ze smlouvy o úvěru se proto řídí obchodním zákoníkem bez ohledu na povahu účastníků (s výjimkou podle ust. § 262 odst. 4 obch. zák.). Na základě prvé z těchto smluv vedl právní předchůdce žalobkyně pro žalovaného běžný účet a na základě druhé poskytl původní věřitel žalovanému kontokorentní úvěr ve výši částka. Žalovaný porušoval sjednané podmínky, a proto právní předchůdce žalobkyně v souladu s platnými obchodními podmínkami celý úvěr zesplatnil a vyzval žalovaného k zaplacení celkové dlužné částky ve výši částka. Žalovaný však dlužnou částku neuhradil a právní předchůdce žalobce pohledávku za žalovaným postoupil na žalobkyni. Protože žalovaný svůj dluh nezaplatil právnímu předchůdci žalobkyně a dosud ani žalobkyni, uložil mu soud tuto povinnost tímto rozsudkem. Soud přiznal i další požadované příslušenství, a to sjednaný úrok a zákonné úroky z prodlení, na které má žalobkyně jako postupník nárok podle § 517 odst. 2 obč. zák. v souladu s nařízením vlády č. 142/1994 Sb., to vše ve spojení s ust. § 3028 odst. 3 o. z., když žalovaný je v prodlení s plněním peněžitého dluhu. adresa k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.

6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle ust. § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve výši částka a paušální náhrada výdajů stanovená dle odst. 5 stejného ustanovení v částce částka za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé a návrh ve věci samé) a dále dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši částka částkou částka. Platební místo bylo určeno dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho stejnopisu ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím Okresního soudu v Táboře. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.