8 C 167/2022

Plný text

Okresní soud v Táboře rozhodl předsedou senátu Mgr Jiřím Vaňkem jako samosoudcem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupené advokátkou titul. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 27 830 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 27 830 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně od datum do zaplacení a dále 1 200 Kč, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 21 313 Kč do 3 dnů od právní tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce se domáhal ve výroku uvedené částky s příslušenstvím z titulu smlouvy o obchodním zastoupení uzavřené dne datum s žalovanou, podle které se zavázal jako obchodní zástupce vykonávat pro žalovanou činnost směřující k uzavírání kupních smluv a žalovaná se jako zastoupená zavázala hradit mu odměnu. Podmínky odměňování byly mezi účastníky odsouhlaseny mimo jiné dne datum v podobě vícesložkové odměny, kdy krom jiných položek náleží žalobci paušální měsíční odměna ve výši 23 000 Kč bez DPH, tedy 27 830 Kč s DPH. Žalovaná však žalobcem vyúčtovanou paušální odměnu za leden roku 2022 v uvedené výši, a to fakturou číslo 2022 splatnou dne datum, ani přes předžalobní upomínku nezaplatila.

2. Žalovaná se k žalobě podáním ze dne datum vyjádřila tak, že je pravdou, že mezi účastníky došlo dne datum k uzavření smlouvy o obchodním zastoupení a žalovaná se zavázala hradit žalobci odměnu. Kromě žalobcem uváděných podmínek odměňování však byly rovněž uzavřeny podmínky o odměňování ze dne datum Tyto svým obsahem změnily obsah závazku, tj. podmínek odměňování ze dne datum, čímž došlo v souladu s ust. § 1902 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) k jejich zrušení a nahrazení závazku novým. Vedle toho obrat střediska podle bodu 1) podmínek odměňování ze dne datum nedosáhl minimálního limitu obratu ve výši 40 mil. Kč.

3. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle § 652 zákona č. 513/1991 Sb. obchodní zákoník (dále jen „obch. zák.“) smlouvou o obchodním zastoupení se obchodní zástupce jako nezávislý podnikatel zavazuje dlouhodobě pro zastoupeného vyvíjet činnost směřující k uzavírání určitého druhu smluv (dále jen "obchody") nebo sjednávat a uzavírat obchody jménem zastoupeného a na jeho účet. Podle § 516 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb. občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“) nevyplývá-li z dohody nepochybně, že sjednáním nového závazku má dosavadní závazek zaniknout, vzniká nový závazek vedle dosavadního závazku, jsou-li pro jeho vznik splněny zákonem požadované náležitosti.

4. V dané věci má soud z předloženích písemných dohod za prokázané, a mezi účastníky to bylo i nesporné, že účastníci uzavřeli dne datum smlouvu o obchodním zastoupení (č. l. 4) a že žalobce ke dni vyúčtování předmětného nároku, jakož i ke dni podání žaloby a minimálně do dne datum, vykonával pro žalovanou činnost obchodního zástupce (č. l. 62). Mezi účastníky bylo dále dle jejich podání nesporné, že dne datum došlo k uzavření dohody„ Podmínky odměňování obchodních zástupců stř. 002“ (č. l. 5) a dne datum k uzavření dohody„ Podmínky pro výplatu provize pro rok 2021“ (č. l. 20). Sporné mezi účastníky bylo, které z uzavřených podmínek se použijí pro výplatu paušální částky odměny za leden 2022, která je předmětem řízení, a zda nejde o nárok žalobce uplatněný předčasně, nepoctivě a účelově, jak žalovaná doplnila své vyjádření k žalobě.

5. Po přezkoumání a zhodnocení všech provedených důkazů, a to jak jednotlivě, tak ve vzájemných souvislostech, dospěl soud k závěru, že nárok žalobce je zcela důvodný. Soud se nejprve zabýval tím, jaké z podmínek odměňování ohledně paušální částky odměny se budou vztahovat na smluvní vztah účastníků v lednu 2022 a dospěl k závěru, že jak dle obsahu písemně uzavíraných podmínek odměňování, tak vzhledem k praxi odměňování, je třeba použít podmínky odměňování uzavřené dne datum. Podmínky odměňování ze dne datum byly mezi účastníky uzavřeny bez jakéhokoli časového omezení. Tyto podmínky odměňování již v samotném nadpisu nejsou omezeny pro žádný konkrétní rok, jak je tomu ve všech ostatních podmínkách odměňování, které byly předloženy a provedeny jako důkaz. Konkrétně podmínky odměňování uzavřené dne datum (č. l. 20) již ve svém nadpisu větším písmem než zbývající část textu uvádí, že se jedná o„ Podmínky pro výplatu provize pro rok 2021“. Stejně takto vyjadřuje i samotný text těchto podmínek hned ve své první větě, že valná hromada žalované na jednání dne datum odsouhlasila podmínky pro výplatu provizí obchodních zástupců„ pro rok 2021“. Z uvedeného plyne, že pokud je v těchto podmínkách uvedeno, že každý z obchodních zástupců má nárok na paušální odměnu v částce 5 000 Kč za měsíc, pak se to týká paušální částky právě pro rok 2021, neboť ohledně paušální částky nebylo v těchto podmínkách ze dne datum sjednáno žádné speciální ustanovení o rozšíření platnosti této dohody i pro rok 2022 a 2023, jak je tomu u provize ve výši 3,115 %, jejíž výše je ostatně zcela shodná jako v podmínkách odměňování ze dne datum (č. l. 5). Také z dalších žalovanou předložených podmínek odměňování, kterými žalovaná prokazovala, že již dříve docházelo k uzavírání ještě jiných podmínek odměňování, plyne, že tyto byly uzavírány pro výslovně uvedený kalendářní rok. Konkrétně podmínky sjednané dne datum výslovně v nadpisu tučný typem písma uvádí, že se jedná o„ Podmínky poskytnutí provize pro rok 2014“ (č. l. 70) a podmínky ze dne datum obdobně výslovně ve svém nadpisu tučným písmem uvádí, že se jedná o,,Podmínky poskytnutí provize pro rok 2015“ (č. l. 71). Oproti tomu podmínky ze dne datum žádné takovéto ustanovení o době jejich platnosti, tedy pro jaký rok či léta jsou určeny, uvedené nemá – viz nadpis (také tučně)„ Podmínky odměňování obchodních zástupců stř. 002“, tedy na rozdíl od přechozích podmínek odměňování i následujících podmínek odměňování se zde žádná jejich časová limitace nenachází (viz č. l. 5).

6. Navíc, jak plyne ze shodného vyjádření obou účastníků, poté, co došlo k uzavření podmínek odměňování dne datum, byly dalšími sjednanými podmínkami odměňování obchodních zástupců až podmínky odměňování ze dne datum. Je tedy zjevné, že jak v roce 2016, tak v roce 2017, v roce 2018, v roce 2019 a i v roce 2020 probíhalo odměňování obchodních zástupců právě a jen dle podmínky odměňování ze dne datum. Tento závěr plyne též z účastníky předložených vyúčtování provize za rok 2019 (č. l. 39) a za rok 2020 (č. l. 45), neboť z nich jednoznačně vyplývá, že žalobci byla v průběhu uvedených let vyplácena paušální částka odměny (v roce 2020 ve výši 246 500 Kč, v roce 2019 ve výši 276 000 Kč).

7. Soud má proto z výše uvedených důvodů za zcela vyvrácené tvrzení žalované, že vůlí účastníků nikdy nebylo postupovat podle podmínek odměňování ze dne datum i v dalších letech, když účastníci tak zcela zjevně činili, k žádnému uzavření jiných podmínek v letech 2017, 2018, 2019 ani 2020 nedošlo, z předložených listin plyne, že v těchto letech byly užívány podmínky právě z datum, a je zde též výše uvedený zásadní rozdíl ve slovním vyjádření doby platnosti podmínek odměňování, kdy u všech ostatních podmínek (kromě podmínek ze dne datum) byla jejich doba platnosti explicitně jazykově zcela konkrétně tučným či zvětšeným písmem vyjádřena. Užívání podmínek ze dne datum naprosto zjevně plyne z vyúčtování provize v roce 2019, kdy je v tomto vyúčtování výslovně uvedená částka 23 000 Kč v části„ Provize“ v kolonce„ paušální částka“ a při vynásobení dvanácti, tedy za celý rok 2019, vychází právě celková částka vyplacené paušální odměna 276 000 Kč. Vzhledem k tomu, že výše vyplacené částky na konci roku 2019 činila částku 276 000 Kč, je zjevné, že každý měsíc byla zálohově žalobci vyplácena částka právě 23 000 Kč (bez DPH), a to dle podmínek odměňování ze dne datum, kde je v odst. 2) výslovně uvedeno, že paušální částka odměny činí právě 23 000 Kč za měsíc.

8. Z vyjádření obou účastníků shodně vyplynulo (žalobce na č. l. 37, žalované na č. l. 63), že sjednanou podmínkou pro nárok obchodního zástupce v podmínkách odměňování ze dne datum bylo, že roční obrat střediska dosáhne 40 mil. Kč. Šlo tedy o takzvanou podmínku rozvazovací, kdy v případě, že by ke stanovené právní skutečnosti nedošlo, musel by žalobce vrátit žalované paušální částky, které byly vyplacené v jednotlivých měsících dle dohody účastníků, tedy pominul by jeho nárok. To, že žalovaná žalobci vyplácela paušální částky měsíčně jako zálohové ostatně plyne i z jí předloženého„ Potvrzení roční provize 2021“, podle kterého žalovaná žalobci vyplatila (kromě provizí) paušální částku ve výši 60 000 Kč za rok 2021 (č. l. 48). To zcela odpovídá dohodě účastníků ze dne datum, podle které vznikl žalobci jako obchodnímu zástupci nárok na paušální částku 5 000 Kč za měsíc a tato byla žalovanou skutečně žalobci vyplácena, neboť potvrdil přijetí částky 60 000 Kč (5 000 x 12). Soud má tedy za vyvrácené i další tvrzení žalované, že mezi účastníky nedošlo k dohodě o tom, že paušální částka je poskytována zástupci zálohově jako měsíční paušál, když toto naopak plyne z podmínek odměňování tak, jak byly písemně sjednány. Výslovně je přece uvedeno:„ Každý z obchodních zástupců má nárok na paušální částku 5 000 Kč/měsíc“ s tím, že opět byla sjednána rozvazovací podmínka:„ Nárok na paušální částku ztrácí obchodní zástupce v případě …“. Výplata paušální částky odměny rovněž plyne i ze zavedené praxe mezi účastníky řízení. Protože podmínky pro výplatu provize pro rok 2021 byly co do paušální částky 5 000 Kč měsíčně stanovené právě a jen pro rok 2021 tak, jak stanoví nadpis těchto podmínek i text podmínek, a mezi účastníky nedošlo k žádné dohodě, že by se výplata paušální částky 5 000 Kč měsíčně týkala i roku 2022 nebo roku 2023 či nějakého dalšího jiného období, a smlouva též neuváděla, že by rušila předchozí platné podmínky odměňování, nelze než učinit právní závěr, že pro rok 2022 platily co do měsíční paušální částky odměny podmínky odměňování ze dne datum, neboť mezi podmínkami odměňování ze dne datum a podmínkami odměňování ze dne datum platí vztah takzvané kumulativní novace.

9. Na tento právní názor soudu byli účastníci při jednání z důvodu předvídatelnosti soudního rozhodnutí výslovně upozorněni i s odkazem na příslušnou judikaturu a komentářovou literaturu (č. l. 74 p. v.). Soud tedy znovu opakuje, že podle odborné literatury (viz. Švestka/ Spáčil/Škárov a kol., Občanský zákoník II., Komentář, 2. vydání, obec, C. H. Beck, 2009, str. číslo)„ Pokud z dohody není jednoznačné, že vůle obou stran směřovala k zániku dosavadního závazku a jeho nahrazení závazkem novým, trvá vedle sebe původní i nově vzniklý závazek, ovšem za podmínky, že nový závazek platně vznikl. V takovém případě jsou obsahem závazkového právního vztahu jak původní, tak nově sjednaná či změněná vzájemná práva a povinnosti stran. Nebyl-li smlouvou nepochybně ukončen dosud trvající závazkový právní vztah účastníků, lze o této jejich dohodě uvažovat pouze jako o změně jejich dosavadních práv a povinností, tedy jen jako o změně obsahu jejich původního závazkového právního vztahu. V pochybnostech platí, že původní závazek nezanikl, tedy že jde o dohodu podle § 516. Protože dohodou podle § 516 nedochází k zániku původního závazku a jeho nahrazení závazkem nově sjednaným, nemění se ani právní důvod vzniku závazku.“ (zvýraznění doplněno). V podmínkách odměňování ze dne datum platných pro rok 2021 není žádná zmínka (natož jednoznačná), že by vůle obou stran směřovala k zániku dosavadního závazku. Není zde uvedeno nic o tom, že by tyto podmínky ukončovaly platnost dosud platných podmínek odměňování (natož nepochybně). Časově limitovanou dohodou o podmínkách odměňování měsíční paušální částkou 5 000 Kč ze dne datum, která se dle svého obsahu vztahovala pouze a toliko na rok 2021, nedošlo k zániku do té doby platných podmínek odměňování obchodních zástupců ze dne datum, které ani dle svého nadpisu ani dle praxe účastníků nebyly časově omezeny, a proto je třeba je po ukončení platnosti podmínek platných pro rok 2021 (uplynutím času) použít pro odměňování obchodních zástupců měsíční paušální částkou pro předmětné období ledna roku 2022. Vzhledem k uzavření závazkového vztahu mezi účastníky podle obch. zák. dne datum se na danou situaci uplatní dle citovaného § 3028 odst. 3 o. z. ustanovení o změně závazků dle obč. zák. (§ 516), tedy nikoli žalovanou uváděné ustanovení o. z. (§ 1902). Ustanovení o takzvané kumulativní novaci se přitom použije i na obchodněprávní vztahy, viz rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky (dále jen NS ČR) ve věci sp. zn. spisová značka –„ Podstatou změny závazkového právního vztahu dohodou, tzv. kumulativní novace je, že k původní právní skutečnosti, která daný právní vztah založila, přistupuje další právní skutečnost, která mění práva a povinnosti z původního právního vztahu. Tuto právní úpravu lze nalézt pouze v občanském zákoníku - dále jen "obč. zák.“ (§ 516 odst. 3), neboť obchodní zákoník speciální úpravu neobsahuje“.

10. Podle rozhodnutí NS ČR sp. zn. spisová značka„ Pro rozlišení, zda jde o kumulativní či privativní novaci je rozhodná vůle jeho účastníků. Obsah právního úkonu však lze vykládat podle vůle toho, kdo ho učinil, jen za předpokladu, že tvrzená vůle není v rozporu s jazykovým projevem učiněným v písemné formě. Výkladem nelze již učiněný projev vůle doplňovat, měnit či dokonce nahrazovat. Je-li obsah právního úkonu zaznamenán písemně, určitost projevu vůle je dána obsahem listiny, na níž je zaznamenán; nestačí, že účastníkům smlouvy je jasné, co je předmětem smlouvy, není-li to poznatelné z textu listiny. Určitost písemného projevu vůle je objektivní kategorií a takový projev vůle by neměl vzbuzovat důvodně pochybnosti o jeho obsahu ani u třetích osob.“ V dané věci se účastníci na podmínkách odměňování dohodli písemně a jejich písemnou formou zaznamenaný projev vůle je plně srozumitelný a určitý, soud jej považuje je zcela platný a není třeba jej měnit, doplňovat či dokonce nahrazovat vyjádřeními účastníků tohoto smluvního vztahu, a proto soud neprováděl ani důkaz výslechem žalobce ani svědkyní navržené žalovanou, kteří se měli vyjadřovat k tomu, co je obsahem jejich písemně uzavřeného závazku ohledně odměňování. Ten plyne již z předložených listin, byl zaznamenán písemně a je zcela zjevné, že podmínky odměňování ze dne 2. 1. 2016 nejsou nijak časově limitovány, jak tomu bylo ve všech ostatních předložených podmínkách, které byly limitovány na konkrétní roky – v podmínkách odměňování ze dne datum ohledně paušální odměny na rok 2021 (č. l. 20), v podmínkách pro poskytnutí provize ze dne datum a ze dne datum pro jednotlivé roky 2014 a 2015 (č. l. 70, 71).

11. Je logické, že když si účastníci sjednali na konci roku 2013 podmínky provize pro rok 2014, tedy toliko pro následující rok 2014, a na konci roku 2014 si z důvodu jejich skočení plynutím času sjednávali nové podmínky provize pro rok 2015, pak v těchto nových podmínkách poskytnutí provize pro rok 2015 nemuseli výslovně rušit stávající podmínky poskytnutí provize pro rok 2014, neboť tyto byly dle obsahu tohoto právního jednání časově ohraničeny právě pro rok 2014, stejně jako podmínky pro poskytnutí provize pro rok 2015 byly časově omezeny rokem 2015. Není tedy přiléhavá argumentace žalované, že v podmínkách odměňování ze dne datum nemusel být sjednán zánik předchozích podmínek odměňování ze dne datum, stejně jako nebyl sjednán v podmínkách ze dne datum zánik podmínek ze dne datum a v podmínkách ze dne datum nebyl sjednán zánik podmínek ze dne datum. Tato argumentace přehlíží zásadní rozdíl, že veškeré tyto naposledy zmíněné podmínky byly samy o sobě časově limitovány a zanikly i bez dohody stran uplynutím času. V nových podmínkách navazujících časově na předchozí podmínky časově limitované nebylo třeba sjednávat zánik těchto předchozích podmínek, neboť k jejich zániku došlo automaticky uplynutím stanovené doby jejich platnosti. Naproti tomu podmínky odměňování sjednané dne datum žádné takovéto časové omezení své platnosti neměly a účastníci podle nich jednali i v dalších letech. Jinak řečeno platnost takto časově neomezených sjednaných podmínek pro výplatu měsíční paušální částky nebyla dotčena tím, že si pro dobu jednoho roku (2021) účastníci sjednali jinou časově omezenou úpravu výplaty měsíční paušální částky; v tomto konkrétním roce tyto obecné podmínky pozbyly svoji účinnost a tato se obnovila uplynutím roku 2021, neboť účastníci si v dohodě účinné ohledně měsíční paušální částky toliko pro rok 2021 nesjednali ukončení časově neomezených podmínek odměňování paušální částkou dle podmínek ze dne datum.

12. Pokud se jedná o tvrzení žalované, že žalobce ještě v emailu ze dne datum svůj nárok odůvodňoval podmínkami ze dne datum, je třeba uvést, že obsah tohoto emailu se netýká paušální odměny, která je předmětem řízení, ale žalobce se v něm vyjadřuje ohledně sjednané sazby provize pro rok 2022 a 2023, a dále ohledně platby záloh. Konkrétně uvádí, že ohledně provize bude vycházet„ z podmínek provize ujednaných dne datum, ve kterých je sjednána sazba provize s platností i pro rok 2022 a 2023“ Zálohy činící dle emailu 130 000 Kč měsíčně, resp. 125 000 Kč měsíčně, na které žalobce odkazoval, evidentně nejsou paušální měsíční odměnou sjednanou v podmínkách ze dne 23. 11. 2020, neboť sjednaná výše paušální odměny činila 5 000 Kč za měsíc a této sjednané výše dle těchto podmínek se žalobce zjevně nedovolává. Žalovanou předložený email (č. l. 68) tedy svým obsahem vyvrací tvrzení žalované, neboť nic ohledně žalobcem vzneseného nároku na paušální odměnu v něm uvedeno není. Nárok žalobce soud nepovažuje za předčasný, neboť jak již bylo výše uvedeno, mezi účastníky byla sjednána paušální měsíční odměna zástupce, avšak žalovaná tuto žalobci dobrovolně neplnila. Pokud tedy žalobce žalované vystavil fakturu na paušální odměnu zástupce za leden 2022, má soud za to, že tak učinil zcela poprávu v souladu s platnými podmínkami odměňování ze dne datum. Uplatněný nárok proto soud nepovažuje ani za nepoctivý, ani za účelový, naopak jej považuje vzhledem k výše uvedeným důvodům za oprávněný. Žalovaná jej dobrovolně žalobci nezaplatila ani přes předžalobní výzvu, soud tedy uložil žalované platební povinnost tímto rozsudkem, a to včetně úroků z prodlení s ohledem na jejich akcesoritu. Důvodným je rovněž nárok na náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, neboť uzavřená smlouva byla vzájemným závazkem podnikatelů a nárok žalobce je tedy v souladu s ust. § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

13. Žalované byla dána opakovaně možnost předloženými listinnými důkazy prokázat své tvrzení, že obrat střediska za rok 2022 nepřesáhl částku minimálně 40 mil. Kč, tedy že došlo k naplnění dohodnutí rozvazovací podmínky, neboť je to jen ona, kdo má ke všem rozhodným listinám vzhledem ke své provozní činnosti ničím neomezený přístup. Soud žalovanou opakovaně vyzýval k předložení listinných důkazů v tomto směru, neboť žalobce tvrdí, že obrat dosažen byl, přednesl opěrné body skutkového stavu, objektivně nemá a nemůže mít k dispozici informace významné pro rozhodnutí sporu, a proto nastoupila vysvětlovací povinnost žalované, jak o tom byla žalovaná opakovaně poučena včetně příslušné soudní judikatury (NS ČR sp. zn. spisová značka; č. l. 29, č. l. 40, č. l. 59, č. l. 66 a č. l. 76). Žalovaná při jednání výslovně uvedla, že v tomto směru žádné důkazy předkládat nebude (č. l. 76), je si vědoma následků neprokázání těchto tvrzení, o kterých byla poučena, tedy že soud bude pokládat její tvrzení ohledně naplnění rozvazovací podmínky za neprokázané a bude vycházet z tvrzení žalobce. Protože žalovaná nedostála své vysvětlovací povinnosti, má soud za to, že nedošlo k naplnění rozvazovací podmínky a nárok žalobce není nedůvodný ani pro nenaplnění předpokladu obratu střediska, neboť žalovaná přes výše uvedená poučení v tomto směru nepředložila žádný důkaz. Zda k naplnění rozvazovací podmínky došlo či nikoli přitom bylo žalované známo, neboť jednání proběhlo dne datum, a jak plyne z vyjádření samotné žalované (č. l. 63)„ výše čistého obratu bude jednoznačně známa po uplynutí data datum“.

14. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že zcela úspěšnému žalobci byla přiznán nárok na jejich plnou náhradu. Náklady řízení v dané věci se sestávají z odměny zástupce žalobce za 6 úkonů právní služby po 2 200 Kč za 1 úkon dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (z meritu 27 830 Kč), a to za přípravu a převzetí věci, předžalobní upomínku, podání žaloby, vyjádření ve věci samé dne datum a dne datum, účast při jednání dne datum, což činí 13 320 Kč (6 x 2 220 Kč). Dále advokátu náleží paušální náhrada hotových výdajů advokáta po 300 Kč za 1 úkon dle téže vyhlášky, tj. 1 800 Kč (6 x 300), dále náhrada jízdného za cestu ze sídla advokáta v obec do obec a zpět, tj. 126 km, vozidlem s průměrnou spotřebou 5,2 l nafty na 100 km v ceně 44,10 Kč za 1 litr dle vyhlášky č. 467/2022 Sb. a náhradu za opotřebení vozidla ve výši 5,20 Kč za 1 km dle téže vyhlášky, tj. 944 Kč (1,26 x 5,2 x 44,1 + 126 x 5,2), dále náhradu za promeškaný čas za 4 půlhodiny po 100 Kč, za jednu půlhodinu dle též vyhlášky, tj. 400 Kč (4 x 100), DPH z těchto částek podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 21 %, v částce 3 457 Kč po zaokrouhlení a náhrada soudního poplatku v částce 1 392 Kč, tj. celkem náklady řízení ve výši 21 313 Kč. Platební místo plyne z ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích, prostřednictvím Okresního soudu v Táboře. Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.