8 C 300/2021

Plný text

Okresní soud v Táboře rozhodl předsedou senátu Mgr Jiřím Vaňkem jako samosoudcem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem titul . jméno příjmení sídlem adresa proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa 2. celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa oba zastoupeni advokátem titul . jméno příjmení sídlem adresa o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví

I. Podílové spoluvlastnictví žalobkyně, žalovaného 1. a žalovaného 2. k nebytové jednotce [číslo] jiný nebytový prostor - prodejna v domě [adresa] na pozemkové parcele č. [rok], ke které náleží spoluvlastnický podíl [číslo] na společných částech domu [adresa] a pozemkové parcele č. [rok], a dále k nebytové jednotce [číslo] dílna nebo provozovna – provozovna rychlého občerstvení v domě [adresa] na pozemkové parcele č. [rok], ke které náleží spoluvlastnický podíl [číslo] na společných částech domu [adresa] a pozemkové parcele č. [rok], vše v katastrálním území Tábor, jak je zapsáno u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrálního pracoviště v [obec] na listu vlastnictví [číslo], se zrušuje.

II. Nebytová jednotka [číslo] jiný nebytový prostor - prodejna v domě [adresa] na pozemkové parcele č. [rok], ke které náleží spoluvlastnický podíl [číslo] na společných částech domu [adresa] a pozemkové parcele č. [rok], v [katastrální uzemí] se přikazují do výlučného vlastnictví žalobkyně [celé jméno žalobkyně], [rodné číslo].

III. Žalobkyně je povinna na vypořádání jejího spoluvlastnického podílu na nemovité věci uvedené ve výroku II. zaplatit žalovanému 1. částku 197 500 Kč, žalovanému 2. částku 197 500 Kč, a to každému z nich do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Soud nařizuje prodej nebytové jednotky [číslo] dílna nebo provozovna – provozovna rychlého občerstvení v domě [adresa] na pozemkové parcele č. [rok], ke které náleží spoluvlastnický podíl [číslo] na společných částech domu [adresa] a pozemkové parcele č. [rok], v katastrálním území Tábor, s tím, že z výtěžku prodeje obdrží žalobkyně jednu polovinu, žalovaný 1. jednu čtvrtinu a žalovaný 2. jednu čtvrtinu.

V. Podílové spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného 1. k bytu [číslo] v domě [adresa] na pozemkové parcele č. [rok], ke kterému náleží spoluvlastnický podíl [číslo] na společných částech domu [adresa] a pozemkové parcele č. [rok], a dále k bytu [číslo] v domě [adresa] na pozemkové parcele č. [rok], ke kterému náleží spoluvlastnický podíl [číslo] na společných částech domu [adresa] a pozemkové parcele č. [rok], vše v [katastrální uzemí], jak je zapsáno u [stát. instituce], Katastrálního pracoviště v [obec] na listu vlastnictví [číslo], se zrušuje.

VI. Byt [číslo] v domě [adresa] na pozemkové parcele č. [rok], ke kterému náleží spoluvlastnický podíl [číslo] na společných částech domu [adresa] a pozemkové parcele č. [rok], v [katastrální uzemí], se přikazuje do výlučného vlastnictví žalobkyně [celé jméno žalobkyně], [rodné číslo].

VII. Žalobkyně je povinna na vypořádání jejího spoluvlastnického podílu na nemovité věci uvedené ve výroku VI. zaplatit žalovanému 1. částku 1 975 000 Kč, a to 2 ve splátkách tak, že částku 260 000 Kč zaplatí žalovanému 1. do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, a zbývající částku 1 715 000 Kč do 3 měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

VIII. Soud nařizuje prodej bytu [číslo] v domě [adresa] na pozemkové parcele č. [rok], ke kterému náleží spoluvlastnický podíl [číslo] na společných částech domu [adresa] a pozemkové parcele č. [rok], v [katastrální uzemí], s tím, že z výtěžku prodeje obdrží žalobkyně jednu polovinu, žalovaný 1. jednu polovinu.

IX. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitým věcem s odůvodněním, že je spoluvlastníkem nebytových jednotek uvedených ve výroku I., a to žalobkyně jednou polovinou, žalovaný 1. jednou čtvrtinou a žalovaný 2 jednou čtvrtinou, a dále je žalobkyně a žalovaný 1. rovnodílným podílovým spoluvlastníkem bytových jednotek uvedených ve výroku V. Uvedené nemovité věci původně vlastnila v rovnodílném spoluvlastnictví se svojí sestrou [jméno] [příjmení] a žalovaní své spoluvlastnické podíly nabyli v dědickém řízení po úmrtí spoluvlastnice. Žalobkyně se dlouhodobě starala o správu domu, ve kterém se nemovité věci nacházejí, v současné době správu vykonává společnost [právnická osoba] Nechce nadále setrvávat v podílovém spoluvlastnictví k uvedeným nemovitým věcem, které nejsou reálně dělitelné. Navrhla, aby do jejího výlučného vlastnictví byly přikázány nebytové prostory, dále byt [číslo] (dále jen byt [číslo]) a do vlastnictví žalovaného 1. byl přikázán byt [číslo] (dále jen byt [číslo]) s tím, že si účastnici vyplatí příslušné částky na vypořádání spoluvlastnických podílů.

2. Žalovaní se vyjádřili tak, že se chtějí s žalobkyní předně dohodnout a navrhli přerušení řízení. Žalobkyně uvedla, že je také připravena k dohodě o dohodě s žalovanými a soud proto nařídil první setkání se zapsaným mediátorem a řízení přerušil usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Vzhledem k tomu, že ani za pomoci mediátora nedošlo k mimosoudnímu řešení sporu, žalovaní se vyjádřili tak, že navrhli zrušení podílového spoluvlastnictví s tím, aby nebytové prostory byly přikázány žalobkyni, byt [číslo] žalovanému 1. a byt [číslo] žalovanému 2.

3. Žalobkyně poté navrhla, aby nebytový prostor [číslo] (dále jen [číslo]) byl přikázán do jejího výhradního vlastnictví a nebytový prostor [číslo] (dále jen [číslo]) byl přikázán do podílového vlastnictví žalovaných. Byt [číslo] navrhla přikázat do svého vlastnictví a byt [číslo] do vlastnictví žalovaného 1., vždy s tím, že si účastníci budou povinni vyplatit příslušné částky na vypořádání spoluvlastnických podílů.

4. Při jednání dne [datum] žalovaný 1. uvedl, že je ochoten převzít do svého výlučného vlastnictví byt [číslo]. Později při tomtéž jednání oba žalovaní shodně uvedli, že z nemovitých věcí nechtějí převzít vůbec žádnou věc. Nechtějí dále setrvávat ve spoluvlastnictví, trvají na jeho zrušení a pokud by o nemovité věci žalobkyně nestála, navrhli, aby soud nařídil prodej všech nemovitých věcí. Jednání bylo odročeno za účelem vypracování znaleckého posudku, aby mohla být ze znalcem stanovené obvyklé ceny zjištěna výše částky, kterou by žalobkyně vyplatila žalovaným při převzetí nemovitých věcí do výlučného vlastnictví na vypořádání jejich podílů.

5. Ze znaleckého posudku znalce [titul] [celé jméno znalce] z oboru stavebnictví a z oboru ekonomika – ceny a odhady, [číslo] ze dne [datum], a to ve spojení s jeho výslechem při jednání dne [datum], má soud za zcela prokázané, že nebytové prostory [číslo] [číslo] nelze reálně rozdělit mezi stávající tři spoluvlastníky a stejně tak nelze reálně rozdělit bytové jednotky [číslo] [číslo] každou na dva samostatné byty mezi stávající dva spoluvlastníky. Z tohoto znaleckého posudku má soud dále za prokázané, že obvyklá cena nebytového prostoru [číslo] činí částku 790 000 Kč, nebytového prostoru [číslo] částku 1 250 000 Kč, bytu [číslo] částku 3 950 000 Kč a bytu [číslo] částku 2 180 000 Kč. Znalecký posudek je zpracován velice přehledně a srozumitelně, znalec stanovil obvyklou cenu nemovitých věcí porovnávací hodnotou a na svých písemně zpracovaných závěrech ohledně ceny nemovitých věcí nic nezměnil ani při svém osobním výslechu před soudem. Znalecký posudek má veškeré náležitosti řádného znaleckého posudku, soud v něm nezjistil žádné logické nesrovnalosti, naopak je proveden velice pečlivě se zohledněním konkrétního stavu té které nemovité věci. I výpověď ustanoveného znalce před soudem se z hlediska ústnosti a bezprostřednosti provádění důkazů soudu jevila na vysoké odborné výši, zcela fundovaná, znalec vysvětlil všechny vznesené dotazy a ani jeho vysvětlení nejsou v žádném rozporu se závěry posudku. Znalec přesvědčivě odpověděl na veškeré dotazy týkající se zejména oblasti stavebnictví a možnosti reálného rozdělní nemovitých věcí. Žádný z účastníků nevznesl žádné námitky proti závěrům znaleckého posudku a soud z něj proto bude vycházet při stanovení vypořádacích podílů, jak bude ještě dále uvedeno.

6. Podle § 1140 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Podle § 1141 odst. 1, 2 o. z. spoluvlastnictví se zrušuje dohodou všech spoluvlastníků; dohoda musí obsahovat ujednání o způsobu vypořádání. Jedná-li se o spoluvlastnictví nemovité věci nebo závodu, vyžaduje dohoda písemnou formu. Spoluvlastníci se vypořádají rozdělením společné věci, jejím prodejem z volné ruky nebo ve veřejné dražbě s rozdělením výtěžku, anebo převedením vlastnického práva jednomu nebo více spoluvlastníkům s vyplacením ostatních. Podle § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. Podle § 1144 o. z. odst. 1 je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Podle § 1147 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

7. V dané věci všichni účastníci řízení na závěr navrhli, aby soud jejich podílové spoluvlastnictví zrušil. Účastníci byli ostatně již při prvém jednání soudem poučeni o ustálené soudní judikatuře, že podílového spoluvlastníka nelze nutit setrvávat ve spoluvlastnickém vztahu (rozhodnutí Ústavního soudu (dále jen„ ÚS“) sp. zn. [ústavní nález]), jak byly tyto judikaturní závěry vtěleny do shora citované právní úpravy. Současně byli účastníci seznámeni s tím, že v daném sporu vyplývá způsob vypořádání účastníků z právního předpisu a soud není vázán návrhem účastníka na způsob vypořádání (§ 153 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád) s tím, že soud je povinen postupovat při způsobu vypořádání podle zákonem stanovené posloupnosti (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu (dále jen„ NS“) sp. zn. [spisová značka]). Proto bylo nejprve zkoumáno, zda je rozdělení společné věci možné dle § 1144 o. z. (první zákonný způsob vypořádání). Vzhledem k tomu, že v dané věci tomu tak dle shora uvedeného výsledku znaleckého posudku z oboru stavebnictví u žádné z nemovitých věcí není, zbývaly dva následující způsoby vypořádání spoluvlastníků. Dalším v pořadí (druhý zákonný způsob vypořádání) je přikázání věci za přiměřenou náhradu a pokud by žádný ze spoluvlastníků neměl o věc zájem, nařízení prodeje (třetí zákonný způsob vypořádání). K tomuto poslednímu možnému způsobu vypořádání musel soud přistoupit u nebytového prostoru [číslo] u bytu [číslo] to právě z již uvedeného důvodu, že věc nechtěl žádný ze spoluvlastníků, a proto nezbylo než nařídit ohledně těchto nemovitých věcí prodej s tím, že z výtěžku prodeje obdrží každý ze spoluvlastníků část odpovídající výši spoluvlastnického podílu (výrok IV. a výrok VIII.). O nebytový prostor [číslo] projevila zájem toliko žalobkyně, soud jí proto tento nebytový prostor přikázal do jejího výlučného vlastnictví (výrok II.) s tím, že současně žalobkyni stanovil zaplatit žalovaným 1. a 2. hodnotu jejich podílu ve výši dle znaleckého posudku, tj. každému z žalovaných jako čtvrtinovému spoluvlastníku konkrétně částku 197 500 Kč (790 [číslo] = 197 500).

8. Spornou otázkou bylo, komu přikázat byt [číslo] o který projevili zájem jak žalobkyně, tak žalovaný 1., byť oba dva v průběhu řízení uváděli, že by preferovali naopak byt [číslo] (žalobkyně v žalobě, žalovaný 1. při jednání dne [datum]). V zájmu zjištění důvodů, pro které by měl být byt [číslo] přikázán tomu kterému spoluvlastníku, byl proveden podrobný výslech každého z těchto účastníků, resp. u žalovaného 1. snaha o něj, neboť žalovaný 1. v průběhu svého výslechu odmítl dále vypovídat. Soud se při výslechu účastníků a následném posouzení věci přidržel soudní judikatury, která nastiňuje určitá kritéria pro úvahy soudů, z kterých vycházet při rozhodování, komu ze spoluvlastníků věc přikázat, a tyto aplikoval na individuální okolnosti dané věci. V jiných případech významné hledisko velikosti podílu (NS sp. zn. [spisová značka]) nebylo v projednávaném sporu relevantní, neboť žalobkyně a žalovaný 1. mají stejně veliký vlastnický podíl na bytu [číslo]. Každý z nich byl ochoten zaplatit částku na vypořádání podílu vycházející z obvyklé ceny, a tedy ani toto hledisko (NS sp. zn. [spisová značka]) nebylo relevantní (žalovaným 1. navrhované navýšení o 1 Kč je zcela zanedbatelné). I hledisko zásluhovosti (NS sp. zn. [spisová značka]) soud hodnotí jako rovnocenné, neboť jak žalobkyně, tak žalovaný 1. získali byt [číslo] bez jakéhokoli protiplnění (žalobkyně darovací smlouvou, žalovaný 1. děděním). Ve prospěch žalobkyně dle podepsaného soudu převáželo to, že to byla právě ona, kdo zajišťovala opravy a údržbu bytu [číslo] (NS sp. zn. [spisová značka]) a kdo má právě k tomuto bytu citovou vazbu (NS sp. zn. [spisová značka], a sp. [značka automobilu] [číslo]). Žalobkyni bylo přesně známo, jaké konkrétní opravy v tomto bytě byly provedené, tyto obstarávala a zabezpečila (sháněla tam řemeslníky), zatímco žalovaný 1. byt [číslo] nikdy v životě ani nenavštívil. Stejně tak žalobkyně přesvědčivě popsala, z jakého důvodu má k bytu [číslo] citovou vazbu, když podrobně vypověděla o tom, jak právě do tohoto bytu chodila jako malá za paní [příjmení] a její sestrou, které vlastní děti neměly a braly jí i trochu jako za vlastní dceru. Dispozici bytu zná velice dobře, neboť jednak jej navštěvovala, a jednak v dětském věku bydlela právě pod bytem [číslo] který má zcela stejnou dispozici jako sporný byt [číslo]. Byť oba účastníci uvedli, že by chtěli tuto nemovitou věc užívat v souladu s jejím účelem (NS ČR [spisová značka]), soudu se jevilo z hlediska bezprostřednosti prováděných důkazů a uváděných důvodů jako hodnověrnější reálné užívání bytu v budoucnu žalobkyní. Ta vypověděla, že se hodlá do bytu přestěhovat, aby byla na stáří v bytě přímo vedle svého syna, a tak měla nablízku pomoc, což odpovídá věku žalobkyně, která je již delší dobu v důchodovém věku. Logickým se soudu jevil i další jí uváděný důvod pro její přestěhování do [obec], že v případě uvolnění jejího bytu v [obec], kde dosud žije, se do tohoto bytu přestěhuje její druhý syn žijící právě v [obec], čímž tento syn získá možnost levnějšího bydlení. Naproti tomu žalovaný 1. sice deklaroval svůj zájem v bytě bydlet se svojí přítelkyní, avšak nebyl schopen uvést, co by vůbec v [obec] dělal, zda by zde studoval či pracoval, a stejně tak ani nevěděl, co bude dělat jeho přítelkyně od září (zda bude studovat nebo pracovat), přestože současně uváděl, že jsou spolu v denním kontaktu. Jako zcela nevěrohodná se jevila výpověď žalovaného 1. týkající se dalšího kritéria, a to solventnosti (NS sp. zn. [spisová značka], [spisová značka]), neboť dle jeho výpovědi je již dva roky nezaměstnaný, a přesto se již s jistým pánem (který není jeho příbuzný, ale jen známým) dohodl na půjčce 3 600 000 Kč. Vypověděl, že ač tento pán ví, že je dva roky nezaměstnaný, peníze mu půjčí. Až absurdní se jeví další tvrzení žalovaného 1., že uvedenou půjčku by žalovaný 1. nesplácel v pravidelných splátkách, ale vrátil by jí celou najednou, a to až tyto peníze bude mít, tedy že by takto vysoká půjčka byla poskytnuta bez jakéhokoli konkrétního termínu vrácení. Stejně tak se soudu jeví absurdním i další tvrzní žalovaného 1. o výši dohodnutých úroků z uvedené půjčky a jeho schopnosti je splácet, neboť vypověděl, že dohodná výše úroků má činit 5 % až 10 % měsíčně. Tato výše znamená 60% až 120% výši úroků z půjčky ročně, a soud nevěří tomu, co žalovaný uváděl, že by byl schopen vrátit půjčku i s takto vysokým úrokem, přestože uvádí, že si po dobu své nezaměstnanosti přivydělává v gastronomii. I při 5 % měsíčním úroku vychází roční úrok z žalovaným 1. uvedené půjčky na částku 2 160 000 Kč, tedy aby mohl žalovaný splatit jen tento úrok (bez jistiny), musel by vydělat 180 000 Kč měsíčně čistého, tedy ne jen jím uváděnou částku 30 000 Kč měsíčně čistého. Žalobkyně se ke své solventnosti vyjádřila při jednání dne [datum] tak, že má k dispozici nyní částku 655 000 Kč, na ní si úvěr brát nemusí, zbytek by při přikázání nemovitých věcí do vlastnictví hradila z úvěru. Soud má za to, že je reálné očekávat, že celoživotní úspory žalobkyně jsou v této výši, tato není nijak nadnesená, a proto uložil žalobkyni, která uvádí, že peníze v této částce má k dispozici, zaplatit žalovaným až do této částky jejich vypořádací podíly ve lhůtě 3 dnů (197 500 + 197 500 + 260 000). Žalobkyně uváděla, že zbývající částku by byla schopna zaplatit ve lhůtě 6 měsíců z úvěrových prostředků. Vzhledem k tomu, že je to žalobkyně, kdo se domáhá vypořádání spoluvlastnictví s tím, aby nemovité věci (resp. některé z nich) byly přikázány do jejího výlučného vlastnictví, lze předpokládat, že již podnikla určité předběžné kroky vůči bankám k zjištění podmínek úvěru a jeho zajištění. S přihlédnutím k současné výši úrokových sazeb hypotečních úvěrů není již o tyto úvěry takový zájem, a jejich získání není tak časově náročné, jak tomu bylo například před dvěma lety. Soud proto považuje za zcela reálné, že žalobkyně je schopna zajistit zbývající peněžní prostředky pro vyplacení hodnoty podílu žalovaného 1. ve stanovené lhůtě tří měsíců, když kromě sporných nemovitých věcí žalobkyně vlastní ještě další nemovité věci (byt v [obec], další byt v předmětném domě), což zvyšuje z pohledu bank její úvěruschopnost. Výše vypořádacího podílu, kterou je žalobkyně povinna zaplatit rovnodílnému spoluvlastníku, tedy částka 1 975 000 Kč, opět vychází ze znaleckého posudku ([anonymizována dvě slova] [číslo]).

9. V souladu se soudní judikaturou (sp. zn. [ústavní nález]) bylo o nákladech řízení rozhodnuto tak, že každý z účastníků si nese své náklady řízení, tedy že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když účastníci seznámení s uvedenou judikaturou ani žádné náklady řízení nepožadovali.