Okresní soud v Táboře · Rozsudek

8 C 94/2024

č. j. 8 C 94/2024-55

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2024-08-29 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSTA:2024:8.C.94.2024.1

Citované zákony (2)

Plný text

Okresní soud v Táboře rozhodl předsedou senátu Mgr. Jiřím Vaňkem jako samosoudcem ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupená advokátkou Anonymizováno . Mgr. Janou Tlapák Navrátilovou, Ph.D. sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 51 533 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 51 533 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 9. 9. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni úroky z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 51 533 Kč od 26. 8. 2022 do 8. 9. 2022, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení v částce 14 694,40 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se v žalobě jako pojistitel domáhala vůči žalované jako pojistníku zaplacení dlužného pojistného z pojistné smlouvy č. , hodnota, uzavřené mezi účastníky řízení dne , datum, . Předmětem smlouvy bylo pojištění osobního automobilu tovární značky , jméno FO, , reg. zn. , SPZ, , přičemž žalovaná se zavázala hradit pojistné ve výši 55 175 Kč ročně, a to vždy na následující pojistné období. Žalovaná však neuhradila pojistné splatné dne 25. 8. 2022, smlouva zanikla dne 28. 8. 2023 a do tohoto data žalobkyni náleží pojistné. Žalovaná dlužní za pojistné období od 25. 8. 2022 do 28. 8. 2023 částku 51 533 Kč, kterou neuhradila ani na základě předžalobní výzvy.

2. Vzhledem k předloženým listinám vyzval soud účastníky řízení, aby se ve smyslu ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně ani žalovaná se v určené lhůtě na výzvu soudu nevyjádřily a soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise., právnická osoba, dané věci má soud za prokázané z předloženého záznamu o průběhu sjednávání pojištění ze dne , datum, ve spojení s návrhem na uzavření pojistné smlouvy č. , hodnota, z téhož dne (tyto listiny jsou založeny v elektronickém spisu o vydání elektronického platebního rozkazu, dále jen „EPR“), a dále ve spojení s platbou pojistného ve výši 4 377 Kč na účet pojistitele č. , č. účtu, s variabilním symbolem shodným s výše uvedeným číslem pojistné smlouvy , Anonymizováno, ), kterou zaplatila paní , jméno FO, (č. l. 30), že mezi žalobkyní jako pojistitelem a žalovanou jako pojistníkem došlo k platnému uzavření pojistné smlouvy o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla tov. zn. , jméno FO, , reg. zn. , SPZ, , s počátkem pojištění dne 25. 8. 2022. Pojistné bylo sjednáno v částce 4 377 Kč ročně, když žalovaná v pojistné smlouvě (mimo jiné) výslovně uvedla, že užití vozidla bude běžné a že provozovatel je shodný s pojistníkem. Dále si účastníci sjednali v pojistné smlouvě, že tato je uzavřena a stává se platnou uhrazením pojistného ve výši 4 377 Kč na účet pojistitele č. , č. účtu, nejpozději do 8. 9. 2022. Platba na uvedený účet došla žalobkyni dne 2. 9. 2022 (č. l. 30). Ve smlouvě si účastníci též dohodli, že povinné ručení (pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla) se řídí pojistnými podmínkami , Anonymizováno, (dále jen „VOP“; založeny v EPR). Podle čl. 15 odst. 1 až 4 VOP měla žalovaná povinnost při jednání o uzavření pojistné smlouvy odpovědět pravdivě a úplně na písemné dotazy týkající se sjednávaného pojištění a sdělit v písemné formě všechny podstatné okolnosti, které jsou jí známy, dále byla povinna žalobkyni bez zbytečného odkladu informovat o změnách, které nastaly ve skutečnostech, jež uvedla při sjednání smlouvy (pokud by jí nebyly v době uzavření pojistné smlouvy známy, byla povinna je písemně oznámit bez zbytečného odkladu), a dále byla povinna si počínat tak, aby nedocházelo ke škodám či újmám, případně tak, aby škoda či újma již hrozící nebo jejich následky byly co nejmenší. Dle čl. 15 odst. 5 VOP má žalobkyně právo v případě porušení povinností v čl. 15 odst. 1 až 4 VOP na úhradu i té části pojistného, které odpovídá rozdílu mezi stanoveným pojistným a pojistným, které mělo být vypočteno na základě správných údajů, když toto porušení mělo vliv na stanovení výše pojistného. Soud má dále za plně prokázané, že předmětné pojištěné vozidlo nebylo užívání jen pro běžný provoz, jak žalovaná vyplnila v pojistné smlouvě, ale též za účelem podnikání (k výkonu pracovní pozice), neboť s ním byla provozována výdělečná činnost spočívající v rozvážení zboží pro společnosti „foodora“. Tato skutečnost plyne z fotodokumentace nabouraného vozidla (viz polep vozidla – č. l. 22), jakož i z emailu zaslaného žalovanou žalobkyni ze dne 15. 8. 2023, ve kterém žalovaná uvedenou skutečnost sama výslovně potvrzuje (č. l. 19). Z téhož emailu ve spojení s technickým průkazem (č. l. 20) má soud za prokázané, že vozidlo provozovala paní , jméno FO, , o čemž svědčí též skutečnost, že to byla ona, kdo pojistné zaplatila (viz výše), a tedy nebyla pravdivá skutečnost uvedená žalovanou v pojistné smlouvě, že ona jako pojistník je i provozovatelem vozidla. Z rozboru výše pojistného (č. l. 24 – 25) má soud za prokázané, že pokud by žalovaná uvedla tyto prokázané skutečnosti při uzavřené pojistné smlouvy (rozdílný pojistník a provozovatel a dále užití pojišťovaného automobilu pro rozvoz zboží), činila by vypočtená roční výše pojistného při sjednávání smlouvy částku 55 175 Kč a při prolongaci pojistného ke dni 25. 8. 2023 částku 67 257 Kč. Tato výše je shodná s žalobkyní předloženými finančními záznamy (v EPR). Z dopisu žalobkyně žalované ze dne 11. 8. 2023 (v EPR) má soud za prokázané, že žalovaná jím byla vyzvána k zaplacení částky 50 798 Kč s odůvodněním, že na základě doložených dokladů byly v předmětné pojistné smlouvě provedeny změny. Z dodatku k pojistné smlouvě č. , hodnota, (v EPR) ve spojení s vyjádřením žalobkyně ze dne 21. 8. 2024 (č. l. 46-48) má soud za prokázané, že jej jednostranně vytvořila žalobkyně, k podpisu dodatku nebylo nikdy přistoupeno. Žalobkyně se k jeho vystavení dle svého vyjádření uchýlila až poté, co zjistila, že žalovaná v rozporu s § 2788 zákona č. 89/2012, občanský zákoník (dále jen „o. z.“), uvedla ve smlouvě nepravdivé údaje a tímto způsobem pouze napravovala protiprávní a nežádoucí stav. Z dopisu žalobkyně žalované ze dne 30. 8. 2023 (v EPR) má soud za prokázané, že předmětné pojištěné zaniklo dne 28. 8. 2023 z důvodu změny vlastníka a žalobkyně v něm vyzvala žalovanou k zaplacení částky 51 533 Kč. Z předžalobní upomínky zástupkyně žalobkyně ze dne 12. 10. 2023 adresované žalované, ve spojení s podacím archem prokazujícím odeslání zásilky žalované, má soud za prokázané, že žalovaná uvedenou částku žalobkyni dobrovolně nezaplatila.

4. Podle ust. § 2758 odst. 1, 2 o. z. se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Není-li pojištění ujednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok, vyžaduje smlouva písemnou formu. Přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného, považuje se písemná forma smlouvy za zachovanou. Podle § 2782 o. z. má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle § 2788 odst. 1 o. z. dotáže-li se pojistitel v písemné formě zájemce o pojištění při jednání o uzavření smlouvy nebo pojistníka při jednání o změně smlouvy na skutečnosti, které mají význam pro pojistitelovo rozhodnutí, jak ohodnotí pojistné riziko, zda je pojistí a za jakých podmínek, zodpoví zájemce nebo pojistník tyto dotazy pravdivě a úplně. Povinnost se považuje za řádně splněnou, nebylo-li v odpovědi zatajeno nic podstatného. Podle § 2790 odst. 1, 2 o. z. změní-li se okolnosti, které byly uvedeny ve smlouvě nebo na které se pojistitel tázal (§ 2788), tak podstatně, že zvyšují pravděpodobnost vzniku pojistné události z výslovně ujednaného pojistného nebezpečí, zvýší se pojistné riziko. Pojistník nesmí bez pojistitelova souhlasu učinit nic, co zvyšuje pojistné riziko, ani to třetí osobě dovolit; zjistí-li až dodatečně, že bez pojistitelova souhlasu dopustil, že se pojistné riziko zvýšilo, pojistiteli to bez zbytečného odkladu oznámí. Zvýší-li se pojistné riziko nezávisle na pojistníkově vůli, oznámí to pojistník pojistiteli bez zbytečného odkladu poté, co se o tom dozvěděl. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li si strany výši úroku. Podle ust. § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 59 odst. 1 zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, tuzemská pojišťovna a pojišťovna z třetího státu stanoví výši pojistného na základě reálných pojistněmatematických předpokladů a odpovídajících metod jeho výpočtu tak, aby byla zajištěna trvalá splnitelnost všech jejích závazků z provozované pojišťovací činnosti; to se použije obdobně při stanovení výše zajistného tuzemskou pojišťovnou, pojišťovnou z třetího státu, tuzemskou zajišťovnou a zajišťovnou z třetího státu5. Po přezkoumání a zhodnocení všech předložených důkazů, a to jak jednotlivě, tak i ve vzájemných souvislostech, dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je z podstatné části důvodný. V dané věci byla mezi účastníky uzavřená platná pojistná smlouva o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla tov. zn. , jméno FO, , reg. zn. , SPZ, , ve smyslu § 2758 o. z. V průběhu smluvního vztahu se ukázalo, že žalovaná porušila své povinnosti stanovené v citovaném § 2788 odst. 1 o. z. (resp. § 2790 odst. 1, 2 o. z.), jakož i své povinnost stanovené v čl. 15 odst. 1 až 4 VOP, neboť vozidlo nebylo užíváno k běžnému provozu, ale bylo užíváno i k podnikatelské (pracovní) činnosti spočívající v rozvážení zboží a jeho provozovatel nebyl shodný s pojistníkem. Na tuto možnost smlouva výslovně pamatovala a upravila vztah mezi účastníky pro tento případ tak, že žalobkyně má nárok podle čl. 15 odst. 5 VOP na úhradu pojistného ve výši, která by odpovídalo výpočtu na základě správných údajů. Tak je tomu v dané věci, neboť porušení povinnosti žalované uvést pravdivé údaje o způsobu užívání vozidla a jeho provozovateli má zásadní vliv na stanovení výše pojistného. Vyjádření žalobkyně, že při užívání vozidla jako kurýrního vozidla rozvozové služby je dáno podstatně vyšší riziko škodných události je logické, neboť vozidlo je užívání nad rámec běžného užívání, řidiči jsou finančně motivování k uskutečnění co nejvíce jízd (i přes jejich únavu), při předávání či přebírání zásilek není vždy v blízkosti parkoviště, a proto musí vozidlo kurýrní služby stát i na neobvyklých místech, což opět zvyšuje možnost škodné události atd. Tyto obecně známé skutečnosti jsou osvědčeny i žalobkyní předloženou listinou – rozhovorem s pracovníkem rozvozové služby (č. l. 31-34). Logický je i rozdílný koeficient pro výpočet pojistného, pokud pojistník není provozovatelem vozidla, neboť další osoba zvyšuje pojistné riziko. Při zahrnutí změn těchto obou koeficientů (ostatní parametry smlouvy zůstaly beze změny – viz č. l. 23-24), pak vychází pojistné ve výši, jak je uvedena v dodatku pojistné smlouvy a v dopisu žalobkyně žalované ze dne 21. 8. 2024. Jeho výši nelze mít vzhledem ke konkrétním okolnostem věci za rozpornou s dobrými mravy, když žalobkyně je naopak povinna dle citovaného § 59 odst. 1 zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, stanovit výši pojistného na základě reálných pojistněmatematických předpokladů, a právě z nich žalobkyně dospěla po doplnění obvyklých koeficientů k předmětné výši správně vypočteného pojistného. Byť lze rozumět tomu, že vyhotovením dodatku smlouvy chtěla žalobkyně napravit protiprávní a nežádoucí stav, jak uvádí, nelze její nárok opřít o dodatek smlouvy, neboť tento nebyl nikdy mezi účastníky uzavřen, ale její nárok vychází právě z výše citovaného čl. 15 odst. 5 VOP, jak již bylo výše uvedeno. Protože žalovaná dosud dobrovolně nezaplatila žalobkyni rozdíl v pojistném, které bylo v uzavřené pojistné smlouvě uvedeno na základě nesprávných údajů, a pojistným, které mělo být vypočteno na základě správných údajů, za pojistné období od 25. 8. 2022 do 28. 8. 2023 v částce 51 533 Kč, uložil jí soud tuto povinnost tímto rozsudkem. Současně soud přiznal žalobkyni i nárok na úroky z prodlení, neboť žalovaná je v prodlení se splacením peněžitého dluhu. Žalovaná měla dle uzavřené smlouvy právo zaplatit pojistné včas do dne 8. 9. 2022 a i žalobkyně uvádí, že když v dané věci bylo pojistné zaplaceno dne 2. 9. 2022, jednalo se o včasnou platbu, a tímto včasným zaplacením pojistného byla též zachována písemná forma smlouvy. Při dovozené platnosti pojistné smlouvy jako takové s tím, že jen výše pojistného byla stanovena výpočtem vycházejícím z nesprávných údajů, a závěru, že nárok na vyšší pojistné je odůvodněn výpočtem se správnými údaji a k témuž výsledku pojistného by žalobkyně dospěla, kdyby je žalovaná sdělila žalobkyni již při sjednávání smlouvy, plyne z uvedeného, že toto vyšší pojistné nemá a nemůže mít vliv na sjednanou dobu zaplacení pojistného uvedenou ve smlouvě (dle § 1958 odst. 2 o. z.), tj. do 8. 9. 2022. Proto lze uzavřít, že žalovaná byla dle uzavřené pojistné smlouvy, a to ve spojení s čl. 15 odst. 5 VOP, v prodlení s plněním svého závazku zaplatit pojistné až ode dne 9. 9. 2022, neboť ještě dne 8. 9. 2022 mohlo dojít dle platně uzavřené pojistní smlouvy k včasnému zaplacení pojistného ve výši, která by vycházela ze správných údajů. Úroky z prodlení soud tedy přiznal od uvedeného dne 9. 9. 2022; do tohoto dne musel být nárok žalobkyně na požadované úroky z prodlení zamítnut, jak bylo vysloveno výrokem II. Výše žalobkyní požadovaných úroků z prodlení odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“).

6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni nárok na plnou požadovanou náhradu nákladů řízení v částce 14 694,40 Kč, když neúspěch žalobkyně byl jen v poměrně nepatrné části. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 062 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle ust. § 6 a 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.“), ve výši 3 180 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé a výzva k plnění). Další vyjádření žalobkyně ze dne 6. 8. 2024 a ze dne 21. 8. 2024, kterými byly blíže osvětleny rozpory mezi žalobními tvrzeními a předloženými listinami, mohly a měly být již součástí žaloby; nelze připustit, aby docházelo uměle k navyšování úkonů právní služby nedostatečným vylíčením skutkových okolností v žalobě), dále paušální náhrada výdajů stanovená dle ust. § 13 odst. 3 a. t. v částce 300 Kč za každý z těchto tří úkonů právní služby a dále dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. náhrada za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši 10 440 Kč částkou 2 192,40 Kč. Platební místo bylo určeno dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.