9 C 138/2025

Plný text

Okresní soud v Táboře rozhodl soudkyní JUDr. Ivanou Jakšičovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupeného: opatrovnicí Jméno opatrovnice , narozenou Datum narození opatrovnice bytem Adresa opatrovnice o návrhu na zrušení vyživovací povinnosti

I. Výživné, které je žalobce povinen platit žalovanému na základě rozhodnutí zdejšího soudu ze dne 23. 8. 2022 čj. 30 P 106/2022-176 ve výši 1 400 Kč měsíčně se počínaje dnem 1. 4. 2025 zrušuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu navrhoval žalobce zrušení vyživovací povinnosti k žalovanému. Argumentoval tím, že žalovaný již v září dosáhne věku 21 let, navíc pobírá invalidní důchod II. stupně a pravděpodobně má nárok na další dávky. Žalobce naproti tomu je v současné době po úrazu, je osobou , podezřelý výraz, znevýhodněnou a prozatím mu byla vyměřena podpora ve výši 3 244 Kč. Nemá tak na výživné ani prostředky. K výzvě soudu doplnil, že zrušení výživného požaduje ke dni 1. 4. 2025.

2. Za žalovaného se ve věci vyjádřila opatrovnice , Jméno opatrovnice, . Uvedla, že se zrušením výživného k navrženému datu 1. 4. 2025 souhlasí. Potvrdila, že syn , jméno FO, pobírá invalidní důchod II. stupně, jiné dávky prozatím nemá, protože si brigádně přivydělává u firmy Zenova , adresa, . Počítá se však do okruhu osob, které jsou potřeba pro výpočet dávky příspěvku na bydlení.

3. Z důkazů provedených v řízení soud zjistil, že výživné pro žalovaného bylo naposledy určeno rozsudkem zdejšího soudu ze dne 23. 8. 2022 čj. 30 P 106/2022–176 ve výši 1 400 Kč měsíčně.

4. Z rozhodnutí Okresní správy sociálního zabezpečení v , adresa, ze dne 14. 6. 2022 bylo zjištěno, že žalobce je uznán osobou , podezřelý výraz, znevýhodněnou podle § 67 odst. 3 zákona č. 435/2004 Sb. Z rozhodnutí Úřadu práce v Liberci ze dne 2. 5. 2025 vyplynulo, že žalobci byla přiznána podpora v nezaměstnanosti ve výši 3 244 Kč po dobu podpůrčí ve výši 8 měsíců.

5. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. 30 P 127/2025 soud zjistil, že , Jméno žalovaného, byl rozsudkem ze dne 20. června 2025 čj. 13 Nc 1700/2025–69 omezen ve svéprávnosti mimo jiné tak, že není způsobilý samostatně uzavírat smlouvy zavazující k trvalému nebo opakujícímu se předmětu plnění, nakládat s peněžními prostředky ve výši přesahující částku 1 000 Kč týdně, se jměním a uzavírat jakékoliv smlouvy s neopakujícím se předmětem plnění v hodnotě přesahující částku 1 000 Kč týdně. Opatrovnicí byla jmenována matka žalovaného , Jméno opatrovnice, . Rozhodnutí nabylo právní moci dne 4. 8. 2025. Z obsahu spisu rovněž vyplývá, že žalovaný pobírá invalidní důchod ve výši 11 173 Kč. Vedle toho chodí na brigády, je předpoklad, že bude mít příjem kolem 10 000 Kč měsíčně.

6. Vzhledem k tomu, že se fakticky jedná o nárok na opakující se dávku, jednal soud s opatrovnicí žalovaného.

7. Podle § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. mají předci a potomci vzájemnou vyživovací povinnost.

8. Podle § 911 o.z. lze výživné přiznat, jestliže oprávněný není schopen se sám živit.

9. Podle § 913 odst. 1 o.z. jsou pro určení rozsahu výživného rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.

10. Podle § 915 odst. 1 o.z. životní úroveň dítěte má být v zásadě shodná s životní úrovni rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.

11. V provedeném dokazování soud zjistil, že žalovaný v současné době pobírá invalidní důchod ve výši 11 182 Kč, tedy již sám tento příjem je vyšší než podpora v nezaměstnanosti, kterou pobírá žalobce. Vzhledem k tomu, že žalobce je osobou dlouhodobě , podezřelý výraz, znevýhodněnou, zřejmě průměrného a vyššího příjmu nedosáhne. Žalovaný vedle toho dochází na brigády, z nich lze očekávat příjem kolem 10 000 Kč. Již samotné tyto skutečnosti opodstatňují závěr, že návrh na zrušení vyživovací povinnosti je dán. Vedle toho opatrovnice žalovaného souhlasila se zrušením vyživovací povinnosti právě s ohledem na poměry účastníků. Proto soud návrhu vyhověl včetně termínu, který byl oběma stranami odsouhlasen.

12. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. za situace, kdy žádnému z účastníků náklady řízeny nevznikly.