9 C 162/2021
V PLATNOSTICitované zákony (4)
Rubrum
Okresní soud v Táboře rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Ivanou Jakšičovou jako samosoudkyní v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně se sídlem adresa žalobkyně , proti žalované: osobní údaje žalované se sídlem adresa žalované , o zaplacení 5 720 Kč s příslušenstvím, I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 720 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 337,57 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 600 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení rozhlasového poplatku podle zákona č. 348/2005 Sb., za měsíce listopad 2018 až únor 2020 včetně, když žalované vznikla povinnost platit rozhlasový poplatek ve stanovené výši, ovšem tato své zákonné poplatkové povinnosti nedostála. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) není třeba k projednání věci nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popř. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud zaslal účastníkům výzvu k vyjádření, zda souhlasí s projednáním věci bez nařízení jednání s tím, že je poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř., že s projednáním věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci neměli žádných námitek, proto soud rozhodl bez nařízení jednání. Soud ohledně skutkového stavu zjistil, že žalobkyně postupem dle ust. § 3 odst. 4 zákona č. 348/2005 Sb., vyzvala žalovanou, jako odběratele elektřiny připojením k distribuční soustavě, který se považuje za poplatníka rozhlasového poplatku s povinností platit, aby podala přihlášku k úhradě rozhlasových poplatků nebo prostřednictvím písemného čestného prohlášení oznámila žalobkyni opak, a to ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy. O následcích neprokázání opaku byla žalovaná ve výzvě řádně poučena. Výzva ze dne [datum] byla žalované doručena dne [datum] do datové schránky, jak vyplývá z předložené doručenky. Z tvrzení žalobkyně, která nebyla žalovanou rozporována, vyplývá, že žalovaná na výzvu nijak nereagovala, proto žalobkyně přistoupila k zařazení žalované do evidence plátců rozhlasového poplatku s tím, že první poplatek ve výši 45 Kč byl předepsán na listopad 2018 se splatností vždy do 15. dne každého kalendářního měsíce. Žalovaná se tak stala poplatníkem rozhlasového poplatku ze zákona a současně jí tak vznikla povinnost platit v souladu se zákonem č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích v platném znění rozhlasový poplatek ve stanovené výši. Žalovaná však nedostála své povinnosti a poplatky za listopad 2018 až únor 2020 včetně neplatila. Ve všech těchto měsících byl předepsán poplatek ve výši 45 Kč. Součet nezaplacených poplatků představuje částku ve výši 720 Kč (16x45). Protože žalovaná nesplnila zákonnou oznamovací povinnost, vznikl žalobkyni nárok na přirážku ve výši 5 000 Kč dle ust. § 9 odst. 1 zákona č. 348/2005 Sb. Tvrzené skutečnosti žalobkyně prokázala předloženými listinami a to výzvou k přihlášení poplatníka ze dne [datum], potvrzením o přihlášení poplatníka rozhlasového poplatku – výpisem z evidence rozhlasového poplatníka a předžalobní výzvou ze dne [datum]. Soud věc právně posoudil podle ust. § 3 odst. 4, § 7, § 8 odst. 2, § 9 odst. 1 písm. a) a § 10 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, když výše poplatku vychází z ust. § 6 tohoto zákona. Protože žalovaná dosud žalobkyni nezaplatila rozhlasové poplatky za shora uvedené období a nesplnila tak svoji zákonnou poplatkovou povinnost, uložil soud žalované splnění této povinnosti tímto rozsudkem, a to včetně požadovaných úroků z prodlení, které žalobkyně požaduje řádně podle s ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění vyplývá z § 160 odst. 1 o.s.ř. O nákladech řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že úspěšné žalobkyni přiznal právo na plnou náhradu nákladů za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a paušální náhradu hotových výdajů dle ust. § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s ust. § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., ve výši 100 Kč za každý ze dvou učiněných úkonů žalobkyně.
Odůvodnění
tohoto rozsudku je v souladu z ust. § 157 odst. 4 o.s.ř.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.