9 C 22/2025

Plný text

Okresní soud v Táboře rozhodl soudkyní JUDr. Ivanou Jakšičovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně A Jméno žalobkyně B ., IČ IČO žalobkyně B sídlem Adresa žalobkyně B zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta / Anonymizováno , Anonymizováno 01 Anonymizováno proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Mgr. Jaroslavem Kadlecem sídlem Opletalova 1417/25, 110 00 Praha 1 o návrhu na zaplacení částky 103 693,98 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba na zaplacení částky 103 693,98 Kč z 12,75 % úrokem z prodlení z částky 115 343 Kč od 1. 12. 2024 do 26. 5. 2025 a z částky 103 693,98 Kč od 27. 5. 2025 do zaplacení se zamítá.

II. Žalobce je povinen nahradit žalovanému na nákladech řízení částku 27 514 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet zástupce žalovaného Mgr. Jaroslava Kadlece.

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 24. 1. 2025 požadoval žalobce na žalovaném zaplacení částky 171 340 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně. Uváděl, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o dílo, na základě níž, se žalobce zavázal zhotovit pro žalovaného dílo v hodnotě 471 582,09 Kč bez DPH, tedy v částce 528 171,94 Kč včetně DPH. Žalobce uhradil před dokončením díla dne 2. 7. 2024 částku 203 875,59 Kč. Poté byly formou zápisu ve stavebním deníku dne 9. 7. 2024 sepsány skutečně provedené položky, neprovedené položky a následně byl sepsán soupis těchto položek, dále položek realizovaných nad rámec položkového rozpočtu obsahující zároveň ujednání účastníků o aktuálním doplatku ceny díla k datu 9. 7. 2024 ve výši 349 827,72 Kč bez DPH, tedy v částce 391 807 Kč s DPH. Na cenu díla uhradil žalovaný dne 16. 7. 2024 další částku 160 463,96 Kč. Žalobce následně poskytl žalovanému slevu na cenu díla jako kompenzaci za vady v částce 60 000 Kč včetně DPH a nedoplatek tak představoval 171 343 Kč. Vzhledem k tomu, že tato částka nebyla uhrazena ani přes opakované výzvy, byla podána žaloba.

2. Soud vydal ve věci platební rozkaz, proti němuž podal žalovaný včas odpor. S návrhem podaným žalobcem nesouhlasil. V odporu především zpochybňoval sjednanou výši ceny, tvrdil, že mu na počátku smluvního vztahu byla žalobcem poskytnuta sleva ve výši 50 000 Kč. Odkázal na korespondenci účastníků, z níž tato skutečnost vyplývá. Pokud jde o dohodu o ceně, žalovaný potvrdil, že na stavbě byla dříve jiná firma, která práci nedokončila. On potom všechno spočítal, změřil a připravil položkový rozpočet. Byl to jakýsi návrh rozpočtu v excelové tabulce, o kterém se žalobcem mohli diskutovat. Žalobce cenu do smlouvy přijal. Sám žalovaný byl přesvědčen, že výpočet souhlasil s množstvím provedené práce a spotřebou materiálu. V dalších podáních a ve své účastnické výpovědi potvrdil úhrady uvedené v žalobě. Dále tvrdil, že v den předání díla po něm jednatel žalobce vyžadoval podpis na dokumentu označeném jako ,,RD , adresa, - , právnická osoba, “, který ho měl zavazovat k placení. Podpis takového dokumentu odmítl, následně podpis připojil s poznámkou, že neznamená souhlas, ale pouze převzetí dokumentu. Jednalo se však o listinu, na které byl text na listině umístěn na výšku. Žalobcem v kopii předložený dokument, na kterém je text na listině umístěn na šířku a obsahuje jeho podpis bez jakékoliv poznámky, označil za falešný a kategoricky odmítal, že takovou listinu podepsal. Uvedl, že ani list č. , hodnota, stavebního deníku nikdy neviděl, tento zápis rozhodně neobsahuje jeho podpis. Zdůraznil, že na práce, které nejsou v původním rozpočtu, nebyl zpracován žádný změnový list, nebyla ohledně nich uzavřena žádná dohoda. Odkazoval na smlouvu, která předpokládala v případě víceprací či méněprací písemný dodatek ke smlouvě o dílo. Tvrdil, že žádný dodatek nikdy uzavřen nebyl.

3. Žalobce omezil podáním ze dne 14. 5. 2025 žalobu o část návrhu ve výši 56 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % od 1. 12. 2024 do zaplacení a při jednání dne 20. 6. 2025 o další částku 11 649,02 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % od 27. 5. 2025 do zaplacení. Soud postupem podle § 96 o.s.ř. řízení v této části zastavil usnesením ze dne 20. 6. 2025, č.j. 9 C 22/ 2025-85, které nabylo právní moci dne 19. 8. 2025.

4. Ze smlouvy o dílo ze dne 7. 6. 2024 a z jejího dodatku ze stejného data bylo zjištěno, že strany si ujednaly zhotovení díla, jehož rozsah byl vymezen projektovou dokumentací a položkovým rozpočtem. Cena díla byla sjednána pevnou částkou 421 582,09 Kč bez DPH. Podle článku , právnická osoba, . v případě realizace víceprací či méněprací ujednají smluvní strany formou písemného dodatku této smlouvy změnu ceny díla. Podle článku XI.2. smlouvy může být tato měněna a doplňována pouze po vzájemné dohodě stran písemnými dodatky, které musí být chronologicky číslovány a datovány. Podle čl. 4.1. dodatku č. , hodnota, ke smlouvě budou faktury proplacené až po odsouhlasení soupisu provedených prací objednatelem a technickým dozorem investora, a to do 5 dní od vystavení faktury.

5. Stavební deník obsahuje zápisy od 17. 6. do 9. 7. 2024. Zápis ze dne 17. 6. 2024 je opatřen podpisem technického dozoru investora, objednatele i zhotovitele. Žalovaný dále podepsal zápisy ze dne 3. 7. a 4.

7. Zápis ze dne 9. 7. 2024 obsahuje pouze podpis žalobce. Jednatel žalobce jako účastník řízení vypověděl, že na stavbu nastupovali v době, kdy dílo bylo rozpracované. Ceny jednotlivých prací byly určeny podle jednotek, které uvedl žalovaný. Byl přesvědčen, že následně tyto ceny dopočítají. Potvrdil, že účastníci podepsali smlouvu i její dodatek, připustil i sjednanou slevu z ceny díla ve výši 50 000 Kč, jak ostatně plyne ze smlouvy. Tvrdil, že bylo spotřebováno více betonu, více štěrku, než vyplývalo z rozpočtu, byly prováděny i některé další práce. Všechno se špatně odhadovalo, neboť na stavbě předtím pracovalo pět firem. Z toho důvodu sepsali listinu označenou ,,RD , adresa, , právnická osoba, “ která byla na papíru umístěna ,,na stojato“. Tuto listinu podepisovali ještě v průběhu stavby a byla skutečně žalovaným podepsána s dodatkem, že jeho podpis nic neznamená. Tuto listinu již vyhodil. Další nepodepsanou listinu žalovaný zpochybňoval proto, že tam nebyly odpisy deseti tisíc korun na jistinu (není zřejmé na jakou), na železo. Dopočty byly provedeny podle měrných cen a jednotek, které v reálu byly do díla investovány. Bylo to ke konci stavby, zapsal to původně do svých poznámek, potom do toho vyúčtování. Listinu ,,na ležato“ podepsal on a žalovaný, datum si nevzpomíná..

6. Podle § 2586 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) se smlouvou o dílo zhotovitel zavazuje provést na vlastní náklady a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

7. Podle § 1758 o.z. dohodnou-li se strany, že pro uzavření užijí určitou formu, má se za to, že nechtějí být vázány, nebude-li tato forma dodržena.

8. Podle § 2586 odst. 2 o.z. je cena díla sjednána dostatečně určitě, dohodnou-li se strany alespoň o způsobu jejího určení, anebo je-li určena odhadem.

9. Podle § 2620 odst. 1 o.z. je-li cena ujednána pevnou částkou nebo odkazem na rozpočet, který je součástí smlouvy nebo byl objednateli sdělen zhotovitelem do uzavření smlouvy, nemůže ani objednatel ani zhotovitel žádat změnu ceny proto, že si dílo vyžádalo jiné úsilí nebo jiné náklady, než bylo předpokládáno. Podle § 2620 odst. 2 o.z. nastane-li však zcela mimořádná nepředvídatelná okolnost, která dokončení díla podstatně ztěžuje, může soud podle svého uvážení rozhodnout o spravedlivém zvýšení ceny za dílo, anebo o zrušení smlouvy a o tom, jak se strany vypořádají.

10. Podle § 1765 odst. 1 o.z. dojde-li ke změně okolností tak podstatné, že změna založí v právech a povinnostech stran zvlášť hrubý nepoměr znevýhodněním jedné z nich buď neúměrným zvýšením nákladů plnění, nebo neúměrným snížením hodnoty předmětu plnění, má dotčená strana právo domáhat se vůči druhé straně obnovení jednání o smlouvě, prokáže-li, že změnu nemohla rozumně předpokládat ani ovlivnit a že skutečnost nastala až po uzavření smlouvy, anebo že dotčené straně se stala až po uzavření smlouvy známou.

11. Ze všech citovaných skutečností vyplývá, že v případě ujednání o ceně díla konečnou částkou má zhotovitel právo na zaplacení ceny díla pouze ve sjednané výši. Právo na jednání o změně smlouvy mu náleží pouze v zákonem předpokládaných situacích. Rozhodně nemá bez dalšího nárok na úhradu částek, které účtoval nad rámec sjednané ceny za předpokladu, že nedošlo ke zcela mimořádným skutečnostem.

12. Z provedeného dokazování je zřejmé, že účastníci si dohodli cenu pevnou částkou na základě rozpočtu zpracovaného žalovaným. Nelze vyloučit, ba je dobře možné, že žalobcem vynaložené náklady byly v některých ohledech skutečně vyšší, než předpokládal rozpočet. Rozhodně se však nejedná o situaci upravenou shora zmíněným ustanovením § 2620 odst. 2 o.z. Jeho použití předpokládá kumulativní splnění všech zákonných předpokladů. Soud tedy může podle svého uvážení rozhodnout o zvýšení ceny díla, pokud jeho důvodem je okolnost zcela mimořádná, nečekaná a podstatně ztěžující dokončení díla. Pokud mezi účastníky byla sjednána cena na základě nepřesně sestaveného rozpočtu, případně vyvstala potřeba provedení víceprací, zmíněné zákonné ustanovení na takovou situaci nedopadá. Bylo-li třeba k dokončení díla provedení dalších činností, s nimiž ve smlouvě nebylo počítáno, bylo na místě uzavření dodatku ke smlouvě, který vzhledem ke smluvnímu ujednání stran musel mít písemnou formu. Pokud měl žalobce za to, že došlo ke změně okolností tak podstatné, že vznikl hrubý nepoměr mezi právy a povinnostmi stran, mohl se domáhat obnovení jednání o smlouvě. Jediné jednání však proběhlo v souvislosti s podpisem listiny označené jako ,,RD , adresa, , právnická osoba, “. Jak je uvedeno shora, byla tato listina soudu předložena ve dvou verzích a vždy v kopii. Obsah listiny odkazuje na provedené a neprovedené položky, zmiňuje vyúčtování, aniž uvádí, že strany se dohodly na změně celkové ceny, na změně rozsahu díla, že si ujednaly doplatek. Nejasnosti v kalkulacích byly navíc komplikovány tím, že mezi účastníky byla sjednána cena díla o 50 000 Kč nižší, než vyplývá ze smlouvy a z prostého součtu položek, které měly být provedeny. Účastníci se současně shodli, že existovala další verze listiny, která byla umístěná na výšku a byla opatřena podpisem žalovaného s dovětkem, že se nejedná o souhlas s obsahem, nýbrž pouze s převzetím. Ta nebyla k důkazu předložena vůbec a žalobce uvedl, že ji zničil. Důkaz byl proveden nedatovanou a žalovaným nepodepsanou verzí listiny, kde je text umístěn rovněž na výšku. V ní je uveden doplatek ve výši 386 719,27 Kč, aniž je zřejmé, zda má jít o platbu s DPH či nikoli, a aniž je bez dalšího jasné, co výši doplatku odůvodňuje. K žalobě byla přiložena i kopie listiny s textem umístěným na šířku, rovněž bez data, která obsahuje podpis žalovaného. Pravost tohoto podpisu žalovaný kategoricky odmítal. Doplatek je v tomto případě vyčíslen částkou 349 827,72 Kč bez DPH, ani v tomto případě není zřejmé, jak žalobce k částce označené jako doplatek dospěl. Výše nedoplatku nesouhlasí s částkou, která je uvedena na předchozí zmíněné listině, jedná se ale o částku, z níž vycházela žaloba. Žalobce tuto listinu označoval za dohodu o vícepracích. Argumentoval tím, že zákon neklade žádné zvláštní požadavky na to, jak má dodatek ke smlouvě, který sjednává vícepráce, vypadat. S touto úvahou lze souhlasit pouze do určité míry. Pochopitelně není třeba, aby listina obsahovala například specifickou hlavičku, odkaz na konkrétní ustanovení smlouvy či zákona. Musí však z ní být patrné, že je dodatkem ke smlouvě a musí splňovat základní nároky kladené na každou smlouvu. Ve smyslu § 553 odst. 1 o.z. musí být alespoň určitá a srozumitelná, což uvedený text není. Ani srovnáním s původní smlouvou o dílo, tedy po odečtení částek za práce, které nebyly vykonány, a po přičtení částek v listině uvedených, nelze spolehlivě zjistit, co a z jakých důvodů má být placeno. Vzhledem k ujednání ve smlouvě o dílo by taková smlouva musela navíc vyhovět požadavkům, za nichž lze smlouvu původní měnit (článek XI. bod 2 smlouvy), tedy být chronologicky číslována a datována. Posuzovaná listina však žádný z těchto požadavků nesplňuje. Vzhledem k tomu, že se účastníci shodli, že jednání ohledně listiny nazvané ,,RD , adresa, , právnická osoba, “ bylo jediným, které ohledně ceny vedli, je na místě závěr, že žádná dohoda o vícepracích uzavřena nebyla. Vzhledem k tomuto závěru soud nepovažoval za potřebné zabývat se argumentaci žalovaného, že tuto smlouvu skutečně nepodepsal. Znalecké zkoumání pravosti podpisu by za této situace bylo neúčelné.

13. Pro úplnost je třeba odmítnout úvahu žalobce, že má nárok na zaplacení žalované částky z důvodu bezdůvodného obohacení. Zákon upravuje několik možností, jak si strany smlouvy mohou sjednat výši ceny, současně upravuje situace, za nichž se lze dohodnout o úhradě víceprací, případně za nichž může soud při splnění zákonných podmínek přiznat částku vyšší, než byla dohodnuta. Z provedených důkazů je zřejmé, že žalobce vykonal dohodnutou práci a obdržel za ni částku ve smlouvě o dílo sjednanou. Ustanovení § 1991 o.z. definuje bezdůvodné obohacení jako stav, kdy se obohacený na úkor jiného obohatí bez spravedlivého důvodu. Za obohacení považuje obecně plnění bez právního důvodu, plnění z právního důvodu, který odpadl, protiprávní užití cizí hodnoty nebo plnění za toho, kdo měl plnit sám. Pokud žalobce provedl dílo a za cenu předem pevně sjednanou, nemohl plnit bez důvodu. Jak je uvedeno shora, nevylučuje zákon změnu sjednané ceny, definuje však jasně důvody, za nichž je změna možná. Pokud žádný takový důvod nenastal a ke změně smlouvy nedošlo, plnil žalobce jednoznačně z důvodu smluvního ujednání. Proto není žádný prostor pro úvahu, že na straně žalovaného došlo k obohacení. Pokud by i došlo k provedení víceprací, nebyly zákonem či smlouvou předpokládaným způsobem projednány a žalobce na jejich úhradu nemá nárok.

14. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož má úspěšný účastník právo na náhradu nákladů řízení proti tomu, kdo úspěšný nebyl. V projednávané věci se jedná o náhradu cestovních nákladů žalovaného ve výši 204 Kč (6x jízdenka v hodnotě 34 Kč při třech cestách žalovaného vlakem do Tábora a zpět) a nákladů na právní zastoupení. Ty se skládají z odměny za 2 úkony právní služby ve výši 7 980 Kč (z částky 171 343 Kč) a za 1 úkon právní služby ve výši 5 260 Kč (z částky 103 694 Kč), ze tří režijních paušálů po 450 Kč a 21 % DPH. Celkem činí náklady řízení částku 27 514 Kč. Platební místo bylo určeno v souladu u stanovením § 149 odst. 1 o.s.ř.