9 C 238/2024

Plný text

Okresní soud v Táboře rozhodl soudkyní JUDr. Ivanou Jakšičovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného , Anonymizováno zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o zaplacení částky 4 592 496,25 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba na zaplacení částky 4 592 496,25 Kč se zákonným úrokem z prodlení jdoucím od 26. 4. 2023 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalovanému na nákladech řízení částku 245 751 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet zástupce , Jméno advokáta, , advokáta v Táboře.

1. Žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení částky 4 592 496,25 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení. Uvedla, že je obchodní společností, předmětem jejího podnikání je provádění staveb. Žalovaný jako fyzická osoba byl v roce 2017 a 2018 výlučným vlastníkem nemovitostí zapsaných na LV číslo , hodnota, pro obec , adresa, , katastrální území , adresa, . Jednatelé žalobkyně a žalovaný byli obchodní partneři a přátelé. Proto požádal žalovaný žalobkyni, aby provedla práce na přístavbě jeho rodinného domu. Celkový rozsah těchto prací je v žalobě popsán a jejich hodnota vyčíslena částkou 4 592 496,25. Mezi smluvními stranami však nebyl dohodnut termín předání díla ani datum úhrady ceny, a to zejména s ohledem na vzájemné závazky procesních stran. Provedením díla měly být komplexně vyřešeny jejich vzájemné pohledávky. Pokud žalovaná (případně její jednatelé) žalobci něco dlužila, měl být její závazek splněn právě provedením stavby. Jednatelé žalobkyně předpokládali, že se jim podaří se žalovaným dohodnout a odsouhlasit rozsah provedeného díla, jeho převzetí a cenu a provést započtení. Směnečnou žalobou podanou u Krajského soudu v , adresa, ve věci , spisová značka, se však žalovaný domáhal proti jednatelům žalobkyně , právnická osoba, a , jméno FO, zaplacení částky 4 600 000 Kč s příslušenstvím. Teprve v průběhu zmíněného sporu bylo zřejmé, že k protokolárnímu předání díla a k započtení nedojde. Proto žalobkyně vystavila žalovanému dne 11. 4. 2023 fakturu za dílo a následně ho vyzvala k úhradě dlužné částky nejpozději do 18. 6. 2024. Když tato částka nebyla zaplacena, byla nucena podat žalobu. Námitku promlčení, kterou žalovaný následně vznesl, považovala za nedůvodnou. Poukazovala na to, že k dokončení díla a jeho převzetí došlo teprve v roce 2021, kdy v rámci smlouvy o dílo poskytla podklady ke kolaudaci stavby. Dodala žalovanému revizní zprávy, prohlášení o shodě a další písemné listiny. Byla přesvědčena, že k fikci převzetí díla došlo nejdříve dne 6. 8. 2021, kdy vydal , právnická osoba, v Táboře rozhodnutí – Sdělení dokončení stavby. Poukázala rovněž na to, že žalovaný se bránil převzetí díla. Běh promlčecí doby nemůže být spojen s užíváním předmětu díla za situace, kdy objednatel odmítá dílo převzít a nebyly řádně předány všechny podklady spojené s jeho provedením.

2. Žalovaný ve svém vyjádření potvrdil, že žalobkyně a její jednatelé byli jeho obchodními partnery. Žalobu považoval za účelovou reakci na výsledek směnečného řízení. Uvedl, že po částečné úhradě dluhu v celkové výši 8 600 000 Kč dlužníci zbytek závazku ve výši 4 600 000 Kč neplnili, proto se s nimi v roce 2017 dohodl, že pro něj provedou práce v hodnotě přibližně 1 000 000 Kč na přístavbě jeho domu v katastrálním území , adresa, . Tím mělo dojít k částečnému zániku závazku ze shora uvedené smlouvě o půjčce. Obě strany tuto dohodu akceptovaly a on měl za to, že práce provádí , jméno FO, jako podnikající fyzické osoby. Následně se dohodl se společníky žalobkyně, že pro něj provedou ještě další stavební práce a na jejich provedení poskytl zálohy. Tvrdil však, že cena práce na přístavbě domu ve výši 1 000 000 Kč byla započtena na plnění ze shora uvedené smlouvy o půjčce a že společníci žalobkyně tuto skutečnost v minulosti nerozporovali. Pokud mu v roce 2023 zaslala žalobkyně fakturu, byly v ní vyčísleny i práce, které neodpovídají skutečnosti. Současně zdůraznil, že žalobkyně mu dílo nikdy nepředala, on však začal dům užívat na jaře 2018. Odkazovat na právní úpravu a judikaturu, podle níž se za předání díla považuje okamžik, kdy je začne objednatel užívat. Žalobkyně se tedy mohla domáhat svého nároku bezprostředně poté, kdy začal přístavbu užívat, tedy na jaře 2018. Namítal, že nárok žalobkyně je promlčen. V dalším vyjádření žalovaný uváděl, že provedením prací ve výši 1 000 000 Kč mělo dojít k zániku pohledávky ze zápůjčky mimo rámec částky 4 600 000 Kč a současně tvrdil, že v souvislosti s výstavbou poskytl žalované celkem částku 2 490 000 Kč. Některé práce nebyly dokončeny, a proto musely být provedeny jinými subjekty. Ve vyjádření ze dne 5. 5. 2025 poukazoval na výpovědi jednatelů žalobkyně, podle nichž mezi účastníky nikdy nedošlo k dohodě o předmětu díla. Dovozoval, že smlouva nebyla nikdy uzavřena a v důsledku toho by nárok žalobkyně mohl plynout pouze z bezdůvodného obohacení žalovaného. Takový nárok však měla žalobkyně uplatnit vždy počínaje dnem provedení jednotlivých prací, tedy nejpozději v roce 2019. I nárok z důvodu bezdůvodného obohacení tak musí být promlčen. Žalovaný zpochybňoval konečně i aktivní legitimaci žalobkyně pro vedení řízení. V té souvislosti poukázal na oznámení o postoupení pohledávky , právnická osoba, ze dne 24. 3. 2024 a tvrzení, že pohledávka byla následně postoupena zpět na žalobkyni, považoval za neprokázané.

3. Nejprve tak bylo třeba vyřešit, zda je žalobkyně pro vedení řízení aktivně legitimovaná. Žaloba vycházela z tvrzení, že stavbu prováděla společnost Stavby , právnická osoba, Toto tvrzení podpořili jednatelé žalobkyně svými účastnickými výpověďmi v průběhu řízení. Stejně se vyjádřili i ve svých účastnických výpovědích ve směnečném řízení u krajského soudu. I když je zřejmé, že někdy zaměňovali jednání společnosti a fyzických osob, opakovaně tvrdili, že to byla společnost, která nemovitost pro žalovaného zhotovila. Ze stejného předpokladu ostatně vycházel i žalovaný, který ve svém vyjádření ve směnečném řízení dne 13. 6. 2020 výslovně uvedl, že práce na domě prováděla společnost Stavby , právnická osoba, Vzhledem k tomu, že ve směnečném řízení nebylo mezi účastníky sporu o tom, kdo nemovitost zhotovil, vycházel soud z předpokladu, že tato skutečnost byla mezi účastníky jasná. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 24. 3. 2024 vyplývá postoupení pohledávky vůči , jméno FO, na fyzickou osobu , právnická osoba, . Následně v předžalobní výzvě ze dne 3. 6. 2024 vyrozuměla právní zástupkyně žalobkyně žalovaného, že smlouva o postoupení pohledávky ze dne 21. 2. 2024 byla dohodou smluvních stran zrušena a vlastníkem pohledávky je opět společnost Stavby , právnická osoba, Žalovaný předžalobní výzvu obdržel, což ani nijak nezpochybňoval. Soud provedl důkaz dohodou o zrušení smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 27. 5. 2020 a nemá pochybnosti o tom, že původně byla stavba zhotovena společností Stavby , právnická osoba, , že pohledávka společnosti byla postoupená na jejího jednatele a následně byla tato smlouva zrušena a nositelem pohledávky byla nadále žalobkyně. Aktivní legitimaci žalobkyně tedy považoval za prokázanou.

4. Poté, co soud vyřešil námitku nedostatku aktivní hmotné legitimace žalobkyně, zabýval se nejprve námitkou promlčení, kterou žalovaný opakovaně vznesl. Z důvodu procesní ekonomie zkoumal její důvodnost, aniž se podrobně zabýval námitkou žalovaného, že nárok žalobkyně může mít svůj základ jedině v jeho bezdůvodném obohacení. Pokud by pohledávka žalobkyně byla promlčena v obou případech, bylo by zjišťování právního základu nároku žalobkyně, k němuž by bylo třeba vést další dokazování, nadbytečné.

5. Jednatel žalobkyně , právnická osoba, vypověděl, že někdy v roce 2017 se potkal s panem Hudkem, který pracoval na stavbě žalovaného jako stavební dozor. Ten mu sdělil, že se není spokojen se stávající firmou, a dohodli se, že budou stavbu realizovat oni. Dostali projektovou dokumentaci, podle níž postupovali, schůzky probíhaly na stavbě. Průběžně se domlouvali, co bude provedeno, dílčích dohod bylo během provádění stavby několik. Cenu přesně nesjednali, bavili se v nějakých řádech, věděli, že peníze dluží a chtěli je odpracovat. Navíc se nevědělo, jaké materiály budou použité, jaký bude rozsah kompletace elektřiny a podobně. Bylo dohodnuto, že cena hrubé stavby bude kolem milionu. Termín dokončení byl dohodnutý na podzim 2017, nakonec došlo k určitému posunu pro technické problémy. Další stavební práce pokračovaly v roce 2018, v roce 2019 dokončovací a venkovní práce. Poté, co bylo dílo dokončeno, snažili se dohodnout se žalovaným na ,,vyúčtování a vykvitování“. Byla však doba covidu a vše bylo složitější. Se žalovaným se snažili setkat a dohodnout od roku 2019, ale vůbec se jim to nepodařilo. Jedinými písemnými doklady jsou tedy rukou psaná vyúčtování a jeden e-mail. Jednatel žalobkyně byl přesvědčen, že práci odevzdali kompletní a v dobré kvalitě. Stavba je oproti projektu skutečně menší, byla však tak již založena a se žalovaným bylo dohodnuto, že to tak zůstane. Je pravda, že na některé práce obdrželi peníze na materiál, jednalo se o částku celkem kolem 250 000 Kč. V roce 2021 nebo 2022 dodali žalovanému nějaké listiny ke stavbě, mimo jiné šlo o zápis o celkové zkoušce těsnosti spojů kanalizace. Nevzpomněl si, zda se zkouška prováděla.

6. Výpověď jednatele , jméno FO, potvrdil jednatel , jméno FO, . Uvedl, že na počátku ho oslovil pan , jméno FO, , následně se potkal se žalovaným, který mu předal podrobnější informace. Je pravda, že na stavbě zjistili určité neshody s projektem, nějak si to tehdy odsouhlasili. Obvykle pracují na základě smlouvy, se žalovaným se však znali dlouho a měla to být akce, kde prostavovali nějaký dluh a vraceli peníze, tak měli dohodu ústní. V první etapě dokončili hrubou stavbu, ve druhé se pokračovalo s vnitřky pro bydlení, dále provedli dokončovací práce, bazén a hřiště a příjezdovou komunikaci. Celkem šlo o tři nebo čtyři dílčí dohody. Nějaké zálohy tam proběhly, konkrétně na okna a na betony. Se žalovaným se průběžně potkávali, finanční záležitosti řešil pan , jméno FO, . K definitivnímu předání došlo zajištěním podkladů ke kolaudaci. Věděli, že tam žalovaný již bydlel. Snažili se s ním potkat a vyřešit dluh, on to však odmítal. Poté, co uplatnil tu směnku, vystavili fakturu. Do té doby doufali, že dojde k zápočtu, chtěli zrušit dluh, což byl jejich primární cíl. Postupovali podle ústní dohody, prostavěli téměř 5 000 000 Kč, aniž vystavili jedinou fakturu. Nedostali žádné peníze, logicky tedy šlo o ten dluh. Dodělali skutečně všechno, co bylo třeba.

7. Výpovědi jednatelů žalobkyně o průběhu provedení díla potvrdil rovněž žalovaný. Uvedl, že v roce 2017 probíhala přístavba jeho domu v , jméno FO, , s firmou však nebyl spokojen. Ústně se tedy dohodl s panem , jméno FO, a , jméno FO, a předal jim projekt, písemná dohoda nebyla. Stavba měla být zhotovena asi za 1 000 000 Kč. Žalobkyně neměla dostatek prostředků na zakoupení materiálu, proto jí poskytoval zálohy. K předání mělo dojít k 1. 11. 2017, stavba však nebyla v termínu hotová a do domu se s rodinou stěhoval začátkem roku 2018. V té době nepřišlo žádné vyúčtování, žádná faktura. V roce 2022 dům prodával, v té souvislosti vyvstala potřeba kolaudace. Požádal tedy žalobkyni o potřebné podklady. Žalovaný tvrdil, že náklady vynaložené na stavbu ve výši 1 000 000 Kč započetl na svou pohledávky ze smlouvy o půjčce, z níž mu jednatelé žalobkyně dlužili 9 400 000 Kč, následně připustil, že se jednalo o 8 400 000 Kč. Jak a na co byla pohledávka započtena, v průběhu řízení vysvětlit nedokázal.

8. Výpovědi účastníků potvrdila rovněž svědkyně , jméno FO, . Uvedla, že ve společnosti zajišťovala prakticky veškerou administrativu a měla přehled o vzájemných závazcích. Původní dluh zatěžoval fyzické osoby jednatelů, fakticky však pocházel z činnosti společnosti Stavby , právnická osoba, Mezi jednateli žalobkyně a žalovaným bylo dohodnuto, že ke splacení půjčky dojde právě pracemi na domě v , jméno FO, , písemná dohoda však nebyla žádná. Nejprve se jednalo o budování hrubé stavby, následně o dokončení, žalovanému byla průběžně zasílána vyúčtování, sama mu je posílala. Od jednatelů věděla, že činnost na stavbě skončila někdy v roce 2019. V letech 2017-2019 nebyly fakturovány žádné částky, žalovaný přinesl částku 200 000 Kč na okna. K vyfakturování nedošlo ani v roce 2019, neboť stále probíhala snaha nějakým způsobem vzájemné závazky započíst. Po dokončení se však žalovaný začal kontaktům vyhýbat. V roce 2021 v souvislosti s poskytnutím podkladů pro kolaudační řízení připravila prohlášení o úhradě pohledávky vyplývající ze smlouvy o půjčce z 12. 11. 2010. Prohlášení týkající se společnosti žalovaný podepsal, prohlášení týkající se závazků fyzických osob však podepsat odmítl. Potvrdila, že v roce 2021 nebyly prováděny žádné zkoušky, jednalo se pouze o administrativní záležitosti.

9. Ze spisu stavebního úřadu , Anonymizováno, , č. účtu, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, nevyplynuly žádné pro rozhodnutí podstatné skutečnosti. Spis obsahuje pouze podklady pro vydání kolaudačního rozhodnutí. Pokud jde o podklady připravené žalobkyní, jsou datovány dnem 7. 7. 2021, případně krátce před tímto datem a je zjevné, že v souvislosti s jejich vydáním nedošlo k faktické činnosti žalobkyně na stavbě. Fakturou ze dne 11. 4. 2023 č. FV 23002 vyúčtovala žalobkyně žalovanému stavební práce na , jméno FO, .

10. Z provedeného dokazování lze tedy uzavřít, že stavební práce probíhaly v letech 2017 až 2019 na základě postupných ústních dohod stran. V roce 2018 začal žalovaný fakticky užívat dům, žalobkyně se současně na stavbě dál angažovala do roku 2019. V roce 2021 v souvislosti s kolaudací stavby poskytla žalobkyně podklady pro správní řízení.

11. Při právním posouzení vycházel soud především z následujících ustanovení:Podle § 609 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) se právo promlčí, nebylo-li vykonáno v promlčecí lhůtě.Podle § 610 odst. 1 o.z. k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno.Podle § 611 o.z. se promlčují všechna majetková práva s výjimkou případů stanovených zákonem.Podle § 619 odst. 1 o.z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé.Podle § 629 odstavec 1 o.z. trvá promlčecí lhůta 3 roky.Podle § 621 okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného zahrnují vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a o osobě povinné k jeho vydání.Podle § 638 odst. 1 o.z. se právo na vydání bezdůvodného obohacení promlčí nejpozději za deset let ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo.Podle § 1721 o.z. má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním uspokojit.Podle 2605 odst. 1 o.z. je dílo dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Objednatel převezme dokončené dílo s výhradami nebo bez výhrad.Podle § 2610 odst. 1 o.z. právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla.Podle § 2607 odst. 1 o.z. má-li být dokončení díla prokázáno provedením ujednaných zkoušek, považuje se provedení díla za dokončené úspěšným provedením zkoušek.

12. Jak je uvedeno shora, při zkoumání věcné aktivní legitimace žalobkyně soud dospěl k závěru, že jednání o díle probíhalo mezi účastníky řízení, tedy na straně jedné vystupovala společnost Stavby , Jméno žalobkyně, ., na straně druhé , Jméno žalovaného, . Současně ale nelze pominout, že jednatelé žalobkyně neměli v této otázce zcela jasno a v některých situacích dostatečně nerozlišovali, zda žalovanému dluží společnost či její jednatelé jako fyzické osoby. V řízení před Krajským soudem v , adresa, se bránili proti směnečné žalobě mimo jiné tvrzením, že mezi žalobcem a žalovanými bylo dohodnuto započtení částky milion korun v souvislosti s provedením díla – rodinného domu. Vzhledem k tomu, že po provedení hrubé stavby následovala stavba bazénu, zpevněných ploch a příjezdové komunikace a celkem byly prostavěny asi čtyři miliony korun, vycházeli z toho, že jejich vztahy jsou vypořádány. Jednatelé tedy o této pohledávce uvažovali i jako o pohledávce fyzických osob, ačkoli k jejímu postoupení na jednatele žalobkyně , právnická osoba, došlo až dne 24.3.2024, tedy po pravomocném skončení směnečného řízení. Ve svých výpovědích shodně uváděli, že stavbu prováděla společnost , Anonymizováno, , Jméno žalobkyně, ., přesto opakovaně hovořili o úmyslu splnit provedením díla svůj dluh vůči žalovanému. I v posuzované věci oba jednatelé vypověděli, že stavbu provedla žalobkyně jako právnická osoba, současně argumentovali úmyslem uhradit provedením díla zmíněný dluh vůči žalovanému. Jejich postoj mohl plynout z faktu, že dluh fyzických osob pocházel z činnosti společnosti, jak uvedla svědkyně , jméno FO, , jméno FO, . K právnímu jednání, jehož obsahem by bylo započtení pohledávky, však žalobkyně nikdy nepřistoupila. Skutečnost, že až do roku 2023 za provedené dílo žalovanému nic nefakturovala, odůvodňovala jeho neochotou k setkání a úmyslem zlikvidovat tímto způsobem závazek fyzických osob , právnická osoba, a , jméno FO, . Pro rozhodnutí o tom, zda je námitka promlčení důvodná, je podstatné, že práce na stavbě probíhaly podle shodných výpovědí jednatelů žalobkyně, žalovaného i svědkyně , jméno FO, , jméno FO, od roku 2017 maximálně do roku 2019. Žalovaný začal stavbu užívat v roce 2018, v roce 2019 byly dokončeny venkovní práce a úpravy a žalobkyně staveniště opustila. V roce 2021 nebo 2022 byly předány listinné podklady pro kolaudační řízení, žádné faktické činnosti však v této souvislosti prováděny nebyly. Faktura na zaplacení ceny díla byla vystavena dne 11. 4. 2023, žaloba byla podána dne 6. 8. 2024.

13. Vzhledem k výsledkům dokazovaní vycházel soud z předpokladu, že dílo bylo provedeno na základě smluvního ujednání stran. I když dohoda byla obecná, bylo v jednotlivých fázích realizace stavby zřejmé, co má být provedeno. Cena zřejmě v souladu s dohodou sjednána nebyla, strany však s takovou dohodou počítaly, což odpovídá ustanovení § 2586 odst. 2 o.z. Pro posouzení důvodnosti námitky promlčení je podstatné, že právo na zaplacení díla vzniká jeho povedením (§ 2610 odst. 1 o.z.). Dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno (§ 2604 o.z.). Dílo je dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu (§ 2605 odst. 1 o.z.) Předvedení způsobilosti díla sloužit svému účelu se odvíjí od jeho povahy. Konstantní judikatura pod tímto pojmem rozumí stav, kdy je dílo schopné bez dalšího sloužit svému účelu. Aktuální zákonná úprava tedy vychází z toho, že dílo je dokončeno, pokud je lze užívat ke svému účelu, bez ohledu na to, zda vykazuje drobné vady. Je-li dílo ke svému účelu užíváno, nelze pochybovat o tom, že bylo dokončeno a předáno. V řízení bylo prokázáno, ostatně je to mezi účastníky nesporné, že žalovaný se do domu nastěhoval v roce 2018, několik let jej užíval a následně prodal. Nelze tedy pochybovat o tom, že k předání celého díla došlo nejpozději v roce 2019.

14. Podle § 1721 o.z. má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním uspokojit. Závazek vzniká v okamžiku, kdy nastane právní skutečnost, se kterou právní předpis nebo smlouva vznik práva na plnění spojuje. U práva na zaplacení ceny díla, pokud ze smlouvy nebo ze zákona nevyplývá něco jiného, je touto právní skutečností zakládající jeho vznik provedení díla podle § 2610 o.z. Splatnost pohledávky zásadně nenastává současně se vznikem závazku, nýbrž je určena dobou, ve které je dlužník povinen podle smlouvy, případně podle právního předpisu, svůj závazek splnit, anebo, není-li takto určena, vyvolá ji věřitel tím, že dlužníka o plnění požádá. Podle § 1958 odst. 2 o.z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je povinen splnit bez zbytečného odkladu. U práva na zaplacení ceny díla je právní skutečností zakládající vznik práva na plnění zásadně provedení díla. Vzhledem k tomu, že mezi smluvními stranami nedošlo k žádné dohodě o lhůtě k plnění, mohla žalobkyně požádat žalovaného o zaplacení následující den po dokončení díla. Jak bylo uvedeno, žalovaný se do domu nastěhoval v roce 2018 a nejpozději v roce 2019 žalobkyně považovala svou činnost ve stavebním smyslu za ukončenou. Oba jednatelé žalobkyně, žalovaný i svědkyně , jméno FO, shodně uvedli, že v roce 2021 poskytla žalobkyně žalovanému podklady pro kolaudační řízení. Jednalo se doklad o tlakové zkoušce vnitřního vodovodního potrubí, o tlakové zkoušce těsnosti spojů kanalizace, prohlášení zhotovitele stavby o likvidaci odpadu. V té souvislosti však nebyly zmíněné zkoušky provedeny. Předložení listinných podkladů pro kolaudační řízení však nelze považovat za činnost směřující k provedení díla. Pokud bylo dílo fakticky předáno žalovanému, který ho běžným způsobem užíval, a pokud žalobkyně považovala svou činnost za ukončenou, tedy neprováděla a ani neměla provádět na stavbě další práce, nemá administrativní dořešení věci z hlediska dokončení díla žádný význam. Spíše na okraj lze uvést, že v některých případech zákon váže dokončení díla na úspěšné provedení sjednaných zkoušek (§ 2607 o.z.). Na posuzovanou věc však nelze citované ustanovení aplikovat. Dohoda o zkouškách je obvyklá u průmyslových staveb nebo technologických zařízení, u nichž mnohdy lze až samotným zkouškami plně ověřit funkčnost díla, tedy jeho způsobilost sloužit svému účelu. I v takových případech je však provedení díla vázáno na provedení zkoušek pouze tehdy, pokud se na tom účastníci smlouvy dohodli. Vzhledem k tomu, že k takové dohodě zjevně nedošlo a současně se nejednalo o zkoušky, které má citované zákonné ustanovení na mysli, ustanovení § 2607 o.z. se v dané situaci nepoužije. Promlčecí lhůta tedy běžela od okamžiku faktického předání a převzetí stavby žalovaným. Od tohoto okamžiku mohla žalobkyně svou pohledávku požadovat, tedy přivodit její splatnost a domáhat se plnění zákonem předpokládaným způsobem.

15. Promlčecí lhůta je tříletá. V případě smluvního závazku počala běžet první den po dokončení a předání díla, tedy v průběhu roku 2019 a musela skončit nejpozději v roce 2022. Žalobkyně věděla, že pro žalovaného provedla práce, které nevyúčtovala a za které nedostala odměnu. Mohla kdykoli požadovat zaplacení své pohledávky, podat žalobu nebo přistoupit k jinému právnímu jednání, které by promlčení pohledávky zabránilo. To, že měla v úmyslu provést zápočet na svou pohledávku, na věci nic nemění. Podstatné pro rozhodnutí je, že v průběhu promlčecí doby neuskutečnila žádné právní jednání směřující k uplatnění pohledávky. Pokud by nárok žalobkyně pocházel z práva na vydání bezdůvodného obohacení, začala promlčení lhůta běžet v okamžiku, kdy se žalobkyně dozvěděla o tom, že k bezdůvodnému obohacení došlo a kdo se obohatil, tedy nejpozději v okamžiku, kdy dílo dokončila. Proto nezbývá než žalobu zamítnout pro promlčení.

16. Úplně na závěr je třeba poznamenat, že soud neměl ve vazbě na vznesenou námitku promlčení prostor pro úvahy o aplikaci § 8 o.z. Především zde nebyla žádná objektivní okolnost, která žalobkyni bránila pohledávku včas uplatnit. Pokud se žalovaný vyhýbal kontaktu, mohla zaslat vyúčtování písemně. Pokud by žalovaný neplnil, mohla uplatnit svůj nárok u soudu. Odkaz na směnečné řízení na tomto závěru nic nemění, neboť žalobci tvrdí a prokazují, že pohledávka za žalovaným je pohledávkou společnosti , Anonymizováno, , právnická osoba, , zatímco ve směnečném řízení byla uplatněna pohledávka vůči fyzickým osobám , jméno FO, a , jméno FO, .

17. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož má úspěšný účastník právo na náhradu nákladů, které v průběhu řízení vynaložil. Náklady představovala náhrada za právní zastoupení. Konkrétně se jednalo o 7,5 úkonů právní služby podle § 7 bod 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátu a náhradách advokátů za poskytováni právních služeb (dále jen advokátní tarif) a 7 režijních paušálů podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Výše odměny za jeden úkon z tarifní hodnoty 4 592 496,25 Kč činila 26 700 Kč. Režijní paušál za úkony vykonané v roce 2024 náleží v hodnotě 300 Kč, v roce 2025 v hodnotě 450 Kč. Za účast zástupce žalovaného při vyhlášení rozsudku náleží odměna v poloviční výši (§ 11 odst. 2 písm. f advokátního tarifu). Spolu s 21 % DPH představuje náhrada nákladů částku 245 751 Kč. Platební místo bylo stanoveno v souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř.