9 C 257/2020

Plný text

Okresní soud v Táboře rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Ivanou Jakšičovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně se sídlem adresa žalobkyně , zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení , se sídlem adresa žalobkyně , proti žalovaným: 1) celé jméno žalovaného , datum narození , trvale bytem adresa žalovaného , : 2) celé jméno žalovaného , datum narození , trvale bytem adresa žalovaného , o zaplacení 13 691 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni částku 13 691 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % p.a. z částky 13 691 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem v [obec].

1. Žalobou podanou u soudu dne [datum] se žalobkyně po žalovaných domáhala zaplacení žalované částky s odůvodněním, že dne [datum], způsobil žalovaný 2), vozidlem Peugeot 407, [registrační značka], jehož vlastníkem a provozovatelem je žalovaný 1), dopravní nehodu v důsledku dopravního přestupku (nedání přednosti), při kterém došlo ke zranění osob a škodě na zdraví a s tím spojené následky v částce 38 653 Kč, která sestává z částky 8 290 Kč za bolestné a ve výši 30 363 Kč na náhradě škody na věcech. Vzhledem k tomu, že žalovaný 1) neuzavřel k datu vzniku škody povinné smluvní pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, byl povinen právní předchůdce žalobkyně [příjmení] kancelář pojistitelů, poskytnout plnění za škodu způsobenou provozem vozidla, za kterou odpovídá osoba bez pojištění odpovědnosti, byl-li provoz tohoto vozidla podmíněn pojištěním odpovědnosti. Právní předchůdce žalobkyně pověřil [právnická osoba], aby jeho jménem vyřídila pojistnou událost, ta škodnou událost prošetřila, zkompletovala dokumentaci k výplatě plnění poškozenému a vyúčtovala si poplatek ve výši 2 420 Kč jako náhradu spojenou s vyřízením případu. Pohledávka byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena na žalobkyni, o čemž byli žalovaní informováni vyrozuměním ze dne [datum]. Poté žalobkyně vyzvala žalované k úhradě pohledávky výzvou ze dne [datum], ovšem bezvýsledně.

2. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) není třeba k projednání věci nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popř. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud zaslal účastníkům výzvu k vyjádření, zda souhlasí s projednáním věci bez nařízení jednání s tím, že je poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř., že s projednáním věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci neměli žádných námitek, proto soud rozhodl bez nařízení jednání.

3. Ze záznamu o dopravní nehodě soud zjistil, že dne [datum] v 19:55 hod., na křižovatce ulic [ulice] a Pod [obec] ve [obec], na kterou vjel, kdy při vjezdu na hlavní pozemní komunikaci nerespektoval přednost v jízdě, došlo ke střetu osobního automobilu PEOGEOT 407, [registrační značka], jehož provozovatelem a vlastníkem je žalovaný 1) a které řídil žalovaný 2), a jízdním kolem s cyklistou [jméno] [příjmení], [datum narození]. Při dopravní nehodě došlo ke zranění cyklisty a ke škodě na věcech. Škoda na zdraví poškozeného a s tím spojené následky byla vyčíslena na částku 8 290 Kč, škoda na věcech pak byla vyčíslena částkou 30 363 Kč. Vyčíslené škody žalobkyně doložila likvidační zprávou č. ŠU 2019 [číslo], lékařskými zprávami, servisními zprávami a vyjádřeními, diagnostikou poškození kola, daňovými doklady a účtenkami za opravy, vyjádřením k likvidaci – dopis o výplatě a fotodokumentací. Náhradu nákladů externímu zpracovateli škodné události ve výši 2 420 Kč, má soud za prokázanou prohlášením o výši odměny za likvidaci škodných událostí ze dne [datum] O zaplacení žalované částky byli žalovaní upomínáni výzvou ze dne [datum].

4. Podle ust. § 3 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak. Podle ust. § 24 odst. 2 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb., kancelář poskytuje z garančního fondu poškozenému plnění za újmu způsobenou provozem vozidla, kterou je povinna nahradit osoba bez pojištění odpovědnosti, byl-li provoz tohoto vozidla podmíněn pojištěním odpovědnosti podle tohoto zákona. Dle ust, § 24 odst. 9 citovaného zákona, výplatou plnění z garančního fondu vzniká Kanceláři nárok na náhradu jedné třetiny toho, co plnila poškozenému podle odstavce 2 písm. a), b) a g) včetně nákladů na jinou osobu pověřenou Kanceláří vyřízením případu a poskytnutím plnění poškozenému nebo uplatněním tohoto práva, nejvýše však 300 000 Kč. Vůči pohledávce Kanceláře na náhradu podle věty prvé jsou solidárními dlužníky provozovatel a řidič vozidla, jehož provozem byla způsobena újma; řidič pouze tehdy, pokud má povinnost újmu nahradit. Nelze-li určit provozovatele vozidla, je solidárním dlužníkem vůči pohledávce Kanceláře vlastník vozidla. Ve svých rozhodnutích Nejvyšší soud dovodil, že za osobu bez pojištění odpovědnosti, vůči níž má [ulice] kancelář pojistitelů ve smyslu § 24 odst. 2 písm. b) citovaného zákona právo na náhradu, je třeba považovat osobu, která za způsobenou škodu skutečně odpovídá. Za škodu způsobenou provozem motorového vozidla odpovídá podle § 2927 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, jeho provozovatel a podle § 2910 občanského zákoníku, jeho řidič, pokud způsobil škodu zaviněným porušením právní povinnosti. Uplatněný nárok v daném případě, je nikoliv klasickým sekundárním nárokem na náhradu škody ve smyslu obecných ustanovení občanského zákoníku, případně plynoucím ze zvláštní odpovědnosti z provozu vozidla, nýbrž originárním nárokem majícím původ v příslušných ustanoveních zvláštního zákona (§ 24 zákona č. 168/1999 Sb.), a lze jej uplatnit vůči tomu, kdo povinnost plnit z garančního fondu vyvolal. Osoba, která povinnost plnit z garančního fondu vyvolala, je řidič vozidla nebo jeho provozovatel, kteří jsou solidárními dlužníky.

5. Protože pohledávka původního věřitele byla postoupena žalobkyni v souladu s ust. § 1879 občanského zákoníku, dospěl soud k závěru, že původní věřitel postoupil pohledávku žalobkyni, což zakládá její aktivní legitimaci k vedení sporu. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě, jak co do žalované částky, tak i co do úroku z prodlení uplatněného dle ust. § 1970 občanského zákoníku ve výši dle vl. nařízení č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.

6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 14b odst. 1 bod 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 691 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Platební místo bylo určeno dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.