9 C 5/2022

Plný text

Okresní soud v Táboře rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Ivanou Jakšičovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa zastoupené advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení, Ph.D. sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale bytem adresa žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka a částku částka se zákonným úrokem z prodlení z částky částka ve výši 9,75 % p. a. od datum do datum, ve výši 10,5 % p. a. od datum do datum, a se zákonným úrokem z prodlení od datum do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené anonymizována tři slova, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené anonymizována tři slova a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se, co do částky částka a částky částka se zákonným úrokem z prodlení z částky částka ve výši 9,75 % p. a. od datum do datum, ve výši 10,5 % p. a. od datum do datum, a se zákonným úrokem z prodlení od datum do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené anonymizována tři slova, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené anonymizována tři slova a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. Žalobkyně se domáhá vyslovení povinnosti žalovanému zaplatit jí částku na jistině s úrokem z prodlení a náhradu nákladů řízení. Žalobkyně tvrdí, že mezi právním předchůdcem žalobkyně (společnost právnická osoba, IČO) a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o půjčce číslo částky částka. Půjčenou částku převzal žalovaný osobně v hotovosti v den uzavření smlouvy, tj. dne datum. Dne datum byla mezi účastníky také uzavřena smlouva o půjčce, tentokrát číslo částky částka, kterou žalovaný převzal v hotovosti v tento den. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byly žalobkyni postoupeny žalované pohledávky, které ke dni postoupení činily částku částka a částku částka. Žalovaný však dlužnou částku neuhradil, a to ani na základě předžalobní výzvy ze dne datum. Od postupitele získala žalobkyně pouze informaci o tom, že celkem byla na úhradu prvně uvedené pohledávky uhrazena částka částka a na druhou částka částka. Žalobou se žalobkyně domáhá zaplacení jistiny spolu s kapitalizovaným úrokem a zákonným úrokem z prodlení.

2. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) není třeba k projednání věci nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popř. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila s tímto postupem souhlas, žalovanému soud zaslal výzvu k vyjádření s tím, že jej poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., že s projednáním věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se k věci nevyjádřil, proto soud rozhodoval bez nařízení jednání.

3. Po provedeném dokazování má soud z předložených listinných důkazů, zejména ze smlouvy o půjčce ze dne datum a smlouvy o půjčce ze dne datum ve spojení se smluvními podmínkami, za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný v uvedené dny uzavřeli smlouvu o půjčce, na jejichž základě právní předchůdce žalobkyně přenechal žalovanému v hotovosti částku částka a částka. Půjčky včetně poplatků ve výši částka a částka, tj. celkem částku ve výši částka a ve výši částka měl žalovaný uhradit vždy v 53 týdenních splátkách po částka, resp. částka. Žalovaný nehradil splátky včas a řádně, když na předmětné půjčky uhradil pouze částku částka a částku částka. Neuhrazená část závazků byla zesplatněna dne datum. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum došlo k postoupení pohledávky ve výši částka (částka jistina a částka souhrnný poplatek) a pohledávky ve výši částka (částka jistina a částka souhrnný poplatek) z právního předchůdce žalobkyně na žalobkyni. Předžalobní výzvou byl žalovaný upomínán o zaplacení dlužných částek s tím, že pro případ nezaplacení bude dluh vymáhán soudní cestou.

4. Protože pohledávka původního věřitele byla postoupena žalobkyni v souladu s ust. § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., dospěl soud k závěru, že původní věřitel platně postoupil pohledávku žalobkyni, což zakládá její aktivní legitimaci k vedení sporu.

5. Na základě shora uvedených skutkových tvrzení soud věc posoudil v souladu s ust. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, podle § 657 zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen obč. zák.), kdy smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle ust. § 658 obč. zák. lze při peněžité půjčce dohodnout úroky. Soud pak dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze z části.

6. Žalovaný se ve shora uvedených smlouvách o půjčce zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně v souvislosti s půjčkou rovněž souhrnný poplatek ve výši částka a částka. V této části je však smlouva vždy absolutně neplatná ve smyslu § 37 odst. 1 obč. zák. pro neurčitost a nesrozumitelnost. Občanský zákoník v § 658 odst. 1 umožňoval sjednat při půjčce úroky. Z uzavřené smlouvy však nevyplývá, zda souhrnný poplatek je paušalizovaným úrokem nebo jaké jiné složky tento poplatek obsahuje, z jakých položek se skládá (závěru, že těchto položek bude více, nasvědčuje označení poplatku jako souhrnného), za co jsou jednotlivé položky účtovány a v jaké výši. Dále je nutno poukázat na požadavky na obsah smluv, kterými se sjednává spotřebitelský úvěr, stanovené v § 4 odst. 2 písm. d) zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru účinného v době uzavření smlouvy o půjčce, které použitá specifikace souhrnného poplatku ve smlouvě rovněž nesplňuje. Vzhledem k absolutní neplatnosti ujednání o souhrnném poplatku musel soud vyjít ze skutečnosti, že žalovaným poskytnuté plnění je třeba započítat v celém rozsahu na jistinu. Žalovaný uhradil celkem částku částka a částku částka, kterou žalobkyně započítala částečně na jistinu a částečně na úhradu souhrnného poplatku. Vzhledem k tomu, že ten považuje soud za neplatně sjednaný, byly poskytnuté úhrady plněním na jistinu, z níž po započtení zbývá zaplatit částku částka a 9 720. K této jistině náleží i úhrada zákonného úroku z prodlení dle ust. § 517 odst. 2 obč. zák. ve výši dle nařízení vlády č. 142/1994 Sb., a v této části bylo žalobě vyhověno. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. Ve zbytku, tedy ohledně částky částka a částka s odpovídajícím zákonným úrokem z prodlení byla žaloba zamítnuta.

7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení. Vyšel z faktu, že účastníci řízení byli poměrně stejně úspěšní. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím soudu podepsaného. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.