9 C 56/2026

Plný text

Okresní soud v Táboře rozhodl soudkyní JUDr. Ivanou Jakšičovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČ IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 269 497,79 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 269 497,79 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 24 014,49 Kč, s úrokem ve výši 11,20 % ročně z částky 263 193,79 Kč od 18. 11. 2025 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 3 430,29 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 263 193,79 Kč od 18. 11. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 46 463 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky v celkové výši 269 497,79 Kč. Uváděla, že mezi účastníky byla dne 13. 2. 2023 uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě poskytla žalobkyně žalované úvěr ve výši 316 761 Kč. Žalovaná se zavázala splatit jistinu úvěru spolu se smluvními úroky z vyčerpané jistiny úvěru v 96 pravidelných měsíčních splátkách po 5 043 Kč, 96. splátka představovala zbývající nesplacenou jistinu a úroky. Žalovaná však nesplácela svůj závazek řádně a včas, proto došlo k zesplatnění celé úvěrové pohledávky. Na žalobkyní zaslané výzvy ani předžalobní upomínku k zaplacení dlužné částky žalovaná nereagovala.

2. V dané věci bylo možno rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, a proto soud vyzval účastníky, aby se ve smyslu ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitky (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyslovila souhlas, žalovaná se k výzvě nijak nevyjádřila a soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.

3. Z předložených listinných důkazů, a to zejména ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 13. 2. 2023 ve spojení se Standardní informací o spotřebitelském úvěru, Úvěrovými podmínkami a Sazebníkem bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 316 761 Kč. Žalovaná se zavázala čerpat tento úvěr do 21. 2. 2023 a splatit jistinu úvěru nejpozději k 25. 1. 2031 spolu se smluvními úroky z vyčerpané jistiny. Doba trvání úvěru byla stanovena na 96 měsíců se zápůjční úrokovou sazbou ve výši 11,20 % ročně., přičemž výše měsíční splátky činila 5 043 Kč. Jak je zřejmé z dokladu o čerpání, žalovaná vyčerpala částku úvěru dne 14. 2. 2023, povinna splácet vyčerpanou jistinu byla pak od 25. 3. 2023. Žalovaná se dostala do prodlení, když uhradila pouze dvacet čtyři pravidelných splátek, proto žalobkyně celý úvěr dopisem ze dne 15. 10. 2025 zesplatnila. Celková výše žalované pohledávky tak odpovídá částce 269 497,79 Kč a zahrnuje nesplacenou část jistiny úvěru ve výši 263 193,79 Kč, kapitalizované úroky ve výši 24 014,49 Kč a kapitalizované úroky z prodlení ve výši 3 430,29 Kč. Dne 11. 11. 2025 byla žalované zaslána předžalobní upomínka s výzvou k úhradě dluhu, žalovaná na ni však nijak nereagovala.

4. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Věc pak byla dále posouzena i podle § 1970 o. z., podle kterého platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení. Jeho výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud tedy podle citovaných ustanovení a v souladu se smlouvou uzavřenou mezi žalobkyní a žalovanou návrhu žalobkyně vyhověl a uložil žalované zaplatit částku představující dlužnou jistinu a dlužné poplatky. Vedle toho vyhověl rovněž návrhu na úhradu smluvních úroků, které žalobkyně požaduje pouze ve výši zákonného úroku z prodlení, i úroků z prodlení.

5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 46 463 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 10 780 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6, § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátní tarif (dále jen „a. t.“) ve výši 9 380 Kč za tři úkony právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení a návrh ve věci samé a výzvu k plnění), paušální náhrada výdajů stanovená dle § 13 odst. 3 této vyhlášky v částce 450 Kč za každý z výše uvedených tří úkonů právní služby a dále dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř., jakož i daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši 29 490 Kč částkou po zaokrouhlení na celé koruny ve výši 6 193 Kč. Platební místo bylo určeno dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.